Historie lečně bydleli na Solniční ulici. V roce 1922 se manželům Drexlerovým narodila dcera Ilse a rodina se v roce 1929 přestěhovala do moderního bytu na Botanické ulici 12, tedy hned do vedlejšího vchodu od Altensteinových. Možná se obě rodiny potkávaly v protějším Tyršově sadu, možná se i vzájemně navštěvovaly, setkávaly v některé z brněnských synagog, kaváren či biografů. To všechno však mohlo trvat jen do roku 1939. Když 15. března 1939 vstoupila nacistická vojska do Brna, započal pro obě rodiny nezvratný konec. Záhy se začaly v protektorátu uplatňovat Norimberské rasové zákony a židé si nemohli být jistí ničím. Na ulicích byli fyzicky i slovně napadáni, nesměli do biografů, parků, v  noci se nesměli pohybovat na ulicích, nesměli do kaváren. Jedinou kavárnou, kde byl židům ještě v roce 1939 dovolen přístup, byla kavárna Esplanade.

Prvorepubliková kavárna, jejíž interiér vytvořil brněnský architekt rovněž židovského původu Ernst Wiesner, se nacházela v dnes už neexistujícím domě, na rohu ulic Rooseveltovy a Jezuitské. Právě tato kavárna se stala 15. srpna 1939 terčem útoku asi stočlenné skupiny českých fašistů. V odpoledních hodinách vtrhli fašisté do kavárny, aby zmlátili zdejší židovské hosty. Celkem dvanáct hostů bylo napadeno tak, že museli být s těžkými zraněními převezeni do nemocnice a jeden host, právě Pavel Drexler, útok českých fašistů nepřežil. Této děsivé scéně přihlíželo i několik kolemjdoucích. Někteří z nich se přidávali na stranu fašistů, jiní – a těch je vždy většina – ze strachu jen mlčela a přihlížela. Situaci byl přítomen i meziválečný redaktor Lidových novin Bedřich Golombek, který na ni později vzpomínal těmito slovy:

OBNOVENÉ NÁHROBKY NA ÚSTŘEDNÍM HŘBITOVĚ

Každý, kdo se v předchozích letech vypravil na moji komentovanou procházku po ústředním hřbitově, dobře ví, jak jedinečnou atmosféru toto místo má.

Na jednom místě se potkává výrazná a kvalitní architektura Ernsta Wiesnera a Bohuslava Fuchse v podobě krematoria a obřadní síně spolu s drobnou funerální architekturou jed-

„V té chvíli vyběhl z kavárny starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý!“ Pavel Drexler byl první obětí antisemitských nálad předznamenávajících blížící se holocaust. Až budete letos v létě procházet po Botanické ulici, zastavte se před domem číslo 12 a podívejte se pod sebe. Najdete tam nový kámen, který bude pamatovat na Pavla Drexlera, který tu kdysi žil. Michal Doležel

■

notlivých náhrobků. Zvláště některé náhrobky, které jsou dílem brněnských sochařů či architektů, nebo ty, které patří významným osobnostem, jsou skutečnými – byť stále opomíjenými – uměleckými díly, která zasluhují naši pozornost i péči. Právě jeden z takových náhrobků byl v nedávné době obnoven. Monumentální žulový náhrobek, který v roce 1911 vytvořila pražská firma Pupp & Starka, byl ještě v loňském roce zdevastovaný a hrozila mu zkáza. Naštěstí se celý hrob povedlo před třemi lety zařadit mezi významné hroby a docílit tak jeho obnovu, která byla nedávno dokončena. Náhrobek nechala v roce 1911 vytvořit svému zesnulém manželovi Václavu Šílenému jeho žena Luisa. Václav Šílený byl advokátem v Tišnově, později také zemský a dokonce říšský poslanec. Během svého života proslul jako odvážný řečník ve vídeňském parlamentu a oceňován byl jako neúnavný bojovník za práva českého a moravského národa. V Tišnově založil okrašlovací a studentský spolek a patřil k organizátorům moravského hasičstva.  V květnu i červnu letošního roku budu opět na ústředním hřbitově vypravovat několik komentovaných procházek. Chcete-li obnovený náhrobek Václava Šíleného vidět na vlastní oči, přidejte se. Stačí sledovat příští čísla Zpravodaje městské části Brno-střed, kde budou termíny všech procházek uveřejněny. Michal Doležel

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2020 | 15