Volný čas

ČAS RYTÍŘŮ

DALEKÝCH MOŘÍ

V Pavilonu Anthropos na Pisárecké 5 od

17. července představí brněnského rodáka,

sběratele a mecenáše Jindřicha Vávru.

Na výstavě Čas rytířů dalekých moří budou

k vidění fotografické doklady ze zámořských

cest významného lékaře a přírodovědce z let

1865 až 1879.

Jeho fotografické sběry jsou unás zcela mimořádné a nebyly jako celek dosud prezentovány.

Knejpůsobivějším náleží záběry zvýchodní ajihovýchodní Asie, severní Afriky a Austrálie. Vedle

řady anonymních děl Vávrův soubor zahrnuje

také albuminové pozitivy zéry mokrého kolodiového  procesu od fotografů světové proslulosti,

jakým byl vIndii Brit Samuel Bourne nebo vJaponsku, Číně a Thajsku Rakušan Wilhelm Burger.

Jindřich Vávra byl také jedním z nejvýznamnějších donátorů Františkova muzea, dnešního Moravského zemského muzea, ale také

muzeí vídeňských.

Výstava bude současně prezentovat

Vávrovy etnografické, numismatické, zoologické a botanické sbírky z druhé poloviny 19.

století. Za své zásluhy v oblasti vědy byl vedle

jiných ocenění honorován čestným titulem

Rytíř Dalekých moří. Výstava je pro veřejnost

(mav) ■

přístupná až do ledna 2021.

ZA BRNĚNSKÝMI CHRÁMY

Najděte přes léto útočiště v brněnských

svatostáncích – chládek, přítmí, klid ke kontemplaci a údiv nad bohatstvím liturgické

tradice. TIC Brno vás letos navíc zve do

čtveřice předních svatyň, do nichž se

návštěvníci jinak dostávají jen složitě.

Od úterka do soboty se můžete podívat

do baziliky Nanebevzetí Panny Marie, kostela svatého Tomáše, u obou v době od

13.30 do 17.30 hodin, do Červeného kostela

a kostela svatého Michala, vždy od 14.00

do 18.00 hodin, a to od 15. června až do

15. září. V uvedených časech budou v kostelích čekat průvodci, kteří vám přiblíží jejich

historii a umělecké přednosti.

Navíc letos TIC Brno zorganizoval sérii

tematických komentovaných prohlídek, které

mohou překvapit i zkušené Brňáky. Věděli

jste, kde jsou ty největší varhany, kde se schodiště vine jako DNA a kde je chrámová loď

skrytá za normální uliční frontou? Vyzvedněte

si k tomu kapesního průvodce brněnskými

chrámy a především nejnovější pracovní list

Znáš kostely v centru Brna? Zabaví děti, ale

obzory rozšíří i dospělým.

Další tematické prohlídky najdete na stránce www.ticbrno.cz/brnoajehochramy.

Program Brno a jeho chrámy je celý zdarma. Tematické prohlídky je z kapacitních

důvodů třeba rezervovat předem. Učinit tak

můžete na infocentrech TIC Brno nebo

Jan Gerych ■

on-line.

foto: Michal Růžička, TIC Brno

VIRTUÁLNÍ KNIHOVNA AKCE K

Moravská zemská knihovna představuje

virtuální knihovnu k 70. výročí komunistického zásahu proti klášterům.

Katolická církev představovala nejlépe

organizovanou nestátní moc v poválečném

Československu. Z pohledu komunistů šlo

o odvěkého nepřítele, proti němuž zahájili

odvetné tažení už bezprostředně po skončení druhé světové války. Likvidace řeholních

řádů a kongregací byla součástí mocenského

plánu na minimalizaci politického, kulturního

i ekonomického vlivu katolíků v poúnorovém

státě. K nejviditelnějším momentům realizace

tohoto plánu patří akce K z roku 1950.

Právě této události měla být původně

věnována výstava v galerii knihovny,

v důsledku jejich uzavření však byla přepracována do on-line podoby, čímž vznikla tematická virtuální knihovna Akce K. Dostupná je

na adrese www.akcek.knihovny.cz.

Hned na úvodní straně je možné si přehrát videovzkaz, který pro účely webu natočil brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Na přípravě projektu se podílely týmy portálů

Knihovny.cz a Digitálníknihovna.cz, jež provozuje Moravská zemská knihovna. Vše

pod odborným dohledem Odboru rukopisů

a starých tisků knihovny.

Po akci K zůstaly nejenom lidské oběti, ale

i opuštěné kláštery, které byly určeny pro

civilní či vojenské použití, popřípadě k rozpadu. Spolu s kláštery byly zabaveny i vzácné

klášterní knihovny budované po staletí, celé

části těchto fondů byly zničeny či rozkradeny,

zbytky byly následně svěřeny do správy krajských knihoven. Univerzitní knihovna, dnes

Moravská zemská knihovna, byla jednou ze

svozových knihoven, které měly klášterní

knihovny převzít. Díky postoji tehdejších

brněnských knihovníků, mezi nimiž hrál nejvýznamnější roli doktor Vladislav Dokoupil,

správce oddělení starých tisků, došlo k tomu,

že knihy nejenom nebyly anonymně rozpuštěny do knihovního fondu, ale byly uchovány

jako původní celky, zkatalogizovány a odborně ošetřeny. Tím se zabránilo jejich ztrátě

a zničení. Tento vztah k uchovávaným klášterním knihovnám byl církevními řády oceněn

po roce 1989 a v důsledku toho byla knihovna

požádána, aby nad řadou těchto knižních

celků nevyčíslitelné hodnoty nadále převzala

správcovskou či odbornou patronaci. V minu-

24 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2020

lém roce například deponovali své knihovny

v  MZK dominikáni ze Znojma či voršilky

v Brně. Nejzajímavější rukopisy z klášterních

knihoven z databáze Manuscriptorium si

mohou zájemci prohlédnout on-line ve zvláštní sekci webu.

Všechny kapitoly jsou doplněny rozšiřujícími zdroji zejména z portálů

Knihovny.cz a Digitalniknihovna.cz. Jde hlavně o tipy na související literaturu a články

z dobového tisku. Díky spolupráci s Archivem

bezpečnostních složek web obsahuje i plné

verze vybraných autentických dokumentů,

například pokyny pro SNB v rámci přípravy

na akci K či první zprávu StB o průběhu akce.

Zveřejněny jsou zde i dokumenty a fotografie

ilustrující zkázu některých klášterních

knihoven. Další materiály poskytl Památník

obětem internace v Králíkách, nechybějí ani

odkazy na populárně-naučné dokumenty

České televize nebo na videa s pamětníky

z projektu Paměť národa. Výsledkem tedy

není jen výstava, ale celá virtuální knihovna,

která může sloužit jako trvalý zdroj pro poznání této traumatické kapitoly českých dějin.

Martina Šmídtová

■