Historie
PŘÍBĚHY DOMŮ: ROH KOUNICOVY A NERUDOVY
Některé domy, a mohou to být často i ty, které důvěrně známe a kolem kterých běžně
chodíme, ukrývají příběh, lidský osud natolik
tragický, že ipo mnoha dekádách let se dokáže zarýt pod kůži a my z něj cítíme mrazení
po celém těle.
Chtěl bych proto dva takové příběhy domů
na stránkách zpravodaje znovu oživit a podělit
se s vámi o ně. Přivedl mě k nim brněnský historik a badatel Jiří Skoupý, který je po mnoha
letech zapomnění vzkřísil a věnoval jim seriózní
vědecké práce. Březnové číslo zpravodaje
bude popisovat první z příběhů, zapomenutý
brněnský atentát. Vztahuje se k němu hned
několik brněnských domů a my si je všechny
za malou chvíli představíme, ale tím nejzásadnějším je dům na nároží Kounicovy a Nerudovy
ulice. Zastavte se zde a chvíli ten dům pozorujte. Jeho zatím neopravená, původní fasáda
jako by skutečně dovedla vyprávět dnes už
stoletou historii domu.
V roce 1921 nechal Všeobecný penzijní ústav
na nárožní parcele postavit rozsáhlý administrativní a bytový dům, jehož projekt byl svěřen
Jindřichu Kumpoštovi. Zadavatel projektu, penzijní ústav, chtěl na exponované parcele nově
budovaných reprezentativních městských tříd,
získat dům, ve kterém najdou místa nejen
potřebné kanceláře, ale i nájemní byty, díky
kterým navíc mohl penzijní ústav obdržet na
zbudování domu nemalou státní dotaci. Nikdo
si v té době nedovedl představit, že by snad
někdy mohlo dojít k nějakému radikálnímu
zvratu a proměně obyvatel. A přeci další desetiletí ukázala pravý opak. Poprvé k tomu došlo
po nacistické okupaci v roce 1939. Ze svých
domů a bytů byli nadobro vystěhováni brněnští
židé a jejich bydlení zabrali pro své účely nacističtí důstojníci, zaměstnanci gestapa nebo členové SS.
August Gölzer se narodil v roce 1906 v městečku Lauffen nedaleko Stuttgartu. Ve svých
jednadvaceti letech vstoupil do zatím stále
poměrně mladé krajně pravicové politické strany NSDAP, která o několik let později Německo
zcela ovládla a jejím členům se otevíraly slibné
kariérní možnosti. Pochybnostmi o správnosti
nacistické ideologie se Gölzer patrně netrápil
a ve třiceti letech se stal členem Ochranného
oddílu, známého pod zkratkou SS. Bylo to již
v době, kdy jednotky SS převzaly strážní
a dozorčí službu ve zřizovaných koncentračních táborech a pozvolna se začaly naplňovat
plány konečného řešení. Po okupaci zbytku
někdejšího Československa byl Gölzer v hodnosti SS–Sturmmanna odvelen do Prahy, kde
vykonával administrativní práci. Na konci roku
1944 byl povýšen do hodnosti Hauptsturmführera a převelen na velitelství SS do Brna, kde
působil jako účetní. Gölzer se společně se svojí
ženou Elizabeth a třemi dětmi nastěhoval
v Brně do jednoho z bytů v pátém podlaží Kumpoštova domu na nároží Kounicovy a Nerudovy. Těžko říct, jak dalece stačil Brno poznat,
protože jeho život zde po čtyřech měsících
pobytu ukončila dvojice českých odbojářů.
Teprve devatenáctiletý Alois Bauer a jeho
o šest let starší bratranec Vladimír Blažka
pocházeli z Olešnice na Moravě. Blažka se již
během války stal příslušníkem II. partyzánské
brigádyM. R.Štefánika aúčastnil se bojů během
Slovenského národního povstání. Po jeho poražení se ale s dalšími partyzány stáhl na Moravu
a v prosinci roku 1944 se vrátil do Brna. Zkušenosti a odvaha z partyzánských bojů a vědomí
o blížícím se konci války vyvolaly u Vladimíra
Blažky potřebu protinacistické rezistence
i v Brně, a tak se začátkem února 1945 spojili
s levicovou odbojovou organizací Předvoj
a začali osnovat plán, na jehož konci měla být
likvidace policejního komisaře brněnského
gestapa, kterým byl obávaný Otto Koslowski.
Ve středu 7. února 1945 opustil August Gölzer
svoji kancelář na dnešní třídě Kapitána Jaroše
a doprovázen svojí ženou zamířil směrem ke
svému bydlišti. Někde u Botanické ulice se za
ně zavěsila dvojice mladíků, Bauer s Blažkou,
kteří je pronásledovali dnešní Sokolskou a Kounicovou až k jejich domu na Nerudově. Ve
chvíli, kdy Gölzer odemykal domovní dveře,
dvojice mladíků přiskočila blíž. Blažka zvolal:
,,Ruce vzhůru!," na což reagovala Gölzerova
žena a upozornila svého muže na útok. Když
se Gölzer zorientoval v situaci a chtěl použít
svoji služební zbraň, vypálil po něm Blažka
několik ran, z nichž teprve poslední Gölzera
zasáhla a prošla zezadu plícemi a dalšími orgány a zůstala vězet v dutině břišní. Oba atentátníci okamžitě z místa činu uprchli a zraněný
Gölzer se za pomoci své ženy dostal až před
dveře svého bytu v pátém poschodí, před nimiž
se zhroutil. Veškeré snahy o záchranu Gölzerova života byly marné. Jeho život skončil
8. února 1945. Ještě téhož večera ovšem kriminální policie rozjela pátrací akci, při které se
ve výslechových místnostech brněnského gestapa ocitla celá řada doposud úspěšně se skrývajících odbojářů.
Až do poloviny března se však gestapu přímou stopu k atentátníkům nepodařilo najít.
Teprve na základě udání byl nejdříve
22. března zatčen Alois Bauer a následně na
to i Vladimír Blažka. Do osvobození Brna zbýval
měsíc. V následujících dnech zažili Bauer
s Blažkou neobyčejně kruté výslechy, během
kterých se k činu doznali. Svoji poslední noc
z 13. na 14. dubna 1945 prožívali Blažka s Bauerem na celách smrti, ve sklepní části Kounicových kolejí, kam byli pouze v košili a spodním
prádle umístěni. Dopoledne druhého dne
kolem 11.00 hodiny byli oba z cel vyvedeni na
dvůr pod sgrafito svatého Václava. Jako akt
osobní pomsty provedl popravu sám Otto
Koslowski, původní cíl atentátníků. Těsně před
popravou zvolal Vladimír Blažka slávu Československé republice. Jejich těla pak byla naložena do připravených rakví a převezena na
ústřední hřbitov, kde byla vyklopena do hromadného hrobu. K jejich exhumaci došlo až
v červenci a následně byli oba uloženi do skupiny čestných hrobů.
Když půjdete po Nerudově ulici, zastavte se
u vchodu před domem číslo 14. Právě tam totiž
k zapomenutému brněnskému atentátu došlo
a ve fasádě u vchodu dodnes můžete spatřit
drobný defekt způsobený od jedné z ran, kterou Vladimír Blažka v únoru 1945 vypálil na
nacistického důstojníka Augusta Gölzera.
Mgr. Michal Doležel
■
Článek čerpá z knihy Zapomenutý brněnský atentát od Jiřího Skoupého.
Zpravodaj městské části Brno-střed | březen 2021 | 13