Prevence
NEJVÍCE ROZŠÍŘENÉ, NEJMÉNĚ
KONTROLOVANÉ, NEJVÍCE PODCEŇOVANÉ
Neustálé urážky a ponižování partnera,
zanedbávání nebo přímo týrání nemohoucího rodiče či brutální bití dětí, znásilňování
manželky, to vše a mnohem více lze zařadit
mezi případy domácího násilí. Podlitiny od
bití, vytrhané vlasy, psychický kolaps, závislost na alkoholu či drogách, zlomeniny,
popáleniny, škrcení až k bezvědomí a konečně smrt, to vše mohou být jeho následky.
Jako paradox se může jevit konstatování
německého kriminologa H. J. Schneidera,
podle kterého je domácí násilí tou nejrozšířenější formou násilí na světě, avšak zároveň
nejméně kontrolovanou a nejvíce podceňovanou. Tento vskutku smrtící koktejl činí z domácího násilí jeden z nejzávažnějších společenských problémů světa. Proč společenských?
Odmítnutí domácího násilí jako privátního problému dané domácnosti zdůrazňuje potřebu
zastavit násilí zásahem zvenčí a poskytnout
pomoc ohrožené osobě. Pokud bychom aplikovali přísloví Co se doma uvaří, to se doma
sní, daleko větší počet obětí by tak zůstalo bez
pomoci a skončilo tragicky.
Co všechno si vlastně můžeme představit
pod slovy domácí násilí? Ukazuje se, že nejde
jen o problém týraných žen, ale zasahuje
i seniory, děti či hendikepované osoby. Stranou však nejsou ani muži coby oběti nebo
osoby žijící v homosexuálních vztazích. Ačkoliv se projevuje mnoha způsoby, můžeme za
společné znaky považovat zejména blízký
vztah mezi osobou násilnou a ohroženou,
který domácí násilí činí specifické. Právě
z důvodu blízkosti, emocionální i ekonomické
provázanosti často nechtějí ohrožené osoby
páchané násilí přiznat. Dalším typickým znakem je postupný nárůst násilí, a to jak z hlediska frekvence útoků, tak i jejich závažnosti.
Násilí se tak může do vztahu vplížit takřka
nepozorovaně, ale posléze ohrožovat i život,
jak víme z celé řady příběhů, z nichž některé
byly i medializovány. Zároveň je u případů
domácího násilí možné rozeznat násilnou
a ohroženou osobu, jejichž role se nestřídají.
V opačném případě můžeme hovořit spíše
o takzvané italské domácnosti, kde násilí pramení od obou aktérů, z nichž žádný nemá
jasnou převahu. Posledním znakem je pak
místo, kde k násilí dochází. Tím je zpravidla
právě domácnost, tedy místo skryté pohledům okolí. Jde o místo považované většinou
z nás za útočiště. Na osoby ohrožené domácím násilím však právě zde čeká nebezpečí.
Vzhledem k závažnosti domácího násilí
bylo zpracováno množství výzkumů, ze kterých vyplývá, že nejde o problém ojedinělý
či okrajový. Naopak některé výzkumy uvádějí,
že každý pátý člověk se někdy v životě přímo
setkal s domácím násilím, a to bez ohledu na
jeho společenské postavení, náboženství či
barvu pleti. Přitom ty nejzávažnější případy
jsou často velmi dovedně a dlouhodobě maskovány samotnými oběťmi.
Díky propracované legislativě existují v České
republice nástroje pomáhající ohroženým osobám situaci řešit. Jedná se nejen o poměrně
známou možnost vykázání násilné osoby
z domácnosti, ale též předběžná soudní opatření, která pomáhají ohroženou osobu chránit.
Krom toho existuje celá řada míst pomoci, jejichž
posláním je vykřesat jiskru naděje pro ohrožené
osoby a pomoci jim prakticky s nalezením
východiska. Řešení domácího násilí přesto není
snadné a ohrožená osoba často sbírá odvahu
a síly ještě dlouho poté, co si uvědomí, že něco
není v pořádku. Stejně jako u nemoci platí i zde,
že čím později je problém řešen, tím komplikovanější je léčba. Právě proto lze doporučit již
při prvním náznaku domácího násilí vyhledání
odborné pomoci či konzultaci, jak situaci řešit.
Klíčovou roli ve zprostředkování pomoci hraje okolí ohrožené osoby, které má šanci jako
první zjistit, že něco není v pořádku. V takovém
případě je velice důležitá podpora a nabídka
odborné pomoci, kterou může poskytnout třeba kterákoliv z devíti poboček Bílého kruhu
bezpečí. Jejich adresy adalší informace najdete
na www.bkb.cz. Volat můžete také na bezplatnou nonstop linku 116 006 nebo oslovit Intervenční centra sídlící v každém kraji, o kterých
se více dozvíte na www.domaci-nasili.cz.
Mgr. Vladimír Vedra
■
Názory občanů
K LIDEM SE OTOČILI ZÁDY
Reakce na článek Ing. arch. Davida Zajíčka
„Startuje soutěž na náměstí Míru“, Zpravodaj
MČ Brno-střed č. 12/2020. Píše se v něm
o plánu výstavby polyfunkčního domu v prostoru areálu na Lerchově ulici.
Díky občanům získalo město vojenský areál
bezúplatně od Ministerstva obrany s podmínkou nekomerčního využití. Tento závazek
nebyl splněn. V roce 2004 proběhla architektonická soutěž, ze které vzešel projekt bytového domu WILSON, který byl veřejností zastaven. Následovalo mnoho setkání, průzkumů
a anket, ve kterých obyvatelé celého města
vyjádřili potřebu vybudování volnočasového
centra, víceúčelového sálu a rozšíření služeb.
Bytovou funkci odmítli. Letos se o tom opa-
kovaně přesvědčila i Kancelář architekta města (KAM). Přesto potřeby občanů nerespektuje,
a i nadále výstavbu bytů prosazuje. Připouští
tak konflikt volnočasového provozu a bydlení.
V zadání soutěže, kterou KAM připravila, je
navrhovaná výška objektu stejná, jako už jednou odmítnutý šestipodlažní Wilson, s 60 byty,
ze kterých 15 připadá majitelům Brněnky.
V úvodu článku je zmíněno představení
návrhu soutěže formou videa. Pokud se na
ně pozorně podíváte, pochopíte, že věty
o potřebě dostavby náměstí formou vysoké
budovy bytového domu mohla trojice mladých architektů pronášet pouze otočena
zády k Masarykově čtvrti. V opačném případě
by musela konstatovat, že scenérie při úpatí
Kraví hory je krásná a není třeba ji měnit.
Výhled na budovy škol, kolejí a dominantní
věž kostela nic nenarušuje, zeleň plynule
přechází do parku.
Proč tedy v době, kdy vedení města Brna
chystá škrtání výdajů a schodek rozpočtu činí
půldruhé miliardy, startuje soutěž na nákladný
a zbytečný projekt? Jen samotná soutěž
bude stát více, než kolik město Brno odmítlo
uvolnit na realizaci vítězných projektů volnočasového centra a víceúčelového sálu v areálu na Lerchově v rámci participativního rozpočtu.
Dobré věci přijímají lidé sami, nemusejí jim
být nuceny.
Mgr. Irena Greplová
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021
■