Naše školy
BUDU BOTANIKEM, NOVINÁŘEM,
NEBO HYDROBIOLOGEM
Nebo se mám stát entomologem, dendrologem, kartografem či matematikem? Tímto pohledem se 6. a 7. října tohoto roku
dívali na park v Lužánkách šesťáci a sedmáci ze Základní školy Antonínská.
Při výběru skupiny, za kterou měli jako
odborníci pracovat, nejspíš mnozí netušili,
co je vlastně v terénu a později i ve škole
čeká.
Zkus vypočítat hustotu stromů v lokalitě.
Spočítej, kolik lidí je potřeba na sekání trávy
v parku, když jeden člověk je schopen pokosit 5 metrů čtverečních za 45 sekund. Odhadněte nejkratší vzdálenost, kterou musíte ujít
ze středu lokality, abyste se dostali zpět do
školy. Tyto typy úkolů na žáky v terénu čekaly,
a skupiny se musely dohodnout, jak se s nimi
vypořádají. A novináři to vše dokumentovali:
fotografovali, vymýšleli otázky a natáčeli rozhovory s účastníky.
Během odpoledne a následující den dopoledne pak skupiny své výsledky zpracovávaly. Pedagogové je po celou dobu podporovali, občas poradili, občas popostrčili, ale
opět nechávali většinu rozhodnutí na žácích.
Po několika hodinách práce měly skupiny za
úkol svoje výsledky představit ostatním. Ale
ne všechny, jedním z kritérií prezentace bylo
vybrat informace, které jsou podstatné. Třeba
entomologové a hydrobiologové popsali druhy živočichů, které nalovili a určili, botanici
a dendrologové zase nalezené druhy rostlin
a stromů. Kartografové vysvětlili, jak se v terénu provádí mapování a představili vlastní,
malovanou mapu parku. Každý z týmů také
vlastními slovy vysvětlil, čím je jeho obor
významný, třeba: „matematika umí odpovědět na složité otázky týkající se fungování
vesmíru, ale také vám může pomoct, když si
chcete ve skupině rozdělit bonbony.“
Novinářskou skupinu velký díl práce teprve
čekal. Přepisy rozhovorů, zpracování výsledků dotazovacích průzkumů, vyvolání fotografií. Úplně na konci žáci hodnotili, jak kdo fungoval sám za sebe, jak přispíval ke společné
práci ve skupině, jak je celá akce bavila a co
si z ní odnesli.
Po výuce se reflexi věnovali i učitelé, a snad
se nebudou zlobit, když napíšu, co zde padlo:
„Máme co zlepšovat, ale takhle velké terénní
cvičení jsme měli ve škole poprvé a dopadlo
to dobře, půjdeme do toho znovu.“ Já tam
byla jeden den s nimi a musím říct, že takhle
sehraný pedagogický tým se moc často nevidí. Pan učitel Pospíchal, pan učitel Káňa a paní
učitelky Horáková, Mezuliáníková a Zejdová
jsou součástí projektu našeho školského zařízení Lipka. Jeho cílem je díky vzájemné spolupráci a podpoře zlepšovat svoji výuku. Ne
proto, že by učitelé nebyli dost dobří, ale proto,
aby byli stále lepší. Tuhle větu jsem si vypůjčila
od asi nejznámějšího inovátora školství ve
Velké Británii, profesora Dylana Williama.
Hana Mikulicová
■
foto: Jana Frӧdová
NOVÝ MEZINÁRODNÍ PROJEKT
Základní škola na Bakalově nábřeží v letošním roce obdržela ve výběrovém řízení programu Erasmus+, strategická partnerství
mezi školami, grant na realizaci dvouletého
projektu CHerisH. Kromě naší školy jsou
do projektu zapojeny školy z Litvy, Polska,
Chorvatska a Bulharska.
Projekt se zaměřuje na období druhé polo-
viny 20. století, na období komunistického
režimu. Cílem je seznámit žáky ze zapojených
zemí s danou epochou ve vlastní zemi jak
z hlediska historických událostí, tak celkové
kultury a každodenního života, a vzájemně
porovnat historické zkušenosti a dobovou
realitu s dalšími postkomunistickými zeměmi.
Motivací pro tento projekt bylo třicetileté výročí pádu komunistických režimů v zúčastněných zemích, v případě Litvy a Chorvatska
i zisk nezávislosti.
Projekt si klade za cíl navýšit znalosti žáků
o výše zmíněném období, porovnat historické
události s jinými východoevropskými zeměmi,
setkat se s pamětníky totalitních režimů, navýšit informovanost o důležitých meznících
daného období, porovnat pády totalitních režimů a nástupy demokratických režimů, seznámit se s každodenním životem v daném období a povzbudit žáky k dalšímu objevování
a prozkoumávání evropského dědictví. Mezi
další cíle projektu neodmyslitelně patří navýšení jazykových a komunikačních dovedností,
rozšíření a prohloubení znalosti reálií mezi
regiony, popřípadě zeměmi všech partnerských škol, rozvíjení znalostí evropského kulturního dědictví, evropské identity a využívání
nových inovativních postupů v procesu vzdělávání. Veškeré informace o projektu lze nalézt
na stránkách http://cherish.bakalka.cz.
Realizace projektu předpokládá uskutečnění pěti mezinárodních mobilit studentů na
partnerských školách. Projekt díky epidemiologické situaci zatím probíhá pouze v on-line
prostředí, ale všichni pevně věříme, že brzy
budeme mít možnost setkat se tváří v tvář.
Mgr. Kateřina Janu
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | prosinec 2020 | 19