Pro volné chvíle

posil na ohrožená místa městského opevnění, která měla být z pozic švédských děl

ostřelována.

Několik dní poté Švédové skutečně

ostřelovali město děly a větším množstvím

zápalných koulí, které měly město změnit

v trosky a nechat lehnout popelem. Díky

obranným opatřením Raduita de Souchese

ale nevypukl ani jediný požár, a když tu

a tam začal hořet nějaký krov, byl brzy uhašen připravenou vodou.

Tak malý Petr zachránil město před zkázou ohněm a z vděčnosti za jeho skutek

postavili Brňané po slavném odražení švédského obléhání na místě, kde malý obránce

vyslechl rozhovor švédských pánů, památný sloup, který se tam nacházel až do roku

1820.

Až potud legenda, kterou převyprávěl

přívětivý a jako historik proslavený farní

administrátor kláštera augustiniánů na Starém Brně P. Clemens Janetschek malíři

a restaurátorovi obrazů Aloisi Danianovi,

pověřenému v roce 1907 restaurováním čtyř

votivních obrazů na božích mukách postavených na místě původního pamětního

kamene, který ji příležitostně šířil dál v okruhu svých přátel.

Každá legenda má ale v sobě zrnko pravdy. Je docela možné, že místo, kde byl

zasazen pamětní kámen, v roce 1645 mohlo

sloužit jako velitelský pahorek. Když si totiž

člověk odmyslí velkou skupinu domů

v Pisárecké ulici a také tu v ulici Na nivkách,

tak odtud muselo být možno přehlédnout

celou šíři Špilberku a také jižně od něj ležící

město s hradbami. Bylo odtud možno pozorovat celou Pekařskou ulici s  přilehlou

Brněnskou bránou, níže položené Staré

Brno a za ním katedrálu na Františkově,

který tehdy byl ještě holý a porostlý jen

drobným houštím.

Místo, kde se nacházel pomník, tvoří stále

ještě více či méně nejvyšší bod svahu, který

se táhne směrem k  ulicím Na nivkách

a Výstavní, jakož i k začátku Pisárecké ulice.

Faktem také je, že se švédský předvoj před

městem objevil 3. května 1645 a svůj první

tábor si postavil na Starém Brně.

Je také nutno zmínit, že při výkopových

pracích pro novostavbu Frömmelova domu

na rohu ulic Pisárecké a Na nivkách byly

nalezeny kosti, takže tento starý památník

mohl být také něco jako morový sloup nebo

památník vojenského hrobu.

Na jeho místě nechala v roce 1820 obec

Staré Brno vztyčit boží muka se čtyřmi votivními obrazy, která však byla postavena ve

vzdálenosti dvacet kroků od pamětního

kamene – jakým směrem ale není jasné.

Ani tehdy nebylo možno vypátrat bližší informace o původu starého památníku, jak

vypovídá rzí rozežraný nápis na zadní straně

jednoho z votivních obrazů, „že na vzpomínku pro budoucí časy byl podle výpovědi

jedné osoby svého času zřízen pamětní

kámen…“

V roce 1892 chtěli starobrněnští obyvatelé namísto božích muk postavit kamenný

sloup v gotickém slohu a tehdejší starosta

městského obvodu Wilhelm Zellwecker

již nechal u sochaře Tomoly zhotovit návrh

a započal se sbírkou finančních prostředků

potřebných pro tento účel. Zellwecker však

ještě v témže roce zemřel a celá záležitost

skončila.

(mav)

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 27