Pokračování ze strany 10
10. V kterých místech stával nejstarší známý
hostinec v Brně, který nesl název U Modrého
lva?
a) na nároží dnešní Křížové a Křídlovické
b) na dnešním Šilingrově náměstí
c) v dnešní ulici Pekařské
11. V kterém roce byla dokončena stavba
koupaliště a sauny na Kraví hoře, tenkrát ještě
pod názvem Areál zdraví TJ Moravská Slavia?
a) 1977
b) 1980
c) 1975
12. Kašna na fotografii je postavena tak,
aby zdobila park i v zimním období, kdy voda
zamrzá. Kde se nachází?
a) v parku na náměstí 28. října
b) v parku na Obilním trhu
(mav) ■
c) v parku na Kraví hoře
Názory občanů
REAKCE NA PŘÍSPĚVKY
U příspěvků JUDr. Michala Závodského na
str. 12 a Dagmar Matějkové na str. 13 ve Zpravodaji Brno-střed 9/2020 je společná obava
z toho, že území svahů Žlutého kopce by
mohlo být pokryto zástavbou, která tak jak
tak tento prostor Brňanům znepřístupní. Dnes
jsou tam sice oplocené zahrádky, ale plocha
je cílevědomě obdělávaná, voda je zachycována a porost je příznivý životnímu prostředí. To, co se chystá, rozparceluje stávající
svah na zastavěnou, také nepřístupnou plochu, pokrytou vozovkami, „páteřní“ (jednou
nebo více) ulicemi, dalšími slepými ulicemi,
se všemi problémy, obtížným přístupem,
zásobováním, odvozem produktů, odpadem
atd. Nová kanalizace, přívod energií, vody.
Shora již tak naše krajina vypadá jako krajina
bazénů. A to i v bezprostřední blízkosti řek,
i vodních ploch jako naše přehrada Prígl.
Podle uveřejněných obrázků to bude svah
zastavěný cca 50 domy, obvykle nikoliv jen
přízemními. A v dnešním způsobu architektury také 50 bazény na pitnou vodu s příslušenstvím. Neveřejnými. Před časem jsem se
zúčastnil besedy „s občany“. Největší diskusi
vyvolaly debaty o zastavění samého vrcholu
kopce, tedy památky, toho skaliska s nenapodobitelnou a unikátní vyhlídkou. Obyva-
telům v okolí, jak se dnes říká rezidentům,
nejvíce vadil sběrný dvorec na samém vrcholu, ale jen tím, že se v diskutovaných plánech
počítalo s nějakou variantou, kam by se nedaly ukládat např. pračky, ledničky, atd., tedy
to, co se vyřazuje jednou za desítky let. Tak
to by vyhovovalo rezidentům. Na druhé straně ředitel zdravotního komplexu hájil nárok
na zastavění vrcholu na parkoviště zaměstnanců tvrzením ve smyslu „i vy můžete onemocnět a stát se našimi pacienty…“ A jak píše
Dagmar Matějková, někteří naši zástupci mají
v úmyslu kázat vodu a pít víno.
Ing. Josef Sedlák, CSc.
■
JAK PODPOŘIT CYKLODOPRAVU V BRNĚ?
Nedávno se v Brně konala veřejná diskuze
na téma „Brno, město, kde se dobře jezdí na
kole?“. Debatovalo se především o tom, jak
rozvoj cyklodopravy aktuálně na úrovni magistrátu (ne)funguje. Akci zorganizoval spolek
AutoMat spolu se spolkem Brno na kole.
V debatě zazněly podnětné myšlenky. Úvodem padlo, že městské části Brna mají v oblasti cyklodopravy omezenou pravomoc.
O cyklodopravě se fakticky rozhoduje spíš
na úrovni města. Městské části však mohou
alespoň ovlivňovat umístění dopravního značení. Dále se řešily cykloobousměrky, které
se v Brně-střed zejména kvůli přístupu policie
spíše ruší. Bohužel stanovisku policie magistrát přikládá značný důraz. Diskutující se
shodli, že překonat takový názor policie je
často problém. Byla zmíněna konkrétní kauza,
která vygradovala soudním sporem, přičemž
soud dal za pravdu spolku Brno na kole – stanovisko policie bylo nedostatečně odůvodněno, stejně jako samotné rozhodnutí o zrušení cykloobousměrek. Zajímavá byla také
informace, že Praha je v cyklodopravě od
Brna cca o deset let napřed. Zárodek pro
podporu cyklodopravy v Praze se objevil už
v roce 2010, kdy vzniklo oddělení bezmotorové dopravy. Toto oddělení se pak dál za
Pavla Béma rozvíjelo. K rozvoji přispěla i Technická správa komunikací (obdoba Brněnských
komunikací). Do roku 2016 sice nebyly na projekty peníze, ale poté se situace změnila. Nyní
jsou jak peníze, tak se chystají projekty. Praze
v tomto směru proto můžeme jen závidět.
Pokud bych tedy měla z debaty vypíchnout,
co si vzít k srdci a jak zkusit cyklodopravu
v Brně „nakopnout“, je podle mě zapotřebí
politická vůle a odvaha vytvořit protiváhu
automobilové lobby, po vzoru Prahy vytvořit
odbor cyklodopravy, občanská angažovanost, v novém územním plánu opatření pro
cyklodopravu zezávaznit, např. cyklostezky
vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu,
skrze poslance podávat interpelace na
ministra dopravy a podpora spolků pro cyklisty, účast na akcích pro cyklisty, šíření osvěty.
Myslím si, že pokud k těmto krokům nedojde,
bude mezi cyklisty a automobilisty v Brně
nadále panovat nevraživost (někdy i opodstatněná), protože přiznejme si, že město ani
jedné z těchto skupin prozatím žádné příznivé podmínky a dlouhodobou koncepci pro
jejich existenci nevytváří.
Kristýna Ryšavá
■
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2020 | 11