Volný čas

VÁNOČNÍ TRADICE

Mnohé tradice, zvyky a obyčeje se v našich

domácnostech dodržují do dnešních dnů

a přispívají ke slavnostní atmosféře vánočních svátků.

Krájení jablka

Nožem se napříč rozkrojí jablko, a pokud

je uvnitř jadřinec ve tvaru hvězdičky, budete

v příštím roce zdraví a šťastní. Špatným znamením je křížek nebo červ, ti prý věští nemoc

či smrt.

často bývá umístěný betlém, který zobrazuje scénu narození Ježíše Krista. Tradici

vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý

František z Assisi v italském Grecciu. Se

svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou

přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil

první vánoční půlnoční mši. Na českém území byl první betlém postaven v roce 1562

v jezuitském kostele svatého Klimenta v Praze. Reformy Marie Terezie a Josefa II. ve

druhé polovině 18. století vedly k zákazu

stavění betlémů v kostelech na celém území

rakouské monarchie. Tento zákaz paradoxně pomohl rozvoji výroby a stavění betlémů

a tradice se postupně přenášela do domácností. Začaly se utvářet betlemářské oblasti,

které se od sebe lišily technologií výroby

betlémů i vzhledem jednotlivých figur. K největšímu rozkvětu betlemářství došlo v průběhu 19. století a na počátku 20. století. Betlemářská tvorba byla převážně založena

na rodinné tradici a předávala se z generace na generaci.

Jmelí

Větvička jmelí patří k vánoční výzdobě,

zavěšuje se tak, aby bylo možné pod ní projít

nebo se pod ní políbit. Tento polibek má přinést lásku po celý další rok. Pokud někomu

jmelí věnujete, ochrání ho před nemocemi

a do domu přinese štěstí.

Pouštění lodiček

Pouštění lodiček z vlašských ořechů se

zapálenou svíčkou v míse s vodou dává odpověď na otázku nebo předpovídá budoucnost.

Důležité je, aby ten, co otázku pokládá, vyrobil

lodičku z ořechu sám a sám ji pustil na vodu.

Počet lodiček odpovídá počtu členů rodiny.

Pokud se nějaká vzdálí, ten, jemuž příslušná

lodička patří, se vydá do světa. Pokud zůstanou u sebe, bude rodina pohromadě.

Betlém

V místnosti, kde se oslavuje Štědrý den,

ryb, oblíbený je také klasický řízek. Na

nejednom talíři dnes ale maso chybí zcela

a nahrazují ho obilné nebo zeleninové

(mav) ■

pokrmy.

Zdroj: Vánoce v české kultuře,

autoři: Václav Frolec a kolektiv

VÁNOČNÍ STROMEČEK

Jiří Žáček

Zelenej se, jedličko,

narovnej se maličko,

líbíš se mi, vezmu si tě

budeš vonět v našem bytě.

Dám ti hvězdu na čelo,

večer bude veselo.

Můžu ti to předem slíbit

bude se ti u nás líbit.

Dám ti hvězdu na čelo.

PROSINEC

Fráňa Šrámek

Lití olova

Rozžhavené tekuté olovo se lije do nádoby

s vodou a z odlitku se pak věští budoucnost.

Kapří šupiny

Na Štědrý den při večeři se dává šupina

z kapra pod talíř, aby přinesla hojnost a peníze. Ty zajistí po celý rok, pokud je následně

vložena do peněženky.

Štědrovečerní večeře

Na Štědrý den se usedá ke slavnostní

tabuli, obvykle se kromě členů rodiny prostírá také pro jednoho navíc, nečekanou

návštěvu. Dokud všichni u stolu nedojí,

může od jídla vstát v průběhu večeře pouze

hospodyně. Tradiční hostina se skládá z rybí

nebo čočkové polévky, bramborového salátu a kapra. Toho však v poslední době

doplňují nebo zcela nahrazují jiné druhy

Po sněhu půjdu čistém, bílém,

hru v srdci zvonkovou.

Vánoční země je mým cílem.

Až hvězdy vyplovou,

tu budu blízko již.

A budu ještě blíž,

až lesní půjdu tmou.

Tu ztichnu tak, jak housle spící,

a malý náhle, dětinný,

a v rukou žmoule beranici,

včarován v ticho mýtiny

tu budu blízko již.

A budu ještě blíž,

svých slz až přejdu bystřiny.

Mír ovane mne jak by z chléva,

v němž vůl a oslík klímají,

světýlka stříknou zprava, leva,

noc modrá vzlykne šalmají,

tu blízko budu již.

Ach, jsem tak blízko již,

snad pastýři mne poznají...

Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2020 | 25