Historie

POZAPOMENUTÉ SPOLKY A SPOLEČNOSTI

Pohlednice spolku Sv. Josefské jednoty, který

měl své sídlo v hostinci U Modrého lva, který

stál na nároží dnešních ulic Křížové a Křídlovické

V Jezuitské ulici číslo 13 sídlil český spolek Dělnická řemeslnická jednota Svatopluk

Je známo, že člověk je tvor společenský,

těžce snáší samotu a rád se sdružuje s jinými lidmi do různých part, klubů, spolků,

společností, politických stran a bratrstev.

Bylo tomu tak už od pradávna a i v Brně

jich existovalo opravdu nemálo.

Každá občanská společnost je společností

občanů, jimž není lhostejné, co se kolem nich

děje, občanů, kteří se sdružují a scházejí

podle svých zálib a zaměření a občanů, kteří

chtějí i pro své město něco dobrého udělat.

Už ve 14. století založil brněnský měšťan

Mikuláš na svou dobu odvážnou společnost

zvanou Sekta svobodného myšlení. Propagovala prý zajímavé myšlenky, ale přesto se

už v roce 1371 musela rozejít. V 18. století

vzniklo v Brně také jakýmsi tajemnem opředené Bratrstvo Hvězdného či Hvězdového

kříže (Confraternitas de Stella Crucis), v jehož

čele stanul 4. února 1744 francouzský inženýr,

nadporučík Johann Lucas Ludwig de Toux.

Ač šlo o společnost nepříliš velkou a zabývající se spíše převážně mystikou, filozofií

a částečně oním pochybným hledáním kamene mudrců a elixíru života, stalo se bratrstvo

záhy terčem pronásledování a někteří jeho

členové byli dokonce uvězněni na Špilberku.

Ostatně v Brně působily tehdy i dvě zednářské lóže, které to však také neměly lehké.

V roce 1770 však vznikla v Brně i zcela praktická a zcela realisticky myslící Moravská

zemědělská společnost, která dala dokonce

podnět k zakládání dalších podobně zaměřených společností, z nichž posléze postupným spojením vznikla známá Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby,

přírodovědy a vlastivědy. To byla společnost

nanejvýš prospěšná, plodná a užitečná, která

opět dále iniciovala vznik dalších, byť i menších spolků.

Doslova jako houby po dešti začaly vznikat

v Brně různé spolky po roce 1848 a poté i po

roce 1867. Některé neměly sice dlouhého

trvání, ale jiné se naopak zapsaly do dějin

Brna písmem přímo zlatým. K těm patřila

například Moravská jednota sv. Cyrila a Metoděje, jako vlastně vůbec první a ryze český

spolek v Brně, dále Českomoravské bratrstvo

založené Františkem Matoušem Klácelem.

Oba tyto spolky se posléze spojily v Národní

jednotu, která sehrála v oblasti vzdělávání

a kultury v Brně nemalou roli. Ostatně právě

z ní vznikla ona známá a dosud živá Matice

moravská.

Protože Brno bylo vždy městem průmyslovým, nebyla vůbec nouze o spolky řemeslnické, dělnické a živnostenské. Ostatně i První

brněnský pěvecký a čtenářský spolek pro

dělníky a živnostníky byl založen už v roce

1867 a původně sdružoval jak české, tak

i německé dělnictvo. Ryze českým spolkem

však byla Dělnická řemeslnická jednota Svatopluk, která od roku 1868 sdružovala brněnské české řemeslnictvo a jeho zejména tovaryšskou a učednickou mládež. S touto

Řemeslnickou jednotou Svatopluk spolupracoval, jak známo, v jejím pěveckém sdružení

i sám Leoš Janáček.

Zajímavou organizací byla však v roce 1844

založená Zemská donucovací pracovna, jíž

se také říkalo Robotárna, v níž byl i Ochranný

spolek pro dozor, zaměstnání a polepšení

propuštěných trestanců a takzvaná Ochranovna pro zanedbanou mládež. V konečné

fázi sídlila na dnešní Lidické ulici.

Abychom nezapomněli, Brno mělo i dva

tělocvičné spolky, z nichž Moravský tělocvičný spolek, předchůdce to brněnského Sokola, založil JUDr. Ctibor Helcelet už v roce 1862

a v roce 1877 si brněnské německé obyva-

telstvo založilo svůj Turnverein, jehož tělocvična dosud stojí na Údolní ulici na úpatí

Špilberku.

Rozhodně však největší oblastí, v níž tato

občanská sdružení pracovala a působila,

byla oblast kultury. Mezi první spolky tohoto

zaměření patřil od roku 1837 německý čtenářský spolek zvaný Deutscher Leseverein,

jemuž pak od roku 1860 velice úspěšně konkuroval ryze český Filharmonický spolek

Beseda brněnská, který měl také čítárnu české literatury. To obojí české společenské

dění se pak všechno soustředilo do nově

zbudovaného Besedního domu, k jehož postavení byl dán podnět už v roce 1868. Kultura německá našla své místo v Německém

domě (Deutsches Haus), postaveném na

podnět německých obyvatel Brna v roce

1869. Ten Besední dům, stojící dodnes na

Komenského náměstí číslo 8, prošel dlouhou

a zajímavou historickou cestou a prožil mnohé. Německý dům stával na místě dnešního

parku na Moravském náměstí a dnes není

po něm památky, až na jeho podzemní prostory.

Připomínám ještě, že původně žádný

z těchto a všech ostatních spolků nebyl nikdy

dotován státem, nedožadoval se halasně

místa na slunci a účast v něm byla zcela dobrovolná. Byl sice vděčen za jakoukoliv finanční podporu, ale byl především místem, kam

lidé chodili rádi a kde se potkávali v pohodě.

Ostatně všechny tyto spolky pracovaly i pro

větší slávu města Brna. Pracovat pro takovýto

spolek bylo totiž ctí a vyznamenáním a urazili

bychom každého, jemuž bychom za to nabídli

finanční odměnu. Co takhle vzít si z oněch

našich předků alespoň kousíček příkladu,

když ne celý?

Milena Flodrová I

Foto: Brno – Staré pohlednice

a Brno – Zájezdní hostince a hotely,

nakladatelství Josef Filip, zal. 1938

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2022 | 13