Názory občanů

OBČANSKÉ PORADENSTVÍ Nepříjemnou situaci, kterou v současnosti všichni prožíváme, jsme nikdo doposud nezažili. Poslední srovnatelná epidemická vlna prošla Evropou před sto lety v souvislosti se španělskou chřipkou. Nyní máme k dispozici daleko silnější nástroje a víme, jak se máme chovat, abychom riziko nákazy omezili. Tento stav však klade na každého z nás i další nároky v souvislosti s dopady této i jiných již běžnějších krizových situací, do kterých se v životě můžeme dostat. O to důležitější je prvek solidarity a možnost obrátit se na ty, kteří vám mohou skutečně pomoci. Mám na mysli síť občanských poraden, které v Brně působí. Jedna z nich sídlí například na adrese Anenská 10. Asi téměř každý ví nebo minimálně

tuší, jak snadné je se vlivem neočekávaného výpadku příjmů dostat do dluhů. Toto je právě jedna z oblastí, která je v síti občanských poraden v Brně velmi posílena a mají odborně vyškolený personál, který může pomoci. Klient má možnost se rozhodnout, která cesta z dluhů je pro něj tou nejschůdnější a nejsnazší. Obecně je počet lidí v exekucích v České republice alarmující a týká se to často lidí v centrech velkých měst jako právě Brno. Cesta, jak z této celospolečenské časované bomby ven, vede jen skrze větší informovanost občanů. Další oblastí, kde mají občanské poradny dobré výsledky, je sociálně právní poradenství týkající se rodinných vztahů. Jedná se

o situace, které jsou vždy emotivní a jejichž závažnost se projevuje dlouhodobě – nejrůznější partnerské krize, problémy vícegeneračního soužití, převody majetku či otázky týkající se dědictví. I zde může být přínosné vyslechnout si pohled někoho nestranného, který může pomoci situaci stabilizovat a uvést možnosti, které dotčení nejdříve vůbec nemusí emotivně vidět. Vyspělost každé společnosti je měřitelná i tím, že občané mohou využít záchytnou síť, která je jim k dispozici v  řešení jejich problémů. Síť brněnských občanských poraden si v tomto ohledu zasluhuje pozornost už jen proto, že má výsledky a má další budoucí potenciál ku prospěchu Mgr. Tomáš Řepa ■ občanů.

D43: „HITLEROVKA“, NEBO OBCHVAT PRO CELÉ BRNO Už 30 let slýcháme o transevropské dálnici D43. A někteří představitelé naší městské části prohlašovali, že Brno-střed nemůže být bez „Hitlerovky“ přes Bystrc. Jenomže Bystrc se tomu brání. Věc došla tak daleko, že vznikl projekt obchvatu Brna v takzvané Boskovické brázdě: pro odvedení tranzitu z Brna, pro odlehčení řečkovické radiály a pro co nejpřímější trasu k severu. V roce 2016 se tak do krajského územního plánu (ZÚR) poprvé vedle územní rezervy pro průtah Bystrcí (Hitlerovku) dostala i rezerva pro obchvat.

Krajské zastupitelstvo by sice rádo vydalo ZÚR s průtahem Bystrcí, ale je to správně? Skutečně „Hitlerovka“ pomůže Brno-středu? Je pro nás lepší obchvat Brna, nebo průtah dálnice Bystrcí? Kraj vypracoval studii, která zhodnotila vlivy na městské části. Výsledky pro Brno-střed jsou zcela jiné, než se v minulosti tvrdilo. Dokládají, že obě varianty mají na Brno-střed prakticky stejný vliv. Tranzit s kamiony do města nepatří. Standardním řešením je obchvat. Průtah Bystrcí by vedl k nevratnému poškození pro nás

důležité Brněnské přehrady. Průtah ohrozí nejen Bystrc, ale i Kníničky a Bosonohy. Obchvat zamezí nájezdu tranzitní dopravy od severu do Brna; a to i té budoucí transevropské po napojení D43 na D35. Místo do Řečkovic, Králova Pole, Žabovřesk, Židenic a vůbec na VMO kamiony pojedou po obchvatu. Pokud se udělá moudré rozhodnutí, skončí letitá agónie (podobná tahanicím ohledně přesunu hlavního vlakového nádraží). Pokud ne, zůstane Brno snad jediným evropským velkoměstem, které nebude mít kvalitní obchvat. Jak si vybereme? Více informací na Tomáš Ulrich ■ www.d43.cz.

BOBKOVÁ KARMA Rád bych se s vámi a ostatními občany městské části podělil o koncept, který já jako pejskař ohledně psích bobků používám. Na podzim roku 2016 jsem si pořídil fenku labradora a docela dlouhou dobu jsem měl problém si vždycky vzpomenout a vzít si na každou procházku dostatek pytlíků, abych po svém psovi vždy uklidil. Když se mi stalo, že jsem zapomněl, a bylo to někde blízko bydliště, tak jsem se tam snažil v následujících pár dnech opět vypravit a napáchanou škodu s odstupem času odklidit. Ne vždy to však šlo a tak netrvalo dlouho a přišel jsem s konceptem „bobkové karmy“. Její princip je myslím vcelku zjevný už znázvu. Jde oto, abych měl jistotu, že jsem z ulic odklidil

víc bobků, než kolik jich tam můj pes nechal. Pokud vím, že občas zapomenu odklidit po vlastním psovi, tak proč taky občas neuklidit po psovi cizím? Když narazím na obzvlášť nevhodně umístěný bobek (a mám s sebou dostatek pytlíků), tak neváhám a uklidím ho, i když za něj nemůžu. Stejně tak když už se ohýbám na zem, abych uklidil po své fenečce, a 15 centimetrů od jejího bobku leží prázdný obal od čokoládové tyčinky, tak ho taky do toho pytlíku seberu. Nebo je tam třeba vršek od PET lahve či všudypřítomný „vajgl“. Zabere mi to sotva 2 vteřiny času amám dobrý pocit, že jsem ulici zanechal o cosi čistější, než byla. Samozřejmě, že to není vše spásné. Jsou pejskaři, kteří po svých miláčcích téměř nikdy

neuklízejí, a ty bohužel myšlenkový koncept „bobkové karmy“ nepřesvědčí. Ale my běžní pejskaři, kteří občas z více či méně vážného důvodu zapomeneme uklidit, my bychom se ho měli držet: Když vidím nějakého neuklizeného bobana na nevhodném místě, tak ho můžu uklidit já, tady a teď. A když už se zohýbám na zem pro bobíka, tak můžu zvednout i ten odpadek, co leží hned vedle něj. Takže: Mějte svou „bobkovou karmu“ v plusu. Proč? Tak především proto, abyste neměli špatný pocit, když výjimečně nemáte možnost bobíka uklidit. A nebo taky proto, abyste měli dobrý pocit, že jste město zanechali čistější, než bylo před vaší venčící procházkou. Ing. Stanislav Schütz

■

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah. Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 11