Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Iveta Černá: Vila zrcadlí naši historii

Letos si jedna z nejvýznamnějších brněnských památek, vila Tugendhat, připomíná 140. výročí narození svého architekta Ludwiga Miese van der Rohe a současně čtvrtstoletí od zápisu objektu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Rozhovor
Letos si jedna znejvýznamnějších brněn-
ských památek, vila Tugendhat, připomíná
140. výročí narození svého architekta Lud
-
wiga Miese van der Rohe asoučasně čtvrt-
století odzápisu objektu naSeznam svě-
tového dědictví UNESCO. Jen orok kratší
dobu stojí včele vily Ing.arch. Iveta Černá.
Prožila jste dětst
vMasarykově čtvrti.
Nasměrovalo to váš profesní
život karchitektuře?
Narodila jsem se vporodnici uŠilhanů, funk-
cionalistické budově navržené Janem Víškem.
Hrála jsem si vmateřské škole vevile navržené
Ernstem Wiesnerem. Školní družina se nachá
-
zela vdomě odBohuslava Fuchse. Ale vdět-
ství jsem krásu vil vzahradách anádherné
výhledy dookolí vnímala jako samozřejmost,
byla všude okolo. Pamatuji si zajímavé bal
-
kony aokna, speciální tvar střechy některých
vil naBarvičově nebo Hlávkově ulici. Teprve
později jsem objevila, že se mi ten dům líbí
nejen jaksi podprahově, ale že je významný
osobností architekta astylu.
Kdy jste se rozhodla věnovat
ochraně památek?
Obor rekonstrukce aochrana památek jsem
si vybrala jako svou specializaci vposledních
letech vysokoškolského studia. Mimocho
-
dem fakulta architektury je nejstarší školní
budovou, kterou jsem navštěvovala. Postavil
ji Josef Arnold, jehož vila stojí vsousedství vily
Tugendhat.
Zažila jste objevování historie
města podnánosem totalitní šedi.
Byla to nezapomenutelná doba konce
devadesátých let minulého století apřelomu
milénia, kdy jsem pracovala vNárodním pa
-
mátkovém ústavu. Naoddělení brněnské
aglomerace jsem se věnovala meziválečné
architektuře naúzemí Brna abývalého Br
-
na-venkova. Vtomto porevolučním období
docházelo krehabilitaci řady objektů. Vzpo
-
mínám si, že jsem byla například uočišťování
aznovuobjevování krásných funkcionalistic
-
kých obchodních portálů. Začaly se opravovat
takové monumentální budovy, jakou je Morav
-
ská banka (dnes Komerční banka) nanáměstí
Svobody, ukteré se měnil celý obvodový plášť
aznovu se vracel původní typ tzv. Krausových
oken sjejich sofistikovaným způsobem oteví
-
rání. Ařada dalších domů, které znovu nalé-
zaly svou zanedbanou askrytou tvář.
Co vás dovedlo dovily
Tugendhat?
Svoji roli sehrálo moje rozhodnutí ještě
dodatečně studovat dějiny umění. Tím se
mi rozšířily interpretační obzory, jak vnímat
nejen umění, ale iarchitekturu. Amyslím, že
idíky tomu jsem se nakonec stala součástí
týmu, který vNárodním památkovém ústavu
připravoval nominační materiál vily Tugend
-
hat doUNESCO. To bylo moje první hlubší
setkání svilou, navíc korunované úspěchem.
Naseznam UNESCO se ji podařilo zapsat
vprosinci roku 2001. Jednou zpodmínek
zápisu byla oprava vily, nejlépe okamžitá.
To byl okamžik, kdy jsem již nastoupila jako
ředitelka objektu.
Tušila jste, co vše vás čeká?
Věděla jsem, že budeme vilu obnovovat,
ale že samotný proces přípravy bude trvat
téměř osm let, jsem nepředpokládala. Ne
-
šlo jen ohledání finančních zdrojů, ale také
ostanovení přesné metodiky atechnologie,
jakým způsobem se bude dům opravovat.
