Rozhovor

VLADIMÍR KOUDELKA:

ČAS SE NEDÁ KOUPIT ANI OBLBNOUT

u nohou poslední švédská koule vystřelená

při obléhání Brna. A jak to bylo s tím brněnským polednem v 11.00. A jak se mu povedlo

dát Brno tenkrát proti té přesile dohromady.

Tohle by bylo možná poučné. Nechci být pesimistický, ale zdá se mi, že v současné době

dovedeme mnozí mávat těmi „brněnskými“

a „klubovými“ prapory, jenom když se vyhrává.

A méně je těch, kteří za Brno kopou, i když

se třeba moc nedaří. To platí samozřejmě

nejen ve sportu. A to je také moje zkratka při

vysvětlení, jaký je rozdíl mezi obsahem slova

Brňák a Brňan. Martin Středa byl jasnej Brňan.

Určitě chystáte na jaro a léto

tradiční i nové akce, na které

byste čtenáře už teď rád

pozval?

Vladimíra Koudelku jsme v obsahu představili jako producenta a organizátora kulturních a sportovních aktivit. I na letošní

rok připravuje, kromě těch již tradičních,

třeba připomenutí 100. výročí narození

Gustava Broma či Galerii sportu Brno. Při

svých aktivitách spolupracoval a spolupracuje také s nejrůznějšími osobnostmi,

kterými byli a jsou i nositelé zvučných jmen

ze světa hudby: Jitka Zelenková, sourozenci Ulrychovi, Felix Slováček, Jan Slabák, Eva Pilarová, Tibor Lenský, Laďa

Kerndl, Jaromír Hnilička, Helena Blehárová, Mojmír Bártek, sportovci Věra Růžičková, Adam Ondra, Jan Smolík, Ivo Mrázek, Josef Masopust, sestry Machatovy,

Šárka Kašpárková, Karol Divín, Jiří Daler,

Věra Čáslavská, ale i generál Emil Boček

či brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Ti všichni se objeví i v jeho letošních akcích, ale

pro nás je teď podstatné, že se všemi zmíněnými a řadou dalších dělal také rozhovory pro náš zpravodaj. Těch rozhovorů,

které připravuje již od roku 2009, bylo

doposud 99. A ten letošní březnový je pro

Vladimíra Koudelku už stým v pořadí, proto

jsme se rozhodli vyzpovídat přímo jeho.

se pořádala v této městské části. A když jsem

na ně posílal pozvánky do zpravodaje, uvědomil jsem si, že hodně z těch osobností,

které přijely třeba až z konce republiky, se

v Brně narodilo, působily zde a měly by se

připomínat. To byl třeba případ paní Evy Pilarové, se kterou jsem navázal časem přátelský

vztah a byl jí blízko i v jejích posledních dnech.

Se všemi jste si v rozhovoru

vykal, včetně vaší dcery,

ale jedinému jste tykal.

Rozhovor s trumpetistou

Lacem Deczim byl pro vás

nejzajímavější?

To při vší úctě k Lacovi ne. Tykám si s ním

už od prvního setkání v klubu Šelepka, stejně

jako s většinou „zpovídaných“. V mnoha případech to byla a je pro mě velká čest oslovovat důvěrně legendy, ke kterým jsem

s úctou vzhlížel už jako školáček, ale pro formát rozhovorů jsme se s tehdejším panem

šéfredaktorem domluvili na vykání. Ovšem

s Lacem se nedá ani při tištěném rozhovoru

netykat. Kdo ho zná, určitě ví proč, kdo ne,

ať si pustí některý z jeho televizních dialogů.

Některé jsou hodně výživné a notně „propípané“.

Jak se přihodilo, že nám do

zpravodaje pravidelně dlouhá

léta přispíváte rozhovory

a proč zrovna Brno-střed?

Kterou osobnost brněnské

historie byste rád vyzpovídal

a na co byste se jí zeptal?

Téměř třicet let jsem v centru Brna bydlel

a také většina akcí, na kterých jsem se podílel,

Rád bych se zeptal pátera Martina Středy,

jestli je pravda, že mu 15. srpna 1645 přistála

Společně s Nadačním fondem VĚRA

ČÁSLAVSKÁ jsme připravili panely s prezentací naší nejúspěšnější sportovkyně. Paní

Čáslavská byla velkou kamarádkou naší

brněnské olympijské vítězky Věry Růžičkové

a do Brna ráda jezdila. Ty panely jsou již na

našem velvyslanectví v Tokiu a čekají na

vystavení v průběhu olympijských her.

Doufám, že se repliky objeví i v olympijském

parku v Brně. Tak tam bych pozval a samozřejmě také na tradiční koncert Nebe plné

hvězd a Příhraniční slavnosti, ať už se uskuteční 30. dubna nebo 30. září. V sobotu

22. května máme v Brně Den Gustava Broma

a doufám, že vyjde kniha Gustav Brom 100.

Gustav Brom a sté výročí jeho

narození. To je velký projekt?

Jsem přesvědčen, že tak velká a vzácná

osobnost, kterou pan Brom byl a je, si zaslouží

naší velké pozornosti. Byl jsem ale překvapen, kolik lidí neví, kdo to Gustav Brom byl.

Překvapuje mě to především u těch, kteří by

to z titulů svých funkcí měli nejen vědět, ale

připomínání takových osobností by měli

iniciovat a realizovat. Na druhou stranu je třeba poděkovat paní primátorce Vaňkové, paní

rektorce Mendelovy univerzity Nerudové,

panu hejtmanu Grolichovi i ministru kultury

a předsedovi Poslanecké sněmovny, kteří

také převzali záštitu nad Dnem Gustava Broma. Doufám, že i pánové Zaorálek a Vondráček přispějí k motivaci, kterou od celého projektu také očekávám.

Jak to myslíte?

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2021

Osobností, jakou byl a je Gustav Brom,

nemáme mnoho. A každá taková osobnost,

a nejen z oblasti kultury, může být svým životem a výsledky své činnosti velmi potřebnou

motivací, chcete-li vzorem. Respektuji někte-