Kultura

Fašank opět oživil centrum města

Centrum Brna opět ožilo tradiční folklorní akcí – v úterý 9. února proběhl tradiční Brněnský

fašank.

Počátky masopustu vznikaly

v předkřesťanském kultu oslav

zimního slunovratu. Dále to byly

antické slavnosti – Saturnálie,

jeden z nejvýznamnějších radost-

ných svátků, které souvisely

s oslavou obnovy přírody začátkem jara. Fašank na vesnici znamená předěl hospodářského

roku. Tyto zvyky a tradice se

udržovaly a vyvíjely na venkově

a okrajích měst a postupně se

vyvinula jejich dnešní podoba.

Tato tradiční přehlídka lidových tanců, zvyků a rituálů z různých částí

Moravy začala na pódiu na náměstí Svobody. Po oficiálním zahájení

se krátce představily účinkující

soubory v krojích, maskách a kostýmech. Následovala obchůzka se

zastavením u významných budov

centra města s tancem, hudbou,

nechybělo typické pohoštění a speciality. Postupně se vystřídaly soubory Valášek, Lučina, Májek, Slo-

vácký krúžek Brno, Ondráš a pořádající Šafrán.

Tato pestrá přehlídka vytvořila

bezprostřední, pohodovou atmosféru, která pohltila i diváky

a doprovázející. Brnu se daří

naplňovat, udržovat a rozvíjet

bohatý společenský a kulturní

život.



Text a foto: Jaroslav Pavlík

Život Židů v Norsku před sto lety ukazuje výstava na Špilberku

Unikátní fotografie a dokumenty

přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava na Špilberku

nazvaná „Wergelandův odkaz: Jak

se žilo Židům v Norsku mezi lety

1851 a 1945“ se nepřímo dotýká

i aktuálního tématu imigrace. Norský parlament umožnil v roce 1851

vstup Židům do země po dlouhých

debatách a úsilí vědce, básníka

a filosofa Henrika Wergelanda. Díky

němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní

Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.

Portréty, snímky svateb nebo bar

micva, skupinové fotografie dětí

i celých rodin třeba u pesachové

večeře nebo před vlastním obcho-

dem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi

dramatický osud. Židé je za druhé

světové války schovávali u přátel,

brali s sebou často jako jediný

majetek při útěku do neutrálního

Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.

Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů

dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život.

Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce

1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším životem na 1200

Židů. I norské Židy stihla válka:

jejich velká část zahynula při šoa.

Polovina lidí z vystavených foto-

26

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Březen 2016

grafií zemřela v koncentračních

táborech.

K vidění jsou různé tematické

okruhy – význačné rodiny a jejich

podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří

i dvěma hlavním imigračním

vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa,

Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak

Židé z Ruska, Polska a Pobaltí.

Všichni chtěli žít v bezpečí

a začlenit se do společnosti,

u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje

i novinové antisemitské karikatury

nebo nacistické plakáty.

Výstavu mohou lidé navštívit díky

spolupráci mezi Židovským

muzeem v Oslo a Židovskou obcí

Brno. Materiály sesbíralo v rámci

projektu

Norwegian-Jewish

Documentation

Židovské

muzeum v Oslo a Norské

muzeum kulturní historie, na

výstavě spolupracovalo i Centrum

studií holokaustu a náboženských

menšin v Oslo a Židovská obec

Oslo.

Výstava je přístupná do 27. března 2016 a vstup je zdarma.



(rob)