Strana 14
Rozhovor / Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2026
„To se nikdy nemělo stát, aby noha bolše-
vického vojáka šlápla nanaši zem. Vytáhli
namě revolver, když jsem jim nechtěl dát
kořalku. Znásilnili tu atamtu. Když jsem
pak později viděl transparenty, že Sovět
-
ský svaz má být náš vzor, apřitom jsem
vkvětnu 1945 viděl, že nejméně třetinu
tvořili analfabeti, tak jsem prozřel.“
Jiří Jurka se narodil 22. května 1931 vTova
-
čově, ale celý život prožil vBrně. Byl 15. března
1939 svědkem německého obsazování Brna,
mnoho obyvatel vyvěšovalo hákové kříže.
Dne 17. března 1939, kdy Hitler navštívil Brno,
zůstal srodiči protestně doma. Během hey
-
drichiády slyšel střelbu vKounicových kole-
jích. Osvobození prožil utety vBorotíně, kde
předtím zažil nálety. Vzpomíná nanásilnosti,
kterých se někteří sovětští vojáci dopouštěli.
Nakonci května 1945 se vzedmul vztek
československých Brňanů anajejich popud
se tisíce Němců sozbrojeným doprovodem
30. května vydaly napochod zBrna směrem
krakouským hranicím. Takzvaný brněnský
pochod smrti nepřežily stovky lidí, kteří se při
něm nakazili úplavicí. Událost se stala ještě
před řízeným odsunem zaprezidenta Edvarda
Beneše, při kterém Československo opustily
tři miliony Němců.Jiří Jurka vnímá celou udá
-
lost negativně. „Já se zato dnes stydím. Když
přišel květen 1945, tak ti největší grázlové už
byli dávno pryč, utekli dozápadní zóny. Kdo
tady ztěch Němců zůstal? Staří rodiče, kterým
padl syn uStalingradu, vdovy poněmeckých
vojácích.“ Celý příběh Jiřího Jurky je zachycen
nawebu: www.pametnaroda.cz.
Markéta Koubková
■
PAMĚŤ NÁRODA: JIŘÍ JURKA
Takže to, co návštěvníci obdivují,
je zvelké části autentické.
Počástečném očištění se ukázalo, že ten
náš „Rembrandt“ je skutečně málo dotče
-
ným „Rembrandtem“. To, co se stalo smnoha
památkami moderní architektury vdobě po
-
válečných reparací vNěmecku nebo vRa-
kousku, se vily naštěstí nedotklo. Dá se říct,
že pokud bylo poválce vobjektech umístěno
nějaké školské či edukační zařízení, nedochá
-
zelo vnich kzásadním stavebním úpravám
ajiným poškozujícím změnám díky nedostatku
finančních prostředků. Vila tedy vtomto slova
smyslu měla štěstí.
Příběhy spojené sopravami vily
by nejspíš vydaly naknihu.
Je to tak. Společně skolegyní Dagmar
Černouškovou jsme napsaly knihu Mies
vBrně. Vila Tugendhat, která vypráví příběh
vily odjejího vzniku posoučasnost azachy
-
cuje také průběh její obnovy. Kzakoupení
je unás vevile, dále naŠpilberku ataké
vknihkupectvích.
Je vevile ještě co objevovat?
Je tu stále mnoho výzev. Pořád se objevují
nová fakta anové skutečnosti. Vněkolika
posledních letech se hodně skloňuje jméno
spolupracovnice Ludwiga Miese van der
Rohe architektky adesignérky Lilly Reich.
Jako interiérová specialistka hrála větší roli,
než se vminulosti předpokládalo. Byla plno
-
hodnotnou Miesovou spolupracovnicí. Měla
vliv zejména navnitřní textilní vybavení, defi
-
novala strukturu abarevnost látek například
šantungového hedvábí asametu nazávěsech
či knoflíkových štěpů nakřeslech adalších.
