Informujeme

HRDÁ INSTITUCE

V CENTRU BRNA

Univerzita obrany je jedinou vojenskou

vysokou školou v České republice a vznikla

sloučením Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie

Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové

v září 2004.

I v mezinárodním měřítku se jedná

o významnou instituci, protože spolupracuje

s mnoha zahraničními vojenskými univerzitami a odbornými pracovišti. Jako odborný

asistent Univerzity obrany, který zde přednáší

vojenskou historii, bych rád čtenářům zpravodaje Brno-střed i jako bývalý zastupitel této

největší a nejpočetnější brněnské městské

části přiblížil, o jakou instituci se jedná, jakou

má za sebou historii a proč na ni právem

můžeme být hrdí.

Nejcharakterističtější a v povědomí lidí žijících či pracujících v centru Brna nejvíce usazenou budovou Univerzity obrany je jednoznačně objekt velitelství na ulici Kounicova,

kterému se díky originálnímu tvaru přezdívá

rohlík. Ten byl postaven v roce 1937 podle

projektu architekta Bohuslava Fuchse, který

se významně podepsal na funkcionalistické

tváři předválečného Brna. Výstavba reagovala na potřeby armády a po pouhém roce

výstavby se do ní nastěhovalo zemské vojenské velitelství a velitelství III. armádního sboru.

Vojákům však nebylo umožněno bojovat za

obranu republiky, po obsazení země nacisty

byla v  témže objektu umístěna posádka

a štáb wehrmachtu.

Po osvobození Československa se do prostor opět vrátilo velitelství III. sboru československé armády. V rámci mohutné reorganizace se v padesátých letech v Brně zřídila

Vojenská technická akademie, jejíž velitelství

budovu převzalo. Od roku 1951 tak začíná

tradice Brna i jako města s  přítomností

významné vojenské vysoké školy. Dnes je

v budově umístěno vedení Univerzity obrany,

rektorát a děkanáty obou brněnských fakult,

tedy Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií a mnoho jednotlivých kateder, které plní i její výzkumnou funkci. V Hradci Králové pak sídlí i další důležitá

část Univerzity obrany, Fakulta vojenského

zdravotnictví, která vychovává vojenské lékaře, bez nichž by se armáda rozhodně také

neobešla.

Dalšími významnými objekty v Brně jsou

kasárna na Šumavské, které navazují už na

rakousko-uherskou tradici ozbrojených sil

dislokovaných na jižní Moravě. Původní

kasárna byla kdysi dokonce hned vedle

objektu Nové radnice na Dominikánském

náměstí, kde je dnes Pasáž Jalta. Tato kasárna

postupně přestala kapacitně vyhovovat

a v roce 1904 se postavil pro městskou vojenskou posádku charakteristický prstenec

budov obklopující volnou zpevněnou plochu

sloužící jako cvičiště a místo konání přehlídek.

Do kasáren na Šumavské rukovali především občané města Brna a obyvatelé z blízkého okolí. Židenická kasárna (pěchotní)

a kasárna Černá Pole (jezdecká) byla shodně

dostavěna v roce 1927. To, že i těmito místy

kráčela historie, nám připomíná už jen to, že

v lednu 1933 byl v Židenických kasárnách

zmařen pokus o fašistický puč. Právě zde

sloužil na konci třicátých let i Adolf Opálka

jako pozdější velitel výsadku, který měl za

úkol zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha na území protektorátu Čechy a Morava.

Armáda patří mezi pilíře státu, její prestiž

postupně stoupá, vojenské řemeslo se stává

atraktivním a dokazuje to i vyšší zájem o studium na Univerzitě obrany. Jistě tomu napomohlo i to, že od roku 2005 je naše armáda

plně profesionální a je budována na dobrovolném základě. Branná povinnost je nadále

vyžadována pouze při ohrožení státu nebo

za válečného stavu. Mgr. Tomáš Řepa ■

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2020

DOBROVOLNĚ

SE BUDE UKLÍZET

I LETOS

V minulém roce se do úklidů zapojilo

celkem 157 163 dobrovolníků, kteří

během 3 895 akcí uklidili 2 613 tun

odpadů, uvedli u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků organizátoři

akce Ukliďme svět, ukliďme Česko.

Mezinárodním dnem dobrovolníků je

již přes 30 roků 5. prosinec, který na

začátku adventu připomíná, jak jsou dobrovolníci důležití pro společnost. Právě

k tomuto datu proto shrnují pořadatelé

naší největší dobrovolnické akce z Českého svazu ochránců přírody a spolku

Ukliďme Česko výsledky úklidové sezony. Ty již poněkolikáté v řadě překonaly

výsledky let předchozích, což dokazuje

sílící význam tématu ochrany přírody

a životního prostředí u nejširší veřejnosti.

Hlavním tématem ročníku byly pneumatiky, jejichž pohazování na nejrůznějších místech v obcích, kolem komunikací

a dokonce i v přírodě, je bohužel stále

rozšířeným nešvarem.

Navzdory stoupajícímu  množství

sebraného odpadu to organizátoři akce

s černými skládkami vidí pozitivně. Tradiční organizátoři jich totiž hlásí čím dál

méně, je více dobrovolníků a méně

odpadu.

Letos se akce bude konat opět v tradičním dubnovém termínu, konkrétně

v sobotu 4. dubna, termín mezinárodního

úklidového dne pak připadá na 19. září.

Všichni, kteří se chtějí připojit ke stále

sílícímu úklidovému hnutí, se mohou hlásit již teď na www.UklidmeCesko.cz, kde

získají všechny potřebné informace.

Radek Janoušek

■