Historie

lečně bydleli na Solniční ulici. V roce 1922

se manželům Drexlerovým narodila dcera

Ilse a rodina se v roce 1929 přestěhovala do

moderního bytu na Botanické ulici 12, tedy

hned do vedlejšího vchodu od Altensteinových.

Možná se obě rodiny potkávaly v protějším

Tyršově sadu, možná se i vzájemně navštěvovaly, setkávaly v některé z brněnských

synagog, kaváren či biografů. To všechno

však mohlo trvat jen do roku 1939. Když

15. března 1939 vstoupila nacistická vojska

do Brna, započal pro obě rodiny nezvratný

konec. Záhy se začaly v protektorátu uplatňovat Norimberské rasové zákony a židé si

nemohli být jistí ničím. Na ulicích byli fyzicky

i slovně napadáni, nesměli do biografů, parků,

v noci se nesměli pohybovat na ulicích,

nesměli do kaváren. Jedinou kavárnou, kde

byl židům ještě v roce 1939 dovolen přístup,

byla kavárna Esplanade.

Prvorepubliková kavárna, jejíž interiér

vytvořil brněnský architekt rovněž židovského původu Ernst Wiesner, se nacházela

v dnes už neexistujícím domě, na rohu ulic

Rooseveltovy a Jezuitské.

Právě tato kavárna se stala 15. srpna

1939 terčem útoku asi stočlenné skupiny

českých fašistů. V odpoledních hodinách

vtrhli fašisté do kavárny, aby zmlátili zdejší

židovské hosty. Celkem dvanáct hostů bylo

napadeno tak, že museli být s těžkými zraněními převezeni do nemocnice a jeden

host, právě Pavel Drexler, útok českých

fašistů nepřežil. Této děsivé scéně přihlíželo i několik kolemjdoucích. Někteří z nich

se přidávali na stranu fašistů, jiní – a těch

je vždy většina – ze strachu jen mlčela

a přihlížela. Situaci byl přítomen i meziválečný redaktor Lidových novin Bedřich

Golombek, který na ni později vzpomínal

těmito slovy:

OBNOVENÉ NÁHROBKY

NA ÚSTŘEDNÍM HŘBITOVĚ

Každý, kdo se v předchozích letech vypravil

na moji komentovanou procházku po

ústředním hřbitově, dobře ví, jak jedinečnou atmosféru toto místo má.

Na jednom místě se potkává výrazná a kvalitní architektura Ernsta Wiesnera a Bohuslava

Fuchse v podobě krematoria a obřadní síně

spolu s drobnou funerální architekturou jed-

„V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu,

za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé,

na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se

kterými byste za normálních dob byli bez

ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu

starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel

tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho

rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal

hlásky a byl mrtvý!“

Pavel Drexler byl první obětí antisemitských

nálad předznamenávajících blížící se holocaust. Až budete letos v létě procházet po

Botanické ulici, zastavte se před domem číslo 12 a podívejte se pod sebe. Najdete tam

nový kámen, který bude pamatovat na Pavla

Drexlera, který tu kdysi žil.

Michal Doležel

I

notlivých náhrobků. Zvláště některé náhrobky, které jsou dílem brněnských sochařů či

architektů, nebo ty, které patří významným

osobnostem, jsou skutečnými – byť stále

opomíjenými – uměleckými díly, která zasluhují naši pozornost i péči.

Právě jeden z takových náhrobků byl

v nedávné době obnoven. Monumentální

žulový náhrobek, který v roce 1911 vytvořila

pražská firma Pupp & Starka, byl ještě v loňském roce zdevastovaný a hrozila mu zkáza.

Naštěstí se celý hrob povedlo před třemi lety

zařadit mezi významné hroby a docílit tak

jeho obnovu, která byla nedávno dokončena.

Náhrobek nechala v roce 1911 vytvořit svému

zesnulém manželovi Václavu Šílenému jeho

žena Luisa. Václav Šílený byl advokátem v Tišnově, později také zemský a dokonce říšský

poslanec. Během svého života proslul jako

odvážný řečník ve vídeňském parlamentu

a oceňován byl jako neúnavný bojovník za

práva českého a moravského národa. V Tišnově založil okrašlovací a studentský spolek

a patřil k organizátorům moravského hasičstva.

V květnu i červnu letošního roku budu opět

na ústředním hřbitově vypravovat několik

komentovaných procházek. Chcete-li obnovený náhrobek Václava Šíleného vidět na

vlastní oči, přidejte se. Stačí sledovat příští

čísla Zpravodaje městské části Brno-střed,

kde budou termíny všech procházek uveřejněny.

Michal Doležel

I

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 15