Názory občanů
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
Nepříjemnou situaci, kterou v současnosti
všichni prožíváme, jsme nikdo doposud nezažili. Poslední srovnatelná epidemická vlna
prošla Evropou před sto lety v souvislosti se
španělskou chřipkou. Nyní máme k dispozici
daleko silnější nástroje a víme, jak se máme
chovat, abychom riziko nákazy omezili. Tento
stav však klade na každého z nás i další nároky v souvislosti s dopady této i jiných již běžnějších krizových situací, do kterých se v životě můžeme dostat. O to důležitější je prvek
solidarity a možnost obrátit se na ty, kteří vám
mohou skutečně pomoci. Mám na mysli síť
občanských poraden, které v Brně působí.
Jedna z nich sídlí například na adrese Anenská 10. Asi téměř každý ví nebo minimálně
tuší, jak snadné je se vlivem neočekávaného
výpadku příjmů dostat do dluhů. Toto je právě
jedna z oblastí, která je v síti občanských
poraden v Brně velmi posílena a mají odborně vyškolený personál, který může pomoci.
Klient má možnost se rozhodnout, která cesta
z dluhů je pro něj tou nejschůdnější a nejsnazší. Obecně je počet lidí v exekucích
v České republice alarmující a týká se to často
lidí v centrech velkých měst jako právě Brno.
Cesta, jak z této celospolečenské časované
bomby ven, vede jen skrze větší informovanost občanů.
Další oblastí, kde mají občanské poradny
dobré výsledky, je sociálně právní poradenství týkající se rodinných vztahů. Jedná se
o situace, které jsou vždy emotivní a jejichž
závažnost se projevuje dlouhodobě – nejrůznější partnerské krize, problémy vícegeneračního soužití, převody majetku či otázky
týkající se dědictví. I zde může být přínosné
vyslechnout si pohled někoho nestranného,
který může pomoci situaci stabilizovat a uvést
možnosti, které dotčení nejdříve vůbec
nemusí emotivně vidět. Vyspělost každé společnosti je měřitelná i tím, že občané mohou
využít záchytnou síť, která je jim k dispozici
v řešení jejich problémů. Síť brněnských
občanských poraden si v tomto ohledu zasluhuje pozornost už jen proto, že má výsledky
a má další budoucí potenciál ku prospěchu
Mgr. Tomáš Řepa ■
občanů.
D43: „HITLEROVKA“, NEBO OBCHVAT
PRO CELÉ BRNO
Už 30 let slýcháme o transevropské dálnici
D43. A někteří představitelé naší městské
části prohlašovali, že Brno-střed nemůže být
bez „Hitlerovky“ přes Bystrc.
Jenomže Bystrc se tomu brání. Věc došla
tak daleko, že vznikl projekt obchvatu Brna
v takzvané Boskovické brázdě: pro odvedení
tranzitu z Brna, pro odlehčení řečkovické
radiály a pro co nejpřímější trasu k severu.
V roce 2016 se tak do krajského územního
plánu (ZÚR) poprvé vedle územní rezervy
pro průtah Bystrcí (Hitlerovku) dostala i rezerva pro obchvat.
Krajské zastupitelstvo by sice rádo vydalo
ZÚR s průtahem Bystrcí, ale je to správně?
Skutečně „Hitlerovka“ pomůže Brno-středu?
Je pro nás lepší obchvat Brna, nebo průtah
dálnice Bystrcí?
Kraj vypracoval studii, která zhodnotila vlivy
na městské části. Výsledky pro Brno-střed
jsou zcela jiné, než se v minulosti tvrdilo.
Dokládají, že obě varianty mají na Brno-střed
prakticky stejný vliv.
Tranzit s kamiony do města nepatří. Standardním řešením je obchvat. Průtah Bystrcí
by vedl k nevratnému poškození pro nás
důležité Brněnské přehrady. Průtah ohrozí
nejen Bystrc, ale i Kníničky a Bosonohy.
Obchvat zamezí nájezdu tranzitní dopravy
od severu do Brna; a to i té budoucí transevropské po napojení D43 na D35. Místo do
Řečkovic, Králova Pole, Žabovřesk, Židenic
a vůbec na VMO kamiony pojedou po
obchvatu.
Pokud se udělá moudré rozhodnutí, skončí
letitá agónie (podobná tahanicím ohledně
přesunu hlavního vlakového nádraží). Pokud
ne, zůstane Brno snad jediným evropským
velkoměstem, které nebude mít kvalitní
obchvat. Jak si vybereme? Více informací na
Tomáš Ulrich ■
www.d43.cz.
BOBKOVÁ KARMA
Rád bych se s vámi a ostatními občany
městské části podělil o koncept, který já jako
pejskař ohledně psích bobků používám.
Na podzim roku 2016 jsem si pořídil fenku
labradora a docela dlouhou dobu jsem měl
problém si vždycky vzpomenout a vzít si na
každou procházku dostatek pytlíků, abych
po svém psovi vždy uklidil. Když se mi stalo,
že jsem zapomněl, a bylo to někde blízko
bydliště, tak jsem se tam snažil v následujících
pár dnech opět vypravit a napáchanou škodu
s odstupem času odklidit. Ne vždy to však
šlo a tak netrvalo dlouho a přišel jsem s konceptem „bobkové karmy“.
Její princip je myslím vcelku zjevný už znázvu.
Jde oto, abych měl jistotu, že jsem z ulic odklidil
víc bobků, než kolik jich tam můj pes nechal.
Pokud vím, že občas zapomenu odklidit po
vlastním psovi, tak proč taky občas neuklidit
po psovi cizím? Když narazím na obzvlášť
nevhodně umístěný bobek (a mám s sebou
dostatek pytlíků), tak neváhám a uklidím ho,
i když za něj nemůžu. Stejně tak když už se
ohýbám na zem, abych uklidil po své fenečce,
a 15 centimetrů od jejího bobku leží prázdný
obal od čokoládové tyčinky, tak ho taky do toho
pytlíku seberu. Nebo je tam třeba vršek od PET
lahve či všudypřítomný „vajgl“. Zabere mi to
sotva 2 vteřiny času amám dobrý pocit, že jsem
ulici zanechal o cosi čistější, než byla.
Samozřejmě, že to není vše spásné. Jsou
pejskaři, kteří po svých miláčcích téměř nikdy
neuklízejí, a ty bohužel myšlenkový koncept
„bobkové karmy“ nepřesvědčí. Ale my běžní
pejskaři, kteří občas z více či méně vážného
důvodu zapomeneme uklidit, my bychom se
ho měli držet: Když vidím nějakého neuklizeného bobana na nevhodném místě, tak ho
můžu uklidit já, tady a teď. A když už se zohýbám na zem pro bobíka, tak můžu zvednout
i ten odpadek, co leží hned vedle něj.
Takže: Mějte svou „bobkovou karmu“ v plusu. Proč? Tak především proto, abyste neměli
špatný pocit, když výjimečně nemáte možnost bobíka uklidit. A nebo taky proto, abyste
měli dobrý pocit, že jste město zanechali čistější, než bylo před vaší venčící procházkou.
Ing. Stanislav Schütz
■
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 11