Rozhovor

MILOSLAVA BERNÁTKOVÁ: I V PĚTADEVADESÁTI JSEM HRDÁ SOKOLKA

Miloslava Bernátková rozená Bambuchová, se narodila 6. května 1925 v Brně. Školní docházku začala 1. září 1933 v Křenové ulici a po ukončení měšťanské školy absolvovala odbornou školu pro ženská povolání. V září 1939 nastoupila do prvního zaměstnání, během války byla totálně nasazena jako dělnice. V roce 1945 se provdala za Jiřího Bernátka, člena České strany národně socialistické a aktivního organizátora společenského dění. V roce 1947 se jim narodil první syn Miloslav (zemřel v roce 2014) a v roce 1954 druhý syn Tomáš. V roce 1997 ovdověla. Celý svůj život zasvětila sokolské myšlence. Ať už jako cvičící sokolka, nebo jako cvičitelka i v době normalizační. V roce 1979 uspořádala například v Brně u příležitosti Mezinárodního roku dítěte ukázkové cvičení rodičů a dětí. A právě práci s mládeží zůstala věrná i po obnovení sokolské činnosti po roce 1989. V Sokole Brno I byla v letech 1991–1995 vedoucí nejmladšího žactva a začala se podílet i na vedení sokolské Věrné gardy. Aktivně se také účastnila setkání a sletů, u nás i v zahraničí. V roce 1990 navštívila v doprovodu syna Tomáše sokolský slet v Paříži, v roce 1995 byla v Torontu na X. všesokolském sletu župy kanadské. Za svoji aktivitu byla mnohokrát oceněna. Nejvíce si váží Medaile Československé obce sokolské za celoživotní činnost. V současné době stále sleduje zajímavé sokolské aktivity a lituje, že se nemohla účastnit XVI. všesokolského sletu v Praze. Televizní přenosy ji dojaly k slzám. Radost jí dělá také syn Tomáš a vnuk Tomáš s přítelkyní Anetou a také každá výhra hokejové Komety i dobře vyluštěná křížovka. Smlsne si na sladkém a ráda má i smažený řízek, který jí připravuje její syn – vyučený kuchař. Každý den s ním hraje žolíka a někdy ho prý i nechá vyhrát.

Když jsem se probíral všemi těmi fotkami, novinovými výstřižky i osobními poznámkami, které jsem jako podklad k tomuto rozhovoru s paní Bernátkovou od jejího mladšího syna Tomáše dostal, teprve jsem si uvědomil, jaký životní příběh mám před sebou. Paní Bernátkovou jsem znal jen z letmých setkání v klubu Šelepka, kterou její starší syn Miloslav na jaře 1969 založil, a kam chodívala na některé z akcí. Tam jsme se také setkali třeba při oslavě narozenin gymnastické olympijské vítězky z roku 1948 Věry Růžičkové. Na oslavu se sjela řada významných sportovců včetně Věry Čáslavské, ale teprve při pohledu na fotografie z té akce se mi vybavilo, jak si paní Bernátková měla se všemi co říct a jak ji respektovali. A tak se náš telefonický rozhovor, ze známých důvodů jsem k ní domů na Cihlářskou ulici nejel, začal sportem.

Vy sama jste aktivně sportovala? Už od tří let. Dodnes si schovávám svoji první průkazku, kterou mi vystavili v říjnu 1928 a je na ní jméno Miluška Bambuchová. Byla jsem tehdy nejmladší žákyně zapsaná v Sokole Brno v Černovicích. Na průkazce je taky napsáno: „v žactvě sokolském setrváš do 14. roku. Pak vstoupíš do dorostu a ve svém 18. roce staneš se členem velké rodiny sokolské.“ A tak to bylo. Pozn. autora: Zajímavostí je, že průkazku tříleté Milušce podepsal tehdejší starosta Sokola Brno IV Albert Havlík, který má od roku 1992 pamětní desku na budově školy v dnešní Štolcově ulici. Právě tam v roce 1919 sokolskou jednotu spoluzakládal a stal

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020

Se synem Milošem v roce 1948

se jejím prvním předsedou. Po druhé světové válce vstoupil do národně socialistické strany a stal se brněnským zastupitelem, což se mu po roce 1948 stalo osudným. Kombinace jeho sokolství a zapojení do politického dění v Brně ho na začátku padesátých let přivedla do kriminálu, kde se nervově zhroutil. Byl převezen do psychiatrické léčebny a v roce 1952 zde zemřel. Paní Bernátková z vyprávění rodičů ví, že mu jako nejmladší sokolka – Miluška Bambuchová – předávala kytku k narozeninám.

Kdo vás ke cvičení přivedl? My jsme byli sokolská rodina. Tatínek byl sokolem už před první světovou válkou ve Vídni a v Sokole cvičily všechny moje tři starší sestry. Už jako malinkou mě to moc bavilo a ráda jsem se zúčastňovala cvičení i veřejných vystoupení. Závodila jsem ale i v gymnastice a hrála jsem taky házenou. Dodnes

Se synem po šedesáti letech