Kultura
DUŠE BRNA – ČÁST XIII.
Je mnoho možností, jak vnímat svoje město. Vyhledávat zelené oázy, zastavit se
a zvednout oči ke střechám domů, objevovat málo známá zákoutí, hledat rušná
náměstí nebo nové hospůdky, každý podle
svých zálib. Možností je v našem městě
jistě nepřeberně. Každé město má navíc
svoji duši. Jak hledat duši Brna, o to se
v minulosti pokoušeli básníci, historici,
architekti i umělci.
V našem seriálu vám nabízíme pohled na
naše město z mnoha různých pohledů známých osobností. Dnes jsme vybrali ukázku
z textu PhDr. Václava Svobody, dlouholetého
ředitele odboru komunikace Brněnských
veletrhů a výstav. V. Svoboda je autorem
několika publikací, které se zabývají historií
veletrhů a také historií brněnského výstaviště.
Některé činnosti patří lidstvu od nepaměti
a obchod je jednou z nich. Procházel civilizacemi a klestil si cestu, aniž nějak zásadně
změnil svou podstatu – v mezilidské komunikaci i v neutuchající snaze prodat se ziskem.
Obchod si velmi záhy pořídil i své vlastní
instituce. Mezi nimi také nejprve výroční trhy,
později veletrhy i výstavy. Obchod nemohl
Brno obejít. Toto město, geograficky ležící
doslova uprostřed Evropy, by si toho ani
nezasluhovalo. A tak již před udělením městských práv Brnu v roce 1243 se v tomto středoevropském městě konaly výroční trhy, později pak také výstavy a veletrhy. Za zdmi
dávných časů středověku zůstaly archiválie
četně svědčící o tom, jak se kdysi na brněnských jarmarcích obchodovalo. Teprve když
si i Morava a zejména Brno začaly osedlávat
závodní spřežení se jménem industrializace,
nabývaly brněnské výroční trhy podoby
evropských veletrhů. Evropou zcestovalý
brněnský fabrikant Hopf se koncem 18. století
docela uznale vyjadřuje o brněnských výročních trzích, když tvrdí: „Brno není možno srovnávat s Vídní, Berlínem nebo Hamburkem,
ale čtyři brněnské výroční trhy se podobají
veletrhům. Nejsou tak velké jako v Lipsku,
Brunšviku nebo ve Frankfurtu, ale předčí
veletrhy Kasselské. Přijíždějí na ně velkoobchodníci z Vídně, Lince, Saska, Norimberku,
Štýrska, Opavy i z Uher a z Turecka a všichni
moravští i další cizí fabrikanti.“
Zatímco v c. k. monarchii zavládlo před 150
lety po krátké euforii politické dusno, průmysl
v Čechách a na Moravě bystře přepřáhl z koňských spřežení na parní pohon. Činily se
brněnské textilky a vznikající strojírenské podniky. Tehdejší brněnské veletrhy držely s výro-
bou a obchodem krok. Vídeň nebyla vždy
macešská ke svému „předměstí“, a tak roku
1822 dekretem upravila obchodování na
brněnských výročních trzích po vzoru lipských a frankfurtských veletrhů.
V polovině minulého století brněnská
obchodní komora s hrdostí oznamovala, že
na sedmi brněnských výročních trzích dosahuje polovinu obratu lipských veletrhů. Do
Brna se totiž vozila hlavně vlna, ze které se
vyráběly především žádané textilní výrobky.
Světovou pověst si brněnské textilní výrobky
získaly také na světové výstavě v Londýně
v roce 1851.
Zhruba v tomto období v brněnských hospodářských kruzích sílí hlasy, které navozují
a podporují myšlenku postavit v Brně výstaviště. Tyto úvahy jsou po roce 1891 vyslovovány stále častěji. Pražané se totiž pyšnili
novým výstavištěm a Brno by si je zasloužilo
pro svůj průmyslový profil přinejmenším právě tak.
Po roce 1918 se situace zásadně změnila.
Československo se náhle ocitlo v nové hospodářské situaci a Brno se nacházelo ve středu nové republiky. Dva důvody pro to, aby
se vybudovalo ve státě nové výstaviště pro
mezinárodní veletrhy v Brně. Takto Brňané
argumentovali, ale vláda rozhodla, že se veletrhy, počínaje rokem 1920, budou konat v Praze. Brno se nevzdávalo, a když už nemělo
mít veletrhy, tak si aspoň pořídilo výstavní
trhy.
Pod názvem Brněnské výstavní trhy je
poprvé zahajoval ministr obchodu 7. srpna
1922. On a ostatní nehovořili od věci, když
připisovali těmto výstavám na danou dobu
nepochybně užitečná poslání: „… dosáhnout
předválečné úrovně, překlenout propasti
mezi městem a venkovem, povzbudit průmysl, ukázat, že máme co dohánět.“
O veletrzích žádná zmínka, ale připouští
se, že v Brně periodická výstavní činnost
bude i nadále pokračovat. Když však vláda
rozhodla o uspořádání výstavy k desátému
výročí samostatnosti Československé republiky, získal celý projekt nové finanční možnosti, a tím i netušený spád. Když už se v Brně
staví nové výstaviště, tak ať se na něm uspořádá Výstava soudobé kultury! Po desítkách
let nenaplněných přání se iniciátoři myšlenky
brněnského výstaviště dočkali.
Výstavní akciová společnost vznikla na
podzim 1927, a to se již na výstavišti stavělo.
Postupně zde vznikl jedinečný architektonický soubor označený o téměř sto let poz(je) I
ději jako stavba století.
28 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2022
POPELKA
V MAHENOVĚ
DIVADLE
Balet Národního divadla Brno připravuje nový balet pro celou rodinu, Popelku. Premiéra se odehraje 13. května
v Mahenově divadle.
Z šesti baletních opusů Sergeje Prokofjeva, jedné z největších hudebních
osobností 20. století, se dodnes hřejí na
diváckém výsluní balety dva, legendární
Romeo a Julie a pohádková Popelka. Ta
patří k baletům, které nejsou sevřeny
svěrací kazajkou původního choreografického provedení, a proto existuje řada
slavných i pozoruhodných inscenací,
které vznikají od padesátých let 20. století dodnes. Každá generace choreografů tak uvádí svoji Popelku, a Balet
Národního divadla Brno nyní uvádí
novou inscenaci, od roku 1953 již čtvrtou,
v choreografii Markéty Pimek Habalové.
Její atributy jsou současný pohybový
slovník, hravost i vtip. A jak říká sama
choreografka, nová Popelka bude pro
všechny malé i velké, kdo mají rádi
pohádkové příběhy, šťastné konce a stále věří, že laskavost a dobré srdce vždy
vítězí. Prokofjevova Popelka je tradiční
dětský titul, hraný a oblíbený po celém
světě. Choreografka při přípravě vlastní
Popelky vychází z klasického příběhu
francouzského spisovatele Charlese
Perraulta v souznění s Prokofjevovým
dílem. Strůjci kouzel zde nejsou tři oříšky,
ani strom lísky, jako u bratří Grimmů, ale
dobrá kmotřička víla. V baletu se můžete
těšit na známé zlé sestry a macechu, ale
i na hodné lesní bytosti a kouzelné víly,
které Popelce pomáhají. Na nové inscenaci se výtvarně podílela i další známá
česká jména, kostýmy navrhl Pavel Knolle a výpravu vytvořil David Janošek.
BcA. Zuzana Kernová
I