Názory zastupitelů

DOPADY NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU

Někdy mám pocit, že celá

debata o novém územním

plánu se začíná smršťovat

na otázku, jestli na Žlutém

kopci mají nebo nemají být

vykresleny zahrádky. Naše

městská část má ale svých

problémů daleko více.

Prioritou pro město Brno je obnovení života

v opuštěných a zpustlých areálech ve vnitřním

městě. Už jen obnova těchto lokalit by, troufnu

si říct, vyčerpala dnešní obrovskou poptávku

po nových bytech a také kancelářích, kterou

můžeme všichni sledovat minimálně na rostoucích cenách nájmů a nemovitostí. Proto

jsme se na začátku volebního období rozhodli

energii vrhnout především do oblasti přestavbové zóny mezi řekou Svitavou a ulicí Koliště,

na kterou jsme nechali zpracovat územní studii.

Zpracováváme nyní změnu územního plánu a také na základě architektonické studie

připravujeme výstavbu chytré čtvrti Špitálka

v bývalém areálu tepláren, který by kombinoval možnosti pro kulturu, podnikání a startovací bydlení. Toto místo by mělo být motorem pro další rozvoj celého území. Zároveň

se pracuje na revitalizaci areálu Dřevopodniku

a Nové Mosilany u ulice Křenové, kde vznikne

nová městská čtvrť pro bydlení spolu s obnovou zeleně okolo Ponávky a menší parky.

Dopravní napojení bude umožňovat Brněnská třída od ulice Zvonařka až po ulici Cejl.

Tato nová čtvrť by pak postupem času byla

plynulým spojením Nové Zbrojovky, Špitálky,

Vlněny až po novou Jižní čtvrť. Jižní čtvrti se

budu věnovat příště.

Naopak na Žlutém kopci se aktuálně žádné

rušení zahrádek, ani jiná výstavba neplánuje.

Po architektonické soutěži jsme jako město

ve spolupráci s městskou částí zadali územní

studii, kterou budeme projednávat s veřejností. Připomínky k zadání navíc přišly od

občanského sdružení už k zadání studie a byly

zohledňovány. Tato studie bude vycházet

z vítězného návrhu, se kterým měla veřejnost

možnost se seznámit na samostatné výstavě.

V zásadě se ale na současné situaci nic nemění. Plochy pro zahradní město s parkem uprostřed byly v územním plánu minimálně od

roku 1994. Podobně je tomu i se zahrádkami

na Kraví hoře, které jsou dlouhodobě v územním plánu označeny jako park a město v sou-

časnosti nepřipravuje žádný záměr na realizaci tohoto parku.

Domnívám se, stejně jako doc. Oplatek,

který o tom psal v minulém čísle zpravodaje,

že utvoření si názoru na složitá území jako je

Špitálka, Žlutý kopec nebo Sadová a Bosonohy prostřednictvím územních studií, je

správná cesta. Na rozdíl od dřívějška tyto studie s veřejností projednáváme. Bylo to u lokality Sadové, Špitálky a bude se tomu tak dít

i u Žlutého kopce.

RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. ■

zastupitel MČ Brno-střed

za KDU-ČSL

SEGREGACI VE ŠKOLSTVÍ LZE ZMĚNIT

Možná by pomohlo zrušit

základní školu na Křenové?

Přestože se oblast naší největší sociálně vyloučené

lokality – tzv. Brněnského

Bronxu v posledních letech

velmi rychle mění, jedna věc

zůstává stále stejná – segregované školství.

Jsou zde dvě spádové základní školy – na

náměstí 28. října a na Křenové ulici. Pro obě

je typický vysoký podíl romských dětí

a neochota rodičů zejména z řad majority

zapisovat do nich děti, i když sem spádově

patří. Jejich jednání je pochopitelné. Kdo má

snahu dopřát svému dítěti kvalitní vzdělání,

těžko zapíše své dítě do segregované školy.

Školní výsledky i kvalita vzdělání jsou zde

měřitelně nižší než v běžných školách. Vzniká

smyčka, z níž není, zdá se, cesta ven.

Dlouho jsem se domníval, že existence

těchto dvou segregovaných škol přímo souvisí s faktem, že zde máme velkou sociálně

vyloučenou lokalitu. Před nedávnem mě ale

zaujala změna spádovosti našich škol, kdy se

zvětšovala spádová oblast školy na Křenové

o ulici Nádražní s tím, že zde žije řada dětí ze

sociálně znevýhodněných rodin a škola na

Křenové s nimi umí pracovat. Se znalostí situace, kdy v městském domě na Nádražní ulici

žijí romské rodiny s dětmi, jsem si říkal, že

není správná cesta poslat je změnou spádové

oblasti do segregované školy. Když jsem se

o školu začal více zajímat, překvapilo mě, jak

málo prvňáčků zde je přímo ze spádové

oblasti. V loňském roce to byla jen třetina –

8 z celkem 24 dětí. Letos se poměr ještě zhoršil. Do první třídy zapsali rodiče celkem 33

dětí. Ovšem jen 5 z nich pochází ze spádové

školy. Zbytek spadá do jiných škol buď v naší

městské části nebo do sousedních, do Židenic, Černovic či na Brno-sever. Působí to, že

škola začala sloužit jako odkladiště pro děti

z širšího okolí. To by znamenalo, že si segregované školy vyrábíme sami a záměrně. Motivovaní rodiče, jimž záleží na kvalitním vzdělání,

zapisují děti do „lepších“ škol. Pro ostatní zbyde segregovaná škola bez naděje, že se díky

vzdělání vymaní z chudoby a dočkají se lepšího života než jejich rodiče.

Přitom nástroje na řešení situace máme.

Dnešní školy mohou díky inkluzi zajistit podporu i dětem s řadou znevýhodnění včetně

sociálních či etnických. Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny odkazuje na zkušenosti pedagoga, který říká, že „mít ve třídě 2

až 4 děti z romských či vyloučených rodin není

z hlediska vzdělávání problém.“ A dodává:

„při menším zastoupení těchto žáků s nimi lze

dosáhnout obrovských pokroků.“ Pak je však

zbytečné mít „specializovanou“ segregovanou školu. Žáci mohou chodit do běžných škol

v okolí. Podporou desegregace – tj. podporou

toho, aby znevýhodněné děti zůstávaly ve

svých běžných spádových školách, kde se jim

dostane lepšího vzdělání, investujeme do

jejich lepší budoucnosti. S lepším vzděláním

pak získají lepší a stabilnější zaměstnání. A mít

vzdělané a zaměstnané občany je ve výsledku

výhrou i pro celou společnost. Jinou cestu

k integraci a klidnému soužití nevidím.

Stojím o vaše názory a připomínky. Pište mi

prosím na e-mail: oplatek@brno-stred.cz.

Mgr. David Oplatek ■

zastupitel MČ Brno-střed

za stranu Zelených

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2020