Historie
POZAPOMENUTÉ SPOLKY A SPOLEČNOSTI
Pohlednice spolku Sv. Josefské jednoty, který
měl své sídlo v hostinci U Modrého lva, který
stál na nároží dnešních ulic Křížové a Křídlovické
V Jezuitské ulici číslo 13 sídlil český spolek Dělnická řemeslnická jednota Svatopluk
Je známo, že člověk je tvor společenský,
těžce snáší samotu a rád se sdružuje s jinými lidmi do různých part, klubů, spolků,
společností, politických stran a bratrstev.
Bylo tomu tak už od pradávna a i v Brně
jich existovalo opravdu nemálo.
Každá občanská společnost je společností
občanů, jimž není lhostejné, co se kolem nich
děje, občanů, kteří se sdružují a scházejí
podle svých zálib a zaměření a občanů, kteří
chtějí i pro své město něco dobrého udělat.
Už ve 14. století založil brněnský měšťan
Mikuláš na svou dobu odvážnou společnost
zvanou Sekta svobodného myšlení. Propagovala prý zajímavé myšlenky, ale přesto se
už v roce 1371 musela rozejít. V 18. století
vzniklo v Brně také jakýmsi tajemnem opředené Bratrstvo Hvězdného či Hvězdového
kříže (Confraternitas de Stella Crucis), v jehož
čele stanul 4. února 1744 francouzský inženýr,
nadporučík Johann Lucas Ludwig de Toux.
Ač šlo o společnost nepříliš velkou a zabývající se spíše převážně mystikou, filozofií
a částečně oním pochybným hledáním kamene mudrců a elixíru života, stalo se bratrstvo
záhy terčem pronásledování a někteří jeho
členové byli dokonce uvězněni na Špilberku.
Ostatně v Brně působily tehdy i dvě zednářské lóže, které to však také neměly lehké.
V roce 1770 však vznikla v Brně i zcela praktická a zcela realisticky myslící Moravská
zemědělská společnost, která dala dokonce
podnět k zakládání dalších podobně zaměřených společností, z nichž posléze postupným spojením vznikla známá Moravskoslezská společnost pro zvelebení orby,
přírodovědy a vlastivědy. To byla společnost
nanejvýš prospěšná, plodná a užitečná, která
opět dále iniciovala vznik dalších, byť i menších spolků.
Doslova jako houby po dešti začaly vznikat
v Brně různé spolky po roce 1848 a poté i po
roce 1867. Některé neměly sice dlouhého
trvání, ale jiné se naopak zapsaly do dějin
Brna písmem přímo zlatým. K těm patřila
například Moravská jednota sv. Cyrila a Metoděje, jako vlastně vůbec první a ryze český
spolek v Brně, dále Českomoravské bratrstvo
založené Františkem Matoušem Klácelem.
Oba tyto spolky se posléze spojily v Národní
jednotu, která sehrála v oblasti vzdělávání
a kultury v Brně nemalou roli. Ostatně právě
z ní vznikla ona známá a dosud živá Matice
moravská.
Protože Brno bylo vždy městem průmyslovým, nebyla vůbec nouze o spolky řemeslnické, dělnické a živnostenské. Ostatně i První
brněnský pěvecký a čtenářský spolek pro
dělníky a živnostníky byl založen už v roce
1867 a původně sdružoval jak české, tak
i německé dělnictvo. Ryze českým spolkem
však byla Dělnická řemeslnická jednota Svatopluk, která od roku 1868 sdružovala brněnské české řemeslnictvo a jeho zejména tovaryšskou a učednickou mládež. S touto
Řemeslnickou jednotou Svatopluk spolupracoval, jak známo, v jejím pěveckém sdružení
i sám Leoš Janáček.
Zajímavou organizací byla však v roce 1844
založená Zemská donucovací pracovna, jíž
se také říkalo Robotárna, v níž byl i Ochranný
spolek pro dozor, zaměstnání a polepšení
propuštěných trestanců a takzvaná Ochranovna pro zanedbanou mládež. V konečné
fázi sídlila na dnešní Lidické ulici.
Abychom nezapomněli, Brno mělo i dva
tělocvičné spolky, z nichž Moravský tělocvičný spolek, předchůdce to brněnského Sokola, založil JUDr. Ctibor Helcelet už v roce 1862
a v roce 1877 si brněnské německé obyva-
telstvo založilo svůj Turnverein, jehož tělocvična dosud stojí na Údolní ulici na úpatí
Špilberku.
Rozhodně však největší oblastí, v níž tato
občanská sdružení pracovala a působila,
byla oblast kultury. Mezi první spolky tohoto
zaměření patřil od roku 1837 německý čtenářský spolek zvaný Deutscher Leseverein,
jemuž pak od roku 1860 velice úspěšně konkuroval ryze český Filharmonický spolek
Beseda brněnská, který měl také čítárnu české literatury. To obojí české společenské
dění se pak všechno soustředilo do nově
zbudovaného Besedního domu, k jehož postavení byl dán podnět už v roce 1868. Kultura německá našla své místo v Německém
domě (Deutsches Haus), postaveném na
podnět německých obyvatel Brna v roce
1869. Ten Besední dům, stojící dodnes na
Komenského náměstí číslo 8, prošel dlouhou
a zajímavou historickou cestou a prožil mnohé. Německý dům stával na místě dnešního
parku na Moravském náměstí a dnes není
po něm památky, až na jeho podzemní prostory.
Připomínám ještě, že původně žádný
z těchto a všech ostatních spolků nebyl nikdy
dotován státem, nedožadoval se halasně
místa na slunci a účast v něm byla zcela dobrovolná. Byl sice vděčen za jakoukoliv finanční podporu, ale byl především místem, kam
lidé chodili rádi a kde se potkávali v pohodě.
Ostatně všechny tyto spolky pracovaly i pro
větší slávu města Brna. Pracovat pro takovýto
spolek bylo totiž ctí a vyznamenáním a urazili
bychom každého, jemuž bychom za to nabídli
finanční odměnu. Co takhle vzít si z oněch
našich předků alespoň kousíček příkladu,
když ne celý?
Milena Flodrová I
Foto: Brno – Staré pohlednice
a Brno – Zájezdní hostince a hotely,
nakladatelství Josef Filip, zal. 1938
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2022 | 13