Naše školy

BUDU BOTANIKEM, NOVINÁŘEM,

NEBO HYDROBIOLOGEM

Nebo se mám stát entomologem, dendrologem, kartografem či matematikem? Tímto pohledem se 6. a 7. října tohoto roku

dívali na park v Lužánkách šesťáci a sedmáci ze Základní školy Antonínská.

Při výběru skupiny, za kterou měli jako

odborníci pracovat, nejspíš mnozí netušili,

co je vlastně v terénu a později i ve škole

čeká.

Zkus vypočítat hustotu stromů v lokalitě.

Spočítej, kolik lidí je potřeba na sekání trávy

v parku, když jeden člověk je schopen pokosit 5 metrů čtverečních za 45 sekund. Odhadněte nejkratší vzdálenost, kterou musíte ujít

ze středu lokality, abyste se dostali zpět do

školy. Tyto typy úkolů na žáky v terénu čekaly,

a skupiny se musely dohodnout, jak se s nimi

vypořádají. A novináři to vše dokumentovali:

fotografovali, vymýšleli otázky a natáčeli rozhovory s účastníky.

Během odpoledne a následující den dopoledne pak skupiny své výsledky zpracovávaly. Pedagogové je po celou dobu podporovali, občas poradili, občas popostrčili, ale

opět nechávali většinu rozhodnutí na žácích.

Po několika hodinách práce měly skupiny za

úkol svoje výsledky představit ostatním. Ale

ne všechny, jedním z kritérií prezentace bylo

vybrat informace, které jsou podstatné. Třeba

entomologové a hydrobiologové popsali druhy živočichů, které nalovili a určili, botanici

a dendrologové zase nalezené druhy rostlin

a stromů. Kartografové vysvětlili, jak se v terénu provádí mapování a představili vlastní,

malovanou mapu parku. Každý z týmů také

vlastními slovy vysvětlil, čím je jeho obor

významný, třeba: „matematika umí odpovědět na složité otázky týkající se fungování

vesmíru, ale také vám může pomoct, když si

chcete ve skupině rozdělit bonbony.“

Novinářskou skupinu velký díl práce teprve

čekal. Přepisy rozhovorů, zpracování výsledků dotazovacích průzkumů, vyvolání fotografií. Úplně na konci žáci hodnotili, jak kdo fungoval sám za sebe, jak přispíval ke společné

práci ve skupině, jak je celá akce bavila a co

si z ní odnesli.

Po výuce se reflexi věnovali i učitelé, a snad

se nebudou zlobit, když napíšu, co zde padlo:

„Máme co zlepšovat, ale takhle velké terénní

cvičení jsme měli ve škole poprvé a dopadlo

to dobře, půjdeme do toho znovu.“ Já tam

byla jeden den s nimi a musím říct, že takhle

sehraný pedagogický tým se moc často nevidí. Pan učitel Pospíchal, pan učitel Káňa a paní

učitelky Horáková, Mezuliáníková a Zejdová

jsou součástí projektu našeho školského zařízení Lipka. Jeho cílem je díky vzájemné spolupráci a podpoře zlepšovat svoji výuku. Ne

proto, že by učitelé nebyli dost dobří, ale proto,

aby byli stále lepší. Tuhle větu jsem si vypůjčila

od asi nejznámějšího inovátora školství ve

Velké Británii, profesora Dylana Williama.

Hana Mikulicová

■

foto: Jana Frӧdová

NOVÝ MEZINÁRODNÍ PROJEKT

Základní škola na Bakalově nábřeží v letošním roce obdržela ve výběrovém řízení programu Erasmus+, strategická partnerství

mezi školami, grant na realizaci dvouletého

projektu CHerisH. Kromě naší školy jsou

do projektu zapojeny školy z Litvy, Polska,

Chorvatska a Bulharska.

Projekt se zaměřuje na období druhé polo-

viny 20. století, na období komunistického

režimu. Cílem je seznámit žáky ze zapojených

zemí s danou epochou ve vlastní zemi jak

z hlediska historických událostí, tak celkové

kultury a každodenního života, a vzájemně

porovnat historické zkušenosti a dobovou

realitu s dalšími postkomunistickými zeměmi.

Motivací pro tento projekt bylo třicetileté výročí pádu komunistických režimů v zúčastněných zemích, v případě Litvy a Chorvatska

i zisk nezávislosti.

Projekt si klade za cíl navýšit znalosti žáků

o výše zmíněném období, porovnat historické

události s jinými východoevropskými zeměmi,

setkat se s pamětníky totalitních režimů, navýšit informovanost o důležitých meznících

daného období, porovnat pády totalitních režimů a nástupy demokratických režimů, seznámit se s každodenním životem v daném období a povzbudit žáky k dalšímu objevování

a prozkoumávání evropského dědictví. Mezi

další cíle projektu neodmyslitelně patří navýšení jazykových a komunikačních dovedností,

rozšíření a prohloubení znalosti reálií mezi

regiony, popřípadě zeměmi všech partnerských škol, rozvíjení znalostí evropského kulturního dědictví, evropské identity a využívání

nových inovativních postupů v procesu vzdělávání. Veškeré informace o projektu lze nalézt

na stránkách http://cherish.bakalka.cz.

Realizace projektu předpokládá uskutečnění pěti mezinárodních mobilit studentů na

partnerských školách. Projekt díky epidemiologické situaci zatím probíhá pouze v on-line

prostředí, ale všichni pevně věříme, že brzy

budeme mít možnost setkat se tváří v tvář.

Mgr. Kateřina Janu

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2020 | 19