Pocta Lidovkám

Lidové noviny byly kdysi symbolem svobodného myšlení, kulturního rozhledu a inteligentního humoru. Dnes už jsou jen vzpomínkou.

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2025

Kultura

Lidové noviny byly kdysi symbolem svo-

bodného myšlení, kulturního rozhledu

ainteligentního humoru. Dnes už jsou jen

vzpomínkou. Připomíná je scénická koláž

vdivadle Reduta.

Lidové noviny, které před více než sto

třiceti lety vznikly právě vBrně, přestaly mi

-

nulý rok vycházet. Národní divadlo Brno se

ktomuto fenoménu vrací snovou inscenací

Lidovky jdou dořiti.

Hra vznikla naobjednávku Činohry Ná

-

rodního divadla Brno aspojuje humor, ironii

imelancholii nad zánikem tištěného světa

avytrácením části kultury, jež formovala

několik generací. Navýzvu dramaturgie od

-

pověděli výrazní současní čeští autoři: Kalen-

ská, Levínský, Lagronová, Baldýnský, Vůjtek

aStančík, kteří vytvořili mozaiku skečů, písní

a„rubrik“, jež oživují historické ismýšlené po

-

stavy zdějin Lidových novin. Publikum se tak

ocitne vprvní brněnské redakci, vkavárně

Avion, uválečných isamizdatových vydání,

amožná nakonec ivnebeské redakci.

Režisér Radovan Lipus, známý svým po

-

etickým ahravým přístupem kdokumen-

tárnímu divadlu, postavil inscenaci nakon-

trastu mezi noblesou někdejší žurnalistiky

apovrchností dnešního mediálního světa.

Výsledkem je chytrá adojemná pocta tiště

-

nému slovu ilidem, kteří zaním stáli.

Lidové noviny patří knejvýznamnějším

kapitolám české kultury. Vjejich redakcích

působili Karel Čapek, Eduard Bass, Karel

Poláček, Jiří Mahen, Ferdinand Peroutka či

Ludvík Vaculík, osobnosti, které formovaly

nejen českou publicistiku, ale iliteraturu

ademokratické myšlení.

Petr Tlustý

■

POCTA LIDOVKÁM

PROZRAĎTE MI

VŠECHNY SVÉ

MYŠLENKY

VSále Milosrdných bratří naVídeň-

ské ulici se 4. prosince od 19.00

koná slavnostní závěrečný koncert

22. ročníku abonentního cyklu kon

-

certů staré hudby „Barbara Maria

Willi uvádí…“.

Renomované soubory Cappella Pra

-

tensis aRamillete de Tonos předne-

sou program renesanční hudby, jehož

ústřední dílem je mše Jeana Moutona

inspirovaná francouzským motetem

Dictes moy toutes voz pensées /

Prozraďte mi všechny své myšlenky

skladatele Loyseta Compèra. Tato

mše existuje vedvou vzácných ruko

-

pisech: první je uložený vNizozemsku,

ten druhý je majetkem knihovny brněn

-

ské farnosti sv. Jakuba aje uložen vAr-

chivu města Brna.

Novodobá premiéra Moutonovy mše

se vBrně koná díky iniciativě avýzkumu

pedagožky Hudební fakulty JAMU Kate

-

řiny Maňákové, která otomto rukopisu

aojeho digitalizaci společně skolegy

chystá masterclass nafakultě, připra

-

vuje odbornou konferenci vDen Haagu

ajako excelentní hráčka navihuelu, špa

-

nělskou sestru renesanční loutny, bude

také jednou zprotagonistek koncertu.

Posluchači Moutonovu skvostnou

hudbu nejen uslyší, ale díky promítaným

digitalizátům pořízeným belgickou na

-

dací Alamire také uvidí autorův více než

pět století starý rukopis.

Dramaturgii celé série hudebních

večerů vytvořila nově zvolená rektorka

JAMU profesorka Barbara Maria Willi.

Více informací avstupenky nazávě

-

rečný koncert jsou kdispozici nawebu:

www.cema-music.com.

Eva Dirichová

■

Foto: Eduardus Lee

„To není člověk, to je monstrum. Nadru-

hou stranu, vabecedě těchto bizarních

oblud se jim můžeme alespoň vnitřně vy

-

smát,“ říká herec Jan Kolařík oztvárnění

postavy L. P.Beriji, jednoho ze sovětských

pohlavárů padesátých let, vehře Ztratili

jsme Stalina.

Na jeviště Divadla Bolka Polívky hra

vstoupila vlistopadu avidět ji letos mů

-

žete ještě 10. a19. prosince. Původně ko-

miksová groteska si dokáže dělat srandu ze

skutečností, které tvořily (nebo stále tvoří?)

součást nejpropastnější tragédie lidstva –

komunismu ajeho praktik. Půdorys hry je

jednoduchý: Stalin zemřel, kdo najeho

místo? Ten, kdo umí nejlépe popravovat,

trávit, mučit, vydírat aznásilňovat? To ale

přece umějí všichni členové sovětského

politbyra.

To druhá letošní premiéra 6. prosince stojí

zcela nadruhé straně spektra. Inscenace

režisérky Zoji Mikotové OPejskovi aKo

-

čičce inspirovaná knížkou Josefa Čapka je

poetická aplná jemného humoru. Ocení ji

diváci odtří let.

Vprogramu Divadla Bolka Polívky ne

-

chybí ani osvědčené stálice. Hrát se bude

imezi Vánoci aSilvestrem, takže si mů

-

žete přijít zpříjemnit čas sChantal Poullain

vŠesti tanečních hodinách všesti týdnech,

sPavolem Serišem, jeho dcerou Julianou

aslepicí Pépe anebo sDanou Syslovou,

Milenou Steinmasslovou ahlavně Madame

Rubinstein.

Hraje se vBílém domě, kompletní pro

-

gram je uveden na webové stránce:

www.divadlobolkapolivky.cz.

Jiřina Veselá

■

Foto: Wlasta Laura

STALINA NAPÓDIU STŘÍDÁ

PEJSEK SKOČIČKOU