Informace z radnice / Informujeme
NOVINKA V GALERII ŠILINGRÁK
Cestou přes Šilingrovo náměstí jste si mohli
všimnout nového objektu, sochy, uměleckého díla, které zdobí veřejný prostor. Má
název Mezi kruhy a jeho autorem je umělecký kovář Pavel Tasovský.
Galerie Šilingrák je veřejný výstavní prostor,
kde si vystavené dílo můžete nejen prohlédnout, ale můžete si na ně i sáhnout. Socha,
která je zde nyní vystavená, je vytvořena
z oceli a dřeva a váží 600 kilogramů. Městské
části Brno-střed ji zapůjčil brněnský rodák
Pavel Tasovský.
„Jsem moc rád, že mohu jeden ze svých
kovových objektů vystavit v Galerii Šilingrák.
Galerie si svým interaktivním přístupem veřejnosti k vystaveným objektům získala již
spoustu příznivců, a tak jsem velmi potěšen
tím, že zde mohu svůj objekt také představit,“
upřesnil umělecký kovář Pavel Tasovský.
Dílo Mezi kruhy je prostorový objekt, který
vznikl kruhovými řezy do čtvercové základny
a jejich zvednutím do prostoru. Sestava kruhů
uzavírá ve svém středu dubovou kouli, která
symbolizuje zrod, hnízdo nebo jádro, kolem
něhož se jako valenční sféry pohybuje několik kruhů, které ho ochraňují.
„Je to metafora zrodu něčeho nového,
křehkého a zázračného, ale podléhajícího
přírodním zákonům. Zrození je zázrak v jakékoliv podobě, a právě objekt Mezi kruhy dává
návštěvníkům možnost vložit si do této skulptury vlastní verzi příběhu, i to, jak budou jeho
symboliku vnímat,“ doplnil Pavel Tasovský.
Tasovský absolvoval Školu uměleckých
řemesel v Praze závěrečnou prací Zvěrokruh
v roce 1978. V letech 1981 až 1982 v Moravském
muzeu v Brně absolvoval odborný kurz muzejních konzervátorů se specializací na kov adřevo.
V letech 1998 až 1999 absolvoval Mistrovskou
školu uměleckých řemesel v Praze závěrečnou
prací Hamounovo křeslo. Až do roku 1989 pracoval v kovářské dílně Uměleckých řemesel
v Brně, podílel se na významných zakázkách,
například na Malovaném domě v Třebíči, na hradě Špilberk, v Moravském zemském muzeu
a nebo poutním kostele ve Křtinách. V roce 1989
založil kovářskou dílnu v Náměšti nad Oslavou
a začal se zabývat volnou tvorbou. Od roku
1992 samostatně vystavuje aje držitelem mnoha
ocenění za svou práci.
„Umění do veřejného prostoru patří, ať už
jsou to sochy v naší Galerii Šilingrák nebo tře-
ba instalace Asteroid na Kobližné. Chystáme
ještě jedno překvapení na léto, rádi bychom
oživili i Římské náměstí. Až půjdete přes město,
doporučuji vzít to přes Šilingrovo náměstí,
nová socha vás určitě zaujme,“ pozval do
galerie pod širým nebem starosta městské
části Brno-střed Ing. arch. Vojtěch Mencl (ODS).
(kad)
POCTA SLAVNÝM UMĚLCŮM
Česká operní a koncertní pěvkyně Magdalena Kožená a britský orchestrální
i operní dirigent Sir Simon Rattle jsou
novými čestnými doktory Janáčkovy akademie múzických umění. Nejvyšší ocenění brněnské akademie osobně převzali
v brněnském Divadle na Orlí.
„Magdalena Kožená je ikonou pro celou
generaci českých umělců. Je mimořádnou
pěvkyní, která ve své interpretaci dokáže
skloubit inteligenci s absolutní technickou
dokonalostí a emočním prožitkem,“ pronesla
děkanka Hudební fakulty JAMU profesorka
Barbara Maria Willi. Ve svém prvním laudatio
při hodinovém slavnostním ceremoniálu Willi
zdůraznila, že mimořádná umělkyně dokázala spojit světovou kariéru s úlohou trojnásobné matky a rolí patronky tuzemských
základních uměleckých škol. Děkanka na
závěr svého děkovného projevu připomněla
stejně důležité letité angažmá Kožené při
podpoře výstavby nového koncertního sálu
v Brně.
Osmačtyřicetiletá mezzosopranistka s neskrývaným dojetím zavzpomínala na své začátky v pěveckém sboru Kantiléna, studium na
základní umělecké škole Vranovská a brněnské konzervatoři. Cítí se podle svých slov pevně spjatá s českou hudební tradicí a brněnským prostředím.
„Hned při prvních notách Janáčkovy Sinfonietty okamžitě pláču,“ komentovala vztah
ke skladateli, jehož jméno brněnská akademie
nese. Ostatně první a třetí věta z Janáčkova
dechového sextetu Mládí v podání žesťového
souboru studentů školy při slavnostním programu zazněla.
Kožená a posléze i Sir Simon Rattle byli
při obřadu dekorováni odznakem doktorské
hodnosti, Zlatou medailí JAMU právě
s Janáčkovou podobiznou.
„Zařazovat českou hudbu do vlastních
koncertních programů nepokládám za svou
povinnost, ale skutečnou vnitřní potřebu.
V zahraničí českou hudbu přijímají s nadšením. Mnoho špičkových muzikantů ji miluje
a uvádí,“ uvedla Kožená.
Před druhou promocí děkanka Willi
přednesla laudatio, v němž vyzdvihla dirigentské umění, ale také lidský rozměr, který pro ni Simon Rattle ztělesňuje.
„Je v mých očích nejen dirigentem, ale
také osobností vyzařující neobyčejnou vřelost, které věřím její nasazení pro humanitní
principy. Je skutečný idealista v nejlepším
slova smyslu, věřím mu jeho životní postoj
a hodnoty, které reprezentuje a skutečně
sám žije,“ komentovala osobu mimořádného umělce. Nový čestný doktor JAMU
se vzápětí při své děkovné řeči vyznal
z obdivu k Antonínu Dvořákovi a Leoši
Janáčkovi.
Mgr. Luboš Mareček, Ph.D.
Foto: Radek Miča
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2022 | 7