Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Ondřej Macek: Dárky jsou projevem naší vděčnosti

Chcete poznat faráře, který spolu se svojí ženou a dětmi chová v centru města slepice? Pak se začtěte do rozhovoru nebo navštivte jeden ze dvou kostelů v městské části Brno-střed.

Rozhovor
Ondřej Macek se narodil vroce 1980,
vyrůstal vBečově nad Teplou avPraze.
Pogymnáziu studoval teologii ahisto
-
rii vPraze, veVídni avLipsku. Je že-
natý amá čtyři děti. Vletech 2009 až
2021 byl farářem Českobratrské církve
evangelické vNosislavi, odroku 2021
působí jako farář vBrně. Angažuje se
vDiakonii ČCE, je členem školské rady
Evangelického gymnázia azákladní
školy Brno. Učí náboženskou pedago
-
giku naEvangelické teologické fakultě
Univerzity Karlovy. Má terapeutický vý
-
cvik vPerson Centered Approach podle
amerického psychologa apsychotera
-
peuta Carla Rogerse. Přeložil, napsal
avydal více než desítku knih.
Chcete poznat faráře, který spolu se svojí
ženou adětmi chová vcentru města sle
-
pice? Pak se začtěte dorozhovoru nebo
navštivte jeden ze dvou kostelů vměstské
části Brno-střed, vekterých slouží boho
-
služby.
Jste farářem Českobratrské
církve evangelické. Čím se
odlišujete odkatolíků?
Nejviditelnějším rozdílem je asi to, že farář-
ské povolání unás mohou vykonávat nejen
muži, ale iženy. Ataké to, že nám církev ne
-
ukládá celibát, takže farářky afaráři mohou
uzavírat sňatky amít děti. Méně nápadnou
odlišností pak je jiná struktura církve. Mno
-
hem zásadnější hlas má unás místní sbor,
místní farnost akomunita. Ta si nás, faráře,
sama volí. Včele farnosti navíc nejsme sami,
navedení se také výrazně podílejí takzvaní
laici. Takže kromě faráře zastupuje farnost
i jeden laik – nefarář. Farář/farářka je unás
spíše průvodcem, který zůstává nastejné
úrovni slidmi. Pak jsou ještě další odlišnosti
vespiritualitě, kdy katolická církev klade větší
důraz nasvátosti, podobu mše, natajemství,
slavení arituály. Evangelická církev je oproti
tomu víc prostá. Také není prostřednicí mezi
Bohem alidmi. SBohem si to každý musí
vyřídit sám zasebe.
Čím jsou bohoslužby jiné?
Příznačné je pro nás to, že hodně zpíváme
avšechny „nutíme“, aby zpívali snámi. To sa
-
mozřejmě může někoho trochu vyděsit. Když
přijdete dokostela, obvykle můžete vidět
tabuli spěti, šesti písničkami. Některé znich
navíc pocházejí ze 14. nebo 15. století, jiné
jsou současné. Atradičně klademe důraz
naBibli. Vše, co se vcírkvi děje aco by se
mělo dít vživotě lidí, by zní mělo vycházet.
Takže se snažíme Bibli aktuálně vykládat
aaplikovat.
Kolik lidí se k Českobratrské
církvi evangelické hlásí?
Vsoučasné době to je kolem 60 tisíc lidí
vcelé republice, sbor Brno Ipatří mezi nej
-
větší.
Liší se církev nějak odjiných
organizací či spolků?
Myslím, že církev je výjimečná tím, že se
vní potkávají dohromady mladí istaří, lidé
zrůzných sociálních ivzdělanostních vrstev.
Amohou spolu sdílet svoje postoje, názory
azážitky, diskutovat onich atřeba idojít
květšímu vzájemnému pochopení. Vsou
-
časnosti, kdy je společnost hodně rozdě-
lená akdy znívyostřené názory bez ochoty
kekompromisům, může církevní společen
-
ství nabídnout snad bezpečný prostor.
Vekterých kostelech působíte?
S kolegyní farářkou Ivou Květonovou
se vždy počtrnácti dnech střídáme veve
-
dení bohoslužeb v Betlémském kostele
naPellicově ulici, kde jsou bohoslužby kaž-
douneděli vpůl deváté ráno aod10.00
pak sloužíme vČerveném kostele naKo
-
menského náměstí. Každou druhou neděli
vměsíci máme bohoslužby ještě vRychma
-
nově, což je součást Újezdu uBrna.
Veřejnost žije vdomnění, že
Červený kostel je odsvěcený.
To je zvláštní mýtus, který se nedaří úplně
odstranit. Přitom je kostel odčervna dozáří
otevřený skoro každý den vrámci akce Brno
ajeho chrámy akdokoliv se může přijít po
-
dívat avidět, že vněm církev pořád žije. Čer-
vený kostel je také ideálním místem pro ty,
kteří by chtěli přijít nabohoslužby azjistit, jak
to unás chodí. Tady se mohou trochu ano
-
nymně schovat vdavu. Navíc vkostele dá-
váme prostor pro řadu koncertů adivadelních
performancí, obvykle scharitativním přesa
-
hem, takže veřejnost je zde skutečně vítána.
Co vás dovedlo naMoravu?
Vyrůstal jsem vBečově nad Teplou vzá-
padních Čechách avPraze, naMoravu jsem
přišel popražských studiích, když jsem do
-
stal nabídku zfarnosti vNosislavi. Akdo jed-
nou přijde zPrahy naMoravu, už tady chce
zůstat, to je jasné.
Jak se stalo, že jste se stal
farářem?
Částečně mě nasměrovala rodina, ikdyž
nebyla nějak zvlášť aktivní, tak jsem vcírkvi
vyrostl. Měl jsem zde kamarády apotkával
tu inspirativní osobnosti, které mě hlavně
vteenagerovském věku hodně ovlivnily.
Adál samozřejmě vedla dlouhá cesta růz
-
ných pochyb, studií, odboček.
Co je pro výkon tohoto povolání
potřeba?
Aby unás člověk mohl být farářem, musí
absolvovat jednooborové studium evange
-
lické teologie ať už vČeské republice, nebo
ONDŘEJ MACEK:
DÁRKY JSOU PROJEVEM NAŠÍ VDĚČNOSTI
Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2025 | 13
vzahraničí. Dále musí absolvovat roční praxi,
projít celou řadu psychologických vyšetření,
apak musí být vnějaké konkrétní farnosti –
sboru – zvolen. Volí všichni dospělí členové
komunity. Ati také potom faráře zvětší části
platí.
Volba je doživotní?
Ne, je časově omezená napět nebo deset
let apak lze celý proces opakovat.
DoBrna jste tedy přešel
zNosislavi. Byla to velká změna?
Změnit místo působení není snadné pře-
devším proto, že je to změna, která zasáhne
celou rodinu. Máme čtyři děti akdybych jim
tenkrát nabídl stěhování donějakého vzdá
-
lenějšího města, asi by to nepřivítaly snad-
šením. Brno však znaly, takže to nebyl tak
velký problém. Bydlíme naPellicově ulici,
kde užívámečást zahrady, takže se dokonce
podařilo ssebou doBrna přestěhovat isle
-
pice, jejichž chov byl covidový projekt star-
šího syna. Naše rodina ais patří knemnoha
soukromým chovatelům slepic vBrně-střed.
Víme ale, že nejsme sami, slýcháváme zne
-
dalekého sousedství kokrhat kohouta. Kdyby
Zpravodaj Brno-střed