Aje zde řada fotografických souborů, které
jsou znovější historie vily adokumentují dobu,
kdy zde našel zázemí rehabilitační tělocvik pro
děti svadami páteře nebo soukromá škola
rytmiky paní Karly Hladké. Před pár lety jsme
se zabývali okolnostmi rozdělení republiky,
protože je to zahaleno tajemstvím, média
najednání zřejmě vůbec neměla přístup. To,
co víme, vychází třeba zvýpovědí tehdejšího
primátora, pana architekta Václava Mencla, ale
iřady dalších účastníků události.
Setkala jste se
spotomkypůvodní rodiny
Tugendhatových?
Potomci původních obyvatel měli dokonce
možnost celý proces obnovy ovlivnit. Daniela
Hammer-Tugendhat je kunsthistorička astála
včele Mezinárodního expertního poradního
sboru. Její manžel Ivo Hammer, restaurátor
akonzervátor, byl exekutivním předsedou. Ale
potkala jsem se smnoha členy rodiny, přede
-
vším díky setkání potomků rodiny Tugendhat,
Löw-Beer aStiassni vroce 2017, kdy se jich
nazahradě vily sešlo více než 120. Nejstar
-
šímu bylo přes devadesát let, nejmladší měl
několik měsíců. Lokace, odkud přijeli, nastiňují
pohnutý osud rodin. Rozprostřely se pocelém
světě.
Vevile se odehrávaly astále
odehrávají významná setkání
audálosti.
Díky svému významu byla vila svědkem
řady historických milníků, jako kdyby se vní
zrcadlila historie 20. století. Zadobu mého
působení se tu vystřídala dlouhá řada vý
-
znamných osobností. Jsme vždy poctěni,
když nás navštíví velvyslanci různých států,
kteří pobývají vČeské republice stejně jako
významní hosté ať už státu, nebo města Brna.
Ajá jsem vždy potěšena, když mohu přivítat
nějakou velkou architektonickou nebo kunst-
historickou osobnost. Třeba minulý týden zde
přednášel nakonferenci k140. výročí naro
-
zení Ludwiga Miese van der Rohe výjimečný
americký badatel Barry Berdoll. Tvorbě svě
-
toznámého architekta se věnoval desítky
let vnewyorském muzeu moderního umění,
takzvaném MoMA. Přednášku navíc doplnilo
vystoupení dvou špičkových person, Anni Ra
-
mos aIvana Blasiho zFundació Mies van der
Rohe Barcelona, protože barcelonský Pavilion
je takové naše architektonické dvojče.
Máte zasebou oslavy výročí
narození Ludwiga Miese van der
Rohe. Co vás čeká dál?
Pomezinárodní konferenci, vydání foto-
grafického portfolia aotevření nového vý-
stavního projektu Mies vobraze, která bude
vtechnickém podlaží vily kvidění až do13. září,
se pouštíme dopřípravy oslav dalšího výročí,
25 let vUNESCO. Chceme je připomínat ne
-
jen vevile, ale ivzahradním vnitrobloku, který
zahrnuje ivilu Löw-Beer avilu Arnold. Velká
zahradní slavnost snázvem Light Up Tugend-
aht je naplánována na7., 8. a9. srpna.
Prostřednictvím videomappingu, světelných
azrcadlových instalací zde bude odvyprávěn
příběh vil. Slavnost doprovodí koncerty, filmy
adalší akce. Už teď můžu prozradit třeba to, že
vkvětnu otevře vcentru Brna Maraton hudby
buskingový pokojíček, který letos bude re
-
miniscencí interiéru naší vily. Napodzim pak
chystáme další výstavní projekt nazvaný Re
-
interpretace 2.0, vekterém budou využity
specifické výtvarné formy. Oslavy vyvrcholí
16. prosince, tedy přímo vden, kdy byla vila
naseznam UNESCO zapsána, slavnostním
koncertem.
Marta Vojáčková
■