Kultura

NEZAPOMENUTELNÁ ŽENA

VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ

Letos uplyne osmdesát let od úmrtí brněnské rodačky, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové.

Narodila se 24. ledna 1915 v hudební rodině, její otec Václav Kaprál byl majitel hudební

školy a brněnský hudební skladatel. Matka

Vítězslava Kaprálová byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent Kaprálové se projevil

už v dětství, svoji první skladbu V říši bájí

napsala jako devítiletá.

V roce 1930 začala studovat na brněnské

konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky

a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Absolvovala

v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll,

který vzbudil značný ohlas již tím, že Kaprálová svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala.

Pokračovala studiem na mistrovské škole

pražské konzervatoře u profesorů Vítězslava

Nováka a Václava Talicha. Díky státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na École

Normale de Musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů.

Po provedení svého nejznámějšího orchestrálního díla, Vojenské symfoniety, na mezinárodním festivalu nové hudby v Londýně

v červnu 1938 a ukončení prvního roku studia

odjela na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy

ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední

návštěva domova a že jí byly odměřeny již

jen dva roky života, které se ukončí v exilu

ve Francii.

Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve fran-

couzské metropoli se Kaprálová pohybovala

v prostředí české umělecké kolonie a zde

také poznala svého budoucího muže Jiřího

Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Jejich

svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří

Mucha jejich soužití věnoval knihu Podivné

lásky.

V době, kdy již Paříž byla ohrožována

německými vojsky, lékaři diagnostikovali

u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu. Mladá skladatelka 16. června 1940, po

operaci v jihofrancouzském Montpellier, kam

byla evakuována svým manželem, v nedožitých pětadvaceti letech zemřela. Přestože

se uvádí, že právě na tuberkulózu zemřela,

Mucha ve své knize naznačuje, že příčinou

mohl být i jeden z mnoha potratů, které za

svého krátkého života podstoupila. Pohřbena

je na ústředním brněnském hřbitově.

I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na čtyři desítky mimořádně

hodnotných skladeb, klavírních, komorních,

orchestrálních i vokálních. Už za skladatelčina

života byla její hudba vysoce oceňována,

obdržela například Smetanovu cenu pro rok

1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru. Většina

skladeb Kaprálové byla vydána tiskem,

některé již za jejího života. V současné době

mezi její vydavatele patří vydavatelství Amos

Editio, Editio Baerenreiter a Vydavatelství

a nakladatelství Českého rozhlasu.

Dodnes patří k nejhranějším českým skladatelkám. V Brně je po ní pojmenována ulice

v Černovicích a Základní umělecká škola na

Palackého ulici v Králově Poli. Od roku 2001

nosí její jméno i smyčcové kvarteto. Výjimečně nadaná, pilná, neústupná a svobodomyslná Kaprálová inspiruje i v dnešní době.

Původní divadelní hru Vitka na motivy životní cesty hudebnice napsala Kateřina Tučková.

V režii Anny Davidové ji uvedlo Divadlo Husa

na provázku, kde v hlavní roli excelovala Tereza Marečková a za svůj výkon získala Cenu

Divadelních novin.

(mav)

■

Zdroj:

wikipedie,

kniha J. Muchy Podivné lásky

a Divadlo Husa na provázku

Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2020 | 25