Popřípravném období věnovaném průzkumu
arozboru následovaly dva roky realizace.
Doté doby jsem vždy stála nastraně me
-
todického řízení aodborného poradenství.
Teď poprvé jsem se ocitla vkůži zástupce
majitele. Zázemí jsme měli vestavební buňce
nadnešní silnici adíky tomu jsme mohli být
přímo uvšech prací. Průběžně jsme stavbu
dokumentovali, pořídili desítky tisíc fotografií.
Při odstrojování domu byly objeveny vrstvy,
které nedestruktivní průzkumy nemohly od
-
halit. Nalezla se řada autentických prvků,
které nám přinesly velkou radost, ale kvůli
kterým bylo třeba částečně upravit iprojekt
asamotnou realizaci.
Jaká tajemství dům vydal?
Téměř přesně vpolovině opravy domu došlo
kpřelomovému nálezu původní půlkruhové
příčky zmakassarského ebenu, která byla
odroku 1944 druhotně umístěna vbudově
Právnické fakulty, kde sídlil zaválky generální
štáb gestapa. Důstojnický klub, kterým byla
exotická dýha obložena, byl následně využí
-
ván jako studentská menza. Díky preciznímu
restaurátorskému postupu se podařilo povíce
než sedmdesáti letech ušlechtilý materiál pře
-
nést zpět dovily. Dále jsme našli vevýkopech
před objektem úlomky původního skla, takže
jsme byli schopni přesně určit, že jde otabu
-
lové sklo vřezu čiré barvy, nikoli zelené, jak
jsme původně mysleli. Našli jsme také zvláštní
IVETA ČERNÁ:
VILA ZRCADLÍ NAŠI HISTORII
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2026 | 13
Ing.arch. Iveta Černá se narodila vBrně
vMasarykově čtvrti.Vletech 1982 až 1987
vystudovala architekturu naFakultě ar
-
chitekturyVysokého učení technického
vBrněaposléze také dějiny umění naFi
-
lozofické fakultěMasarykovy univerzity.
Vletech 1987 až 2002 působila jako
garantka architektury 20. století vbrněn
-
ském Národním památkovém ústavu
azaměřovala se nameziválečnouarchi
-
tekturu.Již tehdy pracovala nazapsání
vily Tugendhat coby památky mezivá
-
lečnéfunkcionalistickéarchitektury dose-
znamu světového dědictví UNESCO,
kněmuž došlo vprosinci 2001. Vroce
2002 se stala ředitelkou zmíněné vily pod
správouMuzea města Brna, kde mimo
jiné zřídila Studijní adokumentační cen
-
trum.Odeset let později byla pod jejím
vedením dokončena kompletní rekon
-
strukce vily, označená organizacíDoco-
momo Internationalzajednu znejlepších
rekonstrukcí světové moderní architek
-
tury.Již vdobě působení vNPÚ se stala
členkou této mezinárodní organizace
pro ochranu památek moderní architek
-
turyavroce 2012 také zakládající členkou
celosvětové sítěIconic Houses, sdružu
-
jící výjimečné obytné stavby světové ar-
chitektury 20. století. Vedle samotného
řízení pobočky Muzea města Brna se
dále věnovala vědě avýzkumu voblasti
architektury 20. století apamátkové péče,
podílela se nařadě publikací, zejména,
ne však výhradně, o vile Tugendhat.
Vúnoru 2015 jí byla udělenaCena města
Brnapro rok 2014 voblasti architektury
aurbanismu avroce 2021 Cena Jože
Plečnika zauchování aobnovu kulturního
bohatství a jeho současný rozvoj.
typy izolací, které nejsou typické pro českoslo-
venský funkcionalismus. Velkým překvapením
byl nález křížové základové patky, která dnes
drží velký kruhový stůl.
Zpravodaj Brno-střed