Strana 13
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2026 | 13
Rozhovor / Historie
Navíc komplexitu vnáší
dokaždého přírodního systému
jeho časový vývoj.
Ano, takže důležité je také orientovat
se vminulosti amyslet dopředu. Procesy
vkrajině se často opakují, apokud známe
jejich kombinace, můžeme odhadnout, co
se stane. Přesto se tyto poznatky amožnosti
vpraxi často ignorují.
Geografie je iotázkou představivosti. Ne
-
jen chápat, co je, ale dokázat si představit, co
může být. Když to vztáhnu kBrnu, to má zgeo
-
grafického hlediska mimořádně výhodnou
polohu. Leží narozhraní různých přírodních
celků, tedy geologických, terénních, klimatic
-
kých, hydrologických ipůdních abiotických
oblastí. Kopcovitá Brněnská vrchovina pře
-
chází vDyjsko-svratecký úval, který je vlastně
sousedem nedaleké Panonské pánve. To
znamená pestrost apotenciál. Chybí nám tu
sice velká řeka nebo moře, ale jinak poskytuje
poloha města velmi dobré předpoklady.
Právě taková rozhraní jsou klíčem kpo
-
chopení krajiny. Když člověk stojí naČerve-
ném kopci nebo naStránské skále, může
tyto rozdíly přímo vidět. Ataké souvislosti.
Právě to je smyslem geografie – naučit se
takto číst krajinu auvědomit si užitečnost
svých znalostí.
Mnozí lidé by se to patrně také
rádi naučili. Avšichni, kdož mají
vliv, by to měli mít povinné.
Tady máme rezervy. Velký problém dnešní
vědy vidím vtom, že se často uzavírá sama
navlastní dvoreček. Hodnocení vědců je
mnohdy založené naúzce specializovaných
publikacích smalým společenským dopa
-
dem. Výzkum se pak dělá pro úzkou mezi-
národní odbornou komunitu, ale méně pro
tuzemskou společnost. Přitom by měl exis
-
tovat lepší most mezi vědou apraxí. Věda
nemůže fungovat jen sama pro sebe. Musí
se však umět sama propagovat. Geografické
myšlení, komplexní myšlení se samozřejmě
dá uplatnit ivběžném životě, když se chce.
Stačí se dívat kolem sebe ahledat souvis
-
losti. Více si všímat.
RNDr.Miroslav Sedláček
■
Skaut, katolický intelektuál, mukl bol-
ševických lágrů, elitní biolog anakonec
ispisovatel. To vše byl Josef Svoboda.
Dvacetiletý student filozofie apřírodních
věd Josef Svoboda byl zatčen 23. září 1949
vdomě svých rodičů vBrně avevykonstru
-
ovaném procesu sosmi obžalovanými byl
odsouzen kjedenácti letům vězení. „Je
-
denáct, patnáct nebo dvacet. Bylo mi to
jedno. Neměl jsem nejmenší pochybnost,
že doroka to praskne, režim se zhroutí ajá
půjdu domů,“ vzpomínal.
Velikým vysvobozením byl už samotný
rozsudek, který zvyhublého Josefa vláče
-
ného kobkami vazebních věznic udělal od-
souzeného trestance. Monumentální hrad
Mírov vpodhůří Jeseníků patřil knejobá
-
vanějším žalářům. Celé dny tehdy postával
uzamřížovaného okna, plnými doušky hltal
čerstvý vzduch ahleděl dovolné krajiny.
Odsvého zatčení neviděl velké modré
nebe, stromy, kopce, horizont. Tři roky
poúnorovém převratu režim vevězení
přitvrdil. Spolu sdalšími spoluvězni byl bez
-
důvodně obviněn ze vzpoury apřevezen
doOstravy, následně dověznice naBorech
vPlzni anakonec dolágru uranového dolu
Mariánská.
Vkomunistických lágrech ažalářích pro
-
žil Josef Svoboda osm let ašest měsíců.
Bylo mu devětadvacet, když vroce 1958
soudy jeho trest zrušily abylo mu ozná
-
meno, že nikdy neměl být ani obžalován,
natož vězněn. Vrátil se krodičům doBrna,
ovšem zpátky nauniverzitu nemohl. Praco
-
val jako ošetřovatel vzoologické zahradě,
prováděl hydrologické průzkumy akbota
-
nice se velmi přiblížil, když se mu podařilo
stát se technickým asistentem Botanického
ústavu Akademie věd.
Povpádu vojsk Varšavské smlouvy vsr
-
pnu 1968 se Josef definitivně rozhodl, že
vČeskoslovensku už žít nechce avečtyři
-
ceti letech emigroval doKanady. Zaoceá-
nem dokončil vysokoškolské vzdělání, brzy
se stal profesorem naprestižní univerzitě
vTorontu anastoupil dráhu světově re
-
spektovaného botanika polárních oblastí.
Zemřel vlistopadu roku 2022.
Celý příběh je kdispozici nawebu Insti
-
tutu paměti národa: www.pametnaroda.cz.
(mav)
■
PAMĚŤ NÁRODA: JOSEF SVOBODA
Policejní snímek Josefa Svobody zvyšetřo-
vacího spisu, září 1949