Historie

PŘÍBĚHY DOMŮ:

STAVBY V OKOLÍ DVOŘÁKOVY ULICE

Ve stejnou dobu, kdy pražský Josefov

zachvátila rozsáhlá asanační vlna, se kterou navždy zmizely původní ulice a domy

pražského židovského města, probíhala

také v Brně asi největší stavební proměna

v dějinách města.

Zatímco pražská asanace se týkala převážně židovského města, které neslo od

roku 1850 pojmenování po císaři Josefu II.,

v Brně byla na přelomu 19. a 20. století asanována, tedy srovnána se zemí, celá polovina původní zástavby v historickém jádru

města. Závěr 19. století byl zkrátka ve

znamení mnoha zásadních společenských

proměn.

Doznívající, mnohdy velmi dramatické,

ale bezesporu dynamické století, od napoleonských válek na jeho počátku až ke vzniku kapitalismu a nové ekonomické třídy

v jeho závěru, bylo často bilancováno

a s nadšením se očekával příchod století

nového. Do 20. století se vkládaly nebývalé

naděje a lidé očekávali ještě větší společenský progres, bohatství, obecnou modernizaci a rozvoj společnosti bez válečných

útrap, hrůz a sociální nerovnosti. Těmto pozitivním vizím budoucnosti se přizpůsoboval

nejen životní styl, ale i podoba měst. Prudký

průmyslový a ekonomický rozvoj, který se

v Brně nejpozději od poloviny 19. století

odehrával, s sebou nutně přinášel i silnou

stavební lobby a proměňoval nároky na

bydlení z hlediska hygienických požadavků

a technických inovací. Celých dvacet let,

od roku 1896 do roku 1916, představovalo

Brno jedno velké staveniště, které odhazovalo svoji gotickou, renesanční a barokní

tvář, aby získávalo zcela novou a moderní,

se snahou přiblížit se alespoň částečně

hlavnímu městu monarchie.

Domnívám se, že představy o Brně jakožto o malé Vídni jdou nejlépe vnímat v ulicích

kolem dnešní Dvořákovy ulice. Proto se také

v těchto ulicích často a rád procházím,

abych zde obdivoval kvalitu a kontext zdejší

architektury. Tentokrát tak Příběhy domů

nebudou věnovány pouze jednomu domu,

ale hned několika stavbám, které se v této

části města nacházejí a dodávají Brnu velkoměstský charakter. Když se v roce 1904

přikročilo k demolici někdejší jezuitské koleje při kostele Nanebevzetí Panny Marie,

uvolnilo se obrovské stavební místo uvnitř

města o rozloze 17 442 metrů čtverečních.

Do roku 1909 se na něm již nacházelo několik zcela nových ulic se zásadními objekty.

Už od dětství mě přitahovala dvojice

monumentálních secesních domů z roku

1908 na Beethovenově a Mozartově ulici,

které si nyní prohlédneme podrobněji. Až

tudy budete někdy procházet, zastavte se

někdy před domem na adrese Beethovenova 2 a zaměřte pozornost na jeho fasádu,

včetně těch nejmenších detailů. Poměrně

rozložitou stavbu se secesním průčelím

a barokními reminiscencemi vytvořil vídeňský architekt Edmund Schutt jako nájemní

a administrativní dům. Vaši pozornost by

měla upoutat vysoká okna, doplněná o systém venkovních dřevěných žaluzií, která

zajišťovala ve vnitřních prostorách dostatečné osvětlení. Bohatě zdobená fasáda

domu na svoji obnovu teprve čeká, ale díky

tomu je na ní možné stále vnímat stopy

minulosti. Když se totiž k domu přiblížíte

a budete jeho fasádu sledovat skutečně

pečlivě, všimnete si, že především u vstupní

části jsou viditelné relikty druhé světové

války v podobě drobných děr a úlomků

v omítce, způsobené střelbou a bombardováním během osvobozovacích bojů.

V domě, který je ve vlastnictví Magistrátu

města Brna, sídlí rektorát Janáčkovy akademie múzických umění, a tak je budova

poměrně snadno přístupná veřejnosti.

Pokud byste se totiž dostali i dovnitř, uvidíte celou řadu dochovaných autentických

detailů, jakými jsou mosazná secesní svítidla, elegantní mramorové schodiště s apsidálním zakončením a prosvětlená okna

s barevnou vitráží z dílny Benedikta Škardy

nebo mramorové obložení stěn a štukovou

výzdobu.

Stačí ale tento dům obejít na Mozartovu

a dostanete se před stejně staré, ale ještě

okázalejší dvojče na adrese Mozartova 1.

I zde se Edmund Schutt snažil dostat do

Brna kousek vídeňské secese, když vytvořil

sídlo Obchodní a živnostenské komory,

dnes Divadelní fakulty Janáčkovy akademie.

Obchodní a živnostenská komora byla

zřízena zákonem již v roce 1850 a soustřeďovala všechny podnikatele v obvodu jižní

Moravy. Vůdčí roli hráli v komoře až do roku

1918 němečtí průmyslníci, zejména ti textilní,

kteří stavbou této reprezentativní budovy

Pokračování na straně 14

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2021 | 13