Volný čas

SEN ČAROVNÉ NOCI

POPRVÉ V BRNĚ

Nejlepší krátké animované filmy z celého světa promítnou na Cihlářské 19

v kině Art 23. ledna od 18.00 hodin.

Na 5. Anishort Festivalu budou poprvé

v Brně k vidění filmy oceněné na mezinárodních festivalech. Těšit se můžete

na mix různých animačních technik,

žánrů a zábavy. Z přihlášených 1800 filmů

z více než stovky zemí pořadatelé vybrali

20 nejlepších animací z 11 zemí.

Výběr soutěžních snímků měl poměrně tvrdá kritéria, takže diváci uvidí opravdu jen výběr toho nejzajímavějšího. Snímky mají v průměru čtyři minuty a jsou bez

dialogu. Pro ty, kteří se budou chtít

zúčastnit hlasování, bude po projekci

následovat hodnocení nejlepšího filmu.

Návštěvníci se mohou spolupodílet

na rozhodnutí, který film získá festivalovou trofej v kategorii Cena diváků za

nejlepší film.

Festival připravil TIC Brno, více informací je k dispozici na webových stránkách organizace www.ticbrno.cz.

(mav)

■

MORAVSKÁ KNIHA

Moravská zemská knihovna vystavuje nejzajímavější bibliofilské tisky první poloviny

20. století

Moravská zemská knihovna do 1. února

představuje nejzajímavější bibliofilské tisky

z obsáhlého souboru uloženého v jejím fondu. K vidění budou na výstavě nazvané Krásná kniha moravská. Kniha budiž i u nás a dnes

uměleckým dílem. Kurátorky Hana Glombová

a Romana Macháčková věnovaly pozornost

především produkci nejzásadnějších moravských nakladatelů a vydavatelství první poloviny 20. století. Připraveny budou pozoruhodné tisky vzešlé z nakladatelské činnosti

Josefa Floriana, Arno Sáňky a dalších moravských vydavatelů.

Bibliofilský tisk neboli bibliofilie, to je krásná

kniha, která jiné převyšuje svým mimořádným

obsahem i formou. V harmonii se v ní pojí

kvalitní text, který je u cizojazyčných textů

zpřístupněný odpovídajícím překladem,

s vhodným obrazovým doprovodem, který

je často realizován formou neobvyklých grafických technik.

Více na www.mzk.cz.

Mgr. Jana Lokajová

■

V Univerzitním kině Scala je na 21. ledna

ve 20.30 hodin připraveno promítání záznamu Snu čarovné noci.

Shakespearovu nejslavnější romantickou

komedii zachytily kamery NT Live živě v londýnském divadle Bridge, diváci ji díky tomu

uvidí v kině ze záznamu.

Jako královna Titanie zde exceluje Gwendoline Christie, roli krále Oberona ztvárnil

Oliver Chris. V režii bývalého šéfa NT Nicholase Hytnera v divadle Bridge herci promlouvají mezi obecenstvem.

Z jeviště se stane les, snový svět plný víl,

mlh a nočních radovánek obklopený stojícími

diváky. Rozhádaní vládci lesa se setkají se

čtyřmi milenci na útěku a spolkem amatérských herců, který se snaží nacvičit hru. Spory

rostou, čarovný královský pár se plete do

životů smrtelníků, a to vše vede k milostným

trojúhelníkům, záměnám identit a přeměnám.

S legračními, ale i temnými následky.

Vstupenky na záznam představení jsou

k dostání v kině Scala.

(mav)

Hvězda Hry o trůny Gwendoline Christie

se představí v imerzivním představení nejslavnější Shakespearovy romantické komedie.

■

VÍTE, KDE SE NACHÁZÍ

VELKÝ CIKORKÁČ?

Pohádková říše Hajundija brněnské výtvarnice Karly Hanušové je na Špilberku k vidění do 2. února.

Obrazy, ilustrace, koláže, šperky, trikové

filmy i pohádkové knížky, to vše tvoří brněnská výtvarnice Karla Hanušová díky své fantazii a šikovným rukám. Z jejího díla vyzařuje

kouzlo starých časů, vždyť její největší inspirací jsou její vzpomínky na dětství v  Jundrově.

Její celoživotní tvorbu nyní představí Muzeum

města Brna na hradě Špilberku. Výstava nese

název Hajundija, zem za zavřenýma očima

a zavede návštěvníky do říše, ve které se

nachází třeba Velký Cikorkáč, les Zlostřepýn,

Moučná Lhota pod Špehýrnou a k tomu Wyrdové nebo Pinklžáni.

Výtvarné umění bylo Hanušové celý život

jen zálibou. Pracovala třeba v brněnském

televizním studiu v oddělení dekorací, rekvizit

či v maskérně, 17 let strávila v Nizozemsku.

„Moje zlaté časy jsou první republika, to

jsem ještě nebyla na světě. Ale z vyprávění

starých lidí byl ten svět pro mě naprosto skutečný. Měla jsem ráda staré lidi, měli mi co

říct,“ přiznala výtvarnice. Používá širokou škálu výtvarných technik, dnes s oblibou volí klasickou i digitální koláž či kombinovanou kresbu tužkou, vodovými barvami, pastelkami,

temperami i černou propiskou, zatímco

v počátcích u ní převládala olejomalba.

Karla Hanušová také zaznamenává své

myšlenky a postřehy formou kratších básnických textů, ale píše i povídky a beletristické

knihy. V roce 2011 vydala Povídání před klekáním a v následujícím roce knihu Hajundija,

zem za zavřenýma očima, která dala jméno

Michael Kalábek ■

celé výstavě.

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2020 | 25