Iveta Černá: Vila zrcadlí naši historii
Letos si jedna z nejvýznamnějších brněnských památek, vila Tugendhat, připomíná 140. výročí narození svého architekta Ludwiga Miese van der Rohe a současně čtvrtstoletí od zápisu objektu na Seznam světového dědictví UNESCO.
Rozhovor
Letos si jedna znejvýznamnějších brněn-
ských památek, vila Tugendhat, připomíná
140. výročí narození svého architekta Lud
-
wiga Miese van der Rohe asoučasně čtvrt-
století odzápisu objektu naSeznam svě-
tového dědictví UNESCO. Jen orok kratší
dobu stojí včele vily Ing.arch. Iveta Černá.
Prožila jste dětství
vMasarykově čtvrti.
Nasměrovalo to váš profesní
život karchitektuře?
Narodila jsem se vporodnici uŠilhanů, funk-
cionalistické budově navržené Janem Víškem.
Hrála jsem si vmateřské škole vevile navržené
Ernstem Wiesnerem. Školní družina se nachá
-
zela vdomě odBohuslava Fuchse. Ale vdět-
ství jsem krásu vil vzahradách anádherné
výhledy dookolí vnímala jako samozřejmost,
byla všude okolo. Pamatuji si zajímavé bal
-
kony aokna, speciální tvar střechy některých
vil naBarvičově nebo Hlávkově ulici. Teprve
později jsem objevila, že se mi ten dům líbí
nejen jaksi podprahově, ale že je významný
osobností architekta astylu.
Kdy jste se rozhodla věnovat
ochraně památek?
Obor rekonstrukce aochrana památek jsem
si vybrala jako svou specializaci vposledních
letech vysokoškolského studia. Mimocho
-
dem fakulta architektury je nejstarší školní
budovou, kterou jsem navštěvovala. Postavil
ji Josef Arnold, jehož vila stojí vsousedství vily
Tugendhat.
Zažila jste objevování historie
města podnánosem totalitní šedi.
Byla to nezapomenutelná doba konce
devadesátých let minulého století apřelomu
milénia, kdy jsem pracovala vNárodním pa
-
mátkovém ústavu. Naoddělení brněnské
aglomerace jsem se věnovala meziválečné
architektuře naúzemí Brna abývalého Br
-
na-venkova. Vtomto porevolučním období
docházelo krehabilitaci řady objektů. Vzpo
-
mínám si, že jsem byla například uočišťování
aznovuobjevování krásných funkcionalistic
-
kých obchodních portálů. Začaly se opravovat
takové monumentální budovy, jakou je Morav
-
ská banka (dnes Komerční banka) nanáměstí
Svobody, ukteré se měnil celý obvodový plášť
aznovu se vracel původní typ tzv. Krausových
oken sjejich sofistikovaným způsobem oteví
-
rání. Ařada dalších domů, které znovu nalé-
zaly svou zanedbanou askrytou tvář.
Co vás dovedlo dovily
Tugendhat?
Svoji roli sehrálo moje rozhodnutí ještě
dodatečně studovat dějiny umění. Tím se
mi rozšířily interpretační obzory, jak vnímat
nejen umění, ale iarchitekturu. Amyslím, že
idíky tomu jsem se nakonec stala součástí
týmu, který vNárodním památkovém ústavu
připravoval nominační materiál vily Tugend
-
hat doUNESCO. To bylo moje první hlubší
setkání svilou, navíc korunované úspěchem.
Naseznam UNESCO se ji podařilo zapsat
vprosinci roku 2001. Jednou zpodmínek
zápisu byla oprava vily, nejlépe okamžitá.
To byl okamžik, kdy jsem již nastoupila jako
ředitelka objektu.
Tušila jste, co vše vás čeká?
Věděla jsem, že budeme vilu obnovovat,
ale že samotný proces přípravy bude trvat
téměř osm let, jsem nepředpokládala. Ne
-
šlo jen ohledání finančních zdrojů, ale také
ostanovení přesné metodiky atechnologie,
jakým způsobem se bude dům opravovat.
