Kultura

JAK POLÁRKA KE ZKUŠEBNĚ PŘIŠLA:

FRAGMENTY STAVEBNÍHO DENÍKU

Bývalá vinárna Severka pod stejnojmennou

restaurací na rohu ulic Tučkova a Zahradníkova od ledna slouží jako zkušebna a sklad

kostýmů nedalekému Divadlu Polárka. Jakým

způsobem k této proměně došlo? Citujme

tedy z deníku stavbyvedoucího H. C.

Den 0:

Díra v zemi, je tu elektřina, ale není tu světlo.

Je tu vzduchotechnika, ale nejede. Z kohoutku voda neteče, zato občas teče ze zdi. Vkusně obloženo tmavou dřevotřískou ve stylu

diskoték devadesátých let. Podlaha vrstvená:

beton, linoleum, kobercové lepidlo, kachličky,

dřevo, OSB, ne vždy vše zaráz. Budeme

potřebovat zedníky, instalatéry, obkladače,

elektrikáře, podlaháře. Máme k dispozici herce, kulisáky, osvětlovače, zvukaře, produkční,

kostymérku, pokladní a šatnářku. To půjde.

Den 1:

To nepůjde.

Den 3:

Už třetí den to jde. Herečka Š. R. nahazuje

omítku. Herec T. S. si donesl vlastní sbíječku

a koženou bundu a touží být vyfocen při práci.

Zvukař M. S. střídá celou paletu nástrojů

k odstranění kachliček, ty ale odolávají.

Den 6:

Voda z kohoutku stále neteče. Tušíme, který ventil by to mohl být, ale bojíme se ho otevřít, aby nezačalo znovu téct ze zdi.

Den 7:

Herci V. M. při otloukání kachliček kape na

hlavu. Zavíráme ventil, netuše, že tím vypínáme topení několika bytům nad námi.

Den 9:

Herečky Š. R. a K. F. umí štukovou omítku.

To otvírá úplně nové možnosti: devadesátkové obložení půjde pryč i s archivní plísní

z druhé strany. Vedoucí divadla N. P. zkoumá,

co všechno ještě může jít pryč. Je toho dost.

Třeba zeď, nahozená herečkou Š. R., viz výše.

Den 22:

Prázdný prostor. Vzduchotechnika z padesátých let leží rozřezaná na zemi, objem místnosti vzrostl na dvojnásobek. Převoz do sběrny zafinancuje občerstvení na celý zbytek

rekonstrukce. Místo ošklivých obkladů máme

ošklivé zdi.

Den 29:

Štukové omítky už umí celé divadlo.

Den 37:

Malování. Herečka A. H. je bílá úplně celá,

technik J. P. jen částečně, zdi taky částečně.

Den 50:

Kdybychom si tu podlahu zakryli, tak ji teď

nemusíme čistit.

Den 56:

Nivelace podlahy. Nikdo to nikdy nedělal,

ale prý je to jednoduchý. Akce se účastní

téměř celý herecký soubor i technika, mistr

několika bojových umění T. S. se pohybuje

na botách s hřebíky v kung-fu pozici nivelu-

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2021

jícího jeřába, ostatní pod něj nalévají šedou

hmotu a doufají.

Den 73:

Jevištní technik J. T. a režisér H. C. přiváží

podlahové palubky. Detaily dobrodružné

cesty raději vynecháme, spokojme se s konstatováním, že půjčená dodávka má blatníky

přilepené tavnou pistolí, ale žádný z nich

neupadl. Čtyřmetrový předmět ovšem

neprojde točitým vchodem. Situaci řeší technik O. H., který odmontuje ventilátor ze zdi,

čímž vzniká otvor přesně o rozměru balíku

palubek. Po třech hodinách je materiál uvnitř,

pokračování příště.

Den 76:

Konečně je čas uplatnit přebytky z derniérovaných inscenací. Linoleum: Alenka za

zrcadlem, Vnitřní nepřítel, O hodném drakovi,

PesKvil. Police a regály: Merlin, Maryša, Alenka

za zrcadlem, Prezidenti. Náhodné dekorativní

předměty: Bratři Lví srdce, kapela Polaris.

Den 78:

Budou Vánoce. Kupujeme rohožku před

vchod a po celé té anabázi se nám nedaří

dvěma hřebíčky připevnit na zeď historickou

tabulku Disco Severka. U akce se vystřídají

jevištní technici J. P., O. H., J. L. a J. C., režisér

H. C. a herci T. S. a V. M. Komu se to nakonec

podařilo, není známo.

Zde zápisky fiktivního stavebního deníku

končí. Důvěryhodné zdroje z Divadla Polárka

mluví o založení stavební firmy, která by v případě déletrvajících protiepidemických opatření nadále divadlo živila, ovšem je možné,

že se jedná pouze o spekulace.

Natálie Pelcová

■