Informujeme
POCTA JAZZMANOVI GUSTAVU BROMOVI
Sté výročí narození jazzmana Gustava Broma připomenou koncerty, výstava i stezka
po stopách legendy. V Evropě jde o nejdéle
působícího dirigenta u jednoho souboru.
V roce 1997, dva roky po jeho smrti, po něm
byla pojmenována planetka a jeho jméno
nesl, či spíše vezl, rychlík R 970 z Brna
do Havlíčkova Brodu. Jeho kapela letos
oslavila 80 let existence a v květnu 2021
uplyne 100 let od jeho narození.
Ač pocházel ze Slovenska, jeho celoživotním přístavem se stalo Brno. Jeho osobnost
a hudbu u příležitosti výročí podrobně představí TIC Brno ve spolupráci s partnery.
Náplánovaná je celá série kulturních akcí.
Filharmonie Brno přislíbila možnost věnovat
Gustavu Bromovi koncert Jazz and World
Music s Nostalgia Quartet. Umělecký ředitel
JazzFestBrno Vilém Spilka plánuje v květnu
2021 uspořádat v rámci festivalu koncert
k poctě světoznámého kapelníka, na němž
bude předána Cena Gustava Broma. Hudebníka uctí také pořadatel koncertu Nebe plné
hvězd Vladimír Koudelka, který sérii vzpomínkových akcí inicioval.
„Chceme představit osobnost Gustava
Broma zajímavým a moderním způsobem.
Vedle hudebních akcí to bude multimediální
prezentace v prostorách Křížové chodby
Nové radnice, vydání publikace, zpracování
tematické stezky po místech spjatých s Gustavem Bromem a podobně,“ nastínil radní
města Brna pro oblast kultury Marek Fišer.
Zastupitelé statutárního města Brna na konci roku 2020 schválili poskytnutí účelového
neinvestičního příspěvku TIC Brno ve výši
473 tisíc korun. Předpokládaný rozpočet akcí
je asi půl milionu korun.
Gustav Brom byl význačným hudebníkem,
kapelníkem, klarinetistou, saxofonistou
a zpěvákem. Narodil se jako Gustav Frkal
22. května 1921 na Slovensku, v Brně se jeho
rodina usadila v roce 1933. Za roznášení protinacistických letáků strávil v roce 1939 několik týdnů ve věznici na Špilberku. První swingový soubor založil v Brně již roku 1940.
Tehdy také přijal nové umělecké jméno
Brom, které našel náhodou ve slovníku. Svůj
jazzový orchestr vedl rekordních 53 let a toto
těleso patřilo k nejuznávanějším doma i v cizině. Nejúspěšnější období představují šedesátá léta, kdy figurovalo mezi 10 nejlepšími
big bandy světa a na jeho koncertech hostovaly největší hvězdy jazzu i popu, jako Dizzy Gillespie, Diana Ross, Ray Charles nebo
Liza Minnelli.
Po smrti Gustava Broma v roce 1995 se
šéfdirigentem orchestru stal Vladimír Valovič
a od roku 2013 orchestr působí jako rezidenční soubor Českého rozhlasu s názvem
Rozhlasový Big Band Gustava Broma.
Mgr. Zuzana Gregorová
■
Foto: CD Gustav Brom zpívá hraje
Krokodýlí slzy podruhé
DEVADESÁTINY PŘIPOMENOU STROMY
Deset platanů před areálem brněnského
výstaviště při ulici Křížkovského, třináct
stromů na ulici Barvičově. Jejich výsadbu
zajistily loni v listopadu po dohodě s radnicí
Brno-střed Teplárny Brno.
Spolu s pamětní deskou budou stromy
nejen kolemjdoucím připomínat, že právě
v roce 2020 tato městská společnost výsadbu podpořila.
„Když jsme hledali způsoby, jak upozornit
na významné výročí naší společnosti, chtěli
jsme Brnu a obyvatelům nabídnout něco
hodnotného pro život ve městě, jehož jsme
součástí. A jak lépe zdůraznit, že ekologie
pro nás není prázdné slovo, než výsadbou
nových stromů. Vždyť podle některých
odborníků jeden vzrostlý strom vyrobí denně
kyslík pro tři lidi,“ vysvětlil generální ředitel
Tepláren Brno Petr Fajmon, proč se firma
rozhodla rozšířit kapacitu brněnských zelených plic celkem o více než stovku nových
dřevin.
Nejenže vzrostlé stromy snižují v letních
měsících teplotu v městské betonové džungli
až o několik stupňů, ale fungují i jako filtr
a pomáhají redukovat emise oxidu uhličitého.
„Poprosili jsme starosty vybraných městských částí, aby nám sami navrhli místo na
jejich území, kde bude výsadba nejvhodnější.
Od odborníků jsme si potom nechali poradit,
jaké druhy pro danou lokalitu zvolit,“ upřesnil
Fajmon.
Přestože výroba tepla a elektrické energie
zůstane asi vždy průmyslovým oborem, který
ovlivňuje životní prostředí, právě značný
důraz na ekologický aspekt se stal pro brněn-
10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021
ské teplárny typickým od počátku až dodnes.
Spuštění provozu na Špitálce v roce 1930
znamenalo, že z Brna mohlo zmizet na sedm
desítek továrních komínů. Až bude v následujících letech dokončena probíhající výměna zastaralých parovodů za moderní horkovody, bude to stejné, jako by z Brna zmizelo
na deset tisíc aut. A například rodinný domek
s kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší
stejné množství prachu jako teplárna při výro(kad) ■
bě tepla zhruba pro 300 bytů.