Názory občanů

OBČANSKÉ PORADENSTVÍ

Nepříjemnou situaci, kterou v současnosti

všichni prožíváme, jsme nikdo doposud nezažili. Poslední srovnatelná epidemická vlna

prošla Evropou před sto lety v souvislosti se

španělskou chřipkou. Nyní máme k dispozici

daleko silnější nástroje a víme, jak se máme

chovat, abychom riziko nákazy omezili. Tento

stav však klade na každého z nás i další nároky v souvislosti s dopady této i jiných již běžnějších krizových situací, do kterých se v životě můžeme dostat. O to důležitější je prvek

solidarity a možnost obrátit se na ty, kteří vám

mohou skutečně pomoci. Mám na mysli síť

občanských poraden, které v Brně působí.

Jedna z nich sídlí například na adrese Anenská 10. Asi téměř každý ví nebo minimálně

tuší, jak snadné je se vlivem neočekávaného

výpadku příjmů dostat do dluhů. Toto je právě

jedna z oblastí, která je v síti občanských

poraden v Brně velmi posílena a mají odborně vyškolený personál, který může pomoci.

Klient má možnost se rozhodnout, která cesta

z dluhů je pro něj tou nejschůdnější a nejsnazší. Obecně je počet lidí v exekucích

v České republice alarmující a týká se to často

lidí v centrech velkých měst jako právě Brno.

Cesta, jak z této celospolečenské časované

bomby ven, vede jen skrze větší informovanost občanů.

Další oblastí, kde mají občanské poradny

dobré výsledky, je sociálně právní poradenství týkající se rodinných vztahů. Jedná se

o situace, které jsou vždy emotivní a jejichž

závažnost se projevuje dlouhodobě – nejrůznější partnerské krize, problémy vícegeneračního soužití, převody majetku či otázky

týkající se dědictví. I zde může být přínosné

vyslechnout si pohled někoho nestranného,

který může pomoci situaci stabilizovat a uvést

možnosti, které dotčení nejdříve vůbec

nemusí emotivně vidět. Vyspělost každé společnosti je měřitelná i tím, že občané mohou

využít záchytnou síť, která je jim k dispozici

v  řešení jejich problémů. Síť brněnských

občanských poraden si v tomto ohledu zasluhuje pozornost už jen proto, že má výsledky

a má další budoucí potenciál ku prospěchu

Mgr. Tomáš Řepa ■

občanů.

D43: „HITLEROVKA“, NEBO OBCHVAT

PRO CELÉ BRNO

Už 30 let slýcháme o transevropské dálnici

D43. A někteří představitelé naší městské

části prohlašovali, že Brno-střed nemůže být

bez „Hitlerovky“ přes Bystrc.

Jenomže Bystrc se tomu brání. Věc došla

tak daleko, že vznikl projekt obchvatu Brna

v takzvané Boskovické brázdě: pro odvedení

tranzitu z Brna, pro odlehčení řečkovické

radiály a pro co nejpřímější trasu k severu.

V roce 2016 se tak do krajského územního

plánu (ZÚR) poprvé vedle územní rezervy

pro průtah Bystrcí (Hitlerovku) dostala i rezerva pro obchvat.

Krajské zastupitelstvo by sice rádo vydalo

ZÚR s průtahem Bystrcí, ale je to správně?

Skutečně „Hitlerovka“ pomůže Brno-středu?

Je pro nás lepší obchvat Brna, nebo průtah

dálnice Bystrcí?

Kraj vypracoval studii, která zhodnotila vlivy

na městské části. Výsledky pro Brno-střed

jsou zcela jiné, než se v minulosti tvrdilo.

Dokládají, že obě varianty mají na Brno-střed

prakticky stejný vliv.

Tranzit s kamiony do města nepatří. Standardním řešením je obchvat. Průtah Bystrcí

by vedl k nevratnému poškození pro nás

důležité Brněnské přehrady. Průtah ohrozí

nejen Bystrc, ale i Kníničky a Bosonohy.

Obchvat zamezí nájezdu tranzitní dopravy

od severu do Brna; a to i té budoucí transevropské po napojení D43 na D35. Místo do

Řečkovic, Králova Pole, Žabovřesk, Židenic

a vůbec na VMO kamiony pojedou po

obchvatu.

Pokud se udělá moudré rozhodnutí, skončí

letitá agónie (podobná tahanicím ohledně

přesunu hlavního vlakového nádraží). Pokud

ne, zůstane Brno snad jediným evropským

velkoměstem, které nebude mít kvalitní

obchvat. Jak si vybereme? Více informací na

Tomáš Ulrich ■

www.d43.cz.

BOBKOVÁ KARMA

Rád bych se s vámi a ostatními občany

městské části podělil o koncept, který já jako

pejskař ohledně psích bobků používám.

Na podzim roku 2016 jsem si pořídil fenku

labradora a docela dlouhou dobu jsem měl

problém si vždycky vzpomenout a vzít si na

každou procházku dostatek pytlíků, abych

po svém psovi vždy uklidil. Když se mi stalo,

že jsem zapomněl, a bylo to někde blízko

bydliště, tak jsem se tam snažil v následujících

pár dnech opět vypravit a napáchanou škodu

s odstupem času odklidit. Ne vždy to však

šlo a tak netrvalo dlouho a přišel jsem s konceptem „bobkové karmy“.

Její princip je myslím vcelku zjevný už znázvu.

Jde oto, abych měl jistotu, že jsem z ulic odklidil

víc bobků, než kolik jich tam můj pes nechal.

Pokud vím, že občas zapomenu odklidit po

vlastním psovi, tak proč taky občas neuklidit

po psovi cizím? Když narazím na obzvlášť

nevhodně umístěný bobek (a mám s sebou

dostatek pytlíků), tak neváhám a uklidím ho,

i když za něj nemůžu. Stejně tak když už se

ohýbám na zem, abych uklidil po své fenečce,

a 15 centimetrů od jejího bobku leží prázdný

obal od čokoládové tyčinky, tak ho taky do toho

pytlíku seberu. Nebo je tam třeba vršek od PET

lahve či všudypřítomný „vajgl“. Zabere mi to

sotva 2 vteřiny času amám dobrý pocit, že jsem

ulici zanechal o cosi čistější, než byla.

Samozřejmě, že to není vše spásné. Jsou

pejskaři, kteří po svých miláčcích téměř nikdy

neuklízejí, a ty bohužel myšlenkový koncept

„bobkové karmy“ nepřesvědčí. Ale my běžní

pejskaři, kteří občas z více či méně vážného

důvodu zapomeneme uklidit, my bychom se

ho měli držet: Když vidím nějakého neuklizeného bobana na nevhodném místě, tak ho

můžu uklidit já, tady a teď. A když už se zohýbám na zem pro bobíka, tak můžu zvednout

i ten odpadek, co leží hned vedle něj.

Takže: Mějte svou „bobkovou karmu“ v plusu. Proč? Tak především proto, abyste neměli

špatný pocit, když výjimečně nemáte možnost bobíka uklidit. A nebo taky proto, abyste

měli dobrý pocit, že jste město zanechali čistější, než bylo před vaší venčící procházkou.

Ing. Stanislav Schütz

■

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 11