Pro volné chvíle
posil na ohrožená místa městského opevnění, která měla být z pozic švédských děl
ostřelována.
Několik dní poté Švédové skutečně
ostřelovali město děly a větším množstvím
zápalných koulí, které měly město změnit
v trosky a nechat lehnout popelem. Díky
obranným opatřením Raduita de Souchese
ale nevypukl ani jediný požár, a když tu
a tam začal hořet nějaký krov, byl brzy uhašen připravenou vodou.
Tak malý Petr zachránil město před zkázou ohněm a z vděčnosti za jeho skutek
postavili Brňané po slavném odražení švédského obléhání na místě, kde malý obránce
vyslechl rozhovor švédských pánů, památný sloup, který se tam nacházel až do roku
1820.
Až potud legenda, kterou převyprávěl
přívětivý a jako historik proslavený farní
administrátor kláštera augustiniánů na Starém Brně P. Clemens Janetschek malíři
a restaurátorovi obrazů Aloisi Danianovi,
pověřenému v roce 1907 restaurováním čtyř
votivních obrazů na božích mukách postavených na místě původního pamětního
kamene, který ji příležitostně šířil dál v okruhu svých přátel.
Každá legenda má ale v sobě zrnko pravdy. Je docela možné, že místo, kde byl
zasazen pamětní kámen, v roce 1645 mohlo
sloužit jako velitelský pahorek. Když si totiž
člověk odmyslí velkou skupinu domů
v Pisárecké ulici a také tu v ulici Na nivkách,
tak odtud muselo být možno přehlédnout
celou šíři Špilberku a také jižně od něj ležící
město s hradbami. Bylo odtud možno pozorovat celou Pekařskou ulici s přilehlou
Brněnskou bránou, níže položené Staré
Brno a za ním katedrálu na Františkově,
který tehdy byl ještě holý a porostlý jen
drobným houštím.
Místo, kde se nacházel pomník, tvoří stále
ještě více či méně nejvyšší bod svahu, který
se táhne směrem k ulicím Na nivkách
a Výstavní, jakož i k začátku Pisárecké ulice.
Faktem také je, že se švédský předvoj před
městem objevil 3. května 1645 a svůj první
tábor si postavil na Starém Brně.
Je také nutno zmínit, že při výkopových
pracích pro novostavbu Frömmelova domu
na rohu ulic Pisárecké a Na nivkách byly
nalezeny kosti, takže tento starý památník
mohl být také něco jako morový sloup nebo
památník vojenského hrobu.
Na jeho místě nechala v roce 1820 obec
Staré Brno vztyčit boží muka se čtyřmi votivními obrazy, která však byla postavena ve
vzdálenosti dvacet kroků od pamětního
kamene – jakým směrem ale není jasné.
Ani tehdy nebylo možno vypátrat bližší informace o původu starého památníku, jak
vypovídá rzí rozežraný nápis na zadní straně
jednoho z votivních obrazů, „že na vzpomínku pro budoucí časy byl podle výpovědi
jedné osoby svého času zřízen pamětní
kámen…“
V roce 1892 chtěli starobrněnští obyvatelé namísto božích muk postavit kamenný
sloup v gotickém slohu a tehdejší starosta
městského obvodu Wilhelm Zellwecker
již nechal u sochaře Tomoly zhotovit návrh
a započal se sbírkou finančních prostředků
potřebných pro tento účel. Zellwecker však
ještě v témže roce zemřel a celá záležitost
skončila.
(mav)
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 27