Rozhovor
třeba dát pozor, abychom neodebrali mládě
zbytečně, některá z nich na zemi běžně
pobývají, je jim to přirozené. Rodiče nejsou
vidět, ale zdálky si je hlídají.
Kdy je náš zásah potřeba?
Pokud je ptáče třeba u silnice, můžeme
je vzít do ruky a přenést na klidnější místo.
Ptákům lidský pach nevadí. Pokud nejsou
v dobrém stavu, pak je přijmeme, dáme do
inkubátoru, vykrmíme a vracíme do hnízd
jiných ptáků stejného druhu, kteří plní roli
chův. Na farmě máme přes třicet budek,
nespočet hnízd, takže do nich zachráněná
ptáčata doplňujeme a také máme síť
pomocníků, kteří vedou v patrnosti, kde jaký
pták hnízdí, kam můžeme ptáčky vysadit.
Není to tak jednoduché, je ale třeba dbát
na to, aby mládě bylo obdobně velké, jako
jsou ta původní, vylíhnutá v hnízdě.
Na farmě máte také řadu
domácích mazlíčků
znivé podmínky. Tam hodně vypouštíme
třeba poštolky, což vítají i místní zemědělci,
kterým vychytají hlodavce z polí.
Kolik teď máte zvířat?
Od půlky dubna do června bývá nápor
krátkodobě ustájených zvířat, ani nejde
počítat, kolik se jich k nám v tomto období
dostane. Nejvíce lidé nosí ptačí mláďata,
která se dostanou mimo svoje hnízdo. Je
To jsou ztracená zvířata, dezertéři, nebo
také opuštěná zvířata. Máme tu třeba
papoušky, prasátko nebo morčata. Teď zde
zrovna mám takovou už téměř zdivočelou
partu morčat. Obývají přístřešek s volnou
cestou ven. Organizovaně ve dvou skupinách jako vláček, jedno za druhým, vyrážejí
na pastvu a vypásají břehy kolem potůčku.
Už získala přirozené instinkty, když nad nimi
krouží dravec, přikrčí se, znehybní. K večeru
se pak samy zase vracejí domů do bezpečí.
Zažíváte asi spoustu
zajímavých příhod
To ano, mohl bych vyprávět dlouho. To
jsem třeba byl v období letních veder zavolaný k odchytu papouška kakadu. Podle
hlášení starších manželů seděl už tři dny na
střeše, nehýbal se, jen tak jednou do půlhodiny pohnul ocáskem. Měli o něho strach.
Zajel jsem tam, podíval se dalekohledem
a bylo jasno. Na trubku, která zbyla po satelitu, někdo přivázal barevnou igelitovou tašku, kterou občas pohnul větřík. Různých
veselých i kuriózních příhod a telefonátů
mám mnoho, vydalo by to na celou knížku.
Jakou pomoc farma potřebuje?
Vítáme jakýkoliv finanční příspěvek, ten
je možné poslat na číslo účtu
1351736399/0800. Přijímáme také věcné
dary, rohlíky, mrkev, vločky, deky, misky, ručníky, u nás se hodí všechno. Vítáme také
dobrovolníky, kteří chtějí pomoci farmu udržovat a zvelebovat. Letos máme v plánu
vybudovat rybník, vysadit stromy. Takže se
nejedná o mazlení se zvířaty, ale o fyzickou,
docela namáhavou práci. Zájemci se můžou
hlásit na mém telefonu 602 524 228.
(mav)
I
O PTAČÍM CENTRU
Ptačí centrum – záchranná stanice
poskytuje pomoc ptákům a savcům
v nouzi. Záchranná Stanice je umístěna
v okrajové části Brna, vybavena 38 ubytovacími voliérami, ošetřovnou, šesti
pooperačními boxy, velkým zimovištěm
a vodním areálem, mokřadem.
Na stanici jsou přijímáni ptáci divoce
žijící s různými problémy a současně zde
nachází azyl ptáci zatoulaní, kteří byli
v péči člověka, papoušci, holubi a další.
V programu se stanicí spolupracuje
městská policie, státní policie, hasičský
sbor, veterinární škola, veterinární správa, veterinární ústav, privátní lékaři, příměstské lesy, dále Magistrát města Brna,
krajský úřad a řada dalších.
Cílem záchranné stanice je postižené
ptáky a savce v co nejkratší době vyléčit,
co nejméně ochočit a podle situace
vypustit do prostředí, které přísluší patřičnému druhu.
Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 21