Názory občanů

MĚSTSKÉ ČÁSTI A PRÁVNÍ PŘEDPISY

VÁŽENÁ REDAKCE,

Proč dnes vlastně městské části statutárních

měst nesmějí vydávat právní předpisy? Se statutárními městy se v rámci naší právní úpravy

obecního zřízení můžeme setkat již od roku

1990. Jsou to města zvláštního významu

a zákon o obcích je taxativně vyjmenovává.

Aktuálně je jich 26, a největším je naše město

Brno.

Podle zákona o obcích městské obvody

a městské části nemohou vydávat žádné (!)

právní předpisy. Tedy ani obecně závazné

vyhlášky, ale ani nařízení. Toto právní omezení

nutno vnímat značně negativně a to především

na úseku nemožnosti vydávání nařízení městské části v přenesené působnosti.

Mám dlouhodobě za to, že tento zákaz je

nevhodný, především z toho pohledu, že tzv.

statutární město vykonává přenesenou působnost obce s rozšířenou působností a městské

části realizují přenesenou působnost běžných

obcí.

Je dobré si uvědomit, že přijímání nařízení

je jednou z forem výkonu přenesené státní

správy. Zákonné omezení možnosti vydávání

chtěla bych touto cestou oslovit spoluobčany

v městské části Brno-střed a poprosit je, aby

uklízeli po svých pejscích. Slušným majitelům

pejsků, kteří psí hovínka sbírají, touto cestou

děkuji. Ty majitele pejsků, kteří k tomu zatím

nesebrali odvahu, žádám – a věřím, že v tomto nejsem sama – aby se postavili odpovědnosti za své psí miláčky čelem a začali po

nich uklízet. Je opravdu nesmírně otravné,

nehygienické a nechutné neustále omývat

psí hovínka z bot, koleček kočárků a odrážedel. Společný prostor ve městě je pro

všechny a není fér, když na lenost některých

majitelů psů doplácejí všichni ostatní. Vyzývám tímto tedy všechny slušné lidi, aby nepořádným majitelům psů připomínali jejich

povinnost – slušnou a nekonfliktní formou,

ale důsledně. Společně pak můžeme doufat

v civilizovanější společnost bez psích hovínek, kam se člověk podívá.

územních právních předpisů lze snad ještě

akceptovat na úrovni městských částí a obvodů u obecně závazných vyhlášek přijímaných

v samostatné působnosti, ale u nařízení v přenesené působnosti (tedy výkonu státní správy)

je tato legislativní restrikce, podle mého odborného názoru, do značné míry nesystematická

a vlastně i neefektivní a v principu zbytečná.

Není paradoxní a nesystémové, že například

obec s pěti sty obyvateli může v roce 2020

přijímat vlastní právní předpisy a cca sedmdesátitisícová MČ jako je Brno-střed nikoliv?

Logicky si musíme položit otázku – proč se

pak vlastně nákladně volí zastupitelstva MČ?

Podle údajů MVČR v rámci nečleněných (!) statutárních měst jsou výdaje na zastupitelstva

v přepočtu na obyvatele o třetinu až polovinu

nižší než u členěných statutárních měst. Z toho

plyne další racionální otázka, proč jsou v ČR

každoročně vynakládány milionové částky

z veřejných zdrojů na chod samosprávných

orgánů MČ, když jim není umožněna právotvorba dokonce ani na úseku tzv. přenesené

působnosti? JUDr. Petr Kolman, Ph.D. I

Zuzana Ringlerová

I

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Názory zastupitelů

PRIVATIZACE MĚSTSKÝCH BYTŮ – KOMU SE VYPLATÍ?

S novým vedením radnice

se po roce 2018 vrátila

i snaha privatizovat některé z více než 4 tisíc bytů

spravovaných městskou

částí.

Zájem nájemníků o privatizaci jejich bytů panoval v minulosti a trvá

často i nyní. Dříve totiž byly privatizace velmi

výhodné. Ovšem doba se změnila. Zdaleka

ne všem nájemníkům se dnes vyplatí reagovat na nabídku odkupu bytu, v němž bydlí.

Pojďme si říct, co a kdy se změnilo. Vždyť

ještě před pěti lety byla koupě městského

bytu skvělou příležitostí, jak získat vlastní bydlení. Městský byt v Brně tehdy mohl přijít i na

třetinu obvyklé ceny. Od této praxe však město v roce 2015 upustilo. Mimo jiné i proto, že

tak nízká cena vystavovala zastupitele

možnému trestnímu postihu za špatné hospodaření s majetkem města. Od roku 2016

sice privatizace opět možná je – ovšem už

za tržní ceny. A ty ani u starších bytů nejsou

nijak nízké. Například v lednu loňského roku

schvalovalo zastupitelstvo MČ Brno-střed

prodej bytu v Pellicově ulici. Byt o rozloze

80 m2 byl jeho obyvatelům prodán za 4,4

mil. Kč. V září toho roku pak šel do prodeje

byt o rozloze 62 m2 na ulici Hlinky. Nájemník

za něj zaplatil 3,2 mil. Kč. Při pohledu na

nabídky internetových stránek realitních kanceláří zjistíme, že tyto ceny jsou možná stále

zhruba o pětinu nižší než na volném trhu.

Přesto si troufnu tvrdit, že pro řadu lidí – zejména těch ve vyšším věku nebo s nižšími

příjmy – již tyto byty nejsou dostupné.

Otázkou zůstává, zda si to nájemníci uvědomují ve chvíli, kdy bývají osloveni s tím, aby

podepsali souhlas se zařazením domu do

privatizace. Stále totiž platí pravidlo, že proto,

aby byla žádost o privatizaci domu městem

vůbec projednána, musí o ni požádat nejméně 70 % nájemníků. V minulosti, kdy byly

výhody privatizace zjevné a ceny nízké, nebýval problém v domě založit družstvo složené

z nájemníků. Družstvo pak bytový dům

odkoupilo jako celek. Obyvatelé, kteří na privatizaci neměli peníze, mohli zůstat nájem-

níky družstva. Snižující se podíl zájemců

o odkup přinesl nový způsob prodeje: privatizace po jednotlivých bytech. Jeden z takových případů je bytový dům na rohu ulic Solniční a Česká. Dům, který šel do privatizace

v roce 2014 má celkem 19 bytových jednotek.

Po pěti letech 7 z nich nebylo stále prodáno.

Přitom velká část nynějších vlastníků bytů

v tomto domě privatizovala ještě výhodně

podle starých pravidel.

Stav, kdy část domu (byť třeba i menšinovou) dlouhodobě vlastní město, je pro všechny zúčastněné nevýhodný. Město nechce

investovat do domů, které má jen v částečném vlastnictví. Možnosti individuálních vlastníků starat se o dům jsou tím omezené.

A nájemníci, kteří nemají prostředky na koupi

bytu, se mohou ocitnout pod tlakem a v nejistotě. Souhlas s privatizací je proto dobré si

pořádně promyslet.

Mgr. David Oplatek I

zastupitel MČ Brno-střed

za stranu Zelených

Tato rubrika obsahuje názory zastupitelů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 13