Hana Dvořáková: Když tradice inspiruje

Od roku 1992 působí v Moravském zemském muzeu v Brně jako kurátorka sbírek Etnografického muzea. K osmdesátému výročí vzniku Ústředí lidové umělecké výroby připravuje novou výstavu, do které se může zapojit i veřejnost.

Rozhovor

PhDr. Hana Dvořáková vystudovala

naFilozofické fakultě Masarykovy uni

-

verzity, obor etnografie. Postudiu praco-

vala jako kurátorka vMěstském muzeu

vKloboukách uBrna aRegionálním mu

-

zeu vMikulově. Odroku 1992 působí

vMoravském zemském muzeu vBrně

jako kurátorka sbírek Etnografického

ústavu, vletech 1992 až 2022 napo

-

zici vedoucí. Je autorkou řady výstav

astudií, členkou oborových komisí arad.

Specializuje se naproblematiku lidové

religiozity aokrajové žánry. Věnuje se

rovněž inspirační roli tradiční kultury pro

současný design.

V době jejího působení prošlo sídlo

ústavu dvěma rozsáhlými rekonstruk

-

cemi, což vyústilo vroce 2022 doote-

vření nové stálé expozice Tradiční kul-

tura vzrcadle času. Doprovodný katalog

stejně jako expozice následně získal

ocenění voborové soutěži. Vroce 2022

jí byla udělena Cena Jihomoravského

kraje zapráci nauchování apopularizaci

projevů tradiční lidové kultury naMoravě.

Kosmdesátému výročí vzniku Ústředí li

-

dové umělecké výroby (ÚLUV) připravuje

Moravské zemské muzeum výstavu ÚLUV

nekončící příběh. Přispět doní může ive

-

řejnost.

Kde jsou kořeny ÚLUV?

Poválce vroce 1945 byl ÚLUV založen

dekretem prezidenta Beneše proto, aby za

-

štiťoval stávající řemeslníky, kteří pracovali

nabázi tradičního řemesla, tradičními tech

-

nologiemi spoužitím tradičních materiálů.

Měl je podchytit, poskytnout jim ochranu

apropojit je sdesignery. To byl základní

přínos ÚLUV, díky tomuto propojení se po

-

dařilo adaptovat tradiční techniku, materiál

dosoučasné podoby. Tak se třeba zkla

-

sického modrotisku stala móda, která byla

nositelná aakceptovaná ivměstském pro

-

středí vedruhé polovině dvacátého století.

Znakem ÚLUV byla komplexnost sahající

odprvotního výzkumu tradičních rukoděl

-

ných technik amateriálů, přes návrhářskou

činnost, výrobu až podistribuci skrze vlastní

obchodní síť prodejen Krásná jizba. ÚLUV

disponoval perfektní propagací, vydával ča

-

sopisy Věci alidé, Tvar, Umění ařemesla,

pořádal výstavy avelmi oblíbené anavště

-

vované módní přehlídky.

Nebyl design pro nové

socialistické zřízení

buržoazním přežitkem?

Produkce ÚLUV s„novým designem“ se

odvolávala natradiční lidovou kulturu, vychá

-

zela zjejího tvarosloví, technik transformo-

vaných dopodoby přijatelné ve20. století

a„lid“ byl základem ideologie. Ktomu se

ÚLUV, byť malou měrou, podílel navývozu

atotalitní režim potřeboval devizy, obzvláště

vpoválečné krizi.

Čím byly výrobky zÚLUV

jedinečné?

Velký důraz byl kladen nakvalitu, ato ma-

teriálu izpracování. Vše se dělalo vdílnách,

vmalých sériích, anež se předměty dostaly

natrh, musely projít schvalovací komisí. Bez

jejího schválení se nedostaly dovýroby.

Vpadesátých až sedmdesátých letech, kdy

byl boom této organizace, se jedna část pro

-

dukce zaměřila navybavování nových bytů

drobnými bytovými součástkami. Vycházela

přitom ze stávajících trendů například „bru

-

selského stylu“ vpodobě křesílek skořáp-

kovitého tvaru.

Pamětníci si jistě vzpomenou

naprodejnu Krásná jizba

naZelném trhu 20, která nabízela

originální designové zboží

založené nalidových tradicích.

Prodejny Krásná jizba existovaly už

zaprvní republiky a patřily pod nakladatelství

Družstevní práce. Díky tomu, že je zastřešil

ÚLUV, mohly fungovat izareálného socialis-

mu. Vdobách takzvaného totáče byla pro-

dejna pozitivním ostrůvkem vnormalizační

šedi. Jak říká jedna pamětnice: „Když jsem si

koupila kabát vKrásné jizbě apřijela vněm

vPraze doÚBOKu (Ústavu bytové aoděvní

kultury), tak si všichni mysleli, že jsem byla

naZápadě adovezla jsem si toho.“

Máte naKrásnou jizbu také

osobní vzpomínku?

Dodnes si vzpomínám našaty, které mi ma-

minka ušila zmodrotiskové metráže zKrásné

jizby. Anaokamžik, kdy jsem vboční výloze

vroce 1987, nebo 1988, uviděla čtyři modely

odLiběny Rochové. Nádherné vlněné šaty,

jednoduché. Dodnes by byly nositelné, pro

-

tože byly absolutně nadčasové.

Proč tak úspěšná organizace

zanikla?

Bohužel ipřes obrovskou snahu tehdej-

ších zaměstnanců vdruhé polovině osmde-

sátých let minulého století nepřežila nástup

„divokého“ kapitalismu avroce 1995 byla

zrušena. Zanikl ÚLUV iprodejny Krásné jiz-

HANA DVOŘÁKOVÁ:

KDYŽ TRADICE INSPIRUJE

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2025 | 13

by. Je to velká škoda. Slýchávám odřady

lidí, že opravdu kvalitní, nekýčové výrobky

vsoučasné době postrádají.

Jaký byl další osud tvůrců?

Některé dílny se osamostatnily, například

modrotiskaři veStrážnici avOlešnici nebo

tkalcovna veStrmilově. Někteří výtvarníci

pracují dále, což je případ třeba Jany Kubí

-

nové, která spolupracovala spředními de-

signérkami brněnského závodu, jako byla

Milada Jochcová či Liběna Rochová, pro

které navrhovala modrotisk. Nyní je vpozici

samostatné výtvarnice adále stouto tech

-

nikou pracuje.

Kdy Moravské zemské muzeum

začalo sbírat předměty spojené

sÚLUV?

Tvorba této sbírky se odvíjí odčlověka,

který vybudoval Etnografický ústav, pře

-

sunul ho doPaláce šlechtičen naKobliž-

nou ulici. Tou osobností byl Ludvík Kunst,

tehdejší vedoucí. Byl to člověk svelkým

přesahem abyl si vědom potenciálu tra

-

dice. Rozhodl se najít cestu, jak je přenést

dosoučasnosti – to se psal rok 1961. Díky

propojení sÚstředím lidové umělecké vý

-

roby, které tehdy sídlilo vMoravské galerii,

se podařilo založit sbírku, najejímž počátku

byl dokumentační fond ÚLUV. Logicky se