Historie

PŘÍBĚHY DOMŮ: SOKOLSKÝ LAZARET

Myslím si, že můj vztah k Sokolu je dobře

znám i těm, kteří se sokolskou organizací

neměli nikdy nic společného. Sokol se totiž

stal součástí mého života už od útlého dětství, a tak se vám dnes pokusím převyprávět příběh jednoho domu, který tak trošku

může i za to, že jsem se sokolem stal nakonec i já.

Když procházíte Francouzskou ulicí, tak

kolem domu s číslem 87 projdete jistě bez

většího povšimnutí. V podstatě malý řadový

dům s fasádou oproštěnou od dekorací vám

ničím nenapoví, že právě zde se skrývá jedna

z brněnských sokoloven, kde se dokonce

během první světové války ošetřovali ranění

vojáci z různých evropských bojišť a kde se

konaly tajné konspirační schůzky sokolských

odbojářů. Ale nepředbíhejme.

Brněnský Sokol byl založen už koncem

šedesátých let 19. století a záhy se začal šířit

i do okolních obcí a měst, jakými byly Husovice, Královo Pole, Židenice a další. V roce

1892 vznikla dokonce na území tehdejšího

města Brna druhá sokolská jednota, nazývaná

jako Sokol Tyrš, později Sokol Brno II. Na rozdíl

od svého staršího bratra – Sokola Brno I –

tvořili druhou sokolskou jednotu převážně

nemajetní členové, zejména pak dělníci

a tovaryši z brněnských továren. Právě proto

byla také jednota hanlivě označována jako

ševcovská. Sociální zázemí členů Sokola Tyrš

však nebylo překážkou nebývalému nadšení

pro sokolské ideály a sokolové se tak ihned

po svém založení vrhli do spolkové činnosti.

Obtížnější situace ovšem nastala při hledání

chybějících tělocvičných prostor. Pro první

veřejná cvičení se sokolové rozhodli využít

sál českého divadla, dnes již neexistující stavby na Veveří ulici, kde stojí takzvaný Bílý dům.

Prostory divadla však byly od počátku vnímány jako nutné provizorium, a tak se výbor jednoty snažil ve městě opatřit vhodnější. Už pro

následující rok nalezl Sokol Tyrš takové prostory v hostinci na Giskrově, dnes Kounicově

ulici. V sále hostince a také v jeho zahradě

se sokolové každodenně scházeli ke společnému cvičení. Příliv hostů a pořádání vlastních

zábav však jednotě bránily v aktivitách, a proto

se opět musel Sokol přestěhovat do nově

pronajatých prostor, tentokrát dokonce na

ulici Zvonařka a poté také na Cejlu. V tomto

období byl jedním z členů Sokola Brno II František Pavlík, který svojí tragickou smrtí vstoupil

do dějin. Teprve dvacetiletý dělník byl zavražděn v roce 1905 u Besedního domu během

demonstrací, požadujících zřízení české vysoké školy v Brně. Jeho tragická smrt ve své

době zasáhla celé Brno. Reagoval na ni

dokonce Leoš Janáček svojí sonátou nazvanou Z ulice 1. X. 1905, a jeho pohřbu se účastnilo na 80 tisíc lidí.

Nadějné vyhlídky pro jednotu nastaly

v roce 1910, kdy se Sokol rozhodl zakoupit

řadový dům na ulici Františka Josefa 117, dnes

Francouzské, v části, která byla nazývána

Josefov, a ve které se soustředily převážně

malé dělnické domky pro pracující z nedalekých továren. Po zakoupení domu se jednota rozhodla vybudovat si v jeho zahradě

vlastní sokolovnu. V říjnu roku 1913 mohl Sokol

Tyrš uskutečnit slavnost položení základního

kamene a v lednu roku 1914 již stáli sokolové

na značkách ve své nové tělocvičně, aby zde

zahájili nácvik na blížící se sokolský slet.

Brněnský slet v roce 1914 měl být akcí mimořádného významu. Jednalo se o vůbec první

velký slet konaný mimo Prahu s deputacemi

sokolských jednot nejen z Čech a Moravy,

ale i z Rakouska a dalších zemí. Protože

německé vedení města nepovolilo uskutečnit

slet v Brně, rozhodli se sokolové požádat

o jeho uskutečnění v tehdy samostatném

městě s českou správou, v Králově Poli, jehož

vedení žádosti vyhovělo. V areálu dnešní farmaceutické univerzity vzniklo pro tento účel

velké sletiště a sokolové ze všech jednot

České obce sokolské zde stanuli 28. června

před zraky desetitisíců nadšených diváků,

aby předvedli harmonické pohyby svých

prostných. Mezi cvičenci nechyběli ani sokolové ze Sokola Brno II. Cvičení sokolů však

netrvalo příliš dlouho. Téhož dne totiž došlo

v asi osm set kilometrů vzdáleném Sarajevu

k atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévodu Ferdinanda D´Este, a slet

Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2020 | 13