Volný čas
VÝSTAVA HELGY HOŠKOVÉ-WEISSOVÉ
Akademická malířka Helga Hošková-Weissová vytvořila řadu malířských a grafických
souborů, které jsou vedle jejích uměleckých kvalit svědectvím o historických událostech, jichž se stala nedobrovolným
účastníkem.
Brněnská výstava nazvaná 91 se koná
v reprezentativních prostorách vily Stiassni,
která je úzce spjata s židovskou historií města,
a navazuje na retrospektivu u příležitosti
významného životního jubilea autorky. K vidění by měla být od 14. ledna do 15. března.
Helga Hošková-Weissová je jedním z velmi
mála terezínských dětí, které přežily válku.
Narodila se 10. listopadu 1929 v Praze, kde do
svých dvanácti let prožívala šťastné dětství.
7. prosince 1941 byla však i s rodiči povolána
do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. V transportním zavazadle si vezla
deník, pastelky, vodové barvy ablok na kreslení.
Všímala si často zdánlivě nedůležitých detailů,
které oživují její kresby vlastním příběhem.
Vytvořila tak unikátní a neobyčejně působivý soubor dokumentů, který se svojí sdělností a autenticitou odlišuje od výtvarných
projevů ostatních dětí i starších terezínských
malířů. Téměř po třech letech života v ghettu
byla Helga spolu s matkou deportována dále,
nejprve do Osvětimi, pak do Freibergu
u Drážďan a nakonec do Mauthausenu. Tam
obě ženy zastihlo 5. května 1945 osvobození
americkou armádou.
Po válce vystudovala Helga gymnázium
a Státní grafickou školu. Po maturitě byla přijata na pražskou VŠUP, kde studovala nejprve
v ateliéru monumentální malby u Emila Filly
a po jeho smrti pokračovala u Aloise Fišárka.
Velký vliv na její již zralou tvorbu měly především návštěvy Izraele. Její slibně se rozvíjející
JAZZMANI V HLEDÁČKU
FOTOGRAFA
Foyer Divadla Bolka Polívky bude od
27. ledna patřit jazzu.
Jazz a jeho přední interpreti objektivem
fotografa Jiřího Víška. Tak lze stručně shrnout
novou výstavu ve foyer Divadla Bolka Polívky,
jejíž vernisáž je naplánována na 27. ledna
2021 od 16.00 hodin. Vystaveny budou jednak fotografie z komorního koncertu jazzového kytaristy Milana Kašuby a kontrabasisty
Vincence Kummera, který se uskutečnil před
dvěma lety v kavárně Podnebí, jednak
samostatné portréty Milana Kašuby. „Původně měla být výstava poctou k Milanovým
osmdesátinám, které oslavil vloni na jaře.
Vzhledem k protiepidemickým opatřením se
však termín pořád měnil, tak teď doufáme,
že se to konečně podaří,“ podotkl s úsměvem
Jiří Víšek, kterého s hudebníkem pojí letité
přátelství i dlouhodobá spolupráce. Pokud
to situace dovolí, vernisáž doplní i hudební
vystoupení Milana Kašuby.
Milan Víšek je absolventem oboru užitá
fotografie na Střední uměleckoprůmyslové
škole v Brně. Posléze pokračoval ve studiu
na Katedře umělecké fotografie Fakulty akademie múzických umění, kterou dokončil
v roce 1986. Od konce vysokoškolského studia se zabývá vytvářením souboru osobitě
koncipovaných fotografických portrétů osobností kulturního života převážně z Brna, jako
jsou například básník Jan Skácel, hudebník
Gustav Brom či výtvarníci Vilém Reichmann
Jiřina Veselá ■
a Dalibor Chatrný.
26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021
profesionální dráhu však nečekaně a nadlouho přerušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Svoji
tvůrčí a výstavní činnost mohla ve větší míře
znovu obnovit až po roce 1989. Tehdy se jí
znovu otevřel svět.
Přes svůj věk se Helga Hošková-Weissová
podílela návštěvou škol a rozhovory s mládeží doma i v zahraničí na výchově mladé
generace k demokracii a toleranci.
Po rozsáhlé monografii Maluj, co vidíš a knize Deník 1938–45 vyšla nedávno v nakladatelství Jota autorčina autobiografie Nikdo nás
nečekal, která bude v únoru představena přímo na výstavě.
Výstavu pořádá brněnská pobočka Židovského muzea v Praze a Židovská obec Brno
pod záštitou primátorky města Brna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Nadace
židovské obce v Praze a statutárního města
Brna.
Vzhledem k epidemické situaci a souvisejícím opatřením sledujte prosím aktuální
informace o zpřístupnění výstavy na odkazu
www.jewishmuseum.cz nebo na facebooku.
Pokud bude situace příznivá, je vernisáž
výstavy naplánovaná na 13. ledna, začít by
měla v 18.00 hodin.
Mgr. Barbora Dočkalová
■
VINNETOU NA HRADĚ
Hrad Špilberk bude až do 28. února plný
rytířů, dobrodruhů, Indiánů i kovbojů na
výstavě nazvané Gustav Krum: Ilustrace.
Všem postavám vtiskl podobu výtvarník
Gustav Krum, jehož působivé kresby návštěvníky doslova vtáhnou do dobrodružství. Krum
se proslavil díky ilustracím známých mayovek
a foglarovek, v šedesátých letech také stál
u počátků českého komiksu. Samotné jméno
Gustava Kruma možná tolik známé není, jeho
specifický styl ale mají v povědomí celé generace čtenářů. Krum ilustroval mayovky, foglarovky, ale i rytířské romány, dobrodružné příběhy mořeplavců, cestovatelů a zálesáků
nebo knihy skautských autorů. Už v padesátých letech začal Krum ilustrovat knihy s válečnou tematikou, brzy se však přiklonil k dobrodružné literatuře pro děti a mládež.
V šedesátých letech stál u počátků českého
komiksu, když pro časopisy jako Zápisník,
Pionýrská stezka nebo Ohníček vytvářel ilustrované seriály. Prosadil se také v Německu
díky ilustracím k příběhům Karla Maye a dalším knihám s rytířskou tematikou.
Michael Kalábek
■