Pokračování ze strany 10

10. V kterých místech stával nejstarší známý

hostinec v Brně, který nesl název U Modrého

lva?

a) na nároží dnešní Křížové a Křídlovické

b) na dnešním Šilingrově náměstí

c) v dnešní ulici Pekařské

11. V kterém roce byla dokončena stavba

koupaliště a sauny na Kraví hoře, tenkrát ještě

pod názvem Areál zdraví TJ Moravská Slavia?

a) 1977

b) 1980

c) 1975

12. Kašna na fotografii je postavena tak,

aby zdobila park i v zimním období, kdy voda

zamrzá. Kde se nachází?

a) v parku na náměstí 28. října

b) v parku na Obilním trhu

(mav) ■

c) v parku na Kraví hoře

Názory občanů

REAKCE NA PŘÍSPĚVKY

U příspěvků JUDr. Michala Závodského na

str. 12 a Dagmar Matějkové na str. 13 ve Zpravodaji Brno-střed 9/2020 je společná obava

z toho, že území svahů Žlutého kopce by

mohlo být pokryto zástavbou, která tak jak

tak tento prostor Brňanům znepřístupní. Dnes

jsou tam sice oplocené zahrádky, ale plocha

je cílevědomě obdělávaná, voda je zachycována a porost je příznivý životnímu prostředí. To, co se chystá, rozparceluje stávající

svah na zastavěnou, také nepřístupnou plochu, pokrytou vozovkami, „páteřní“ (jednou

nebo více) ulicemi, dalšími slepými ulicemi,

se všemi problémy, obtížným přístupem,

zásobováním, odvozem produktů, odpadem

atd. Nová kanalizace, přívod energií, vody.

Shora již tak naše krajina vypadá jako krajina

bazénů. A to i v bezprostřední blízkosti řek,

i vodních ploch jako naše přehrada Prígl.

Podle uveřejněných obrázků to bude svah

zastavěný cca 50 domy, obvykle nikoliv jen

přízemními. A v dnešním způsobu architektury také 50 bazény na pitnou vodu s příslušenstvím. Neveřejnými. Před časem jsem se

zúčastnil besedy „s občany“. Největší diskusi

vyvolaly debaty o zastavění samého vrcholu

kopce, tedy památky, toho skaliska s nenapodobitelnou a unikátní vyhlídkou. Obyva-

telům v okolí, jak se dnes říká rezidentům,

nejvíce vadil sběrný dvorec na samém vrcholu, ale jen tím, že se v diskutovaných plánech

počítalo s nějakou variantou, kam by se nedaly ukládat např. pračky, ledničky, atd., tedy

to, co se vyřazuje jednou za desítky let. Tak

to by vyhovovalo rezidentům. Na druhé straně ředitel zdravotního komplexu hájil nárok

na zastavění vrcholu na parkoviště zaměstnanců tvrzením ve smyslu „i vy můžete onemocnět a stát se našimi pacienty…“ A jak píše

Dagmar Matějková, někteří naši zástupci mají

v úmyslu kázat vodu a pít víno.

Ing. Josef Sedlák, CSc.

■

JAK PODPOŘIT CYKLODOPRAVU V BRNĚ?

Nedávno se v Brně konala veřejná diskuze

na téma „Brno, město, kde se dobře jezdí na

kole?“. Debatovalo se především o tom, jak

rozvoj cyklodopravy aktuálně na úrovni magistrátu (ne)funguje. Akci zorganizoval spolek

AutoMat spolu se spolkem Brno na kole.

V debatě zazněly podnětné myšlenky. Úvodem padlo, že městské části Brna mají v oblasti cyklodopravy omezenou pravomoc.

O cyklodopravě se fakticky rozhoduje spíš

na úrovni města. Městské části však mohou

alespoň ovlivňovat umístění dopravního značení. Dále se řešily cykloobousměrky, které

se v Brně-střed zejména kvůli přístupu policie

spíše ruší. Bohužel stanovisku policie magistrát přikládá značný důraz. Diskutující se

shodli, že překonat takový názor policie je

často problém. Byla zmíněna konkrétní kauza,

která vygradovala soudním sporem, přičemž

soud dal za pravdu spolku Brno na kole – stanovisko policie bylo nedostatečně odůvodněno, stejně jako samotné rozhodnutí o zrušení cykloobousměrek. Zajímavá byla také

informace, že Praha je v cyklodopravě od

Brna cca o deset let napřed. Zárodek pro

podporu cyklodopravy v Praze se objevil už

v roce 2010, kdy vzniklo oddělení bezmotorové dopravy. Toto oddělení se pak dál za

Pavla Béma rozvíjelo. K rozvoji přispěla i Technická správa komunikací (obdoba Brněnských

komunikací). Do roku 2016 sice nebyly na projekty peníze, ale poté se situace změnila. Nyní

jsou jak peníze, tak se chystají projekty. Praze

v tomto směru proto můžeme jen závidět.

Pokud bych tedy měla z debaty vypíchnout,

co si vzít k srdci a jak zkusit cyklodopravu

v Brně „nakopnout“, je podle mě zapotřebí

politická vůle a odvaha vytvořit protiváhu

automobilové lobby, po vzoru Prahy vytvořit

odbor cyklodopravy, občanská angažovanost, v novém územním plánu opatření pro

cyklodopravu zezávaznit, např. cyklostezky

vymezit jako veřejně prospěšnou stavbu,

skrze poslance podávat interpelace na

ministra dopravy a podpora spolků pro cyklisty, účast na akcích pro cyklisty, šíření osvěty.

Myslím si, že pokud k těmto krokům nedojde,

bude mezi cyklisty a automobilisty v Brně

nadále panovat nevraživost (někdy i opodstatněná), protože přiznejme si, že město ani

jedné z těchto skupin prozatím žádné příznivé podmínky a dlouhodobou koncepci pro

jejich existenci nevytváří.

Kristýna Ryšavá

■

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2020 | 11