Volný čas

Z HISTORIE BOTANICKÉ ZAHRADY

Už při vzniku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 1919 se plánovalo

založení botanické zahrady a botanického

ústavu. Iniciátorem této myšlenky byl Josef

Podpěra, profesor všeobecné a systematické botaniky přírodověděcké fakulty.

Se svými spolupracovníky sestavil koncepci budoucí botanické zahrady. Její pomyslný

základní kámen byl položen v roce 1922.

V roce 2022 tedy zahrada oslaví krásných

100 let trvání.

Jako sídlo fakulty byly vybrány pavilony

bývalého chudobince na Kotlářské ulici, které,

po několika rekonstrukcích a modernizaci,

slouží fakultě dodnes. Tak i zahrada vznikla

v místech původní zeleninové zahrady, kde

se pěstovaly plodiny pro kuchyň.

Venkovní zahrada s rozlohou 1,5 hektaru

byla od počátku tvořena částí fytogeografickou a částí systematickou. Fytogeografická

část prezentuje společenstva rostlin domácích i cizokrajných, je zde třeba květena Balkánu, horská květena Kavkazu a Himálají,

Severní Ameriky a další. A také společenstva

různých ekologických podmínek, například

formace suchomilných rostlin, vodních, bažinných a podobně.

V systematické části byla část plochy

věnována Mendelovým pokusům zákonů

dědičnosti, Linnéově soustavě, léčivým i dal-

ším užitkovým rostlinám a tyto skupiny již

zde nejsou.

Rostliny pro sbírky v zahradě získávali zprvu

i studenti na exkurzích, později i zaměstnanci

zahrady. Mnohé z původních rostlin jsou

vegetativním rozmnožováním životaschopné

i dnes, i když záznamy o původu konkrétních

rostlin nemáme.

První tři skleníky vybudoval Podpěra s kolegy v letech 1924–1926 prakticky svépomocně. Byly to dva kultivační a jeden sbírkový

skleník s vodní nádrží. Zásluhou tehdejšího

zahradníka Františka Jiráska zde v roce 1926

poprvé vykvetl největší leknín světa, viktorie

královská, která od této doby ve sklenících

vykvétá každoročně dodnes, i když dnes už

jde o druh viktorie Cruzova.

V  průběhu času docházelo v  zahradě

k mnoha úpravám, ale uvedená základní idea

a rozvržení bylo zachováno do dnešních dob.

Následující roky po vzniku zahrady byly

naplněny horečnou činností a nadšeným

budováním botanické zahrady. V roce 1932

byly dokončeny další skleníky na ploše přibližně 120 metrů čtverečních.

Blížící se druhá světová válka přinesla

vážnou hrozbu. V roce 1933 se jednalo o zrušení Přírodovědecké a Filozofické fakulty

Masarykovy univerzity. Výsledek snah

o zachování fakulty byl pozitivní, ale došlo

k mnoha omezením, která postihla i botanickou zahradu. Za války byl její provoz povolen

s tím, že se na volných plochách musela pěstovat užitková zelenina.

Zahrada byla koncem druhé světové války

značně poškozena, budovy bombardováním,

ploty byly pobořeny, střechy skleníků rozbity.

Začalo se s opravami a obnovou sbírek. Změněná politická situace po roce 1948 nutila některé vlivné neodborníky k naivním úvahám o možnosti pěstování subtropických i tropických

plodin v ČSR: čajovníku, blahovičníku, skořicovníku, náhražky mořské trávy a jiné. Profesor

Podpěra se musel k těmto otázkám vyjadřovat

a mnohdy pracně tyto myšlenky vyvracet. 

V sedmdesátých až devadesátých letech

se v zahradě začalo významněji rozvíjet

výstavnictví. V té době nebyly skleníky denně

přístupné veřejnosti, a tak byl velký zájem

o každoroční výstavy. Ty se konaly ve spolupráci s kluby kaktusářů, orchideářů, citrusářů a jinými zájmovými a zahrádkářskými

organizacemi. To byly jediné příležitosti, kdy

si mohli návštěvníci prohlédnout i sbírky. 

V té době také postupně přibývaly další

stavby, především skleníky. Ve sklenících se

od začátku topilo uhlím. Zahradníci museli přikládat i v noci, aby se udržela stálá teplota.

Před nadměrným osluněním byla skla natírána

bílou barvou a překrývána rákosovými rohožemi, které byly později nahrazeny polystyrenovými deskami. Skla se často rozbíjela vlivem pnutí v konstrukcích, spáry se musely

každoročně tmelit. Tento stav už byl nevyhovující. Získat peníze téměř 25 milionů korun

na stavbu nových skleníků nebylo snadné.

Ale podařilo se. V letech 1995–97 byly postaveny skleníky podle projektu Ing. arch.

Talandy. Jejich zastavěná plocha zabírá

1120 metrů čtverečních a slouží dodnes. Jsou

zde expozice sbírek tropických a subtropických druhů, množárna rostlin a zásobní sbírky.

V současné době má botanická zahrada

1,5 hektaru, pěstuje se zde přes 5 000 taxonů

rostlin. Zahrada i skleníky jsou celoročně přístupné veřejnosti. Na objednání se zde konají

exkurze s odborným výkladem pro školní

i zájmové skupiny. Pořádají se zde tradiční

výstavy sukulentů, citrusů, masožravých rostlin.

Vystavují zde své práce fotografové, sochaři,

malíři, keramici i umělečtí kováři. Své místo

zde našly i kulturní akce, jako Zahradní slavnost

u cimbálu, Noc vědců a Mendel festival.

Více se o botanické zahradě dozvíte na

www.sci.muni.cz/bot_zahr.

Hana Ondrušková

■

Foto: Archiv MU

22 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021