Historie
PŘÍBĚHY DOMŮ:
STAVBY V OKOLÍ DVOŘÁKOVY ULICE
Ve stejnou dobu, kdy pražský Josefov
zachvátila rozsáhlá asanační vlna, se kterou navždy zmizely původní ulice a domy
pražského židovského města, probíhala
také v Brně asi největší stavební proměna
v dějinách města.
Zatímco pražská asanace se týkala převážně židovského města, které neslo od
roku 1850 pojmenování po císaři Josefu II.,
v Brně byla na přelomu 19. a 20. století asanována, tedy srovnána se zemí, celá polovina původní zástavby v historickém jádru
města. Závěr 19. století byl zkrátka ve
znamení mnoha zásadních společenských
proměn.
Doznívající, mnohdy velmi dramatické,
ale bezesporu dynamické století, od napoleonských válek na jeho počátku až ke vzniku kapitalismu a nové ekonomické třídy
v jeho závěru, bylo často bilancováno
a s nadšením se očekával příchod století
nového. Do 20. století se vkládaly nebývalé
naděje a lidé očekávali ještě větší společenský progres, bohatství, obecnou modernizaci a rozvoj společnosti bez válečných
útrap, hrůz a sociální nerovnosti. Těmto pozitivním vizím budoucnosti se přizpůsoboval
nejen životní styl, ale i podoba měst. Prudký
průmyslový a ekonomický rozvoj, který se
v Brně nejpozději od poloviny 19. století
odehrával, s sebou nutně přinášel i silnou
stavební lobby a proměňoval nároky na
bydlení z hlediska hygienických požadavků
a technických inovací. Celých dvacet let,
od roku 1896 do roku 1916, představovalo
Brno jedno velké staveniště, které odhazovalo svoji gotickou, renesanční a barokní
tvář, aby získávalo zcela novou a moderní,
se snahou přiblížit se alespoň částečně
hlavnímu městu monarchie.
Domnívám se, že představy o Brně jakožto o malé Vídni jdou nejlépe vnímat v ulicích
kolem dnešní Dvořákovy ulice. Proto se také
v těchto ulicích často a rád procházím,
abych zde obdivoval kvalitu a kontext zdejší
architektury. Tentokrát tak Příběhy domů
nebudou věnovány pouze jednomu domu,
ale hned několika stavbám, které se v této
části města nacházejí a dodávají Brnu velkoměstský charakter. Když se v roce 1904
přikročilo k demolici někdejší jezuitské koleje při kostele Nanebevzetí Panny Marie,
uvolnilo se obrovské stavební místo uvnitř
města o rozloze 17 442 metrů čtverečních.
Do roku 1909 se na něm již nacházelo několik zcela nových ulic se zásadními objekty.
Už od dětství mě přitahovala dvojice
monumentálních secesních domů z roku
1908 na Beethovenově a Mozartově ulici,
které si nyní prohlédneme podrobněji. Až
tudy budete někdy procházet, zastavte se
někdy před domem na adrese Beethovenova 2 a zaměřte pozornost na jeho fasádu,
včetně těch nejmenších detailů. Poměrně
rozložitou stavbu se secesním průčelím
a barokními reminiscencemi vytvořil vídeňský architekt Edmund Schutt jako nájemní
a administrativní dům. Vaši pozornost by
měla upoutat vysoká okna, doplněná o systém venkovních dřevěných žaluzií, která
zajišťovala ve vnitřních prostorách dostatečné osvětlení. Bohatě zdobená fasáda
domu na svoji obnovu teprve čeká, ale díky
tomu je na ní možné stále vnímat stopy
minulosti. Když se totiž k domu přiblížíte
a budete jeho fasádu sledovat skutečně
pečlivě, všimnete si, že především u vstupní
části jsou viditelné relikty druhé světové
války v podobě drobných děr a úlomků
v omítce, způsobené střelbou a bombardováním během osvobozovacích bojů.
V domě, který je ve vlastnictví Magistrátu
města Brna, sídlí rektorát Janáčkovy akademie múzických umění, a tak je budova
poměrně snadno přístupná veřejnosti.
Pokud byste se totiž dostali i dovnitř, uvidíte celou řadu dochovaných autentických
detailů, jakými jsou mosazná secesní svítidla, elegantní mramorové schodiště s apsidálním zakončením a prosvětlená okna
s barevnou vitráží z dílny Benedikta Škardy
nebo mramorové obložení stěn a štukovou
výzdobu.
Stačí ale tento dům obejít na Mozartovu
a dostanete se před stejně staré, ale ještě
okázalejší dvojče na adrese Mozartova 1.
I zde se Edmund Schutt snažil dostat do
Brna kousek vídeňské secese, když vytvořil
sídlo Obchodní a živnostenské komory,
dnes Divadelní fakulty Janáčkovy akademie.
Obchodní a živnostenská komora byla
zřízena zákonem již v roce 1850 a soustřeďovala všechny podnikatele v obvodu jižní
Moravy. Vůdčí roli hráli v komoře až do roku
1918 němečtí průmyslníci, zejména ti textilní,
kteří stavbou této reprezentativní budovy
Pokračování na straně 14
Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2021 | 13