Prevence

NEJVÍCE ROZŠÍŘENÉ, NEJMÉNĚ

KONTROLOVANÉ, NEJVÍCE PODCEŇOVANÉ

Neustálé urážky a ponižování partnera,

zanedbávání nebo přímo týrání nemohoucího rodiče či brutální bití dětí, znásilňování

manželky, to vše a mnohem více lze zařadit

mezi případy domácího násilí. Podlitiny od

bití, vytrhané vlasy, psychický kolaps, závislost na alkoholu či drogách, zlomeniny,

popáleniny, škrcení až k bezvědomí a konečně smrt, to vše mohou být jeho následky.

Jako paradox se může jevit konstatování

německého kriminologa H. J. Schneidera,

podle kterého je domácí násilí tou nejrozšířenější formou násilí na světě, avšak zároveň

nejméně kontrolovanou a nejvíce podceňovanou. Tento vskutku smrtící koktejl činí z domácího násilí jeden z nejzávažnějších společenských problémů světa. Proč společenských?

Odmítnutí domácího násilí jako privátního problému dané domácnosti zdůrazňuje potřebu

zastavit násilí zásahem zvenčí a poskytnout

pomoc ohrožené osobě. Pokud bychom aplikovali přísloví Co se doma uvaří, to se doma

sní, daleko větší počet obětí by tak zůstalo bez

pomoci a skončilo tragicky.

Co všechno si vlastně můžeme představit

pod slovy domácí násilí? Ukazuje se, že nejde

jen o problém týraných žen, ale zasahuje

i seniory, děti či hendikepované osoby. Stranou však nejsou ani muži coby oběti nebo

osoby žijící v homosexuálních vztazích. Ačkoliv se projevuje mnoha způsoby, můžeme za

společné znaky považovat zejména blízký

vztah mezi osobou násilnou a ohroženou,

který domácí násilí činí specifické. Právě

z důvodu blízkosti, emocionální i ekonomické

provázanosti často nechtějí ohrožené osoby

páchané násilí přiznat. Dalším typickým znakem je postupný nárůst násilí, a to jak z hlediska frekvence útoků, tak i jejich závažnosti.

Násilí se tak může do vztahu vplížit takřka

nepozorovaně, ale posléze ohrožovat i život,

jak víme z celé řady příběhů, z nichž některé

byly i medializovány. Zároveň je u případů

domácího násilí možné rozeznat násilnou

a ohroženou osobu, jejichž role se nestřídají.

V opačném případě můžeme hovořit spíše

o takzvané italské domácnosti, kde násilí pramení od obou aktérů, z nichž žádný nemá

jasnou převahu. Posledním znakem je pak

místo, kde k násilí dochází. Tím je zpravidla

právě domácnost, tedy místo skryté pohledům okolí. Jde o místo považované většinou

z nás za útočiště. Na osoby ohrožené domácím násilím však právě zde čeká nebezpečí.

Vzhledem k závažnosti domácího násilí

bylo zpracováno množství výzkumů, ze kterých vyplývá, že nejde o problém ojedinělý

či okrajový. Naopak některé výzkumy uvádějí,

že každý pátý člověk se někdy v životě přímo

setkal s domácím násilím, a to bez ohledu na

jeho společenské postavení, náboženství či

barvu pleti. Přitom ty nejzávažnější případy

jsou často velmi dovedně a dlouhodobě maskovány samotnými oběťmi.

Díky propracované legislativě existují v České

republice nástroje pomáhající ohroženým osobám situaci řešit. Jedná se nejen o poměrně

známou možnost vykázání násilné osoby

z domácnosti, ale též předběžná soudní opatření, která pomáhají ohroženou osobu chránit.

Krom toho existuje celá řada míst pomoci, jejichž

posláním je vykřesat jiskru naděje pro ohrožené

osoby a pomoci jim prakticky s nalezením

východiska. Řešení domácího násilí přesto není

snadné a ohrožená osoba často sbírá odvahu

a síly ještě dlouho poté, co si uvědomí, že něco

není v pořádku. Stejně jako u nemoci platí i zde,

že čím později je problém řešen, tím komplikovanější je léčba. Právě proto lze doporučit již

při prvním náznaku domácího násilí vyhledání

odborné pomoci či konzultaci, jak situaci řešit.

Klíčovou roli ve zprostředkování pomoci hraje okolí ohrožené osoby, které má šanci jako

první zjistit, že něco není v pořádku. V takovém

případě je velice důležitá podpora a nabídka

odborné pomoci, kterou může poskytnout třeba kterákoliv z devíti poboček Bílého kruhu

bezpečí. Jejich adresy adalší informace najdete

na www.bkb.cz. Volat můžete také na bezplatnou nonstop linku 116 006 nebo oslovit Intervenční centra sídlící v každém kraji, o kterých

se více dozvíte na www.domaci-nasili.cz.

Mgr. Vladimír Vedra

■

Názory občanů

K LIDEM SE OTOČILI ZÁDY

Reakce na článek Ing. arch. Davida Zajíčka

„Startuje soutěž na náměstí Míru“, Zpravodaj

MČ Brno-střed č. 12/2020. Píše se v něm

o plánu výstavby polyfunkčního domu v prostoru areálu na Lerchově ulici.

Díky občanům získalo město vojenský areál

bezúplatně od Ministerstva obrany s podmínkou nekomerčního využití. Tento závazek

nebyl splněn. V roce 2004 proběhla architektonická soutěž, ze které vzešel projekt bytového domu WILSON, který byl veřejností zastaven. Následovalo mnoho setkání, průzkumů

a anket, ve kterých obyvatelé celého města

vyjádřili potřebu vybudování volnočasového

centra, víceúčelového sálu a rozšíření služeb.

Bytovou funkci odmítli. Letos se o tom opa-

kovaně přesvědčila i Kancelář architekta města (KAM). Přesto potřeby občanů nerespektuje,

a i nadále výstavbu bytů prosazuje. Připouští

tak konflikt volnočasového provozu a bydlení.

V zadání soutěže, kterou KAM připravila, je

navrhovaná výška objektu stejná, jako už jednou odmítnutý šestipodlažní Wilson, s 60 byty,

ze kterých 15 připadá majitelům Brněnky.

V úvodu článku je zmíněno představení

návrhu soutěže formou videa. Pokud se na

ně pozorně podíváte, pochopíte, že věty

o potřebě dostavby náměstí formou vysoké

budovy bytového domu mohla trojice mladých architektů pronášet pouze otočena

zády k Masarykově čtvrti. V opačném případě

by musela konstatovat, že scenérie při úpatí

Kraví hory je krásná a není třeba ji měnit.

Výhled na budovy škol, kolejí a dominantní

věž kostela nic nenarušuje, zeleň plynule

přechází do parku.

Proč tedy v době, kdy vedení města Brna

chystá škrtání výdajů a schodek rozpočtu činí

půldruhé miliardy, startuje soutěž na nákladný

a zbytečný projekt? Jen samotná soutěž

bude stát více, než kolik město Brno odmítlo

uvolnit na realizaci vítězných projektů volnočasového centra a víceúčelového sálu v areálu na Lerchově v rámci participativního rozpočtu.

Dobré věci přijímají lidé sami, nemusejí jim

být nuceny.

Mgr. Irena Greplová

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021

■