Názory občanů
MÁTE RÁDI PTÁČKY?
Kdo by neměl rád. V zimě, když mrzne,
k nám přilétávali na parapet a do krmítka, aby
se nasytili. V posledních letech je to ale velká
vzácnost. Sýkorky, stehlíky, hýly, čečetky
nebo pěnkavy vidíme jen vzácně. Nahradili
je ve městech zdivočelí holubi domácí.
Holubi nedovolí malým ptáčkům, aby se
přiblížili ke krmítkům, vše jim sezobou. Ptáčci,
které jsme měli rádi a učili je své děti poznávat, téměř zmizeli. Musí se uživit tím, co najdou
ve volné přírodě. Kvůli neomezenému přísunu potravy se nám holubi i v Brně-střed a historickém centru rozmnožují i mimo přírodou
vymezený čas. Některé páry vyhnízdí a vyvedou mladé i pětkrát za rok.
Holubi jsou rovněž biologická časovaná
bomba pro zdravotní rizika, například při přenosu ptačí chřipky. O holubech se také často
říká, že jsou „létající potkani“. Jsou totiž přenašeči, stejně jako klíšťata, nemocí jako klíšťová encefalitida a toxoplazmóza. Jejich těla
a peří zahrnují i další, pro nás nebezpečné
prvoky. Není proto dobré nechat uschnout
vyprané prádlo na balkoně, kde se holubi
pohybují. Zdraví neprospívá ani rozkládající
se holubí trus, který se mění v prach, a my jej
dýcháme. Holubi se přesně naučí létat do
míst dvorků, zahrádek a parků, kde ví, že najdou pravidelně stravu, a tam čekají. S vychytralostí holubů mají své špatné zkušenosti
i restaurátoři venkovních soch a ozdob secesních domů, které bývají i přes zábrany zcela
pokryté a zničené holubím trusem. Hroty, které se umísťují na nově zrekonstruované
budovy, nejsou účinné, protože holubi jsou
chytří a brodí se jimi jako rákosím. Odchyty
holubů nestačí. Přirozených nepřátel mají
málo a neosvědčilo se ani nasazení dravců.
Z těchto důvodů je velmi důležité, abyste,
vážení spoluobčané, holuby nekrmili
a nepodporovali jejich další množení. Především je potřebné, abyste neházeli holubům
cokoliv na zem. Do zahrádek, dvorků nebo
na parapety dávali malá krmítka, do kterých
se holub nedostane, a dbali na to, aby strava
určená pro malé ptáčky nepadala na zem,
pod krmítko. Tam se přiživují i nežádoucí hloVáclav Avega I
davci.
NÁBŘEŽÍ ŘEKY SVRATKY
Dovoluji si upozornit na stav nábřeží řeky
Svratky v současné době. Vedení města Brna
ve spolupráci s KAM realizuje nyní projekt
nového nábřeží řeky Svratky a tzv. protipovodňová opatření. V minulých měsících došlo ke
kácení stromů na nábřeží v rozsahu od ulice
Uhelná směrem ke koupališti Riviéra. Na nábřeží zbylo pouze pár stromů v řádu jednotek.
Došlo i ke kácení stromů, které se nenachází
na březích řeky, ale byly od něj vzdáleny v rozsahu až 100 m a to v oblasti Bakalova a Táborského nábřeží (upozorňuji, že se jednalo
o vzrostlé udržované parky), tyto stromy mohly
zůstat jistě zachovány. Tento masakr, který na
nábřeží proběhl, je velkou nejen ekologickou
škodou. Došlo k likvidaci celého biotopu v tomto území. Všichni víme, že za posledních deset
let v ČR napadlo malé množství srážek a povodeň zde byla naposledy v devadesátých letech
minulého století. V současné době se mění
klima na celé Zemi a vody nezadržitelně ubývá.
Je smysluplné, právě v této době, dělat ve zmiňovaném území protipovodňová opatření?
Proč se neudělalo referendum, zda nechat
nábřeží tak jak je nebo ne? Při procházce po
nábřeží se člověk rázem ocitne jako ve válečné
krajině. Toto nemá nic společného s ekologií.
Poznala jsem člověka, který sám před padesáti
lety ty nádherné stromy na Táborského nábřeží
sázel. Nyní tam zbyly jen pařezy. Pokud se
nově vysazené stromy ujmou, bude to zázrak.
Já jsem v posledních čtyřech letech zasadila
třicet stromů a vydržely pouze čtyři. Já osobně
mám psychické trauma po procházce po tomto
zmasakrovaném nábřeží a vím, že nejsem
sama, kdo se takto v Brně cítí. V této době je
potřeba více než kdykoliv předtím, život chránit
a ne jej ničit. Zničit život dokáže každý během
vteřiny, ale pečovat o něj a chránit jej už málokdo. Přeji všem, abyste došli v životě k tomuto
poznání, a to co možná nejdříve. Všichni máme
zodpovědnost za svoje činy a za to, co se tady
děje a jejich následky v budoucnu zažijeme
všichni. Země je jen jedna a všichni jsme na
Marta Beníšková I
jedné lodi.
KOHO ZAJÍMAJÍ LIDÉ ZA ŘEKOU?
V poslední době nabývám znepokojivého
dojmu, že občané MČ Brno-střed žijící za
řekou Svratkou směrem od centra nejsou
bráni jako partner pro komunikaci závažných
kroků ze strany města. Především v okolí
Táborského nábřeží. V plné šíři se to odhalilo
s prokácením vzrostlých stromů podél řeky
a souvisejícími opatřeními.
Nikdo se nás jako občanů nezeptal, jak
bychom chtěli, aby to tu vypadalo po realizaci
protipovodňových opatření a jak by bylo možné alespoň část vzrostlých a zdravých stromů
zachránit. Nové stromy v korytě řeky navíc nikdy nevytvoří stejnou ochranu před hlukem,
zplodinami a prachem ze silnice za řekou, jako
ty, co stály na obou březích na její úrovni.
Dokonce nebyla ani přesunuta všemi oblíbená
moruše, byla prostě jen pokácena. Stejně jako
bezmála tisíc dalších stromů na nábřeží.
Dopravní značení jak na silnici, tak na stezce vůbec neodráží stav stavby a nesmyslně
a zbytečně tak všechny omezuje. Některé
dopravní značky se válejí na chodníku na
ulici Ludmily Konečné, ztěžují průchod chodců a ohrožují děti.
Samostatnou kapitolou je uzavřená lávka
u přechodu přes Poříčí, který byl zrušen již
v říjnu 2019. I když bylo ze strany města přislíbeno otevření lávky v provizorním režimu ještě
před realizací protipovodňových opatření, již
se tak nestane a na dokončený přechod budeme muset čekat další rok. Co je ale naprostý
vrchol, je neustálá snaha lávku zcela uzavřít,
jakkoliv je místní komunitou využívána, například pro krmení kachen a labutí.
Velmi nám tu navíc chybí dětské hřiště
a dosud to nevypadá, že bychom se nějakého dočkali, přestože vhodného prostoru je
tu dostatek. I pozemek na ulici Kamenná se
známou Švachulovou zatáčkou v podobě
obrovské ocelové rampy by šel využít výrazně lépe.
Apeluji na představitele městské části, zajímejte se o nás a usilujte i na úrovni města
o větší zapojení veřejnosti z Brna-středu do
rozhodování o jakýchkoliv krocích, které mají
vliv na životy nás a našich dětí.
Tomáš Psota
Tato rubrika obsahuje názory občanů, které nejsou redakčně upravovány a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.
10 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2022
I