Názory občanů

MÁTE RÁDI PTÁČKY?

Kdo by neměl rád. V zimě, když mrzne,

k nám přilétávali na parapet a do krmítka, aby

se nasytili. V posledních letech je to ale velká

vzácnost. Sýkorky, stehlíky, hýly, čečetky

nebo pěnkavy vidíme jen vzácně. Nahradili

je ve městech zdivočelí holubi domácí.

Holubi nedovolí malým ptáčkům, aby se

přiblížili ke krmítkům, vše jim sezobou. Ptáčci,

které jsme měli rádi a učili je své děti poznávat, téměř zmizeli. Musí se uživit tím, co najdou

ve volné přírodě. Kvůli neomezenému přísunu potravy se nám holubi i v Brně-střed a historickém centru rozmnožují i mimo přírodou

vymezený čas. Některé páry vyhnízdí a vyvedou mladé i pětkrát za rok.

Holubi jsou rovněž biologická časovaná

bomba pro zdravotní rizika, například při přenosu ptačí chřipky. O holubech se také často

říká, že jsou „létající potkani“. Jsou totiž přenašeči, stejně jako klíšťata, nemocí jako klíšťová encefalitida a toxoplazmóza. Jejich těla

a peří zahrnují i další, pro nás nebezpečné

prvoky. Není proto dobré nechat uschnout

vyprané prádlo na balkoně, kde se holubi

pohybují. Zdraví neprospívá ani rozkládající

se holubí trus, který se mění v prach, a my jej

dýcháme. Holubi se přesně naučí létat do

míst dvorků, zahrádek a parků, kde ví, že najdou pravidelně stravu, a tam čekají. S vychytralostí holubů mají své špatné zkušenosti

i restaurátoři venkovních soch a ozdob secesních domů, které bývají i přes zábrany zcela

pokryté a zničené holubím trusem. Hroty, které se umísťují na nově zrekonstruované

budovy, nejsou účinné, protože holubi jsou

chytří a brodí se jimi jako rákosím. Odchyty

holubů nestačí. Přirozených nepřátel mají

málo a neosvědčilo se ani nasazení dravců.

Z těchto důvodů je velmi důležité, abyste,

vážení spoluobčané, holuby nekrmili

a nepodporovali jejich další množení. Především je potřebné, abyste neházeli holubům

cokoliv na zem. Do zahrádek, dvorků nebo

na parapety dávali malá krmítka, do kterých

se holub nedostane, a dbali na to, aby strava

určená pro malé ptáčky nepadala na zem,

pod krmítko. Tam se přiživují i nežádoucí hloVáclav Avega I

davci.

NÁBŘEŽÍ ŘEKY SVRATKY

Dovoluji si upozornit na stav nábřeží řeky

Svratky v současné době. Vedení města Brna

ve spolupráci s KAM realizuje nyní projekt

nového nábřeží řeky Svratky a tzv. protipovodňová opatření. V minulých měsících došlo ke

kácení stromů na nábřeží v rozsahu od ulice

Uhelná směrem ke koupališti Riviéra. Na nábřeží zbylo pouze pár stromů v řádu jednotek.

Došlo i ke kácení stromů, které se nenachází

na březích řeky, ale byly od něj vzdáleny v rozsahu až 100 m a to v oblasti Bakalova a Táborského nábřeží (upozorňuji, že se jednalo

o vzrostlé udržované parky), tyto stromy mohly

zůstat jistě zachovány. Tento masakr, který na

nábřeží proběhl, je velkou nejen ekologickou

škodou. Došlo k likvidaci celého biotopu v tomto území. Všichni víme, že za posledních deset

let v ČR napadlo malé množství srážek a povodeň zde byla naposledy v devadesátých letech

minulého století. V současné době se mění

klima na celé Zemi a vody nezadržitelně ubývá.

Je smysluplné, právě v této době, dělat ve zmiňovaném území protipovodňová opatření?

Proč se neudělalo referendum, zda nechat

nábřeží tak jak je nebo ne? Při procházce po

nábřeží se člověk rázem ocitne jako ve válečné

krajině. Toto nemá nic společného s ekologií.

Poznala jsem člověka, který sám před padesáti

lety ty nádherné stromy na Táborského nábřeží

sázel. Nyní tam zbyly jen pařezy. Pokud se

nově vysazené stromy ujmou, bude to zázrak.

Já jsem v posledních čtyřech letech zasadila

třicet stromů a vydržely pouze čtyři. Já osobně

mám psychické trauma po procházce po tomto

zmasakrovaném nábřeží a vím, že nejsem

sama, kdo se takto v Brně cítí. V této době je

potřeba více než kdykoliv předtím, život chránit

a ne jej ničit. Zničit život dokáže každý během

vteřiny, ale pečovat o něj a chránit jej už málokdo. Přeji všem, abyste došli v životě k tomuto

poznání, a to co možná nejdříve. Všichni máme

zodpovědnost za svoje činy a za to, co se tady

děje a jejich následky v budoucnu zažijeme

všichni. Země je jen jedna a všichni jsme na

Marta Beníšková I

jedné lodi.

KOHO ZAJÍMAJÍ LIDÉ ZA ŘEKOU?

V poslední době nabývám znepokojivého

dojmu, že občané MČ Brno-střed žijící za

řekou Svratkou směrem od centra nejsou

bráni jako partner pro komunikaci závažných

kroků ze strany města. Především v okolí

Táborského nábřeží. V plné šíři se to odhalilo

s prokácením vzrostlých stromů podél řeky

a souvisejícími opatřeními.

Nikdo se nás jako občanů nezeptal, jak

bychom chtěli, aby to tu vypadalo po realizaci

protipovodňových opatření a jak by bylo možné alespoň část vzrostlých a zdravých stromů

zachránit. Nové stromy v korytě řeky navíc nikdy nevytvoří stejnou ochranu před hlukem,

zplodinami a prachem ze silnice za řekou, jako

ty, co stály na obou březích na její úrovni.

Dokonce nebyla ani přesunuta všemi oblíbená

moruše, byla prostě jen pokácena. Stejně jako

bezmála tisíc dalších stromů na nábřeží.

Dopravní značení jak na silnici, tak na stezce vůbec neodráží stav stavby a nesmyslně

a zbytečně tak všechny omezuje. Některé

dopravní značky se válejí na chodníku na

ulici Ludmily Konečné, ztěžují průchod chodců a ohrožují děti.

Samostatnou kapitolou je uzavřená lávka

u přechodu přes Poříčí, který byl zrušen již

v říjnu 2019. I když bylo ze strany města přislíbeno otevření lávky v provizorním režimu ještě

před realizací protipovodňových opatření, již

se tak nestane a na dokončený přechod budeme muset čekat další rok. Co je ale naprostý

vrchol, je neustálá snaha lávku zcela uzavřít,

jakkoliv je místní komunitou využívána, například pro krmení kachen a labutí.

Velmi nám tu navíc chybí dětské hřiště

a dosud to nevypadá, že bychom se nějakého dočkali, přestože vhodného prostoru je

tu dostatek. I pozemek na ulici Kamenná se

známou Švachulovou zatáčkou v podobě

obrovské ocelové rampy by šel využít výrazně lépe.

Apeluji na představitele městské části, zajímejte se o nás a usilujte i na úrovni města

o větší zapojení veřejnosti z Brna-středu do

rozhodování o jakýchkoliv krocích, které mají

vliv na životy nás a našich dětí.

Tomáš Psota

Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2022

I