Informujeme

UCTILI JSME 170. VÝROČÍ NAROZENÍ

TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA

Dne 7. března jsme si připomněli významné

výročí narození prvního československého

prezidenta a významného státníka Tomáše

Garrigua Masaryka.

Pietní akt se konal za účasti veřejnosti

u Masarykovy sochy na Komenského náměstí. Památku zakladatele novodobého československého státu uctil starosta městské části

Brno-střed Ing. arch. Vojtěch Mencl spolu

s dalšími zástupci města Brna, kraje a mnoha

dalších institucí a organizací. Slavnostní setkání zakončila státní hymna.

Tomáš Garrigue Masaryk byl nejen prvním

československým prezidentem a zakladatelem novodobého československého státu,

byl to také vědec, filozof, pedagog, politik

a žurnalista. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně jako prvorozený syn v chudé rodině

Josefa Masárika. Otec byl kočím, matka Terezie rozená Kropáčková pracovala jako

kuchařka. Do nižší reálky jej rodiče poslali až

po přímluvě místního děkana, který poukazoval na jeho mimořádné schopnosti a nadání. Bylo tedy rozhodnuto, že se po škole

v Hustopečích vydá na učitelskou dráhu. Přišla však dvouletá odmlka, kdy se krátce učil

ve Vídni strojním zámečníkem, ale z učení

utekl. Potom byl jako učedník v panské kovárně v Čejči. Nakonec se dostal na studia do

německého gymnázia v Brně.

Vynikající prospěch mu umožnil získat stipendium a mimo to sehnal výhodné místo

vychovatele v rodině policejního ředitele

Antona Le Monniera. Masaryk byl v této době

natolik finančně zajištěn, že mohl vydržovat

na studiích i bratra Ludvíka (od roku 1868).

Došlo ale ke konfliktu s vedením gymnázia,

jehož příčinou bylo Masarykovo odmítnutí

zúčastnit se povinné školní zpovědi, a tak byl

z ústavu vyloučen. Naštěstí jeho příznivec

a zaměstnavatel Le Monnier byl přeložen do

Vídně a Masaryk odjel s ním.

Od listopadu 1869 studoval Akademické

gymnázium. Veškerý svůj čas věnoval intenzívnímu studiu, především jazyků a filozofie.

V roce 1872 složil maturitu a zapsal se na filozofickou fakultu ve Vídni na obor filologie, kterou roku 1876 zakončil. Odjel na cesty do Itálie

a Německa. Tyto pobyty neposkytly Masarykovi pouze rozšíření vzdělání, ale především

v červnu 1877 poprvé spatřil svoji budoucí

životní družku Charlottu Garrigue, dceru bohatého amerického podnikatele z New Yorku.

Sňatek uzavřeli 15. března 1878, v květnu

1879 se jim narodila první dcera Alice, o rok

později syn Herbert a roku 1886 syn Jan.

Byla to především otázka finančního zajištění rodiny, jež vedla Masaryka k přijetí místa

na pražské univerzitě. Do Prahy přišel s rodinou roku 1882, kdy došlo k jejímu rozdělení

na českou a německou část.

Roku 1883 začal redigovat vědecký časopis

Athenaeum, na jehož stránkách publikoval

s vlastním výkladem Gebauerovu stať navrhující nové a precizní ověření pravosti Rukopisů

zelenohorského a královédvorského. Tak

vyvstal nejprve střet, který postupně přerostl

v celonárodní aféru, kde proti vědecké pravdě

stál vlastenecký cit a národní politika. Rozhodnými argumenty a posudky Masaryk prokázal, že jde o padělky. Tato událost přesměrovala Masarykův zájem do politického života,

nový politický směr, který představoval, nazval

realismem. Do říšské rady vstoupil s mandátem za mladočechy roku 1891.

V době vypuknutí první světové války měl

už Masaryk za sebou úctyhodnou dráhu

vědeckou, pedagogickou a kulturně politic-

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020

kou. Po vypuknutí války odjel v prosinci 1914

do exilu, aby proti Rakousku bojoval v zahraničí. Dne 21. prosince 1918 se Masaryk vrátil

triumfálně do Prahy a příští den pronesl na

Hradě své první poselství k Národnímu shromáždění.

Podmínky pro vznik ČSR byly mimořádně

příznivé – Německo poraženo, Rusko rozvráceno revolucí, Rakousko rozbito. Po

prvním dvouletém funkčním období byl zvolen prezidentem znovu v letech 1920, 1927

a 1934 a u příležitosti jeho 80. narozenin byl

přijat zákon: T. G. Masaryk se zasloužil o stát.

Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních

důvodů abdikoval a 14. září 1937 v Lánech

zemřel. Jeho pohřeb se stal velkou národní

manifestací za svobodu a demokracii.

(mav)

I

Zdroj: Nakl. Libri: Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století a wikipedie

VÝROČÍ ODHALENÍ

POMNÍKU

Před deseti lety byl odhalen pomník

prezidentovi Edvardu Benešovi.

Postavení pomníku iniciovali účastníci

II. odboje v čele s plk. Emilem Bočkem,

bývalým bojovým pilotem RAF. Socha

se nachází před budovou Právnické

fakulty Masarykovy univerzity na Veveří

ulici, slavnostní odhalení památníku

se konalo 10. dubna 2010.

Socha je kopií práce sochaře Karla

Dvořáka, která stojí v Praze na LoretánJan Kruml I

ském náměstí.