Neziskové organizace

OHROŽENÉ DĚTI

Pandemie covid-19 zasahuje i děti a mládež více, než se zdá. Pomoc jim nabízejí

pracovníci Nízkoprahového zařízení pro

děti a mládež na Václavské 15.

Dnešní doba nám, sociálním pracovníkům, nepřináší jen četná omezení, ale také

výzvy, otázky a důvody k zamyšlení. Je pro

nás více stresující to, že se nějakou dobu

nedostaneme do obchodů, nebo spíše to,

že se nemůžeme setkávat? Co formuje člověka a následně i společnost největší

měrou? Je to dětství? A jak dnes, za současné situace, dětství vypadá?

Pojďme se nad těmito otázkami společně

zamyslet. Máte dojem, že jsou koronavirem

a současným stavem ve společnosti ohroženi jen lidé staří a nemocní? Omyl. Strádají

i děti. Pouze nemají svůj hlas. Sice všichni

známe Gretu Thunbergovou, ale kolik takových dětí, kterým se dostalo veřejného slyšení, na světě je? Hlasy dětí, o kterých chceme mluvit, slyšet nejsou, možná i proto, že

není nikdo, kdo by je chtěl poslouchat.

Pro všechny starosti a problémy současné doby na naše děti zapomínáme. V situaci, kdy si ani my sami nejsme schopni uvědomit veškeré důsledky nynějšího stavu, to

po našich dětech ani nemůžeme chtít. Děti

nemohou nést zodpovědnost za svůj vývoj,

ke kterému jim často chybí vzory i opora

těch, kteří by jim s tím mohli, a vlastně měli

pomáhat.

Kontakt omezený pouze na sociální sítě

není v žádném případě dostačující. Lidé

jsou od dětství formováni svým okolím

a sociálním prostředím. My dospělí jsme

zažívali normální dětství plné sociálních kontaktů a vlivů, které nás formovaly. Naše děti

však nyní právě tohle zažívat nemohou. Na

virtuální svět jsou sice zvyklé, ale rizika jeho

vlivu si ne vždy dokážou uvědomit. Je na

nás, jim to trpělivě vysvětlovat.

Představte si vývoj třináctileté dívky, která

následkem výchovy agresivním otcem, při

běžném křiku, podle svých slov, hledá místo,

kam si stoupnout, aby druhou ránu nechytila

o nábytek. Jak bude vypadat dospělost dvanáctiletého hocha, který každý den vypije

dvě piva a rodičům to nevadí, protože se

sami doma opíjí každý den?

Sociální izolace vede více než dříve k mylnému výkladu toho, co je běžné. Děti se

teď více setkávají s tím, že pití alkoholu,

násilí, neplnění povinností a podobně, je

normální a podle toho se chovají. Naše služba se na tyto děti zaměřuje, poskytuje jim

pomoc a oporu a pomáhá jim se za sebe

KLÍČ K POMOCI

postavit. Díky naší práci se daří tvořit mosty

mezi nimi a společností, která je často přehlíží až do doby, kdy se začnou chovat, jak

očekává.

Současný stav ale přináší mnoho limitů,

se kterými se musíme vyrovnávat. Naše práce se jako na mnoha jiných místech přesunula do virtuálního světa. Mnoho dětí ale

žije na pomezí. Nemohou žít v reálném světě, který je právě zavřený, ale nemohou žít

ani v tom virtuálním, protože často nemají

vybavení či připojení k internetu. Bývají to

právě ty děti, které vidíme v parcích, obchodech, děti, které nemají domov, do kterého

by se rády vracely. S těmito dětmi pracujeme, ale v této době se k nim dostáváme

velice obtížně.

V naší práci se za současné situace setkáváme daleko častěji s tím, že děti zažívají

neadekvátní zacházení, které spěje k jejich

nevhodnému vývoji. Tento fakt přičítáme

právě současnému stavu ve společnosti.

Nejde pouze o krizi spojenou s pandemií,

ale o zvyšující se počet lidí ohrožených chudobou, domácím násilím a ztrátou domova.

V takových rodinách vyrůstá část generace,

která neumí zacházet s penězi, nezná pracovní návyky a užívání alkoholu a drog je

pro ni normální součástí života.

Dnes je třeba pod pojmem ohrožené děti

vnímat nejen děti z ulic, ale i děti z běžných

rodin. V současnosti jsou totiž ohrožené

všechny děti. Děti jsou vystavené extrémním podmínkám narušujícím jejich zdravý

vývoj. A to vše za situace, kdy jsou jejich

rodiče vystaveni velkému ekonomickému

i duševnímu tlaku. Navíc jsou nuceni převzít

i roli vzdělávacích institucí. Děti jsou pak

ohroženy odloučením od svých vrstevníků

a ztrátou režimu a pravidel, které jim normálně škola zprostředkovává. Jsou odtrženy od volnočasových aktivit, kulturních akcí

a sportu.

Říká se, a pravdivě, že děti jsou budoucnost národa. Věnujme se proto našim

dětem. Pokusme se jim nahradit to, o co přicházejí. Zkusme si uvědomit, že nejde jen

o vzdělání, ale především o to, jak je současné sociální vztahy formují k dospělosti.

Pokusme se pracovat na tom, aby mohly

všechny děti prožít budoucnost zbavenou

strachu, budoucnost, ve které budeme chtít

žít, takovou budoucnost, na kterou se můžeme těšit.

Robert Hořava

Paní J. N. se dozvěděla z letáčku asociace ANNO JMK o projektu Klíč k pomoci, který jí nabídl pomoc při řešení

obtížné rodinné situace. Byla bez

zaměstnání, protože se jí při péči

o rodiče nedařilo sehnat práci na částečný úvazek.

Dnes má za sebou rozhovory s psychology a akreditovaný rekvalifikační

kurz finanční gramotnosti. Protože již dříve absolvovala rekvalifikační kurz IT

a kurz pracovníka v sociálních službách,

nastupuje do práce. Díky finanční podpoře, kterou získala zapojením do projektu, teď pracuje a má čas i na svoje

rodiče.

Současná covidová situace brání

osobním setkáním i nabývání praktických zkušeností. Nepotřebujete i vy to,

co nabízí tento projekt, financovaný

z Evropského sociálního fondu? V Jihomoravském kraji ho realizuje Asociace

nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje ve spolupráci s Úřadem práce České republiky – Krajské

pobočky v Brně pod názvem Klíč

k pomoci. Určený je osobám pečujícím

o jiné závislé osoby v celém Jihomoravském kraji.

Pro zájemce nabízíme zdarma akreditované rekvalifikace, semináře IT

a finanční gramotnosti, pomoc psychologa, motivační kurzy či možnost zapojení do pracovního procesu, kde po

dobu pěti měsíců hradíme zaměstnavateli náklady na mzdu pro zaměstnance.

Autorka článku se na vás těší na e-mailu:

info@annojmk.cz nebo na telefonu:

541 215 533 a PhDr. Milada Pelajová na

telefonním čísle: 733 724 029.

Další podrobnosti o projektu naleznete na www.annojmk.cz.

Zdeňka Veselá

■

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2021 | 31