Ruller 91 + 1
V listopadu uplyne 100 let od narození významného architekta Ivana Rullera. K této příležitosti připravilo Muzeum města Brna ve spolupráci s Galerií architektury Brno a za podpory Nadace české architektury výstavu Ruller 91 + 9.
26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2026
Kultura
Vlistopadu uplyne 100 let odnarození
významného architekta Ivana Rullera.
K této příležitosti připravilo Muzeum
města Brna vespolupráci sGalerií archi
-
tektury Brno azapodpory Nadace české
architektury výstavu Ruller 91 + 9.
Výstava bude zahájena 19. listopadu
v18.00 vGalerii architektury Brno naSta
-
robrněnské 18.
Ivan Ruller (17. 11. 1926–25. 3. 2018) je ne
-
odmyslitelně spjat sBrnem, kde se narodil,
žil atvořil. Syn stavitele Čeňka Rullera se
rozhodl kestudiu architektury nabrněnské
technice (dnešní Fakultě architektury Vy
-
sokého učení technického, FA VUT), kde
následně vpadesátých letech úzce spo
-
lupracoval se svými profesory Bedřichem
Rozehnalem aMiloslavem Kopřivou. Se
spolužáky zRozehnalova ateliéru Zdeň
-
kem Řihákem a Jaromírem Sirotkem se
účastnili řady mezinárodních soutěží mimo
jiné nanáměstí Národů vŽenevě (1957).
Jako mladý architekt veStavoprojektu do
-
stal Ivan Ruller příležitost podílet se navý-
stavbě Janáčkova divadla (1960–1965).
Později byl zaměstnán vChemoprojektu,
pro nějž navrhl ropné rafinerie naCejlonu
(1964) či administrativní aškolské objekty
vareálu Slovnaftu vBratislavě (1965–1972).
Více než deset let působil vÚtvaru hlav
-
ního architekta města Brna, později vIn-
vestprojektu, Brnoprojektu aElektropro-
jektě. Právě vBrně vznikla většina jeho
nejdůležitějších realizací. Knim náleží ad
-
ministrativní aprovozní budova Ingstavu
naVídeňské ulici (1968–1970), administ
-
rativní, provozní aobchodní budova zlat-
nického družstva Karat naOrlí ulici (1973–
1976), zimní stadion Ingstavu – hala Rondo
(1971–1989) asmuteční síň vBrně-Žideni
-
cích (1977–1984).
Zcela mimořádné aojedinělé, vkon
-
textu tvůrčí architektonické práce unás,
jsou jeho návrhy muzeálních objektů pro
UNESCO vLibyi, zejména realizace národ
-
ního muzea vTripolisu (1976–1987).
Porevoluci se vefunkci děkana ape
-
dagoga FA VUT vBrně významným způ-
sobem zasadil ojejí reformu. Byl aktivním
členem řady odborných svazů iveřejného
dění avedle toho provozoval vlastní archi
-
tektonický ateliér. Jeho katalog prací čítá
přes 600 typologicky velice rozmanitých
projektů ademonstruje tak architektovu
mimořádnou všestrannost. Pro Rullera byla
stěžejní spolupráce apřátelství sřadou vý
-
tvarných umělců, jejichž díla jsou důležitou
aneoddělitelnou součástí jeho návrhů. Sám
architekt byl členem několika uměleckých
skupin, snimiž ivystavoval. Aprávě jeho
blízký vztah krůzným uměleckým formám
reflektuje také výstava Ruller 91 + 9.
Jejím záměrem není postihnout celé dílo
architekta, ale její ambicí je popularizace
Rullerova nadčasového odkazu. Stěžejní
interpretační linkou výstavy je výběr ze sou
-
boru grafik brněnského autora Jana Šrámka
(jeho díla byla prezentována vgaleriích
anafestivalech pocelém světě, mimo jiné
vLondýně, New Yorku, Amsterdamu, Soulu
aPekingu), jejichž námětem jsou detaily
architektury aumělecké výzdoby dnes již
ikonických brněnských staveb Ivana Ru
-
llera. Prezentovány jsou pomocí velkofor-
mátových tisků naprostorových kvádrech,
podle návrhu studia Pixle, jejichž „náhod
-
ným“ sestavením získávají detaily Rullerovy
architektury nový kontext avytváří iluzi no
-
vého města. Stavby Ivana Rullera jsou tak
svěží uměleckou interpretací Jana Šrámka
opětovně propojeny saktuálním výtvarným
děním.
Součástí výstavy jsou autentické modely
architekta, ze sbírek Muzea města Brna,
představující jeho významné nerealizované
projekty. Modely provázely Ivana Rullera
především pocelou dobu jeho specifické
pedagogické výuky naFA VUT vBrně,
kterou výrazně anatrvalo ovlivnil generaci
vsoučasnosti činných architektek aarchi
-
tektů.
Lucie Valdhansová
■
Grafika: Jan Šrámek
RULLER 91 + 9
SLOVÁCKO SA BÚŘÍ
Moravské zemské muzeum zve doDie-
trichsteinského paláce navýstavu Slo-
vácko sa búří – Neklidná léta 1918 až
1920 narozcestí střední Evropy. Kvi
-
dění bude dokonce ledna 2027.
Výstava představuje odvrácenou tvář
revolučních událostí let 1918–1920. Na
-
bízí méně známý pohled nadobu pře-
chodu odválky kmíru, kdy skupinové
násilí nabývalo velmi rozmanitých forem.
Prostřednictvím příběhů obyčejných lidí
nahlíží dokaždodennosti společnosti
zmítané politickými otřesy akonflikty
nejrůznějšího charakteru.
Hlavními projevy skupinového násilí
byly vojenské vzpoury, antisemitské po
-
gromy, národnostní nepokoje či hnutí
zelených kádrů. Docházelo kútokům
načetnictvo, přívržence asymboly ra
-
kousko-uherského státního zřízení, ba
dokonce inakostely. Probíhaly sociali
-
stické manifestace, hladové bouře ipo-
kus oprotistátní puč. Výstava se zamě-
řuje naidentifikaci pohnutek vedoucích
jednotlivé osoby kúčasti natěchto ná
-
silných činech. Zasazuje je dokontextu
složitých procesů formování národních
států natroskách Rakouska-Uherska,
jež provázely stěžejní středoevropské
konfrontace 20. století: antisemitismus,
česko-německé či slovensko-maďarské
vztahy, krajně-levicové revoluční hnutí
adalší.
Výstavu doplňuje databáze vojáků
Slovácké brigády. Tato jednotka vznikla
vlistopadu 1918 vHodoníně ajejí přísluš
-
níci se zapletli dořady bojů audálostí
rodícího se Československa. Databáze
je dostupná nastránkách muzea naod
-
kazu: slovackabrigada.mzm.cz aslouží
kvyhledávání vojenské služby našich
předků zejména zoblasti jihovýchodní
Moravy.
(mav)
■