Volný čas / Kultura

O KAMENNÉ PANNĚ NA ORLÍ

Brno je opředeno mnoha pověstmi a legendami. Jednu z nich, O kamenné panně na

Orlí, vybíráme z knihy Pověsti z Brna, kterou napsala Marta Šrámková spolu s Oldřichem Sirovátkou. Vydalo ji v roce 1982

brněnské nakladatelství Blok.

Kdesi až v Krušných horách se narodila

krásná a milá dívka, všichni ji měli rádi a obdivovali. Ale když dorostla, oba rodiče jí umřeli

a zůstala na světě sama a bez majetku. Nezbývalo jí nic jiného, než se vydat do světa

a ohlédnout se po živobytí. Jenže kam jít?

Tak se po dlouhé cestě s malým uzlíčkem

dostala až do Brna.

Prošla městskou branou a vyptávala se,

kde by našla nějaký výdělek. Ale lidi jen krčili

rameny a nikde ji nechtěli přijmout. Až došla

na poštu na Měnínskou ulici. „Milostivý pane,

nepotřeboval byste v domě pomocnici? Budu

vám věrně sloužit,“ vyptávala se.

Ta pošta patřila starému šlechtici, byl císařským pošmistrem a městským radním. Když

viděl zubožené děvče, přišlo mu jí líto, viděl

na ní, že kdysi poznala lepší časy. Přemýšlel,

jak by jí pomohl. „Víš co? Zeptám se své paní.

Zrovna hledá komornou, možná by si tě vzala.“

Taky paní pošmistrové se děvče zamlouvalo, dala si vyprávět její osud a potom ji vzala

k sobě. Nějakou dobu všecko dělalo dobrotu,

paní si novou komornou chválila a nedala na

ni dopustit. Jenže najednou se všecko naráz

obrátilo.

Starý pošmistr měl syna a tomu se nová

služebná zalíbila. Čím víc ji viděl v domě, tím

víc po ní toužil a umínil si, že si ji vezme za

ženu. Jeho otci to nebylo proti mysli, poznal,

že je to hodné a poctivé děvče. Zato pošmistrová! Najednou se všecka její láska proměnila v nenávist.

„To není jinak možné, než že našemu synu

počarovala,“ vykládala o ní. „Kdo ví, kde se

tu vzala, možná je to nějaká čarodějnice.“

Tenkrát na čáry a čarodějnice ještě věřil každý

člověk.

Jednou odjel pošmistr se synem do okolních lesů na lov. To byla příležitost pro pošmistrovou. Toho dne ji obvinila jako čarodějnici

a poslala pro městské biřice, ať ji odvedou.

Nešťastné děvče muselo v domě přísahat na

kříž. Ale pošmistrová a biřici na ni naléhali,

obviňovali ji, až se komorná najednou v zoufalství rozběhla a skočila na dvoře do studny.

Bylo po všem!

V tu chvíli se starý pošmistr a jeho syn vraceli z lovu. Hned poznali, co se stalo. Když

mrtvou dívku vytáhli z vody, mladý pán ji objal

a přísahal, že na ni na věky nezapomene

a chce ji mít pořád na očích.

Tak se prý do domu na Orlí ulici dostala

socha krásné dívky: vrchní část postavy je

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2020

nahá, paže a ruce jí chybějí, spodní část těla

je zahalená a kolem boků má opasek. Stojí

na levé straně dvora.

(mav)

■