Informujeme / Názory zastupitelů
POMOC PRO CIZINCE
Při jednání s úřady pomáhají cizincům městští interkulturní pracovníci. Nápad ocenila
i Evropská komise.
Podle posledních odhadů žije v Brně zhruba
36 tisíc cizinců, což je v poměru k počtu obyvatel téměř každý desátý člověk. Aby jim město
pomohlo s integrací do většinové společnosti,
s pochopením pravidel, práv i povinností, zřídilo
město již před čtyřmi lety pozice interkulturních
pracovníků. Unikátního projektu si všimla
i Evropská komise a zařadila jej mezi top
27 sociálních inovací uplynulých let.
Brněnští interkulturní pracovníci se soustředí
na šest jazykových skupin, vybraných na základě
statistických dat Ministerstva vnitra ČR a Českého
statistického úřadu o počtech cizinců na území
města Brna. Roli při stanovení těchto skupin hrály
i samy integrační potřeby, platí, že čím větší jazyková a kulturní vzdálenost dané skupiny je, tím
náročnější a delší je adaptace na české prostředí. Zohledněno bylo také to, jaká podpora je pro
ZA KREATIVNÍ ČESKO
dané skupiny cizinců na území města již dostupná. Výsledkem bylo vytvoření týmu čtyř interkulturních pracovníků, a to s jazyky ukrajinština
aruština, vietnamština, rumunština a moldavština,
a arabština. Brněnští interkulturní pracovníci
z cizineckých komunit sami povětšinou pocházejí. Svoje klienty pracovníci aktivně vyhledávají,
navštěvují ubytovny, stavby, nádraží nebo pracují
přímo v terénu, tedy na ulici. Cizinců se ptají, co
řeší, jestli něco potřebují, nabízejí kontakty na jednotlivé úřady a pracoviště i konkrétní pomoc při
jejich návštěvě.
„Klienti žádají o pomoc s vyřízením řidičského průkazu, živnostenského listu, s uzavřením
zdravotního pojištění nebo smlouvy o dodávce
elektřiny. Pracovník jim může pomoci i s umístěním dítěte do mateřské školy,“ uvedla příklady
koordinátorka interkulturní práce z oddělení
sociálního začleňování Odboru sociální péče
Magistrátu města Brna Lenka Šafránková
(kad) ■
Pavlíčková.
Brno se připojilo ke kampani #zakreativnicesko, která se snaží získat finance pro
kulturní a kreativní odvětví.
Za kampaní stojí komunikační platforma Kreativní Česko Divadelního ústavu Institutu umění
a jejím cílem je podpora kulturních a kreativních
odvětví v rámci Národního plánu obnovy. Ministerstvo kultury ČR z něho pro oblast kulturního
a kreativního sektoru žádá celkem 8,2 miliardy
korun, rozdělené do čtyř obecných oblastí: Rozvoj regionální kultury a kulturních kreativních
odvětví, Modernizace a digitalizace kulturního
sektoru, Reformy/transformace Ministerstva kultury ČR a rozvoj kulturních a kreativních odvětví.
Ministerstvo kultury navrhlo podpořit jak část
komerční, tak neziskovou, nicméně vláda právě
neziskovou část zatím vyřadila, z navržených
přibližně osmi miliard tak v návrhu zůstává částka 2,5 miliardy. Kampaň mohou svým podpisem
podpořit jednotlivci i organizace. Více informací
na odkazu www.zakreativnicesko.cz.
(kad)
■
Názory zastupitelů
PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V NAŠÍ MĚSTSKÉ
ČÁSTI NENÍ TRANSPARENTNÍ
V bytové komisi se nám rozmohlo nejasné přidělování
bytů. Vrátila se situace, jaká
zde panovala například
v roce 2013, kdy byt určený
k privatizaci získala bez
jakéhokoli zdůvodnění
žadatelka, jež byla až osmá v pořadí.
Pokusíme se dnes popsat a na příkladech
ukázat jak jsou nyní byty přidělovány, v čem
je to špatně a jaká navrhujeme řešení, aby se
tomu zabránilo. Občané žádající o městský byt
mají právo vědět, jak si jejich žádost stojí ve
srovnání s ostatními.
Krátce zmíním zásady pravidel přidělování
bytů. Základem je bodový systém hodnotící
příjmy a rodinné poměry žadatelů. Navíc měl
zohledňovat délku evidence žadatele a kolikrát
v minulosti již o byt žádal. Pokud však čekáte,
že bude zvýhodněn, kdo získal nejvíc bodů,
má dlouho evidovanou žádost a mnohokrát
neúspěšně o byt žádal, jste na omylu. Rozhodující slovo zde má bytová komise. A v ní se
poslední dobou rozhoduje tak, že její předseda
někoho vybere. Na výše uvedená kritéria
nehledí. Aby měl jistotu, že návrh projde, posílila
vládnoucí koalice letos svou pozici v komisi
o dva nové členy.
Současnou praxi přidělování bytů nám
pomohla zdokumentovat členka komise
JUDr. Kristýna Fuchsová (za Žít Brno)
„Příklad netransparentního přidělování
obecních bytů můžeme ilustrovat na posledních zasedáních komise, kdy přes námitky
opozice nebyli vybráni žadatelé, kteří měli déle
podanou žádost a v některých případech
dosáhli i výrazně více bodů. Loni v listopadu
byl byt na ulici Kounicova přidělen člověku
s 10 body, žádostí od roku 2019. Byt se snažil
získat 5x, přičemž zde byl žadatel se žádostí
z roku 2017, 19 body a 22 žádostmi. Další byt
na Kounicově získala paní evidovaná od roku
2019, s 16 body a 10 žádostmi. Proč předběhla
někoho, kdo se evidoval již v roce 2015, měl
stejný počet bodů a dosud neúspěšně žádal
33x, nebylo zdůvodněno. O měsíc později se
na komisi jednalo o bytě na ulici Údolní. Uspěl
žadatel, který nedosáhl ani nejvíce bodů, ani
neměl nejdéle podanou žádost. 6 dalších
žadatelů mělo déle podanou žádost, 15 z nich
dosáhlo více bodů a 8 jich doložilo nepříznivou
sociální situaci.“ uvádí JUDr. Fuchsová tři
nedávné příklady. Dodáme, že byt na Údolní
je v domě doporučeném předloni k prodeji.
Opět se otevírá možnost výhodných privatizací.
V roce 2017 se nám podařilo prosadit změnu
nespravedlivého bodového hodnocení žadatelů. Došlo ke sjednocení bodového hodnocení důchodců, pěstounů a rodičů na rodičovské s OSVČ a zaměstnanci. To konečně
umožnilo hodnotit žádosti podle bodů. Před
tím by totiž například žádost invalidy nikdy
neuspěla proti žádosti zaměstnance. Návrh
anonymizace žádostí, který by zamezil přihrávání bytů známým, už bohužel přes odpor tehdejších členů komise neprošel.
Nynější postup přidělování bytů opravdu
není možné označit za transparentní. Ve spolupráci s Piráty a hnutím Žít Brno se to snažíme
napravit. Na únorové jednání zastupitelstva
chystáme spravedlivý návrh, který opravdu
počítá s dosaženými body. V době vydání tohoto článku už bude jasné, jak návrh dopadl.
Držte nám palce. Občané mají právo vědět,
jakým způsobem a podle jakých kritérií jsou
jejich žádosti posuzovány.
Mgr. David Oplatek, zastupitel MČ Brno-střed
za stranu Zelených ■
Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2021 | 11