Informace z radnice
I V CENTRU BRNA MÁME PTAČÍ SOUSEDY
Znáte ptáky, které denně vídáte ve městě?
Nejsou to jen holubi, ale také například
rorýsi, poštolky nebo kavky. Rádi bychom
jim poskytli dobré podmínky pro hnízdění
na domech ve správě městské části.
Letos na jaře bychom rádi umístili ptačí
budky pro tyto ptačí druhy na osm domů ve
správě městské části Brno-střed na ulicích
Úvoz, Francouzská, Botanická, Vlhká, Lidická
a Koliště. Pokud se osvědčí, budeme v jejich
umísťování pokračovat na podzim a v případě
zájmu bude instalace hnízdních budek pro
zmíněné druhy ptáků nabízena i dalším občanům pro jejich domy v naší městské části.
Více informací přineseme v některém z příštích čísel zpravodaje.
„Spojili jsme se proto s Kryštofem Horákem
a Gašparem Čamlíkem z Jihomoravské
pobočky České společnosti ornitologické,
abychom společnými silami zajistili vybraným
ptačím druhům v naší městské části vhodné
hnízdní podmínky,” doplnil Ing. Ivo Komárek,
radní Brno-střed, do jehož gesce patří investice a správa bytových domů.
Kryštof Horák a Gašpar Čamlík pro vás připravili představení našich ptačích sousedů.
Je to velmi zajímavé a hodnotné čtení, doporučujeme vám přečíst ho až do konce.
V našem městě nežijeme sami, naštěstí.
Žije tu s námi pestré společenství živočichů,
od drobných tvorů v půdě i trávě, poletujících
motýlů či čmeláků, až po ptáky a savce. V tomto článku se zaměříme na ty nejviditelnější –
ptáky. Mnohé ptačí druhy s námi ve městech
žijí již stovky či tisíce let, jiné se v naší blízkosti
objevily teprve nedávno. Naše společné soužití ale bývá často oboustranně obohacující.
Zdánlivě nehostinné městské prostředí si naši
ptačí sousedé oblíbili, protože jim skýtá mnoho výhod. Příkladem může být bohatá potravní
nabídka, mírnější klimatické podmínky nebo
poměrně pestrá škála hnízdních příležitostí.
Bezpečných a vhodných míst ke hnízdění je
však většinou nedostatek, mnohá hnízdiště
zanikají při rekonstrukcích objektů, jiná jsou
zkrátka nevyhovující a mláďata tak trpí nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo
nedostatkem prostoru, se kterým je spojeno
riziko vypadnutí z hnízda na ulici.
V lidských sídlech hnízdí často na vyšších
budovách, třeba ve věžích kostelů, kde využívá okenních parapetů, výklenků nebo ozdobných prvků. Dokáže se však přizpůsobit a běžné je tak například hnízdění na balkonech
panelových domů nebo v truhlících za okny.
Na vhodných budovách je možné hnízdění
několika párů. Poštolky se běžně živí drobnými
hlodavci, větším hmyzem nebo ptáky. Za hlodavci létají do polí na okrajích měst, jedinci
hnízdící ve středu měst častěji loví ptáky, nezřídka například mláďata holubů na hnízdech.
Rorýs obecný je
neúnavný letec
Rorýs je opravdovým králem letců, ve vzduchu totiž tráví naprostou většinu svého života.
V letu loví potravu, sbírá materiál na hnízdo,
páří se, a dokonce i spí. Jediný životní
moment, ke kterému potřebuje pevnou půdu
pod drobnýma nohama, je hnízdění. Doklady
o hnízdění v lidských sídlech jsou staré více
než tisíc let. Mimo města hnízdí ve skalních
škvírách a v dutinách stromů, v současnosti
však naprostá většina populace obývá lidská
sídla. Zde hnízdí typicky v otvorech v podstřeší, větracích otvorech především panelových domů, škvírách mezi panely a ve škvírách ve zdech, preferuje dvoupatrové a vyšší
budovy. V souvislosti se zateplováním
Poštolka obecná je
přizpůsobivý dravec
Poštolka je hojným sokolovitým ptákem. Ve
volné krajině hnízdí na skalních římsách, nebo
využívá hnízda jiných druhů ptáků, typicky
krkavcovitých, vlastní hnízdo si totiž nestaví.
4 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2021
a rekonstrukcemi budov jsou rorýsí hnízdiště
ve stálém ohrožení a jeho populace na mnoha místech výrazně klesají. Jedná se o zvláště
chráněný druh, který se živí drobným létajícím
hmyzem, a zvláště v době krmení mláďat ho
dokáže vychytat velké množství.
Kavka obecná je
zvědavá průzkumnice
Kavka byla běžným ptákem volné zemědělské krajiny, jejíž populace se v 80. letech
výrazně snížila. V poslední době však opět
narůstá, především díky četnějšímu výskytu
kavek ve městech, která jim nabízí vhodná
hnízdiště. V přirozených podmínkách hnízdí
kavky ve velkých stromových dutinách a ve
skalách. Na budovách vyhledávají především podstřešní prostory s přístupem na
půdu, komíny, otvory ve zdech a někdy i
v polystyrenovém zateplení. Rády hnízdí
pospolu na objektech v blízkosti zeleně, třeba parků, kde sbírají potravu. Potrava kavek
je velmi pestrá, z větší části se skládá
z rostlinné složky. V době hnízdění se častěji
živí drobnými bezobratlými živočichy, které
sbírají především na trávnících, známé jsou
i případy vybírání vajec holubů, nebo mladých holoubat z hnízd.
Pro tyto druhy budeme instalovat hnízdní
budky na budovy. Ne každý objekt je však
vhodný, a tak všemu předcházel průzkum,
jež z několika stovek budov ve správě městské části vybral ty nejvhodnější pro umístění
budek. Na nich budou budky pro poštolky,
rorýsy a kavky instalovány. Nezbytnou součástí projektu je sledování obsazenosti budek
v následující hnízdní sezóně a vyhodnocení
jejich účinnosti. Část budek bude instalována
v rámci projektu Živá města č. 304021S136,
Interreg V-A SK-CZ, který naše organizace
realizuje ve více městech na jižní Moravě.
Kryštof Horák, Gašpar Čamlík, (kad)
■