Názory zastupitelů
DOPADY NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU
Někdy mám pocit, že celá
debata o novém územním
plánu se začíná smršťovat
na otázku, jestli na Žlutém
kopci mají nebo nemají být
vykresleny zahrádky. Naše
městská část má ale svých
problémů daleko více.
Prioritou pro město Brno je obnovení života
v opuštěných a zpustlých areálech ve vnitřním
městě. Už jen obnova těchto lokalit by, troufnu
si říct, vyčerpala dnešní obrovskou poptávku
po nových bytech a také kancelářích, kterou
můžeme všichni sledovat minimálně na rostoucích cenách nájmů a nemovitostí. Proto
jsme se na začátku volebního období rozhodli
energii vrhnout především do oblasti přestavbové zóny mezi řekou Svitavou a ulicí Koliště,
na kterou jsme nechali zpracovat územní studii.
Zpracováváme nyní změnu územního plánu a také na základě architektonické studie
připravujeme výstavbu chytré čtvrti Špitálka
v bývalém areálu tepláren, který by kombinoval možnosti pro kulturu, podnikání a startovací bydlení. Toto místo by mělo být motorem pro další rozvoj celého území. Zároveň
se pracuje na revitalizaci areálu Dřevopodniku
a Nové Mosilany u ulice Křenové, kde vznikne
nová městská čtvrť pro bydlení spolu s obnovou zeleně okolo Ponávky a menší parky.
Dopravní napojení bude umožňovat Brněnská třída od ulice Zvonařka až po ulici Cejl.
Tato nová čtvrť by pak postupem času byla
plynulým spojením Nové Zbrojovky, Špitálky,
Vlněny až po novou Jižní čtvrť. Jižní čtvrti se
budu věnovat příště.
Naopak na Žlutém kopci se aktuálně žádné
rušení zahrádek, ani jiná výstavba neplánuje.
Po architektonické soutěži jsme jako město
ve spolupráci s městskou částí zadali územní
studii, kterou budeme projednávat s veřejností. Připomínky k zadání navíc přišly od
občanského sdružení už k zadání studie a byly
zohledňovány. Tato studie bude vycházet
z vítězného návrhu, se kterým měla veřejnost
možnost se seznámit na samostatné výstavě.
V zásadě se ale na současné situaci nic nemění. Plochy pro zahradní město s parkem uprostřed byly v územním plánu minimálně od
roku 1994. Podobně je tomu i se zahrádkami
na Kraví hoře, které jsou dlouhodobě v územním plánu označeny jako park a město v sou-
časnosti nepřipravuje žádný záměr na realizaci tohoto parku.
Domnívám se, stejně jako doc. Oplatek,
který o tom psal v minulém čísle zpravodaje,
že utvoření si názoru na složitá území jako je
Špitálka, Žlutý kopec nebo Sadová a Bosonohy prostřednictvím územních studií, je
správná cesta. Na rozdíl od dřívějška tyto studie s veřejností projednáváme. Bylo to u lokality Sadové, Špitálky a bude se tomu tak dít
i u Žlutého kopce.
RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. ■
zastupitel MČ Brno-střed
za KDU-ČSL
SEGREGACI VE ŠKOLSTVÍ LZE ZMĚNIT
Možná by pomohlo zrušit
základní školu na Křenové?
Přestože se oblast naší největší sociálně vyloučené
lokality – tzv. Brněnského
Bronxu v posledních letech
velmi rychle mění, jedna věc
zůstává stále stejná – segregované školství.
Jsou zde dvě spádové základní školy – na
náměstí 28. října a na Křenové ulici. Pro obě
je typický vysoký podíl romských dětí
a neochota rodičů zejména z řad majority
zapisovat do nich děti, i když sem spádově
patří. Jejich jednání je pochopitelné. Kdo má
snahu dopřát svému dítěti kvalitní vzdělání,
těžko zapíše své dítě do segregované školy.
Školní výsledky i kvalita vzdělání jsou zde
měřitelně nižší než v běžných školách. Vzniká
smyčka, z níž není, zdá se, cesta ven.
Dlouho jsem se domníval, že existence
těchto dvou segregovaných škol přímo souvisí s faktem, že zde máme velkou sociálně
vyloučenou lokalitu. Před nedávnem mě ale
zaujala změna spádovosti našich škol, kdy se
zvětšovala spádová oblast školy na Křenové
o ulici Nádražní s tím, že zde žije řada dětí ze
sociálně znevýhodněných rodin a škola na
Křenové s nimi umí pracovat. Se znalostí situace, kdy v městském domě na Nádražní ulici
žijí romské rodiny s dětmi, jsem si říkal, že
není správná cesta poslat je změnou spádové
oblasti do segregované školy. Když jsem se
o školu začal více zajímat, překvapilo mě, jak
málo prvňáčků zde je přímo ze spádové
oblasti. V loňském roce to byla jen třetina –
8 z celkem 24 dětí. Letos se poměr ještě zhoršil. Do první třídy zapsali rodiče celkem 33
dětí. Ovšem jen 5 z nich pochází ze spádové
školy. Zbytek spadá do jiných škol buď v naší
městské části nebo do sousedních, do Židenic, Černovic či na Brno-sever. Působí to, že
škola začala sloužit jako odkladiště pro děti
z širšího okolí. To by znamenalo, že si segregované školy vyrábíme sami a záměrně. Motivovaní rodiče, jimž záleží na kvalitním vzdělání,
zapisují děti do „lepších“ škol. Pro ostatní zbyde segregovaná škola bez naděje, že se díky
vzdělání vymaní z chudoby a dočkají se lepšího života než jejich rodiče.
Přitom nástroje na řešení situace máme.
Dnešní školy mohou díky inkluzi zajistit podporu i dětem s řadou znevýhodnění včetně
sociálních či etnických. Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny odkazuje na zkušenosti pedagoga, který říká, že „mít ve třídě 2
až 4 děti z romských či vyloučených rodin není
z hlediska vzdělávání problém.“ A dodává:
„při menším zastoupení těchto žáků s nimi lze
dosáhnout obrovských pokroků.“ Pak je však
zbytečné mít „specializovanou“ segregovanou školu. Žáci mohou chodit do běžných škol
v okolí. Podporou desegregace – tj. podporou
toho, aby znevýhodněné děti zůstávaly ve
svých běžných spádových školách, kde se jim
dostane lepšího vzdělání, investujeme do
jejich lepší budoucnosti. S lepším vzděláním
pak získají lepší a stabilnější zaměstnání. A mít
vzdělané a zaměstnané občany je ve výsledku
výhrou i pro celou společnost. Jinou cestu
k integraci a klidnému soužití nevidím.
Stojím o vaše názory a připomínky. Pište mi
prosím na e-mail: oplatek@brno-stred.cz.
Mgr. David Oplatek ■
zastupitel MČ Brno-střed
za stranu Zelených
Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2020