Volný čas
JAK NA PĚSTOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN
V zimním období trpí květiny v městských
bytech nedostatkem světla. Co všechno
bychom mohli udělat pro to, abychom jim
pomohli přečkat tmavou část roku, jsme
se zeptali Milady Hruškové z organizace
Svislé zahrady.cz. Ta se s námi podělila
o svoje bohaté zkušenosti s péčí o rostliny,
které získala mimo jiné při zakládání a údržbě zelených vertikálních stěn.
škodlivin: pohlcují formaldehydy, benzen,
amoniak a další. Působí jako přírodní čistička vzduchu. Pěstuje se velmi jednoduše,
má ráda častější zálivku, ale mezi jednotlivým zalitím je nutné krátké proschnutí.
Ideální je ji pozorovat a jakmile lehce svěsí
listy, tak můžete zalévat.
Co pro pokojové rostliny
můžeme teď v zimě udělat?
Zimní období je v našich zeměpisných
šířkách pro pokojové rostliny nejnáročnější
část roku. Nemají tolik světla, kolik by ke
svému růstu potřebovaly a musí se obvykle
vyrovnat se suchým a teplým vzduchem,
který v našich domácnostech máme. Můžeme jim pomoci umístěním co nejblíže k oknu
a nemusíme se bát ani oken jižně orientovaných, které v letních měsících nejsou příliš
vhodné pro pěstování většiny rostlin vzhledem k velkému úpalu. V zimních měsících
je můžeme bez obav využít.
Naprosto klíčovou záležitostí je ale správná zálivka, a to nejen v zimě. Obecně se
traduje, že v zimě se zalévá méně, což platí,
pokud je rostlina umístěna v chladnější
chodbě. Ale pokud máme rostlinu na okenním parapetu nad topením, tak paradoxně
zaléváme častěji než v létě. Pro správnou
míru zálivky doporučuji jednoduchý test,
jak poznat, že je třeba rostlinu již zalít:
prstem sáhnout na zeminu mezi kořeny, trochu hlouběji, alespoň jeden centimetr
a pokud hlína neulpí na bříšku prstu, tak lze
zalévat. Pokud se zemina přichytí, tak se
zaléváním počkat. Většina rostlin zvládne
sucho, ale téměř žádná nezvládne nadměrné zalévání. V zimě také bývá v bytech nižší
vzdušná vlhkost, kterou můžeme zvýšit
i postavením rostliny na vlhké oblázky
v podmisce. Pokud se nejedná o kvetoucí
rostliny, tak s hnojením počkáme až na jarní
měsíce.
Které květiny jsou do méně
slunných bytů vhodné?
Výborná rostlina na stinná místa je Spathiphyllum, česky lopatkovec. Dobře roste,
a dokonce i krásně kvete velkými bílými
květy i za velmi špatných světelných podmínek. Spathiphyllum patří mezi jedny z nejvýkonnějších rostlin, které zbavují vzduch
Další krásnou rostlinou na temnější místa
je Ficus pumila (fikus plazivý). Je to druh
fikusu s malými lístky, které mohou být panašované, tato odrůda je ale náročnější na
pěstování, nebo čistě zelené. Vytváří dlouhé
převisy, ale zde zase musíme naopak dávat
pozor, aby rostlina nikdy úplně nevyschla,
tento fikus by reagoval opadem lístků.
Sanseviery, tedy tchynin jazyk, draceny
a zamioculcas. Tyto rostliny potřebují minimální zálivku a spokojí se i s nedostatkem
světla.
Také Chlorophytum, zelenec, zvládá stinné stanoviště a nevyžaduje příliš mnoho
péče. Tvoří dlouhé závěsy a obzvlášť vynikne na vyvýšeném stanovišti.
Teď jsou velkým hitem
květinové stěny. Které
rostliny se k takovému
pěstování hodí a které ne?
Do moderních interiérů se také hodí zajímavý Rhipsalis, který se spokojí i s malým
množstvím denního světla a malým množstvím vody. V přírodě roste jako epifyt, přichytává se na stromech a vytváří až metr
dlouhé článkovité závěsy. Potřebuje vzdušný substrát a v létě mu velmi prospívá letnění.
Rostliny s minimálními nároky na pěstování jsou také nyní již opět moderní varianty
Hodně záleží na tom, kde je taková květinová stěna umístěna. Pokud není v těsné
blízkosti okna, tak musíme využít přisvícení
svítidly se speciálním spektrem pro růst
rostlin. Pak můžeme použít širokou škálu
rostlin, ale je důležité, aby měly podobné
požadavky na zálivku, která probíhá vždy
pro celou květinovou stěnu najednou. To
znamená, že nemůžeme kombinovat třeba
suchomilné rostliny s rostlinami vlhkomilnými.
Pokračování na straně 20
Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2021 | 19