Informujeme
SDÍLENÉ BYDLENÍ
SENIORŮ
ZEMŘEL PAVEL FRIED
Ve věku 88 let zemřel 2. června pan Pavel
Fried, dlouholetý předseda a místopředseda Židovské obce Brno.
Svou aktivitu a čas Pavel Fried věnoval jak
brněnské obci, tak přednáškám pro pedagogy, žáky a studenty, které seznamoval
s osudy Židů v období holocaustu. Za svou
práci získal řadu ocenění, například Pamětní
medaili Židovské obce Brno Barucha Jakoba
Placzka a Richarda Federa. Město Třebíč jej
v roce 2018 jmenovalo čestným občanem za
dlouholetou snahu a úsilí při obnově a zachování židovských tradic a propagaci třebíčských židovských památek zapsaných na
seznamu UNESCO.
Ing. Pavel Fried se narodil 13. června 1930
v Třebíči do rodiny majitele železářství v dnešní ulici Vítězslava Nezvala. V roce 1942 byl
s matkou deportován do Terezína, kde strávil
tři roky, až do 8. května 1945, kdy byl Terezín
osvobozen. On i jeho rodiče válku přežili,
jeho starší sestra s manželem a další příbuzní
zahynuli v Osvětimi. Po válce musel narukovat
k Pomocnému technickému praporu, protože
jeho otec byl živnostník. I přes všechny těžkosti vystudoval po návratu z vojny vysokou
školu v Brně, našel si zde práci a založil rodinu. Působil jako ekonomický náměstek ve
Výzkumném ústavu stavebních a zemních
strojů, avšak po nástupu normalizace byl
funkce zbaven. Po roce 1989 se věnoval soukromému podnikání a výrazně se angažoval
v Rotary Clubu. Osobní příběh Pavla Frieda
si můžete přečíst také ve zpravodaji 5/2019.
Čest jeho památce.
(kad)
Šestnáct nových obyvatel se během prázdnin nastěhuje do opravených bytů na
Zámečnické ulici. Město Brno pokračuje
v ojedinělém projektu sdíleného bydlení
seniorů. Do rekonstrukce čtyř bytů investovalo více než deset milionů korun.
Soukromí vlastního pokoje a zároveň
společnost dalších vrstevníků, to je základ
projektu, jehož je Brno v České republice
průkopníkem. „Máme připraveno 16 míst
a budeme vybírat z 23 přihlášených žadatelů.
Hodnotíme jejich bytovou situaci, finanční
stránku i další kritéria,“ popsala vedoucí sdíleného bydlení Denisa Řeřuchová.
Každý senior má k dispozici svůj vlastní,
částečně zařízený pokoj. Má dostatek soukromí a blízkost vrstevníků zároveň posiluje
celkový pocit bezpečnosti a spokojenosti
a zmírňuje pocity osamělosti. Výhodou je
i vzájemná pomoc a sdílení služeb ve společných prostorách a nižší náklady na bydlení.
Bližší informace je možné získat u Mgr. Denisy
Řeřuchové, e-mail: reruchova@cssbrno.cz,
tel.: 777 363 860, Centrum sociálních služeb,
p. o. města Brna, které sídlí na Zámečnické 2.
■
(mav)
■
ČERVENCOVÉ SLAVNOSTNÍ VYŘAZENÍ
STUDENTŮ UNIVERZITY OBRANY
Stává se již tradicí, že na konci července
zaplní náměstí Svobody úspěšní studenti
Univerzity obrany.
Letos ke slavnostnímu vyřazení absolventů
této vysoké školy dojde ve čtvrtek 25. července. Ceremoniál začne po příchodu jednotek na náměstí v 8.30 hodin. Vyřazovaných
studentů bude více než 120, proto samotný
akt proběhne symbolicky prostřednictvím
nejlepšího z nich. Rektor-velitel UO brigádní
generál Bohuslav Přikryl jej před bojovým
praporem školy pasuje tím, že mu na rameno
přiloží meč jako unikátní insignii jediné vojenské vysoké školy v České republice.
Mezi letošními absolventy najdeme také
celkem deset pilotů, z nichž jedna polovina
10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2019
létá na vrtulnících a druhá v proudových letounech. Obecně lze říci, že končící studenti Univerzity obrany z hlediska struktury profesí
komplexně pokryjí potřeby České armády.
Navíc letos poprvé své vojenské studium
ukončí výhradně absolventi souvislých pětiletých studijních programů, které Univerzita
obrany zavedla v roce 2014.
Slavnostnímu ceremoniálu budou přihlížet
ústavní činitelé, představitelé vlády a Ministerstva obrany ČR, zástupci Generálního štábu Armády ČR, státní správy a místní samosprávy, rektoři vysokých škol a zástupci
partnerských spolků a veteránských organizací a spolu s nimi i rodiče a přátelé vyřazovaných studentů.
Na závěr ceremoniálu, v jehož průběhu
nad náměstím Svobody přeletí vojenské
letouny, potvrdí absolventi vrcholný okamžik
v začínající kariéře vojenského profesionála
sborovým zvoláním „Sloužíme vlasti“ a vyhozením vojenských čepic do vzduchu.
Viktor Sliva
■