Rozhovor

třeba dát pozor, abychom neodebrali mládě

zbytečně, některá z nich na zemi běžně

pobývají, je jim to přirozené. Rodiče nejsou

vidět, ale zdálky si je hlídají.

Kdy je náš zásah potřeba?

Pokud je ptáče třeba u silnice, můžeme

je vzít do ruky a přenést na klidnější místo.

Ptákům lidský pach nevadí. Pokud nejsou

v dobrém stavu, pak je přijmeme, dáme do

inkubátoru, vykrmíme a vracíme do hnízd

jiných ptáků stejného druhu, kteří plní roli

chův. Na farmě máme přes třicet budek,

nespočet hnízd, takže do nich zachráněná

ptáčata doplňujeme a také máme síť

pomocníků, kteří vedou v patrnosti, kde jaký

pták hnízdí, kam můžeme ptáčky vysadit.

Není to tak jednoduché, je ale třeba dbát

na to, aby mládě bylo obdobně velké, jako

jsou ta původní, vylíhnutá v hnízdě.

Na farmě máte také řadu

domácích mazlíčků

znivé podmínky. Tam hodně vypouštíme

třeba poštolky, což vítají i místní zemědělci,

kterým vychytají hlodavce z polí.

Kolik teď máte zvířat?

Od půlky dubna do června bývá nápor

krátkodobě ustájených zvířat, ani nejde

počítat, kolik se jich k nám v tomto období

dostane. Nejvíce lidé nosí ptačí mláďata,

která se dostanou mimo svoje hnízdo. Je

To jsou ztracená zvířata, dezertéři, nebo

také opuštěná zvířata. Máme tu třeba

papoušky, prasátko nebo morčata. Teď zde

zrovna mám takovou už téměř zdivočelou

partu morčat. Obývají přístřešek s volnou

cestou ven. Organizovaně ve dvou skupinách jako vláček, jedno za druhým, vyrážejí

na pastvu a vypásají břehy kolem potůčku.

Už získala přirozené instinkty, když nad nimi

krouží dravec, přikrčí se, znehybní. K večeru

se pak samy zase vracejí domů do bezpečí.

Zažíváte asi spoustu

zajímavých příhod

To ano, mohl bych vyprávět dlouho. To

jsem třeba byl v období letních veder zavolaný k odchytu papouška kakadu. Podle

hlášení starších manželů seděl už tři dny na

střeše, nehýbal se, jen tak jednou do půlhodiny pohnul ocáskem. Měli o něho strach.

Zajel jsem tam, podíval se dalekohledem

a bylo jasno. Na trubku, která zbyla po satelitu, někdo přivázal barevnou igelitovou tašku, kterou občas pohnul větřík. Různých

veselých i kuriózních příhod a telefonátů

mám mnoho, vydalo by to na celou knížku.

Jakou pomoc farma potřebuje?

Vítáme jakýkoliv finanční příspěvek, ten

je možné poslat na číslo účtu

1351736399/0800. Přijímáme také věcné

dary, rohlíky, mrkev, vločky, deky, misky, ručníky, u nás se hodí všechno. Vítáme také

dobrovolníky, kteří chtějí pomoci farmu udržovat a zvelebovat. Letos máme v plánu

vybudovat rybník, vysadit stromy. Takže se

nejedná o mazlení se zvířaty, ale o fyzickou,

docela namáhavou práci. Zájemci se můžou

hlásit na mém telefonu 602 524 228.

(mav)

■

O PTAČÍM CENTRU

Ptačí centrum – záchranná stanice

poskytuje pomoc ptákům a savcům

v nouzi. Záchranná Stanice je umístěna

v okrajové části Brna, vybavena 38 ubytovacími voliérami, ošetřovnou, šesti

pooperačními boxy, velkým zimovištěm

a vodním areálem, mokřadem.

Na stanici jsou přijímáni ptáci divoce

žijící s různými problémy a současně zde

nachází azyl ptáci zatoulaní, kteří byli

v péči člověka, papoušci, holubi a další.

V programu se stanicí spolupracuje

městská policie, státní policie, hasičský

sbor, veterinární škola, veterinární správa, veterinární ústav, privátní lékaři, příměstské lesy, dále Magistrát města Brna,

krajský úřad a řada dalších.

Cílem záchranné stanice je postižené

ptáky a savce v co nejkratší době vyléčit,

co nejméně ochočit a podle situace

vypustit do prostředí, které přísluší patřičnému druhu.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 21