Kultura

JAK SE POLÁRKA ROZZÁŘILA: 5. DÍL

Do konce druhé sezony 2000–2001 stihla Polárka v hlavním repertoáru uvést ještě tři premiéry. Po dvou scénických čteních dospěl ke své první plnohodnotné inscenaci tehdejší posluchač Janáčkovy akademie múzických umění a nyní vynikající režisér pražského Divadla Na zábradlí Jan Mikulášek. Pro groteskně pojaté Schůzky s Ezopem, které měly premiéru 24. března 2001, připravil scénář na podkladě prozaických, poté různě variovaných bajek proslulého starořeckého autora dramaturg a současný šéf brněnského Centra experimentálního divadla Miroslav Oščatka a většina účinkujících si střihla několik převážně zvířecích rolí. O měsíc později, a zhruba rok po uvedení ve Studiu Marta, přišel na řadu původní pohádkový muzikál Martina Koláře a hudebníka Zdeňka Kluky Řehoři, řekni ř, nastudovaný Tomášem Svobodou za výtvarné spolupráce Toma Cillera, premiéru měl 28. dubna 2001. Ve snu se čtvrťák Řehoř ocitá v Říši písmen, kde za doprovodu podobně logopedicky handicapovaných kamarádů svede vítězný zápas s jejím vládcem, Smečkovým Velkým R a jeho pomocníky, a tedy i se svými řečovými vadami. V rámci vábení odrostlejší mládeže byla zvolena Gogolova geniální satirická komedie Revizor, která analýzou deformovaných společenských vztahů, rodících se v atmosféře strachu zkorumpovaných veřejných činitelů, slouží za východisko mnoha jevištních experimentů. Tentokrát překlad Bohumila Mathesia upravil a rozmělňujícími písněmi zbytečně doplnil Miroslav Oščatka pro u nás žijícího arménského režiséra Bartoloměje Artuše Erzrumského. Premiéru hra měla 11. května 2001. Základním rysem jejich přístupu byla apriorní

VARHANNÍ LÉTO NA PETROVĚ

neúcta k jakoby nesvéprávnému autorovi. Četné sporné vylepšující zásahy do klasické anekdoty o tom, jak prohnaný městský hejtman (Martin Siničák) naletí zde bisexuálně souložícímu floutkovi Chlestakovovi (Václav Neužil), bohužel nesměřovaly k osobitě koncepčnímu, byť diskusnímu artefaktu, nýbrž ústily do množství zvulgárnělých schválností a estrádně podbízivého kašpaření, doklady čehož by našeho laskavého čtenáře nejspíš zarazily. Namísto stylového sjednocování projevu tří odlišných skupin – členové Polárky, studenti JAMU, frekventanti zlínské herecké školy – se připouštělo improvizování a extemporování. Inscenaci, omylně zaměňující panoptikálnost věrohodných typů úplatkářské society rádoby originálním exhibováním, připomínáme obšírněji jako varovně poučnou ilustraci jedné z naštěstí výjimečných smutných proher první vývojové etapy ctižádostivého souboru. Zatímco jsme regulérní inscenace Polárky poctivě probrali takřka jednu po druhé, u některých dalších aktivit se zastavíme spíše jen enumerativně. Páteř již zmíněného projektu pro dospělé Bílé noci tvořila scénická čtení, zaměřená na nové či opomíjené starší texty. Snad největšího ohlasu dosáhl večer My dva, premiéra 6. listopad 2000, vycházející z rozhlasové hry Bertolta Brechta Let přes oceán. S výlučně pánskou pěticí dokázal J. Mikulášek potlačit didaktičnost reportážní předlohy o Lindberghově riskantním osamělém přeletu Atlantiku ve prospěch jevištní metaforičnosti, zcizujících momentů a etudové uvolněnosti.

28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2019

PhDr. Vít Závodský ■ Dokončení příště

Působivé prostředí brněnské katedrály rozezní v letních měsících již třetí ročník festivalu Varhanní léto na Petrově. Letní varhanní festival si našel v minulých ročnících okruh příznivců a návštěvníků, kterým skýtá možnost slyšet kvalitní varhanní produkci v režii vynikajících posluchačů a absolventů varhanního oboru uměleckých škol i věhlasných varhaníků. V letošním roce si budeme moci vychutnat umění titulární varhanice chrámu sv. Jakuba v Praze Ireny Chřibkové, varhaníka chrámu sv. Mořice v Olomouci Karla Martínka a dalších. Zahajovací koncert festivalu proběhne 13. června v 19.30 hodin v katedrále vystoupením dómského varhaníka Petra Kolaře a Dómského komorního sboru Brno. Výjimečný koncert na posluchače čeká hned 4. července, kdy uslyší prestižní anglický sbor Oriell College Chapel Choir z Oxfordu. Festival uzavře Brněnský katedrální sbor Magnificat skladbami A. Vivaldiho, J. Haydna a W. A. Mozarta. Koncerty probíhají na varhanách brněnské katedrály, které jsou největší v Brně. V letošním roce si připomínáme 110. výročí jejich postavení. Koncerty probíhají vždy ve čtrnáctidenní pravidelné rotaci. Vstup je volný. Příspěvky dobrovolného vstupného budou použity na opravu katedrálních varhan. Informace jsou k dispozici také na stránkách www.magnificat.cz. (kad)

■