Volný čas

JAK NA PĚSTOVÁNÍ POKOJOVÝCH ROSTLIN

V zimním období trpí květiny v městských

bytech nedostatkem světla. Co všechno

bychom mohli udělat pro to, abychom jim

pomohli přečkat tmavou část roku, jsme

se zeptali Milady Hruškové z organizace

Svislé zahrady.cz. Ta se s námi podělila

o svoje bohaté zkušenosti s péčí o rostliny,

které získala mimo jiné při zakládání a údržbě zelených vertikálních stěn.

škodlivin: pohlcují formaldehydy, benzen,

amoniak a další. Působí jako přírodní čistička vzduchu. Pěstuje se velmi jednoduše,

má ráda častější zálivku, ale mezi jednotlivým zalitím je nutné krátké proschnutí.

Ideální je ji pozorovat a jakmile lehce svěsí

listy, tak můžete zalévat.

Co pro pokojové rostliny

můžeme teď v zimě udělat?

Zimní období je v našich zeměpisných

šířkách pro pokojové rostliny nejnáročnější

část roku. Nemají tolik světla, kolik by ke

svému růstu potřebovaly a musí se obvykle

vyrovnat se suchým a teplým vzduchem,

který v našich domácnostech máme. Můžeme jim pomoci umístěním co nejblíže k oknu

a nemusíme se bát ani oken jižně orientovaných, které v letních měsících nejsou příliš

vhodné pro pěstování většiny rostlin vzhledem k velkému úpalu. V zimních měsících

je můžeme bez obav využít.

Naprosto klíčovou záležitostí je ale správná zálivka, a to nejen v zimě. Obecně se

traduje, že v zimě se zalévá méně, což platí,

pokud je rostlina umístěna v chladnější

chodbě. Ale pokud máme rostlinu na okenním parapetu nad topením, tak paradoxně

zaléváme častěji než v létě. Pro správnou

míru zálivky doporučuji jednoduchý test,

jak poznat, že je třeba rostlinu již zalít:

prstem sáhnout na zeminu mezi kořeny, trochu hlouběji, alespoň jeden centimetr

a pokud hlína neulpí na bříšku prstu, tak lze

zalévat. Pokud se zemina přichytí, tak se

zaléváním počkat. Většina rostlin zvládne

sucho, ale téměř žádná nezvládne nadměrné zalévání. V zimě také bývá v bytech nižší

vzdušná vlhkost, kterou můžeme zvýšit

i postavením rostliny na vlhké oblázky

v podmisce. Pokud se nejedná o kvetoucí

rostliny, tak s hnojením počkáme až na jarní

měsíce.

Které květiny jsou do méně

slunných bytů vhodné?

Výborná rostlina na stinná místa je Spathiphyllum, česky lopatkovec. Dobře roste,

a dokonce i krásně kvete velkými bílými

květy i za velmi špatných světelných podmínek. Spathiphyllum patří mezi jedny z nejvýkonnějších rostlin, které zbavují vzduch

Další krásnou rostlinou na temnější místa

je Ficus pumila (fikus plazivý). Je to druh

fikusu s malými lístky, které mohou být panašované, tato odrůda je ale náročnější na

pěstování, nebo čistě zelené. Vytváří dlouhé

převisy, ale zde zase musíme naopak dávat

pozor, aby rostlina nikdy úplně nevyschla,

tento fikus by reagoval opadem lístků.

Sanseviery, tedy tchynin jazyk, draceny

a zamioculcas. Tyto rostliny potřebují minimální zálivku a spokojí se i s nedostatkem

světla.

Také Chlorophytum, zelenec, zvládá stinné stanoviště a nevyžaduje příliš mnoho

péče. Tvoří dlouhé závěsy a obzvlášť vynikne na vyvýšeném stanovišti.

Teď jsou velkým hitem

květinové stěny. Které

rostliny se k takovému

pěstování hodí a které ne?

Do moderních interiérů se také hodí zajímavý Rhipsalis, který se spokojí i s malým

množstvím denního světla a malým množstvím vody. V přírodě roste jako epifyt, přichytává se na stromech a vytváří až metr

dlouhé článkovité závěsy. Potřebuje vzdušný substrát a v létě mu velmi prospívá letnění.

Rostliny s minimálními nároky na pěstování jsou také nyní již opět moderní varianty

Hodně záleží na tom, kde je taková květinová stěna umístěna. Pokud není v těsné

blízkosti okna, tak musíme využít přisvícení

svítidly se speciálním spektrem pro růst

rostlin. Pak můžeme použít širokou škálu

rostlin, ale je důležité, aby měly podobné

požadavky na zálivku, která probíhá vždy

pro celou květinovou stěnu najednou. To

znamená, že nemůžeme kombinovat třeba

suchomilné rostliny s rostlinami vlhkomilnými.

Pokračování na straně 20

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2021 | 19