Rozhovor třeba dát pozor, abychom neodebrali mládě zbytečně, některá z nich na zemi běžně pobývají, je jim to přirozené. Rodiče nejsou vidět, ale zdálky si je hlídají.

Kdy je náš zásah potřeba? Pokud je ptáče třeba u silnice, můžeme je vzít do ruky a přenést na klidnější místo. Ptákům lidský pach nevadí. Pokud nejsou v dobrém stavu, pak je přijmeme, dáme do inkubátoru, vykrmíme a vracíme do hnízd jiných ptáků stejného druhu, kteří plní roli chův. Na farmě máme přes třicet budek, nespočet hnízd, takže do nich zachráněná ptáčata doplňujeme a také máme síť pomocníků, kteří vedou v patrnosti, kde jaký pták hnízdí, kam můžeme ptáčky vysadit. Není to tak jednoduché, je ale třeba dbát na to, aby mládě bylo obdobně velké, jako jsou ta původní, vylíhnutá v hnízdě.

Na farmě máte také řadu domácích mazlíčků znivé podmínky. Tam hodně vypouštíme třeba poštolky, což vítají i místní zemědělci, kterým vychytají hlodavce z polí.

Kolik teď máte zvířat? Od půlky dubna do června bývá nápor krátkodobě ustájených zvířat, ani nejde počítat, kolik se jich k nám v tomto období dostane. Nejvíce lidé nosí ptačí mláďata, která se dostanou mimo svoje hnízdo. Je

To jsou ztracená zvířata, dezertéři, nebo také opuštěná zvířata. Máme tu třeba papoušky, prasátko nebo morčata. Teď zde zrovna mám takovou už téměř zdivočelou partu morčat. Obývají přístřešek s volnou cestou ven. Organizovaně ve dvou skupinách jako vláček, jedno za druhým, vyrážejí na pastvu a vypásají břehy kolem potůčku. Už získala přirozené instinkty, když nad nimi krouží dravec, přikrčí se, znehybní. K večeru se pak samy zase vracejí domů do bezpečí.

Zažíváte asi spoustu zajímavých příhod To ano, mohl bych vyprávět dlouho. To jsem třeba byl v období letních veder zavolaný k odchytu papouška kakadu. Podle hlášení starších manželů seděl už tři dny na střeše, nehýbal se, jen tak jednou do půlhodiny pohnul ocáskem. Měli o něho strach. Zajel jsem tam, podíval se dalekohledem a bylo jasno. Na trubku, která zbyla po satelitu, někdo přivázal barevnou igelitovou tašku, kterou občas pohnul větřík. Různých veselých i kuriózních příhod a telefonátů mám mnoho, vydalo by to na celou knížku.

Jakou pomoc farma potřebuje? Vítáme jakýkoliv finanční příspěvek, ten je možné poslat na číslo účtu 1351736399/0800. Přijímáme také věcné dary, rohlíky, mrkev, vločky, deky, misky, ručníky, u nás se hodí všechno. Vítáme také dobrovolníky, kteří chtějí pomoci farmu udržovat a zvelebovat. Letos máme v plánu vybudovat rybník, vysadit stromy. Takže se nejedná o mazlení se zvířaty, ale o fyzickou, docela namáhavou práci. Zájemci se můžou hlásit na mém telefonu 602 524 228. (mav)

■

O PTAČÍM CENTRU Ptačí centrum – záchranná stanice poskytuje pomoc ptákům a savcům v nouzi. Záchranná Stanice je umístěna v okrajové části Brna, vybavena 38 ubytovacími voliérami, ošetřovnou, šesti pooperačními boxy, velkým zimovištěm a vodním areálem, mokřadem. Na stanici jsou přijímáni ptáci divoce žijící s různými problémy a současně zde nachází azyl ptáci zatoulaní, kteří byli v péči člověka, papoušci, holubi a další. V programu se stanicí spolupracuje městská policie, státní policie, hasičský sbor, veterinární škola, veterinární správa, veterinární ústav, privátní lékaři, příměstské lesy, dále Magistrát města Brna, krajský úřad a řada dalších. Cílem záchranné stanice je postižené ptáky a savce v co nejkratší době vyléčit, co nejméně ochočit a podle situace vypustit do prostředí, které přísluší patřičnému druhu.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 21