Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 14

Rozhovor / Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2025
Vroce 1963 se Jiří Dobrovolný přestěho-
val doBrna, kde začal studovat naFakultě
elektrotechnické VUT. Hned vdruhém roč
-
níku se zapojil dostudentského hnutí.
Vydával časopis Elektron, pomáhal prosa
-
dit experimentální provozní řád nakolejích
vulici Leninova (nyní Kounicova), spoluza
-
kládal Brněnské studentské centrum abyl
členem jeho parlamentu. VBrně založil or
-
ganizaci studentů elektrofakulty, zkráceně
OSEF. Doba byla reformám nakloněná aon
mohl přebytky své energie uplatnit vmnoha
oblastech studentského života. „Všechno, co
nedělali úředníci, jsme dělali my. My jsme
vymýšleli kluby, autoškoly, vybavení pokojů,
kolejní řád. Díky našemu tlaku vznikla vy
-
hláška, že student, když má index, může být
zaměstnán nadohodu oprovedení práce.“
Vroce 1969 byl obviněn zhanobení státu
světové socialistické soustavy zanapsání
ašíření letáku, který kritizoval Sovětský svaz.
Ihned poobsazení města začali studenti vy
-
sílat kolejním rádiem to, co: „Rusy dráždilo
anaše lidi uspokojovalo“. Orok později
byl zatento čin odsouzen kpodmíněnému
trestu odnětí svobody natři roky.
Studium na vysoké škole nedokončil
aodsedmdesátých let se živil jako fotograf.
Vroce 1971 vyslýchala StB Jiřího Dobrovol
-
ného vsouvislosti spřípadem organizování
letákové akce k parlamentním volbám,
zakterou byla odsouzena například Anna
Šabatová. On sám ale doakce vůbec zapo
-
jen nebyl. Během výslechu naněj policisté
vyvíjeli nátlak anepřímo mu nabízeli spolu
-
práci se Státní bezpečností. Tlaku tehdy ani
později nepodlehl, ale má pochopení pro ty,
kteří se podvolili.
Vsedmdesátých aosmdesátýchletech
se držel odpolitiky adisentu dál. Chartu 77
nepodepsal, protože se oní vůbec nedo
-
zvěděl.Posametové revoluci pracoval pro
Občanské fórum vBrně, spoluzaložil Svaz
moravskoslezských podnikatelů, ale po
-
sléze zpolitiky rozčarovaný odešel.
Markéta Koubková
■
PAMĚŤ NÁRODA: JIŘÍ DOBROVOLNÝ
Jiří Dobrovolný (druhý zleva) vroce 1970
nebo 1971
zde vytvořilo přirozené konzultační cent
-
rum, kam výtvarníci avýrobci chodili nejen
pro radu, ale také studovat tradiční techniky,
materiály či vzory. Odté doby sbírku stále
rozšiřujeme anyní napřipravované výstavě
ÚLUV nekončící příběh ji chceme ukázat
veřejnosti.
Jak rozsáhlým fondem nyní
muzeum disponuje?
Vsoučasnosti čítá sbírka více než dva
tisíce položek. Reprezentativně je předsta
-
vena kolekce textilu, vníž se nacházejí tka-
niny včetně batiky amodrotisku. Využití našly
nainteriérových doplňcích: ubrusech, pro
-
stírkách, dekoračních polštářích, závěsech
apánské idámské konfekci. Druhou velkou
skupinu tvoří keramika: majolika ahrnčina,
dále předměty zhotovené zpřírodních ple
-
tiv – orobince, proutí, loubku, slámy, lýka,
kukuřičného šustí aimportovaného pedigu.
Technologie košíkářské výroby byla použita
také uceloproutěného pleteného nábytku
vpodobě křesel, sedaček ažidlí. Zastou
-
peny jsou rovněž drobné výrobky ze dřeva.
Hračky pak zrcadlí zázemí všech tradičních
výrobních středisek: Skašova, Horácka, Ar
-
chlebova, Pošumaví iPříbrami, kde desig-
néři snad nejvíce respektovali původní tvar.
Primitivní panenky ze šustí představovaly
rovněž oblíbenou upomínku nanávštěvu
České republiky. Suvenýrovou produkci
ÚLUV doplňují také drobné figurky zvizo
-
vického pečiva.
Kde bude výstava kvidění?
Otevřena bude 28. listopadu vDietrich-
steinském paláci naZelném trhu. Pro veřej-
nost máme nejen pozvání doMoravského
zemského muzea, ale také výzvu. Pokud
doma mají nějaké předměty snášivkou ÚLUV
nebo Krásná jizba aneví, co snimi, mohou je
darovat donaší sbírky. Nášivku Krásné jizby si
dovolím zdůraznit. Přijímáme je narecepciEt
-
nografického ústavu naKobližné. Oceníme
také fotky, které zachycují třeba babičku vša
-
tech zKrásné jizby, nebo snímek interiéru
svybavením, případně ijiné než fotografické
vzpomínky, díky kterým předměty ožijí.
Tyto darované předměty nejen že obo
-
hatí naši sbírku, ale také rozšíří chystanou
výstavu. Návštěvníci je uvidí vkvětnu či
červnu příštího roku vhale Dietrichstein
-
ského paláce.
Kdy jste se rozhodla uchopit
tradice trochu jinak?
Poškole jsem nastoupila domuzea vKlo-
boukách uBrna pokurátorce Běle Minaří-
kové, která právě přešla doÚstředí lidové
umělecké výroby doBrna. Byla jsem sní
neustále vkontaktu azačala ji navštěvo
-
vat napracovišti vpodkroví Moravské ga-
lerie naHusově 6. Zde jsem se potkávala
smnoha výtvarníky auvědomila si, že tradice
jsou krásné, časem prověřené, ale že snimi
lze pracovat ijinak. Navíc mi konvenovala
produkce Krásné jizby ajejich časopisy.
Záplava srdíček aptáčků nikdy nebyla můj
šálek kávy, spíše jsem se ztotožňovala se
světem Adolfa Loose ajeho nezapomenu
-
telnou esejí Ornament azločin. Snažím se
tedy posunovat tradice ivkus okousek dál.
Jaké výstavy by si vBrně lidé
neměli nechat ujít?
Ráda bych všechny pozvala knám doEt-
nografického ústavu. Ve stálé expozici
Tradiční kultura naMoravě vzrcadle času
najdou malou ochutnávku toho, co vlastně
ÚLUV znamenal. Závěrečná pasáž je věno
-
vaná tradici jako inspiraci auzavírá ji model
Memory Liběny Rochové. Autéto vynikající
návrhářky bych vesvých pozvánkách zů
-
stala. Moravská galerie chystá její profilo-
vou výstavu aMoravské zemské muzeum
nani zapůjčí modely, které Etnografickému
ústavu Liběna Rochová věnovala. Ananaší
výstavě ÚLUV nekončící příběh zase lidé
uvidí jeden zjejích modrotiskových modelů
zdoby, kdy byla externí návrhářkou Ústředí
lidové umělecké výroby, akterý patří dosbí
-
rek Moravské galerie. To je naBrně krásné,
že osobě navzájem víme, respektujeme se
adokážeme spolupracovat.
Marta Vojáčková
■
Zpravodaj Brno-střed