Volný čas

NÁHRADNÍ BABIČKA JARMILA FIALOVÁ:

MÁM RÁDA VÝZVY A NEVZDÁVÁM SE

čům i dětem a pracuje na tom, aby i oni věřili

mu. Důležité je být trpělivá, odolná a důsledná. Já mám navíc výhodu, že mám kamarádku

psycholožku, jejíž rady jsem ve složitějších

případech ráda využila.

Jak vstup do rodiny probíhá?

Babička vyplní pro Centrum pro rodinu

a sociální péči dotazník, stejně tak vyplní

dotazník i rodina. Následně se s rodinou

sejdeme a oni si řeknou svoje požadavky

a také bližší informace o dětech. Pak dojde

na setkání s dětmi, kde se vzájemně oťukáváme a zkoušíme, jestli si sedneme, nebo

ne. A pokud vše vypadá dobře, začíná už

pravidelná služba.

Jak dlouho sžívání rodiny

s babičkou trvá?

Do projektu Trojlístek je Jarmila Fialová

zapojená od jeho počátku v roce 2012.

Náhradní babičkou už byla dětem ve třech

rodinách. Pochází z vícečlenné rodiny, kde

se jako nejstarší starala o mladší sourozence. Jednat a vycházet s lidmi ji naučilo i její

původní povolání stavební inženýrky, kdy

dělala mimo jiné i dozory na stavbách.

Pomáhala od plenek až do dospělosti

vychovat vlastního, dnes už dvacetiletého,

vnuka a teď svoji péči, pozornost a lásku

věnuje dětem v roli náhradní babičky. Má

ráda živější činorodé děti, vodí je na kroužky, cvičí s nimi na klavír, dohlíží na přípravu

do školy, nebojí se s nimi vyjet na kolo nebo

brusle.

Proč jste se rozhodla starat

o cizí děti?

Mám kamarádky, které se mě ptají stejně.

Ale než bych seděla doma a přemýšlela třeba

o svých potížích, raději chci být užitečná.

Nechci, aby děti trpěly a citově strádaly, snažím se, aby měly pozitivní lidský příklad

a vyrostly z nich dobří lidé. Přispívat k tomu

mě těší a pomáhá mi to prožívat veseleji

a plněji důchodový věk.

Jaké vlastnosti by babička měla

mít?

Ze začátku je dobré, když je člověk pokorný, respektuje novou rodinu, důvěřuje rodi-

Většinou to bývá tak půl roku, ale stalo

se mi, že to trvalo i více než rok. Naštěstí

jsem typ, který má rád výzvy a nevzdává

se. Ono je potřeba si uvědomit, že služba

je sice velkou pomocí pro rodinu, ale ta

babičku pouští do svého soukromí. Dostane

klíče od domu a má přístup téměř všude,

opravdu jako by byla součástí rodiny, což

pro ně nemusí být vždy snadné.

Jaká byla vaše první rodina?

Starala jsem se o holčičku, která chodila

do školky a chlapec do druhé třídy. Dlouho

jsem získávala důvěru holčičky, která měla

problém s tím, že přestože v domě bydlí

jejich vlastní babička, dostala ještě jednu

další. Trvalo skoro rok, než jsem si ji získala.

Chlapec byl přizpůsobivější, moc se nechtěl

a neuměl učit, tak to pro mě byla výzva.

Naučili jsme se dodržovat režim a výsledky

ve škole měl hezké. Dokonce jsme jednou

dostali pochvalu od paní učitelky matematiky, kdy jsme se dohodli na vypracování

nepovinného úkolu a paní učitelka do sešitu

červeně napsala: „Takovou babičku bych

chtěla taky.“ Tak to mě potěšilo a navíc bylo

vidět, že i chlapec to oceňuje a přispělo to

k našemu velmi pěknému vztahu. Setkávám

se s nimi doteď, hlavně s maminkou mám

přátelský vztah, kdy se scházíme a povídáme si, a cením si i toho, že jsem jí mohla být

nápomocná ve složitých situacích, které

nastaly, když se s manželem rozváděli. Takže ukončení „služebního poměru“ nemusí

vždycky znamenat konec setkávání a vzájemné podpory.

22 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2019

Podaří se vždy navázat takový

úzký vztah?

Mně se to zatím podařilo pokaždé.

Ve druhé rodině jsem se starala o dvě prima

šikovné, činorodé děti a teď už třetím rokem

pomáhám rodině se dvěma holčičkami. Ty

byly pro mě prozatím asi největší oříšek.

Mají sedm a osm let, jsou osvojené, romského původu, velmi živé a temperamentní.

Navíc je rodina dvojjazyčná, tatínek je Američan. Zjednat si u holek respekt stálo hodně

úsilí a času. Teď už ale společně slavíme

narozeniny, svátky, chodím na jejich vystoupení ve školkách, školách, s maminkou si

voláme a svěřujeme se se svými plány na

dny volna. A třeba když jsem před rokem

a půl nečekaně onemocněla a musela na

operaci, přišli mě do nemocnice navštívit,

i když to pro ně byla komplikace a museli

narychlo zajišťovat hlídání dětí. Je to zkrátka

mnohem víc než jen pracovní vztah.

Marta Vojáčková

■

TROJLÍSTEK

SBLIŽUJE GENERACE

DÍKY BABIČKÁM

Cílem projektu Trojlístek je podpora

rodiny, navázání vztahu mezi dítětem

a ženou zralého věku, která doplní

domácí zázemí a v ideálním případě se

stane dalším členem rodiny.

Náhradní babičky mohou zastoupit

vlastní babičku, která již nežije, bydlí

daleko, nebo se s vnoučaty nestýká

ze zdravotních či jiných důvodů. Dalším

pozitivním vlivem služby je usnadnění

návratu na trh práce rodičů a současně

vytvoření pracovních příležitostí pro

nezaměstnané ženy. Cena za službu

péče o děti je nižší než v komerčním

prostředí, což rodičům umožní zvát

náhradní babičku domů častěji. Projekt

realizuje Centrum pro rodinu a sociální

péči, které sídlí na Biskupské 7.

Více informací o službě najdou zájemci z řad rodin i náhradních babiček

na www.trojlistek.com nebo telefonním

čísle 542 217 464. Městská část Brno-střed projekt podporuje vzhledem

k výsledku Auditu familyfriendlycommunity, ze kterého vzešla potřebnost

této služby.