Historie

nejstarší synové, přičemž až do roku 1921

vedl firmu především Rudolf Uxa, syn Vojtěcha Uxy. Před první světovou válkou

zaměstnávala firma 450 dělníků, vypracovala se na přední místo svého oboru

a dodávala své výrobky nejen na území

Čech, Moravy, Slezska a dalších míst

Rakouské monarchie, ale i do dalších států

Evropy. Rozpad monarchie a vznik Československa znamenal pro řadu tehdejších

firem ztrátu svých původních odbytišť na

území Rakouska. Firmy tak byly nuceny hledat a zajistit si odbytiště v nově vzniklé

republice. Krátkodobou krizi po vzniku

republiky ustála firma Bratři Uxové poměrně hladce, a tak i v novém Československu

patřila firma dále k prvotřídním ve svém

oboru. Mnohem větší obtíže nastaly pro

výrobu a podnikatelskou činnost v roce

1929. Nechvalně známý takzvaný Černý

pátek, spojený s krachem na světových

burzách a ekonomickou stagnací, postihl

také Československou republiku. Mnohé

dosavadní firmy zanikly nebo byly nuceny

přejít k masivnímu propouštění, které mohlo definitivnímu krachu zabránit. Také firma

Bratři Uxové musela přikročit k propuštění

více jak 70 procent svých zaměstnanců,

takže ve firmě pracovalo pouhých 120 lidí.

Díky hospodářskému zlepšení v následujících letech přečkala slévárna i tuto krizi,

takže již ve třicátých letech zaměstnávala

400 zaměstnanců a mohla tak využít téměř

plně své výrobní kapacity. V meziválečném

období se firma soustředila na výrobu šedé

litiny od nejmenších odlitků až po odlitky

o váze 4000 kilogramů, dále speciální litinu

na automobilové válce, odlitky pro továrny

na hospodářské stroje, výrobu Ewartových

řetězů především pro textilní průmysl a další

výrobky.

Druhá světová válka, respektive změna

politického a společenského uspořádání

po ní, však znamenaly pro firmu Bratři Uxo-

vé zásadní změnu a orientaci ve výrobě.

V roce 1949 byla firma znárodněna a přejmenována na Juranovy závody a současně

s tím došlo také k přechodu z tradiční výroby na masovou produkci komponent bojových vozidel pro zbrojařský průmysl. V roce

1991 však došlo k privatizaci podniku a založení nové firmy, která se vrátila ke jménu

původních vlastníků. Došlo tak k založení

firmy Uxa, spol. s r. o., která se začala orientovat na nové trhy Evropské unie.

Mluvíme-li často o brněnských legendách, pak slévárnu Uxa založenou v Plotní

ulici v roce 1885 a dodnes nepřetržitě fungující, můžeme směle za takovou legendu

nazvat. Až tedy pojedete, nebo ještě lépe

půjdete, po Plotní ulici nebo Dornychu,

povšimněte si vysokých cihlových komínů

a výrobních hal, kde se vyrábí kvalitní litina

již 135 let.

Michal Doležel

■

MILANA GENSEREKA

PŘIPOMÍNÁ KÁMEN ZMIZELÝCH

koleje zažily několik dní před osvobozením

města hromadné popravy českých odbojářů.

Příběh jednoho z nich, teprve třiadvacetiletého Milana Gensereka, kterého od loňského roku připomíná Kámen zmizelých na

třídě Kpt. Jaroše 33, si dnes připomeneme.

Milan Genserek byl nadšeným členem

Sokola Brno I a Junáka. Po vypuknutí druhé

světové války byl totálně nasazen do železářského průmyslu ve Vídni. Po návratu do

Brna se začal intenzivně věnovat odbojové

činnosti v III. úderné rotě partyzánské skupiny

generála Luži. Nejprve byl zatčen v květnu

1944, ale během transportu směrem do Pardubic se mu podařilo u Letovic z jedoucího

vlaku vyskočit a uprchnout. Od té chvíle začal

žít v ilegalitě. V lesích poblíž Skaličky u Tišnova učil další partyzány zacházet se zbraní,

pohybovat se v lese a další dovednosti. Po

uskutečnění brněnského atentátu na příslušníka SS Augusta Gölzera se rozjela vlna zatýkání a pátrání po atentátnících, která na

Brněnsku začala právě zatčením Milana Gensereka ve Skaličce. V Kounicových kolejích

byl Milan Genserek podroben několika

obzvlášť surovým výslechům. Ranou do týlu

pak byl zastřelen spolu s dalšími vězni Kounicových kolejí, kteří byli zatčeni pro partyzánskou činnost. Zastřelené pak odváželo

gestapo bez označení do Krematoria města

Brna, později je zakopávali také do země.

Rodiče Milana Gensereka pátrali po svém

synovi. Teprve náhodou objevil jeho tatínek

19. dubna 1945 svého syna v jednom z otevřených hrobů na Ústředním hřbitově v Brně.

Michal Doležel

■

Letos v květnu si připomínáme 75 let od

konce druhé světové války. V úterý 8. května roku 1945, přesně ve 23.01 hodin vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace

nacistických vojsk.

Na rozdíl například od Prahy si však Brno

mohlo od nacistického sevření vydechnout

téměř o dva týdny dříve. K osvobození Brna

totiž došlo již ve čtvrtek 26. dubna 1945. Tím,

jak se kvapně blížil konec války, však na mnoha místech naší země docházelo k řadě velmi

brutálních excesů a vraždám, zejména ze

strany jednotek SS. Také brněnské Kounicovy

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2020 | 13