Volný čas

VÝSTAVA HELGY HOŠKOVÉ-WEISSOVÉ

Akademická malířka Helga Hošková-Weissová vytvořila řadu malířských a grafických

souborů, které jsou vedle jejích uměleckých kvalit svědectvím o historických událostech, jichž se stala nedobrovolným

účastníkem.

Brněnská výstava nazvaná 91 se koná

v reprezentativních prostorách vily Stiassni,

která je úzce spjata s židovskou historií města,

a navazuje na retrospektivu u příležitosti

významného životního jubilea autorky. K vidění by měla být od 14. ledna do 15. března. 

Helga Hošková-Weissová je jedním z velmi

mála terezínských dětí, které přežily válku.

Narodila se 10. listopadu 1929 v Praze, kde do

svých dvanácti let prožívala šťastné dětství.

7. prosince 1941 byla však i s rodiči povolána

do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. V transportním zavazadle si vezla

deník, pastelky, vodové barvy ablok na kreslení.

Všímala si často zdánlivě nedůležitých detailů,

které oživují její kresby vlastním příběhem.

Vytvořila tak unikátní a neobyčejně působivý soubor dokumentů, který se svojí sdělností a autenticitou odlišuje od výtvarných

projevů ostatních dětí i starších terezínských

malířů. Téměř po třech letech života v ghettu

byla Helga spolu s matkou deportována dále,

nejprve do Osvětimi, pak do Freibergu

u Drážďan a nakonec do Mauthausenu. Tam

obě ženy zastihlo 5. května 1945 osvobození

americkou armádou.

Po válce vystudovala Helga gymnázium

a Státní grafickou školu. Po maturitě byla přijata na pražskou VŠUP, kde studovala nejprve

v ateliéru monumentální malby u Emila Filly

a po jeho smrti pokračovala u Aloise Fišárka.

Velký vliv na její již zralou tvorbu měly především návštěvy Izraele. Její slibně se rozvíjející

JAZZMANI V HLEDÁČKU

FOTOGRAFA

Foyer Divadla Bolka Polívky bude od

27. ledna patřit jazzu.

Jazz a jeho přední interpreti objektivem

fotografa Jiřího Víška. Tak lze stručně shrnout

novou výstavu ve foyer Divadla Bolka Polívky,

jejíž vernisáž je naplánována na 27. ledna

2021 od 16.00 hodin. Vystaveny budou jednak fotografie z komorního koncertu jazzového kytaristy Milana Kašuby a kontrabasisty

Vincence Kummera, který se uskutečnil před

dvěma lety v  kavárně Podnebí, jednak

samostatné portréty Milana Kašuby. „Původně měla být výstava poctou k Milanovým

osmdesátinám, které oslavil vloni na jaře.

Vzhledem k protiepidemickým opatřením se

však termín pořád měnil, tak teď doufáme,

že se to konečně podaří,“ podotkl s úsměvem

Jiří Víšek, kterého s hudebníkem pojí letité

přátelství i dlouhodobá spolupráce. Pokud

to situace dovolí, vernisáž doplní i hudební

vystoupení Milana Kašuby.

Milan Víšek je absolventem oboru užitá

fotografie na Střední uměleckoprůmyslové

škole v Brně. Posléze pokračoval ve studiu

na Katedře umělecké fotografie Fakulty akademie múzických umění, kterou dokončil

v roce 1986. Od konce vysokoškolského studia se zabývá vytvářením souboru osobitě

koncipovaných fotografických portrétů osobností kulturního života převážně z Brna, jako

jsou například básník Jan Skácel, hudebník

Gustav Brom či výtvarníci Vilém Reichmann

Jiřina Veselá ■

a Dalibor Chatrný.

26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021

profesionální dráhu však nečekaně a nadlouho přerušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Svoji

tvůrčí a výstavní činnost mohla ve větší míře

znovu obnovit až po roce 1989. Tehdy se jí

znovu otevřel svět.

Přes svůj věk se Helga Hošková-Weissová

podílela návštěvou škol a rozhovory s mládeží doma i v zahraničí na výchově mladé

generace k demokracii a toleranci. 

Po rozsáhlé monografii Maluj, co vidíš a knize Deník 1938–45 vyšla nedávno v nakladatelství Jota autorčina autobiografie Nikdo nás

nečekal, která bude v únoru představena přímo na výstavě. 

Výstavu pořádá brněnská pobočka Židovského muzea v Praze a Židovská obec Brno

pod záštitou primátorky města Brna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Nadace

židovské obce v Praze a statutárního města

Brna. 

Vzhledem k epidemické situaci a souvisejícím opatřením sledujte prosím aktuální

informace o zpřístupnění výstavy na odkazu

www.jewishmuseum.cz nebo na facebooku.

Pokud bude situace příznivá, je vernisáž

výstavy naplánovaná na 13. ledna, začít by

měla v 18.00 hodin.

Mgr. Barbora Dočkalová

■

VINNETOU NA HRADĚ

Hrad Špilberk bude až do 28. února plný

rytířů, dobrodruhů, Indiánů i kovbojů na

výstavě nazvané Gustav Krum: Ilustrace.

Všem postavám vtiskl podobu výtvarník

Gustav Krum, jehož působivé kresby návštěvníky doslova vtáhnou do dobrodružství. Krum

se proslavil díky ilustracím známých mayovek

a foglarovek, v šedesátých letech také stál

u počátků českého komiksu. Samotné jméno

Gustava Kruma možná tolik známé není, jeho

specifický styl ale mají v povědomí celé generace čtenářů. Krum ilustroval mayovky, foglarovky, ale i rytířské romány, dobrodružné příběhy mořeplavců, cestovatelů a zálesáků

nebo knihy skautských autorů. Už v padesátých letech začal Krum ilustrovat knihy s válečnou tematikou, brzy se však přiklonil k dobrodružné literatuře pro děti a mládež.

V šedesátých letech stál u počátků českého

komiksu, když pro časopisy jako Zápisník,

Pionýrská stezka nebo Ohníček vytvářel ilustrované seriály. Prosadil se také v Německu

díky ilustracím k příběhům Karla Maye a dalším knihám s rytířskou tematikou.

Michael Kalábek

■