Volný čas
Z HISTORIE BOTANICKÉ ZAHRADY
Už při vzniku Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 1919 se plánovalo
založení botanické zahrady a botanického
ústavu. Iniciátorem této myšlenky byl Josef
Podpěra, profesor všeobecné a systematické botaniky přírodověděcké fakulty.
Se svými spolupracovníky sestavil koncepci budoucí botanické zahrady. Její pomyslný
základní kámen byl položen v roce 1922.
V roce 2022 tedy zahrada oslaví krásných
100 let trvání.
Jako sídlo fakulty byly vybrány pavilony
bývalého chudobince na Kotlářské ulici, které,
po několika rekonstrukcích a modernizaci,
slouží fakultě dodnes. Tak i zahrada vznikla
v místech původní zeleninové zahrady, kde
se pěstovaly plodiny pro kuchyň.
Venkovní zahrada s rozlohou 1,5 hektaru
byla od počátku tvořena částí fytogeografickou a částí systematickou. Fytogeografická
část prezentuje společenstva rostlin domácích i cizokrajných, je zde třeba květena Balkánu, horská květena Kavkazu a Himálají,
Severní Ameriky a další. A také společenstva
různých ekologických podmínek, například
formace suchomilných rostlin, vodních, bažinných a podobně.
V systematické části byla část plochy
věnována Mendelovým pokusům zákonů
dědičnosti, Linnéově soustavě, léčivým i dal-
ším užitkovým rostlinám a tyto skupiny již
zde nejsou.
Rostliny pro sbírky v zahradě získávali zprvu
i studenti na exkurzích, později i zaměstnanci
zahrady. Mnohé z původních rostlin jsou
vegetativním rozmnožováním životaschopné
i dnes, i když záznamy o původu konkrétních
rostlin nemáme.
První tři skleníky vybudoval Podpěra s kolegy v letech 1924–1926 prakticky svépomocně. Byly to dva kultivační a jeden sbírkový
skleník s vodní nádrží. Zásluhou tehdejšího
zahradníka Františka Jiráska zde v roce 1926
poprvé vykvetl největší leknín světa, viktorie
královská, která od této doby ve sklenících
vykvétá každoročně dodnes, i když dnes už
jde o druh viktorie Cruzova.
V průběhu času docházelo v zahradě
k mnoha úpravám, ale uvedená základní idea
a rozvržení bylo zachováno do dnešních dob.
Následující roky po vzniku zahrady byly
naplněny horečnou činností a nadšeným
budováním botanické zahrady. V roce 1932
byly dokončeny další skleníky na ploše přibližně 120 metrů čtverečních.
Blížící se druhá světová válka přinesla
vážnou hrozbu. V roce 1933 se jednalo o zrušení Přírodovědecké a Filozofické fakulty
Masarykovy univerzity. Výsledek snah
o zachování fakulty byl pozitivní, ale došlo
k mnoha omezením, která postihla i botanickou zahradu. Za války byl její provoz povolen
s tím, že se na volných plochách musela pěstovat užitková zelenina.
Zahrada byla koncem druhé světové války
značně poškozena, budovy bombardováním,
ploty byly pobořeny, střechy skleníků rozbity.
Začalo se s opravami a obnovou sbírek. Změněná politická situace po roce 1948 nutila některé vlivné neodborníky k naivním úvahám o možnosti pěstování subtropických i tropických
plodin v ČSR: čajovníku, blahovičníku, skořicovníku, náhražky mořské trávy a jiné. Profesor
Podpěra se musel k těmto otázkám vyjadřovat
a mnohdy pracně tyto myšlenky vyvracet.
V sedmdesátých až devadesátých letech
se v zahradě začalo významněji rozvíjet
výstavnictví. V té době nebyly skleníky denně
přístupné veřejnosti, a tak byl velký zájem
o každoroční výstavy. Ty se konaly ve spolupráci s kluby kaktusářů, orchideářů, citrusářů a jinými zájmovými a zahrádkářskými
organizacemi. To byly jediné příležitosti, kdy
si mohli návštěvníci prohlédnout i sbírky.
V té době také postupně přibývaly další
stavby, především skleníky. Ve sklenících se
od začátku topilo uhlím. Zahradníci museli přikládat i v noci, aby se udržela stálá teplota.
Před nadměrným osluněním byla skla natírána
bílou barvou a překrývána rákosovými rohožemi, které byly později nahrazeny polystyrenovými deskami. Skla se často rozbíjela vlivem pnutí v konstrukcích, spáry se musely
každoročně tmelit. Tento stav už byl nevyhovující. Získat peníze téměř 25 milionů korun
na stavbu nových skleníků nebylo snadné.
Ale podařilo se. V letech 1995–97 byly postaveny skleníky podle projektu Ing. arch.
Talandy. Jejich zastavěná plocha zabírá
1120 metrů čtverečních a slouží dodnes. Jsou
zde expozice sbírek tropických a subtropických druhů, množárna rostlin a zásobní sbírky.
V současné době má botanická zahrada
1,5 hektaru, pěstuje se zde přes 5 000 taxonů
rostlin. Zahrada i skleníky jsou celoročně přístupné veřejnosti. Na objednání se zde konají
exkurze s odborným výkladem pro školní
i zájmové skupiny. Pořádají se zde tradiční
výstavy sukulentů, citrusů, masožravých rostlin.
Vystavují zde své práce fotografové, sochaři,
malíři, keramici i umělečtí kováři. Své místo
zde našly i kulturní akce, jako Zahradní slavnost
u cimbálu, Noc vědců a Mendel festival.
Více se o botanické zahradě dozvíte na
www.sci.muni.cz/bot_zahr.
Hana Ondrušková
■
Foto: Archiv MU
22 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2021