Kultura
Fašank opět oživil centrum města
Centrum Brna opět ožilo tradiční folklorní akcí – v úterý 9. února proběhl tradiční Brněnský
fašank.
Počátky masopustu vznikaly
v předkřesťanském kultu oslav
zimního slunovratu. Dále to byly
antické slavnosti – Saturnálie,
jeden z nejvýznamnějších radost-
ných svátků, které souvisely
s oslavou obnovy přírody začátkem jara. Fašank na vesnici znamená předěl hospodářského
roku. Tyto zvyky a tradice se
udržovaly a vyvíjely na venkově
a okrajích měst a postupně se
vyvinula jejich dnešní podoba.
Tato tradiční přehlídka lidových tanců, zvyků a rituálů z různých částí
Moravy začala na pódiu na náměstí Svobody. Po oficiálním zahájení
se krátce představily účinkující
soubory v krojích, maskách a kostýmech. Následovala obchůzka se
zastavením u významných budov
centra města s tancem, hudbou,
nechybělo typické pohoštění a speciality. Postupně se vystřídaly soubory Valášek, Lučina, Májek, Slo-
vácký krúžek Brno, Ondráš a pořádající Šafrán.
Tato pestrá přehlídka vytvořila
bezprostřední, pohodovou atmosféru, která pohltila i diváky
a doprovázející. Brnu se daří
naplňovat, udržovat a rozvíjet
bohatý společenský a kulturní
život.
Text a foto: Jaroslav Pavlík
Život Židů v Norsku před sto lety ukazuje výstava na Špilberku
Unikátní fotografie a dokumenty
přiblíží návštěvníkům život norských Židů. Výstava na Špilberku
nazvaná „Wergelandův odkaz: Jak
se žilo Židům v Norsku mezi lety
1851 a 1945“ se nepřímo dotýká
i aktuálního tématu imigrace. Norský parlament umožnil v roce 1851
vstup Židům do země po dlouhých
debatách a úsilí vědce, básníka
a filosofa Henrika Wergelanda. Díky
němu našli v Norsku bezpečné útočiště Židé ze střední a východní
Evropy, kde čelili pogromům, perzekuci a nenávisti.
Portréty, snímky svateb nebo bar
micva, skupinové fotografie dětí
i celých rodin třeba u pesachové
večeře nebo před vlastním obcho-
dem. Takové i mnohé další fotografie jsou k vidění na hradě Špilberku. Mají za sebou často velmi
dramatický osud. Židé je za druhé
světové války schovávali u přátel,
brali s sebou často jako jediný
majetek při útěku do neutrálního
Švédska, některé snímky dokonce poškodil oheň.
Výstava prostřednictvím vzácných fotografií a dalších materiálů
dokumentuje vznik norské židovské komunity, její historii i život.
Židé se do Norska mohli začít stěhovat až po ústavní změně v roce
1851. Do roku 1920 přišlo do Norska za lepším životem na 1200
Židů. I norské Židy stihla válka:
jejich velká část zahynula při šoa.
Polovina lidí z vystavených foto-
26
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Březen 2016
grafií zemřela v koncentračních
táborech.
K vidění jsou různé tematické
okruhy – význačné rodiny a jejich
podnikání, náboženský život, kulturní činnost. Dva okruhy patří
i dvěma hlavním imigračním
vlnám. Při první proudili do Norska především Židé z Německa,
Dánska nebo Rakouska-Uherska, při druhé po roce 1881 pak
Židé z Ruska, Polska a Pobaltí.
Všichni chtěli žít v bezpečí
a začlenit se do společnosti,
u toho si však udržet i vlastní identitu. Často však naráželi na předsudky okolí. Výstava zahrnuje
i novinové antisemitské karikatury
nebo nacistické plakáty.
Výstavu mohou lidé navštívit díky
spolupráci mezi Židovským
muzeem v Oslo a Židovskou obcí
Brno. Materiály sesbíralo v rámci
projektu
Norwegian-Jewish
Documentation
Židovské
muzeum v Oslo a Norské
muzeum kulturní historie, na
výstavě spolupracovalo i Centrum
studií holokaustu a náboženských
menšin v Oslo a Židovská obec
Oslo.
Výstava je přístupná do 27. března 2016 a vstup je zdarma.
(rob)