Historie
PŘÍBĚHY DOMŮ: SOKOLSKÝ LAZARET
Myslím si, že můj vztah k Sokolu je dobře
znám i těm, kteří se sokolskou organizací
neměli nikdy nic společného. Sokol se totiž
stal součástí mého života už od útlého dětství, a tak se vám dnes pokusím převyprávět příběh jednoho domu, který tak trošku
může i za to, že jsem se sokolem stal nakonec i já.
Když procházíte Francouzskou ulicí, tak
kolem domu s číslem 87 projdete jistě bez
většího povšimnutí. V podstatě malý řadový
dům s fasádou oproštěnou od dekorací vám
ničím nenapoví, že právě zde se skrývá jedna
z brněnských sokoloven, kde se dokonce
během první světové války ošetřovali ranění
vojáci z různých evropských bojišť a kde se
konaly tajné konspirační schůzky sokolských
odbojářů. Ale nepředbíhejme.
Brněnský Sokol byl založen už koncem
šedesátých let 19. století a záhy se začal šířit
i do okolních obcí a měst, jakými byly Husovice, Královo Pole, Židenice a další. V roce
1892 vznikla dokonce na území tehdejšího
města Brna druhá sokolská jednota, nazývaná
jako Sokol Tyrš, později Sokol Brno II. Na rozdíl
od svého staršího bratra – Sokola Brno I –
tvořili druhou sokolskou jednotu převážně
nemajetní členové, zejména pak dělníci
a tovaryši z brněnských továren. Právě proto
byla také jednota hanlivě označována jako
ševcovská. Sociální zázemí členů Sokola Tyrš
však nebylo překážkou nebývalému nadšení
pro sokolské ideály a sokolové se tak ihned
po svém založení vrhli do spolkové činnosti.
Obtížnější situace ovšem nastala při hledání
chybějících tělocvičných prostor. Pro první
veřejná cvičení se sokolové rozhodli využít
sál českého divadla, dnes již neexistující stavby na Veveří ulici, kde stojí takzvaný Bílý dům.
Prostory divadla však byly od počátku vnímány jako nutné provizorium, a tak se výbor jednoty snažil ve městě opatřit vhodnější. Už pro
následující rok nalezl Sokol Tyrš takové prostory v hostinci na Giskrově, dnes Kounicově
ulici. V sále hostince a také v jeho zahradě
se sokolové každodenně scházeli ke společnému cvičení. Příliv hostů a pořádání vlastních
zábav však jednotě bránily v aktivitách, a proto
se opět musel Sokol přestěhovat do nově
pronajatých prostor, tentokrát dokonce na
ulici Zvonařka a poté také na Cejlu. V tomto
období byl jedním z členů Sokola Brno II František Pavlík, který svojí tragickou smrtí vstoupil
do dějin. Teprve dvacetiletý dělník byl zavražděn v roce 1905 u Besedního domu během
demonstrací, požadujících zřízení české vysoké školy v Brně. Jeho tragická smrt ve své
době zasáhla celé Brno. Reagoval na ni
dokonce Leoš Janáček svojí sonátou nazvanou Z ulice 1. X. 1905, a jeho pohřbu se účastnilo na 80 tisíc lidí.
Nadějné vyhlídky pro jednotu nastaly
v roce 1910, kdy se Sokol rozhodl zakoupit
řadový dům na ulici Františka Josefa 117, dnes
Francouzské, v části, která byla nazývána
Josefov, a ve které se soustředily převážně
malé dělnické domky pro pracující z nedalekých továren. Po zakoupení domu se jednota rozhodla vybudovat si v jeho zahradě
vlastní sokolovnu. V říjnu roku 1913 mohl Sokol
Tyrš uskutečnit slavnost položení základního
kamene a v lednu roku 1914 již stáli sokolové
na značkách ve své nové tělocvičně, aby zde
zahájili nácvik na blížící se sokolský slet.
Brněnský slet v roce 1914 měl být akcí mimořádného významu. Jednalo se o vůbec první
velký slet konaný mimo Prahu s deputacemi
sokolských jednot nejen z Čech a Moravy,
ale i z Rakouska a dalších zemí. Protože
německé vedení města nepovolilo uskutečnit
slet v Brně, rozhodli se sokolové požádat
o jeho uskutečnění v tehdy samostatném
městě s českou správou, v Králově Poli, jehož
vedení žádosti vyhovělo. V areálu dnešní farmaceutické univerzity vzniklo pro tento účel
velké sletiště a sokolové ze všech jednot
České obce sokolské zde stanuli 28. června
před zraky desetitisíců nadšených diváků,
aby předvedli harmonické pohyby svých
prostných. Mezi cvičenci nechyběli ani sokolové ze Sokola Brno II. Cvičení sokolů však
netrvalo příliš dlouho. Téhož dne totiž došlo
v asi osm set kilometrů vzdáleném Sarajevu
k atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévodu Ferdinanda D´Este, a slet
Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2020 | 13