Informujeme

POCTA JAZZMANOVI GUSTAVU BROMOVI

Sté výročí narození jazzmana Gustava Broma připomenou koncerty, výstava i stezka

po stopách legendy. V Evropě jde o nejdéle

působícího dirigenta u jednoho souboru.

V roce 1997, dva roky po jeho smrti, po něm

byla pojmenována planetka a jeho jméno

nesl, či spíše vezl, rychlík R 970 z Brna

do Havlíčkova Brodu. Jeho kapela letos

oslavila 80 let existence a v květnu 2021

uplyne 100 let od jeho narození.

Ač pocházel ze Slovenska, jeho celoživotním přístavem se stalo Brno. Jeho osobnost

a hudbu u příležitosti výročí podrobně představí TIC Brno ve spolupráci s partnery.

Náplánovaná je celá série kulturních akcí.

Filharmonie Brno přislíbila možnost věnovat

Gustavu Bromovi koncert Jazz and World

Music s Nostalgia Quartet. Umělecký ředitel

JazzFestBrno Vilém Spilka plánuje v květnu

2021 uspořádat v rámci festivalu koncert

k poctě světoznámého kapelníka, na němž

bude předána Cena Gustava Broma. Hudebníka uctí také pořadatel koncertu Nebe plné

hvězd Vladimír Koudelka, který sérii vzpomínkových akcí inicioval.

„Chceme představit osobnost Gustava

Broma zajímavým a moderním způsobem.

Vedle hudebních akcí to bude multimediální

prezentace v prostorách Křížové chodby

Nové radnice, vydání publikace, zpracování

tematické stezky po místech spjatých s Gustavem Bromem a podobně,“ nastínil radní

města Brna pro oblast kultury Marek Fišer.

Zastupitelé statutárního města Brna na konci roku 2020 schválili poskytnutí účelového

neinvestičního příspěvku TIC Brno ve výši

473 tisíc korun. Předpokládaný rozpočet akcí

je asi půl milionu korun.

Gustav Brom byl význačným hudebníkem,

kapelníkem, klarinetistou, saxofonistou

a zpěvákem. Narodil se jako Gustav Frkal

22. května 1921 na Slovensku, v Brně se jeho

rodina usadila v roce 1933. Za roznášení protinacistických letáků strávil v roce 1939 několik týdnů ve věznici na Špilberku. První swingový soubor založil v Brně již roku 1940.

Tehdy také přijal nové umělecké jméno

Brom, které našel náhodou ve slovníku. Svůj

jazzový orchestr vedl rekordních 53 let a toto

těleso patřilo k nejuznávanějším doma i v cizině. Nejúspěšnější období představují šedesátá léta, kdy figurovalo mezi 10 nejlepšími

big bandy světa a na jeho koncertech hostovaly největší hvězdy jazzu i popu, jako Dizzy Gillespie, Diana Ross, Ray Charles nebo

Liza Minnelli.

Po smrti Gustava Broma v roce 1995 se

šéfdirigentem orchestru stal Vladimír Valovič

a od roku 2013 orchestr působí jako rezidenční soubor Českého rozhlasu s názvem

Rozhlasový Big Band Gustava Broma.

Mgr. Zuzana Gregorová

■

Foto: CD Gustav Brom zpívá hraje

Krokodýlí slzy podruhé

DEVADESÁTINY PŘIPOMENOU STROMY

Deset platanů před areálem brněnského

výstaviště při ulici Křížkovského, třináct

stromů na ulici Barvičově. Jejich výsadbu

zajistily loni v listopadu po dohodě s radnicí

Brno-střed Teplárny Brno.

Spolu s pamětní deskou budou stromy

nejen kolemjdoucím připomínat, že právě

v roce 2020 tato městská společnost výsadbu podpořila.

„Když jsme hledali způsoby, jak upozornit

na významné výročí naší společnosti, chtěli

jsme Brnu a obyvatelům nabídnout něco

hodnotného pro život ve městě, jehož jsme

součástí. A jak lépe zdůraznit, že ekologie

pro nás není prázdné slovo, než výsadbou

nových stromů. Vždyť podle některých

odborníků jeden vzrostlý strom vyrobí denně

kyslík pro tři lidi,“ vysvětlil generální ředitel

Tepláren Brno Petr Fajmon, proč se firma

rozhodla rozšířit kapacitu brněnských zelených plic celkem o více než stovku nových

dřevin.

Nejenže vzrostlé stromy snižují v letních

měsících teplotu v městské betonové džungli

až o několik stupňů, ale fungují i jako filtr

a pomáhají redukovat emise oxidu uhličitého.

„Poprosili jsme starosty vybraných městských částí, aby nám sami navrhli místo na

jejich území, kde bude výsadba nejvhodnější.

Od odborníků jsme si potom nechali poradit,

jaké druhy pro danou lokalitu zvolit,“ upřesnil

Fajmon.

Přestože výroba tepla a elektrické energie

zůstane asi vždy průmyslovým oborem, který

ovlivňuje životní prostředí, právě značný

důraz na ekologický aspekt se stal pro brněn-

10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021

ské teplárny typickým od počátku až dodnes.

Spuštění provozu na Špitálce v roce 1930

znamenalo, že z Brna mohlo zmizet na sedm

desítek továrních komínů. Až bude v následujících letech dokončena probíhající výměna zastaralých parovodů za moderní horkovody, bude to stejné, jako by z Brna zmizelo

na deset tisíc aut. A například rodinný domek

s kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší

stejné množství prachu jako teplárna při výro(kad) ■

bě tepla zhruba pro 300 bytů.