Historie
lečně bydleli na Solniční ulici. V roce 1922
se manželům Drexlerovým narodila dcera
Ilse a rodina se v roce 1929 přestěhovala do
moderního bytu na Botanické ulici 12, tedy
hned do vedlejšího vchodu od Altensteinových.
Možná se obě rodiny potkávaly v protějším
Tyršově sadu, možná se i vzájemně navštěvovaly, setkávaly v některé z brněnských
synagog, kaváren či biografů. To všechno
však mohlo trvat jen do roku 1939. Když
15. března 1939 vstoupila nacistická vojska
do Brna, započal pro obě rodiny nezvratný
konec. Záhy se začaly v protektorátu uplatňovat Norimberské rasové zákony a židé si
nemohli být jistí ničím. Na ulicích byli fyzicky
i slovně napadáni, nesměli do biografů, parků,
v noci se nesměli pohybovat na ulicích,
nesměli do kaváren. Jedinou kavárnou, kde
byl židům ještě v roce 1939 dovolen přístup,
byla kavárna Esplanade.
Prvorepubliková kavárna, jejíž interiér
vytvořil brněnský architekt rovněž židovského původu Ernst Wiesner, se nacházela
v dnes už neexistujícím domě, na rohu ulic
Rooseveltovy a Jezuitské.
Právě tato kavárna se stala 15. srpna
1939 terčem útoku asi stočlenné skupiny
českých fašistů. V odpoledních hodinách
vtrhli fašisté do kavárny, aby zmlátili zdejší
židovské hosty. Celkem dvanáct hostů bylo
napadeno tak, že museli být s těžkými zraněními převezeni do nemocnice a jeden
host, právě Pavel Drexler, útok českých
fašistů nepřežil. Této děsivé scéně přihlíželo i několik kolemjdoucích. Někteří z nich
se přidávali na stranu fašistů, jiní – a těch
je vždy většina – ze strachu jen mlčela
a přihlížela. Situaci byl přítomen i meziválečný redaktor Lidových novin Bedřich
Golombek, který na ni později vzpomínal
těmito slovy:
OBNOVENÉ NÁHROBKY
NA ÚSTŘEDNÍM HŘBITOVĚ
Každý, kdo se v předchozích letech vypravil
na moji komentovanou procházku po
ústředním hřbitově, dobře ví, jak jedinečnou atmosféru toto místo má.
Na jednom místě se potkává výrazná a kvalitní architektura Ernsta Wiesnera a Bohuslava
Fuchse v podobě krematoria a obřadní síně
spolu s drobnou funerální architekturou jed-
„V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu,
za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé,
na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se
kterými byste za normálních dob byli bez
ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu
starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel
tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho
rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal
hlásky a byl mrtvý!“
Pavel Drexler byl první obětí antisemitských
nálad předznamenávajících blížící se holocaust. Až budete letos v létě procházet po
Botanické ulici, zastavte se před domem číslo 12 a podívejte se pod sebe. Najdete tam
nový kámen, který bude pamatovat na Pavla
Drexlera, který tu kdysi žil.
Michal Doležel
■
notlivých náhrobků. Zvláště některé náhrobky, které jsou dílem brněnských sochařů či
architektů, nebo ty, které patří významným
osobnostem, jsou skutečnými – byť stále
opomíjenými – uměleckými díly, která zasluhují naši pozornost i péči.
Právě jeden z takových náhrobků byl
v nedávné době obnoven. Monumentální
žulový náhrobek, který v roce 1911 vytvořila
pražská firma Pupp & Starka, byl ještě v loňském roce zdevastovaný a hrozila mu zkáza.
Naštěstí se celý hrob povedlo před třemi lety
zařadit mezi významné hroby a docílit tak
jeho obnovu, která byla nedávno dokončena.
Náhrobek nechala v roce 1911 vytvořit svému
zesnulém manželovi Václavu Šílenému jeho
žena Luisa. Václav Šílený byl advokátem v Tišnově, později také zemský a dokonce říšský
poslanec. Během svého života proslul jako
odvážný řečník ve vídeňském parlamentu
a oceňován byl jako neúnavný bojovník za
práva českého a moravského národa. V Tišnově založil okrašlovací a studentský spolek
a patřil k organizátorům moravského hasičstva.
V květnu i červnu letošního roku budu opět
na ústředním hřbitově vypravovat několik
komentovaných procházek. Chcete-li obnovený náhrobek Václava Šíleného vidět na
vlastní oči, přidejte se. Stačí sledovat příští
čísla Zpravodaje městské části Brno-střed,
kde budou termíny všech procházek uveřejněny.
Michal Doležel
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 15