Informujeme

HRDÁ INSTITUCE V CENTRU BRNA

Univerzita obrany je jedinou vojenskou vysokou školou v České republice a vznikla sloučením Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově, Vojenské akademie v Brně a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové v září 2004. I v mezinárodním měřítku se jedná o významnou instituci, protože spolupracuje s mnoha zahraničními vojenskými univerzitami a odbornými pracovišti. Jako odborný asistent Univerzity obrany, který zde přednáší vojenskou historii, bych rád čtenářům zpravodaje Brno-střed i jako bývalý zastupitel této největší a nejpočetnější brněnské městské části přiblížil, o jakou instituci se jedná, jakou má za sebou historii a proč na ni právem můžeme být hrdí. Nejcharakterističtější a v povědomí lidí žijících či pracujících v centru Brna nejvíce usazenou budovou Univerzity obrany je jednoznačně objekt velitelství na ulici Kounicova, kterému se díky originálnímu tvaru přezdívá rohlík. Ten byl postaven v roce 1937 podle projektu architekta Bohuslava Fuchse, který se významně podepsal na funkcionalistické tváři předválečného Brna. Výstavba reagovala na potřeby armády a po pouhém roce výstavby se do ní nastěhovalo zemské vojenské velitelství a velitelství III. armádního sboru. Vojákům však nebylo umožněno bojovat za obranu republiky, po obsazení země nacisty byla v  témže objektu umístěna posádka a štáb wehrmachtu. Po osvobození Československa se do prostor opět vrátilo velitelství III. sboru československé armády. V rámci mohutné reorganizace se v padesátých letech v Brně zřídila Vojenská technická akademie, jejíž velitelství budovu převzalo. Od roku 1951 tak začíná tradice Brna i jako města s  přítomností významné vojenské vysoké školy. Dnes je v budově umístěno vedení Univerzity obrany,

rektorát a děkanáty obou brněnských fakult, tedy Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií a mnoho jednotlivých kateder, které plní i její výzkumnou funkci. V Hradci Králové pak sídlí i další důležitá část Univerzity obrany, Fakulta vojenského zdravotnictví, která vychovává vojenské lékaře, bez nichž by se armáda rozhodně také neobešla. Dalšími významnými objekty v Brně jsou kasárna na Šumavské, které navazují už na rakousko-uherskou tradici ozbrojených sil dislokovaných na jižní Moravě. Původní kasárna byla kdysi dokonce hned vedle objektu Nové radnice na Dominikánském náměstí, kde je dnes Pasáž Jalta. Tato kasárna postupně přestala kapacitně vyhovovat a v roce 1904 se postavil pro městskou vojenskou posádku charakteristický prstenec budov obklopující volnou zpevněnou plochu sloužící jako cvičiště a místo konání přehlídek. Do kasáren na Šumavské rukovali především občané města Brna a obyvatelé z blízkého okolí. Židenická kasárna (pěchotní) a kasárna Černá Pole (jezdecká) byla shodně dostavěna v roce 1927. To, že i těmito místy kráčela historie, nám připomíná už jen to, že v lednu 1933 byl v Židenických kasárnách zmařen pokus o fašistický puč. Právě zde sloužil na konci třicátých let i Adolf Opálka jako pozdější velitel výsadku, který měl za úkol zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha na území protektorátu Čechy a Morava. Armáda patří mezi pilíře státu, její prestiž postupně stoupá, vojenské řemeslo se stává atraktivním a dokazuje to i vyšší zájem o studium na Univerzitě obrany. Jistě tomu napomohlo i to, že od roku 2005 je naše armáda plně profesionální a je budována na dobrovolném základě. Branná povinnost je nadále vyžadována pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu. Mgr. Tomáš Řepa ■

12 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2020

DOBROVOLNĚ SE BUDE UKLÍZET I LETOS

V minulém roce se do úklidů zapojilo celkem 157 163 dobrovolníků, kteří během 3 895 akcí uklidili 2 613 tun odpadů, uvedli u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků organizátoři akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Mezinárodním dnem dobrovolníků je již přes 30 roků 5. prosinec, který na začátku adventu připomíná, jak jsou dobrovolníci důležití pro společnost. Právě k tomuto datu proto shrnují pořadatelé naší největší dobrovolnické akce z Českého svazu ochránců přírody a spolku Ukliďme Česko výsledky úklidové sezony. Ty již poněkolikáté v řadě překonaly výsledky let předchozích, což dokazuje sílící význam tématu ochrany přírody a životního prostředí u nejširší veřejnosti. Hlavním tématem ročníku byly pneumatiky, jejichž pohazování na nejrůznějších místech v obcích, kolem komunikací a dokonce i v přírodě, je bohužel stále rozšířeným nešvarem. Navzdory stoupajícímu  množství sebraného odpadu to organizátoři akce s černými skládkami vidí pozitivně. Tradiční organizátoři jich totiž hlásí čím dál méně, je více dobrovolníků a méně odpadu. Letos se akce bude konat opět v tradičním dubnovém termínu, konkrétně v sobotu 4. dubna, termín mezinárodního úklidového dne pak připadá na 19. září. Všichni, kteří se chtějí připojit ke stále sílícímu úklidovému hnutí, se mohou hlásit již teď na www.UklidmeCesko.cz, kde získají všechny potřebné informace. Radek Janoušek

■