Pro volné chvíle posil na ohrožená místa městského opevnění, která měla být z pozic švédských děl ostřelována. Několik dní poté Švédové skutečně ostřelovali město děly a větším množstvím zápalných koulí, které měly město změnit v trosky a nechat lehnout popelem. Díky obranným opatřením Raduita de Souchese ale nevypukl ani jediný požár, a když tu a tam začal hořet nějaký krov, byl brzy uhašen připravenou vodou. Tak malý Petr zachránil město před zkázou ohněm a z vděčnosti za jeho skutek postavili Brňané po slavném odražení švédského obléhání na místě, kde malý obránce vyslechl rozhovor švédských pánů, památný sloup, který se tam nacházel až do roku 1820. Až potud legenda, kterou převyprávěl přívětivý a jako historik proslavený farní administrátor kláštera augustiniánů na Starém Brně P. Clemens Janetschek malíři a restaurátorovi obrazů Aloisi Danianovi, pověřenému v roce 1907 restaurováním čtyř votivních obrazů na božích mukách postavených na místě původního pamětního

kamene, který ji příležitostně šířil dál v okruhu svých přátel. Každá legenda má ale v sobě zrnko pravdy. Je docela možné, že místo, kde byl zasazen pamětní kámen, v roce 1645 mohlo sloužit jako velitelský pahorek. Když si totiž člověk odmyslí velkou skupinu domů v Pisárecké ulici a také tu v ulici Na nivkách, tak odtud muselo být možno přehlédnout celou šíři Špilberku a také jižně od něj ležící město s hradbami. Bylo odtud možno pozorovat celou Pekařskou ulici s  přilehlou Brněnskou bránou, níže položené Staré Brno a za ním katedrálu na Františkově, který tehdy byl ještě holý a porostlý jen drobným houštím. Místo, kde se nacházel pomník, tvoří stále ještě více či méně nejvyšší bod svahu, který se táhne směrem k  ulicím Na nivkách a Výstavní, jakož i k začátku Pisárecké ulice. Faktem také je, že se švédský předvoj před městem objevil 3. května 1645 a svůj první tábor si postavil na Starém Brně. Je také nutno zmínit, že při výkopových pracích pro novostavbu Frömmelova domu na rohu ulic Pisárecké a Na nivkách byly nalezeny kosti, takže tento starý památník

mohl být také něco jako morový sloup nebo památník vojenského hrobu. Na jeho místě nechala v roce 1820 obec Staré Brno vztyčit boží muka se čtyřmi votivními obrazy, která však byla postavena ve vzdálenosti dvacet kroků od pamětního kamene – jakým směrem ale není jasné. Ani tehdy nebylo možno vypátrat bližší informace o původu starého památníku, jak vypovídá rzí rozežraný nápis na zadní straně jednoho z votivních obrazů, „že na vzpomínku pro budoucí časy byl podle výpovědi jedné osoby svého času zřízen pamětní kámen…“ V roce 1892 chtěli starobrněnští obyvatelé namísto božích muk postavit kamenný sloup v gotickém slohu a tehdejší starosta městského obvodu Wilhelm Zellwecker již nechal u sochaře Tomoly zhotovit návrh a započal se sbírkou finančních prostředků potřebných pro tento účel. Zellwecker však ještě v témže roce zemřel a celá záležitost skončila. (mav)

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 27