Popřípravném období věnovaném průzkumu
arozboru následovaly dva roky realizace.
Doté doby jsem vždy stála nastraně me
-
todického řízení aodborného poradenství.
Teď poprvé jsem se ocitla vkůži zástupce
majitele. Zázemí jsme měli vestavební buňce
nadnešní silnici adíky tomu jsme mohli být
přímo uvšech prací. Průběžně jsme stavbu
dokumentovali, pořídili desítky tisíc fotografií.
Při odstrojování domu byly objeveny vrstvy,
které nedestruktivní průzkumy nemohly od
-
halit. Nalezla se řada autentických prvků,
které nám přinesly velkou radost, ale kvůli
kterým bylo třeba částečně upravit iprojekt
asamotnou realizaci.
Jaká tajemství dům vydal?
Téměř přesně vpolovině opravy domu došlo
kpřelomovému nálezu původní půlkruhové
příčky zmakassarského ebenu, která byla
odroku 1944 druhotně umístěna vbudově
Právnické fakulty, kde sídlil zaválky generální
štáb gestapa. Důstojnický klub, kterým byla
exotická dýha obložena, byl následně využí
-
ván jako studentská menza. Díky preciznímu
restaurátorskému postupu se podařilo povíce
než sedmdesáti letech ušlechtilý materiál pře
-
nést zpět dovily. Dále jsme našli vevýkopech
před objektem úlomky původního skla, takže
jsme byli schopni přesně určit, že jde otabu
-
lové sklo vřezu čiré barvy, nikoli zelené, jak
jsme původně mysleli. Našli jsme také zvláštní
IVETA ČERNÁ:
VILA ZRCADLÍ NAŠI HISTORII
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2026 | 13
Ing.arch. Iveta Černá se narodila vBrně
vMasarykově čtvrti.Vletech 1982 až 1987
vystudovala architekturu naFakultě ar
-
chitekturyVysokého učení technického
vBrněaposléze také dějiny umění naFi
-
lozofické fakultěMasarykovy univerzity.
Vletech 1987 až 2002 působila jako
garantka architektury 20. století vbrněn
-
ském Národním památkovém ústavu
azaměřovala se nameziválečnouarchi
-
tekturu.Již tehdy pracovala nazapsání
vily Tugendhat coby památky mezivá
-
lečnéfunkcionalistickéarchitektury dose-
znamu světového dědictví UNESCO,
kněmuž došlo vprosinci 2001. Vroce
2002 se stala ředitelkou zmíněné vily pod
správouMuzea města Brna, kde mimo
jiné zřídila Studijní adokumentační cen
-
trum.Odeset let později byla pod jejím
vedením dokončena kompletní rekon
-
strukce vily, označená organizacíDoco-
momo Internationalzajednu znejlepších
rekonstrukcí světové moderní architek
-
tury.Již vdobě působení vNPÚ se stala
členkou této mezinárodní organizace
pro ochranu památek moderní architek
-
turyavroce 2012 také zakládající členkou
celosvětové sítěIconic Houses, sdružu
-
jící výjimečné obytné stavby světové ar-
chitektury 20. století. Vedle samotného
řízení pobočky Muzea města Brna se
dále věnovala vědě avýzkumu voblasti
architektury 20. století apamátkové péče,
podílela se nařadě publikací, zejména,
ne však výhradně, o vile Tugendhat.
Vúnoru 2015 jí byla udělenaCena města
Brnapro rok 2014 voblasti architektury
aurbanismu avroce 2021 Cena Jože
Plečnika zauchování aobnovu kulturního
bohatství a jeho současný rozvoj.
typy izolací, které nejsou typické pro českoslo-
venský funkcionalismus. Velkým překvapením
byl nález křížové základové patky, která dnes
drží velký kruhový stůl.