Rozhovor

MILOSLAVA BERNÁTKOVÁ:

I V PĚTADEVADESÁTI JSEM HRDÁ SOKOLKA

Miloslava Bernátková

rozená Bambuchová, se narodila 6. května 1925 v Brně. Školní docházku začala

1. září 1933 v Křenové ulici a po ukončení

měšťanské školy absolvovala odbornou

školu pro ženská povolání. V září 1939

nastoupila do prvního zaměstnání,

během války byla totálně nasazena jako

dělnice. V roce 1945 se provdala za Jiřího

Bernátka, člena České strany národně

socialistické a aktivního organizátora

společenského dění. V roce 1947 se jim

narodil první syn Miloslav (zemřel v roce

2014) a v roce 1954 druhý syn Tomáš.

V roce 1997 ovdověla. Celý svůj život

zasvětila sokolské myšlence. Ať už jako

cvičící sokolka, nebo jako cvičitelka

i v době normalizační. V roce 1979 uspořádala například v Brně u příležitosti

Mezinárodního roku dítěte ukázkové cvičení rodičů a dětí. A právě práci s mládeží

zůstala věrná i po obnovení sokolské

činnosti po roce 1989. V Sokole Brno I

byla v letech 1991–1995 vedoucí nejmladšího žactva a začala se podílet i na

vedení sokolské Věrné gardy. Aktivně

se také účastnila setkání a sletů, u nás

i v zahraničí. V roce 1990 navštívila

v doprovodu syna Tomáše sokolský slet

v Paříži, v roce 1995 byla v Torontu na

X. všesokolském sletu župy kanadské.

Za svoji aktivitu byla mnohokrát oceněna. Nejvíce si váží Medaile Československé obce sokolské za celoživotní činnost. V současné době stále sleduje

zajímavé sokolské aktivity a lituje, že se

nemohla účastnit XVI. všesokolského

sletu v Praze. Televizní přenosy ji dojaly

k slzám. Radost jí dělá také syn Tomáš

a vnuk Tomáš s přítelkyní Anetou a také

každá výhra hokejové Komety i dobře

vyluštěná křížovka. Smlsne si na sladkém

a ráda má i smažený řízek, který jí připravuje její syn – vyučený kuchař. Každý

den s ním hraje žolíka a někdy ho prý

i nechá vyhrát.

Když jsem se probíral všemi těmi fotkami,

novinovými výstřižky i osobními poznámkami, které jsem jako podklad k tomuto

rozhovoru s paní Bernátkovou od jejího

mladšího syna Tomáše dostal, teprve jsem

si uvědomil, jaký životní příběh mám před

sebou. Paní Bernátkovou jsem znal jen

z letmých setkání v klubu Šelepka, kterou

její starší syn Miloslav na jaře 1969 založil,

a kam chodívala na některé z akcí. Tam

jsme se také setkali třeba při oslavě narozenin gymnastické olympijské vítězky

z roku 1948 Věry Růžičkové. Na oslavu se

sjela řada významných sportovců včetně

Věry Čáslavské, ale teprve při pohledu na

fotografie z té akce se mi vybavilo, jak si

paní Bernátková měla se všemi co říct a jak

ji respektovali. A tak se náš telefonický rozhovor, ze známých důvodů jsem k ní domů

na Cihlářskou ulici nejel, začal sportem.

Vy sama jste aktivně

sportovala?

Už od tří let. Dodnes si schovávám svoji

první průkazku, kterou mi vystavili v říjnu

1928 a je na ní jméno Miluška Bambuchová.

Byla jsem tehdy nejmladší žákyně zapsaná

v Sokole Brno v Černovicích. Na průkazce

je taky napsáno: „v žactvě sokolském

setrváš do 14. roku. Pak vstoupíš do dorostu

a ve svém 18. roce staneš se členem velké

rodiny sokolské.“ A tak to bylo.

Pozn. autora: Zajímavostí je, že průkazku

tříleté Milušce podepsal tehdejší starosta

Sokola Brno IV Albert Havlík, který má od

roku 1992 pamětní desku na budově školy

v dnešní Štolcově ulici. Právě tam v roce

1919 sokolskou jednotu spoluzakládal a stal

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020

Se synem Milošem v roce 1948

se jejím prvním předsedou. Po druhé světové válce vstoupil do národně socialistické

strany a stal se brněnským zastupitelem,

což se mu po roce 1948 stalo osudným.

Kombinace jeho sokolství a zapojení do

politického dění v Brně ho na začátku padesátých let přivedla do kriminálu, kde se

nervově zhroutil. Byl převezen do psychiatrické léčebny a v roce 1952 zde zemřel.

Paní Bernátková z vyprávění rodičů ví, že

mu jako nejmladší sokolka – Miluška Bambuchová – předávala kytku k narozeninám.

Kdo vás ke cvičení přivedl?

My jsme byli sokolská rodina. Tatínek byl

sokolem už před první světovou válkou ve

Vídni a v Sokole cvičily všechny moje tři starší sestry. Už jako malinkou mě to moc bavilo

a ráda jsem se zúčastňovala cvičení i veřejných vystoupení. Závodila jsem ale i v gymnastice a hrála jsem taky házenou. Dodnes

Se synem po šedesáti letech