Kultura
NEZAPOMENUTELNÁ ŽENA
VÍTĚZSLAVA KAPRÁLOVÁ
Letos uplyne osmdesát let od úmrtí brněnské rodačky, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové.
Narodila se 24. ledna 1915 v hudební rodině, její otec Václav Kaprál byl majitel hudební
školy a brněnský hudební skladatel. Matka
Vítězslava Kaprálová byla aprobovaná učitelka zpěvu. Velký talent Kaprálové se projevil
už v dětství, svoji první skladbu V říši bájí
napsala jako devítiletá.
V roce 1930 začala studovat na brněnské
konzervatoři skladbu u Viléma Petrželky
a dirigování u Zdeňka Chalabaly. Absolvovala
v červnu 1935 Klavírním koncertem d moll,
který vzbudil značný ohlas již tím, že Kaprálová svou skladbu na absolventském koncertě také sama dirigovala.
Pokračovala studiem na mistrovské škole
pražské konzervatoře u profesorů Vítězslava
Nováka a Václava Talicha. Díky státnímu stipendiu odjela studovat v roce 1937 na École
Normale de Musique do Paříže, kde se zapsala do třídy dirigenta Charlese Muncha. Soukromě pak ještě studovala skladbu u Bohuslava Martinů.
Po provedení svého nejznámějšího orchestrálního díla, Vojenské symfoniety, na mezinárodním festivalu nové hudby v Londýně
v červnu 1938 a ukončení prvního roku studia
odjela na několik měsíců zpět do Brna. Tehdy
ovšem nemohla tušit, že to bude její poslední
návštěva domova a že jí byly odměřeny již
jen dva roky života, které se ukončí v exilu
ve Francii.
Do Paříže se vrátila v lednu 1939. Ve fran-
couzské metropoli se Kaprálová pohybovala
v prostředí české umělecké kolonie a zde
také poznala svého budoucího muže Jiřího
Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. Jejich
svatba se konala 23. dubna 1940. Jiří
Mucha jejich soužití věnoval knihu Podivné
lásky.
V době, kdy již Paříž byla ohrožována
německými vojsky, lékaři diagnostikovali
u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu. Mladá skladatelka 16. června 1940, po
operaci v jihofrancouzském Montpellier, kam
byla evakuována svým manželem, v nedožitých pětadvaceti letech zemřela. Přestože
se uvádí, že právě na tuberkulózu zemřela,
Mucha ve své knize naznačuje, že příčinou
mohl být i jeden z mnoha potratů, které za
svého krátkého života podstoupila. Pohřbena
je na ústředním brněnském hřbitově.
I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na čtyři desítky mimořádně
hodnotných skladeb, klavírních, komorních,
orchestrálních i vokálních. Už za skladatelčina
života byla její hudba vysoce oceňována,
obdržela například Smetanovu cenu pro rok
1938 a v roce 1939 cenu Svatoboru. Většina
skladeb Kaprálové byla vydána tiskem,
některé již za jejího života. V současné době
mezi její vydavatele patří vydavatelství Amos
Editio, Editio Baerenreiter a Vydavatelství
a nakladatelství Českého rozhlasu.
Dodnes patří k nejhranějším českým skladatelkám. V Brně je po ní pojmenována ulice
v Černovicích a Základní umělecká škola na
Palackého ulici v Králově Poli. Od roku 2001
nosí její jméno i smyčcové kvarteto. Výjimečně nadaná, pilná, neústupná a svobodomyslná Kaprálová inspiruje i v dnešní době.
Původní divadelní hru Vitka na motivy životní cesty hudebnice napsala Kateřina Tučková.
V režii Anny Davidové ji uvedlo Divadlo Husa
na provázku, kde v hlavní roli excelovala Tereza Marečková a za svůj výkon získala Cenu
Divadelních novin.
(mav)
■
Zdroj:
wikipedie,
kniha J. Muchy Podivné lásky
a Divadlo Husa na provázku
Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2020 | 25