Rozhovor

ZDENĚK MACHAŘ:

NE VŽDY JE OPUŠTĚNÉ ZVÍŘE

POTŘEBA ZACHRAŇOVAT

Jak velká je farma ptačího

centra?

Zdeněk Machař

Pochází z rodu pytláků, jeho předkové

byli na Ruprechtovsku na Hané tak vzornými pytláky, že z nich nakonec udělali

nadlesní. Jeho tatínek učil na akademii

věd na katedře obratlovců v Brně, také

maminka pracovala se zvířaty, takže se

kolem zvířat pohyboval odmala.

Už když chodil do mateřské školy

v Brně na Drobného ulici, tak paní učitelka

říkala, že píská jako stehlík. Už tenkrát

dokázal imitovat ptáky, dovedl přivolat

kukačky, hřivnáče a další zpěvné ptáky.

Vyučil se jako pěstitel-chovatel hospodářských zvířat, pak putoval po různých

zaměstnáních. Mimo jiné pracoval jako

inseminátor na vysoké škole veterinární,

dále v drůbežárenském závodě Xaverov,

následně ho oslovil tenkrát ještě Národní

výbor v Brně-Slatině, který potřeboval

pracovníky pro odchyt toulavých masožravých zvířat. V tomto období byla rozšířená vzteklina u lišek, jezevců a dalších.

Po sametové revoluci začal dělat pro

veřejnost ukázky práce s dravci. Postupně tato činnost narostla tak, že založil

obecně prospěšnou společnost Zayferus, která funguje dodnes. Protože se

ale chtěl více věnovat léčení ptáků, založil

v roce 1992 Ptačí centrum – záchrannou

stanici Brno a zakotvil na Černovických

terasách. Původně zde bylo velmi vhodné prostředí, širé pláně plné syslů, skřivanů, dosedaly zde husy, volavky, kolihy.

Navázal spolupráci s veterinární školou,

s doktorkami Juranovou a Kulíkovou

a doktorem Křížem, kteří se kromě hospodářských zvířat zajímali i o pomoc

drobnějším živočichům. Společně vytvářeli léčebné metody pro zraněné ptáky,

kteří se střetli s autem, utrpěli úraz elektřinou a podobně. Dlouhá léta dělá besedy v mateřských a základních školách,

kde se dnes setkává již s dětmi rodičů,

kteří ho znají z dob své vlastní školní

docházky.

Prostor, který máme k dispozici, má rozlohu tři a půl hektaru a běžně zde bývá

umístěno okolo 300 zvířat. O vše se staráme ve třech lidech. Pro zabezpečení

chodu potřebujeme více než milion korun,

peníze skládáme z dotací, veřejné sbírky,

z výtěžku z programů, které děláme pro

školy, na kterých se vybírá drobné vstupné.

Pomáhá nám město Brno, které centrum

dotuje. Za péči o nemocnou kočku, psa,

zaplatí jejich majitel, ale náklady na léčení

těch volně žijících zvířat nemá kdo zaplatit,

jsou státní.

Jak správně postupovat, když

najdeme osamocené mládě?

Nejhorší je odebrat zvíře od rodičů. Přestože ho v pořádku odchováte do dospělosti,

je velice těžké vrátit ho zpět do přírody. Velkou výhodou jsou mobilní telefony, lidé se

naučili zavolat mi, než na nalezené zvíře

sáhnou. Nebo pošlou fotku, případně mi

dají zvíře k telefonu a já podle zvuků, které

vydává, mohu říct, jak mu pomoci. Ne vždy

je totiž opuštěné zvíře ztracené, jeho matka

může být opodál a čeká, až lidé odejdou.

Třeba srnka nechává mládě samotné, ale

k večeru se pískáním zkontaktují a setkají

se. Dokáží se najít i na kilometrovou vzdálenost.

20 | Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020

Co vše po zvuku poznáte?

Jestli je zvíře zraněné a naříká, nebo jestli

volá matku, případně jestli je hladové.

Pokud zvíře píská i ve dne, pokud má zakalené a zapadlé oči, je shrbené, kolem jsou

mouchy, pak je na místě zvíře vzít a přinést.

Co když už ale člověk na zvíře

sáhne?

Ani tehdy ještě není nic ztraceno. Stačí

si potřít ruce smolou z pupenů borovic,

smrků nebo tújí a tu pak rozetřít mláděti po

srsti. Vůně přehluší lidský pach a matka mládě přijme.

Pokud potřebuje zvíře ošetření,

kam je lidé mohou donést?

Máme odběrná místa, kam lidé nalezená

poraněná zvířata mohou nosit. V městské

části Brno-střed to je na Štěpánské 4b. I sem

si lidé mohou nejdříve zavolat na telefon

543 239 396 a 602 524 228, nebo napsat

na e-mail: info@ptacicentrum.cz.

Kam pak putují uzdravená

zvířata?

Srnčí a zajíčky pouštíme přímo na farmě

záchranné stanice, teď tam máme zrovna

osm srnek. Malí zajíci jsou schopní samostatného života, odkoukají návyky od těch

volně žijících. Ptáky také vracíme do přírody,

obvykle v Moravském krasu, kde jsou pří-