Strana 14
Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2026
Pozdrcující porážce rakouské armády
vbitvě uHradce Králové se vlétě roku
1866 otevřela pruským vojskům cesta
do nitra habsburské monarchie. Ra
-
kouské síly vedené polním zbrojmistrem
Ludwigem von Benedek utrpěly 3. čer
-
vence jednu znejvětších vojenských po-
rážek svých dějin.
Nabojišti uSadové aChlumu se střetlo
přes 430 tisíc vojáků arozhodující převahu
Prusům zajistila moderní organizace, efek
-
tivní velení Helmutha von Moltke staršího
itechnologická převaha vpodobě jehlo
-
vých pušek systému Dreyse. Rakouské
jednotky utrpěly ztráty přes 40 tisíc mrt
-
vých, raněných, zajatých apohřešovaných,
zatímco cesta kVídni zůstala prakticky ote
-
vřená. Brno je přitom vzdálené asi 150 kilo-
metrů. Důsledky největší kompaktní bitvy
naúzemí českých zemí však pocítilo velmi
bezprostředně – vesvých ulicích, domech
inahřbitovech. Vídeňská vláda totiž roz
-
hodla, že území severně odDunaje nebude
dále vojensky bráněno. Císař František Jo
-
sef I. se obrátil kobyvatelstvu manifestem
Mým národům, vněmž žádal o důvěru
navzdory katastrofální situaci. Vsamot
-
ném Brně začala rychle růst nervozita. Už
10. července 1866 začali město opouštět
bohatší obyvatelé ašlechta. Mezi obyčej
-
nými Brňany se šířily obavy, že právě oni
ponesou hlavní důsledky války – stejně
jako vpředchozích staletích.
Ráno 12. července 1866 byla poměstě
rozvěšena dvojjazyčná vyhláška podepsaná
starostou Karlem Giskrou. Nabádala obyva
-
tele keklidu, poslušnosti azachování po-
řádku. Současně se naveřejných budovách
akostelích objevily bílé prapory symbolizující
kapitulaci města bez boje. Krátce poté začal
odtehdy samostatného Králova Pole přichá
-
zet předvoj pruské armády osíle přibližně
osmi tisíc mužů. Delegace představitelů
města včele sGiskrou vojáky přivítala apři
-
slíbila součinnost scílem zabránit rabování
aničení. Tímto okamžikem začala pruská
okupace Brna, která trvala dva měsíce
ajeden den – až do13. září 1866. Starosta
vevyhlášce vyzval obyvatele, aby se „zdr
-
žovali nepotřebného postávání poulicích“,
nerozšiřovali poplašné zprávy azachovali
„pokojné, důstojné apřívětivé chování“. Vy
-
hláška zároveň dokládá, jak rychle převzala
obecní správa odpovědnost zazásobování
afungování města vmimořádné situaci. Brno
se během několika dní proměnilo vobrov
-
ský vojenský tábor.
Vdobě největší koncentrace se vněm
ajeho bezprostředním okolí nacházelo až
50 tisíc pruských vojáků. Pěší jednotky ob
-
sadily Zelný trh adnešní náměstí Svobody,
dragouni ovládli prostor kolem nádraží
adalší jízdní jednotky se usadily vprostoru
dnešního Komenského náměstí. Provizorní
stáje pro stovky koní vznikly ivmístech dneš
-
ního Janáčkova divadla. Kasárna naJezuit-
ské ulici obsadili pruští myslivci, veměstě
se usadili idělostřelci abyla zřízena vlastní
okupační strážní služba. Hlavní strážnice
stála naVelkém náměstí (nynějším náměstí
Svobody) poblíž dnes již neexistujícího kos
-
tela sv. Mikuláše. Přítomnost obrovského
množství vojáků znamenala pro Brňany
dramatické zhoršení každodenního života.
Okupační vojsko potřebovalo potraviny,
maso, chleba, zeleninu, krmivo pro koně
idalší zásoby. Rekvizice anucené dodávky
dopadaly především naměstské obyva
-
telstvo. Cena základních potravin prudce
vzrostla – například bochník chleba zdražil
z25 na60 krejcarů, pokud byl vůbec kdo
-
stání. Prusové měli při zásobování pochopi-
telně přednost. Zastaven byl provoz pošty
iželeznice, civilisté nesměli používat telegraf
aběžný chod města byl podřízen potřebám
armády. Veřejné budovy, školy isklady byly
zabírány pro vojenské účely.
Brno se zároveň proměnilo v důležitý
logistický uzel celé války. Díky své poloze
arozvinuté železniční infrastruktuře spo
-
jovalo severní bojiště sVídní. Přes město
proudily transporty ustupujících rakouských
jednotek inásledně postupující pruské ar
-
mády. Nádraží, sklady aveřejné prostory
byly plně podřízeny vojenské logistice. Velmi
rychle začaly doBrna proudit itisíce raně
-
ných vojáků. Už pobitvě přijížděly transporty
rakouských raněných, popříchodu Prusů ná
-
sledovali izranění zjejich armády. Veměstě
fungovalo více než deset větších lazaretů
a množství improvizovaných ošetřoven.
Využívány byly školy, měšťanské sály, ka
-
sárna inemocnice. Přesné statistiky nejsou
známy, ale během léta 1866 prošly Brnem
tisíce vojáků obou stran. Právě přítomnost
obrovského množství vojáků, přeplněných
lazaretů akatastrofálních hygienických pod
-
mínek vedla kepidemii cholery. Nemoc se
popříchodu pruských jednotek začala šířit
mimořádně rychle aběhem několika dnů
zasáhla nákaza celé město. Kontaminované
studny, nedostatek čisté vody arozvrat běž
-
ného života vytvořily ideální podmínky pro
šíření epidemie. Onemocnělo 2813 obyva
-
tel Brna a1465 znich zemřelo. Cholera se
tak zde stala větším zabijákem než samotné
boje.
Důsledky epidemie připomínají ipruské
hroby. Nejvýznamnějším pietním místem se
stal Ústřední hřbitov Brno, kde byly pohřbeny
ostatky 1388 pruských vojáků apěti důstoj
-
níků převážně nanásledky nemocí azranění.
Osudy vojáků icivilistů dodnes připomínají,
že válka roku 1866 nebyla jen příběhem vel
-
kých bitev avojenských manévrů, ale také
utrpení obyčejných lidí azdravotní katastrofy,
která hluboce zasáhla celé město. Pruská
okupace Brna skončila 13. září 1866, kdy byla
hlavní strážnice předána zpět představitelům
města. Následky však zůstaly patrné ještě
celé dekády.
Mgr.Bc.Tomáš Řepa, Ph.D.
■
Zdroje:
Dějiny Brna 4. Modernizace města 1790–
1918, Red. FASORA, L. – MALÍŘ, J. Brno 2020
Brno vproměnách času. Malá zamyšlení,
Brno 2003, M. Flodrová
Zwei Monate Preussisch: Ein Gedenkbuch
der preussischen Invasion in Mähren im Ja
-
hre 1866, Brno 1866
PRUSKÁ OKUPACE MĚSTA BRNA ROKU 1866
Pruské hroby naÚstředním hřbitově vBrně