Rozhovor
Šimon Ryšavý: Doufám, že se autoři nikdy nevyčerpají
a nakladatelé neunaví…
Povídání se Šimonem Ryšavým o knihách a věcech
kolem nich jsme začali debatou nad některými výroky, kterými známé osobnosti charakterizovaly knihu. Karel
Čapek před více než osmdesáti lety napsal: Kniha je nejmocnější zbraní národa.
Národ, který si váží knih, váží
si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud
bude mít svou literaturu. Kniha je zrcadlo: jestliže do ní
nakoukne opice, nemůže z ní
ovšem vyhlížet apoštol –
napsal před více než dvěma
stovkami let německý učenec
a aforista Georg Christoph
Lichtenberg. A do třetice náš
Učitel národů, jehož 424. výročí narození si 28. března připomínáme: Knihy jako nejlepší přátelé s námi rády
rozmlouvají, upřímně a bez
přetvářky hovoří, dávají nám
návody, povzbuzují nás, utěšují nás a předvádějí i věci
našemu zraku velmi vzdálené.
Ó, podivuhodná je moc, vznešenost a přímo jakási božskost knih!
Co se vybaví vám, když se
řekne – kniha?
Se všemi rčeními se nedá než
souhlasit. Myslím si, že zejména
slova Karla Čapka jsou v dnešní
době nanejvýš živá. Já ale nebudu nikterak patetický. Když se
řekne „kniha“, většinou se mi
vybaví staré křeslo, lampa, jež
tlumeně lenošku osvětluje,
a v křesle čtenář, který je
s napětím vložen do děje knihy.
A ta kniha, kterou čte, je Sherlock Holmes. Postava ge niálního detektiva z povídek
a románů Sira Arthura Conana
Doyla popíjí dobrý drink a obklopuje ji oblak voňavého dýmu
z pověstné lulky. I knihy mají
svoji vůni. Myslím si, že vůni
otevřené knihy nemůže nic
nahradit.
Jakou knížku jste přečetl
jako první?
Nevím, jestli to byla úplně první
kniha, ale nejživější vzpomínku
z raného čtení mám na knihu
Pět neděl v baloně od Julese
Verna. Tento příběh ve mně
zanechal hlubokou stopu
a ovlivnil mě natolik, že jsem
stával netrpělivě ve veřejné
knihovně a čekal, až některý
čtenář vrátí „verneovku“. A hned
jsem po ní dychtivě sáhl...
Jaká je vaše nejmilejší
kniha? A proč?
Život a podivná dobrodružství
Robinsona Crusoa, námořníka
zYorku, od Daniela Defoa. V této
knize nalezne čtenář vše. Četl
jsem ji snad pětkrát a pokaždé
se mi líbila více a více. Tady
nezbývá než souhlasit opět
s aforistou Lichtenbergem, který
napsal: bezpečným znakem
dobré knihy je, že se nám líbí
o to víc, o co jsme starší.
Proč jste se stal tím, čím
jste? A čím vlastně jste?
Odpověď je zakódovaná už
v předešlém. Kniha a čtení se
staly „mou potravou“ již v dětství, a proto jsem začal navštěvovat Knihkupeckou školu
v Luhačovicích. To byla krásná
doba (úsměv). A postupně se
ze mě stal knihkupec, nakladatel a v posledních deseti letech
ještě kavárník a galerista...
Čtou se knihy?
Nevěřte škarohlídům, že se knihy nečtou. O knihy je zájem
a noví čtenáři se pořád rodí. Jen
ty ceny nejsou již tak mírné, aby
si každý mohl dovolit knihu koupit, a proto spousta lidí chodí do
knihoven. Jsme národ čtenářů,
to nám nikdo nemůže vzít! Problematika prodeje knih je ale
otázka na celý jeden rozhovor.
Opakuji se, ale pro nakupujícího
je dost rozhodující právě ta
cena.
Profil
O kom, nebo o čem byste
chtěl napsat, co byste
ještě chtěl vydat?
To si většinou drží nakladatel
pod pokličkou. Ale chtěl bych
ještě vydat několik knih o krásném městě, o městě, které mám
rád a které je studnicí kultury.
O mém Brně.
Vaším oblíbeným
i autorským tématem jsou
legionáři. Proč to
připomínat?
Legionáři... to je úsek historie
našeho národa, na který musíme být velmi hrdi. Měli bychom
si je i více připomínat. Bez jejich
odvahy a odhodlání by se naše
republika rodila těžko, přetěžko.
Platí ještě pořád, že je
březen měsícem knihy?
Pro čtenáře je vlastně každý
měsíc svátkem knihy. Každý den
vychází nějaká nová. A kdo má
knihy rád, může mít svátek každodenně (úsměv). Jen si tak pod
vousy říkám, co bude, až se
všichni autoři vyčerpají a nakladatelé unaví... Doufám, že to
nikdy nenastane.
Je z vašeho pohledu Brno
macešské ke kultuře?
Nemyslím, jen se musí autor
a nakladatel snažit o získání
grantů či pobídek. Město Brno
v posledním roce na kulturu přidalo dost peněz.
Vladimír Koudelka
Foto: Igor Zehl
Šimon Ryšavý se narodil 13.května
1957 v Uherském Hradišti. Po absolvování Knihkupecké školy v Luhačovicích a vojenské službě nastoupil
v roce 1978 v Brně do podniku Kniha – cizojazyčná literatura. Nejdříve
jako knihkupec, od roku 1982 jako
vedoucí. V roce 1991 založil vlastní
knihkupectví a nakladatelství, galerii
a kavárnu. Je spoluzakladatelem
a místopředsedou občanského
sdružení Odkaz legionářů a odboje
v naší vlasti, spolupořadatelem
mezinárodní soutěže Co víš o československých legionářích a sportovní soutěže Zborovský závod.
Vydal již více než tři sta publikací
se zaměřením na Brno a jihomoravský region, soustřeďuje se i na
vydávání básnických prvotin a spolupracuje s mnoha odbojovými
organizacemi. Je členem Československé obce legionářské a Českého
svazu bojovníků za svobodu. Vydal
již více než třicet knih se zaměřením
na československé legionáře a protifašistický odboj. Ve své galerii
a kavárně uspořádal na čtyři stovky
výstav, velké množství přednášek
o legionářích a odboji, pořádá cykly
dalších přednášek, autorských čtení
a vernisáží. Je nositelem Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti
literatury, mnohonásobnou Osobností města Brna, nositelem ceny
Český patriot – Mecenáš české historie a v loňském roce byl oceněn
Bronzovou pamětní medailí za
mimořádné zásluhy při prohlubování literární osvěty o osudech českých vlastenců. Je aktivní i ve veřejném životě, působí mj. jako
místopředseda kulturní komise
Rady města Brna. Má to štěstí, že
jeho profese je i jeho koníčkem.
K zájmům Šimona Ryšavého patří
legionářská témata, československý odboj a knihy. Rád také cestuje
a jezdí na kole.
15
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Březen 2016