Kultura

POZNEJTE BLÍŽE

ADOLFA LOOSE

Na sklonku loňského roku vyšla obsáhlá

publikace věnovaná světově proslulému

architektovi Adolfu Loosovi.

Mezinárodní kolektiv autorů v čele s editory

Jindřichem Chatrným, Dagmar Černouškovou

a Janou Kořínkovou připravil knihu nazvanou

Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy /

Adolf Loos, European. His Legacy in Brno and

Beyond u příležitosti 150. výročí Loosova narození a také výstavy v Muzeu města Brna na Špilberku, která je prodloužena do 18. července.

V odborné literatuře se doposud vazby Adolfa

Loose s rodným Brnem omezovaly pouze na

jeho dětství či školní docházku. Autoři knihy

však rozkryli vztahy, které byly kontinuální: rodina, stavebníci, architekti, přátelé. V Brně často

přednášel a byl zde známou a respektovanou

osobností. K jeho významným klientům patřil

brněnský rodák Viktor Bauer, pro něhož navrhl

vilu v Hrušovanech u Brna a v Brně upravil jeho

sídlo, zámeček na výstavišti.

Loosovy styky a spolupráce se zdejšími

architekty měly vliv na jejich dílo a zanechaly

významnou společenskou stopu v rámci

brněnské architektonické scény. Právě v Brně

se Loos seznámil s literátem Bohumilem Markalousem či s architekty Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, s nimiž spolupracoval při stavbě

proslulé pražské Müllerovy vily. Kniha v česko-anglické mutaci představuje nejen Loosovy

práce pro Brno, ale i dílo jeho otce, známého

brněnského sochaře a kameníka, a řadu dalších souvislostí, až po nový Loosův pomník.

Je zásadním příspěvkem k osobnosti a dílu

světoznámého architekta a je vysoce oceňována domácími i zahraničními badateli.

Knihu lze objednat na e-mailu: smerdova@spilberk.cz a po otevření expozic zakoupit v prodejnách Muzea města Brna na Špil(je) ■

berku a ve vile Tugendhat.

CO VÍTE O HISTORII MLSÁNÍ?

Výstava Historie mlsání v letohrádku

Mitrovských připomene nejslavnější brněnské cukrárny a výrobny cukrovinek první

poloviny 20. století.

Hned jak to současná vládní opatření

umožní, otevře se v letohrádku Mitrovských,

návštěvníkům, milovníkům sladkostí a zároveň obdivovatelům první republiky výstava

Historie mlsání, která potrvá téměř do konce

letních prázdnin.

Jaké vyhlášené cukrárny se nacházely

v centru Brna?

Cukrárna a kavárna Aloise Dorotíka na

České ulici 19–21, v paláci Convalaria, založená v roce 1939, si brzy a plným právem získala pověst nejlepšího podniku tohoto druhu

v hlavním městě Moravy, plně odpovídající

všem požadavkům doby, a to v poměrně krátkém období pouhých dvou let. Obojí svědčí

o mimořádných podnikatelských schopnostech výše jmenovaného mladého majitele,

jemuž bylo 22 let, a jeho choti Květoslavy,

která pocházela ze staré cukrářské a kavárenské rodiny. Hlavním mottem všeobecně

vzorné firmy byla jakost a cena i pro méně

zámožnější zákazníky. Podnik se stal „jedním

z pilířů velkoměstského rázu Brna a Mekkou

všech znalců a nejnáročnějších spotřebitelů

sladkostí“, jak uvádí Kronika řemesel, živností,

obchodu a výroby.

Útulná Tomanova cukrárna a kavárna na

hlavním brněnském náměstí byla mezi obyvateli a návštěvníky města velmi populární,

brzy po otevření se stala místem dobré pohody, kam se zákazník s oblibou vracel a které

rád vyhledával. Těšila se vynikající pověsti,

kterou Emanuel Toman postavil na jakosti

svých výrobků a jejich výtvarné kráse téměř

umělecké úrovně. Majitel patrně nejelegantnější brněnské cukrárny získal tovaryšský list

v jednom ze zdejších cukrářských závodů,

praktické zkušenosti sbíral několik let v cukrárnách ve Vídni, Budapešti, Praze a několika prvotřídních lázních. V roce 1924 Toman

koupil řadový dům na dnešním náměstí Svo-

26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2021

body číslo 22, kam přemístil svou stávající

kavárnu na České ulici. Nové sídlo pak představovalo v historii Tomanova podniku éru

největšího rozmachu.

Cukrárna Františka Novotného se původně, od roku 1886, nacházela v domě starého

Národního divadla na Žerotínově náměstí

a jednalo se o vůbec první český cukrářský

podnik v Brně. V roce 1935 začal Novotný

provozovat cukrářskou a kavárenskou živnost na Pekařské ulici 42 naproti Zemské

nemocnici. V předním traktu přízemí a prvního

patra se nacházely místnosti cukrárny a kavárny, v zadním traktu dílny s veškerým příslušenstvím. Prostory podniku s elegantním

a moderním zařízením, jakož i architektonickým řešením a teplovzdušným větráním

působily útulně a intimně, posezení u Novotného bylo „velmi příjemné, obzvlášť při znamenité chuti a kvalitě zdejších cukrářských

výrobků“, jak uvádí již výše zmíněná Kronika

řemesel, živností, obchodu a výroby.

Bohumír Kolbaba nastoupil po vyučení se

v Litomyšli a návratu z Vídně jako mistr

v Tomanově cukrárně, kde se také seznámil

se svojí ženou, která zastávala funkci vedoucí

prodejny. Z Tomanovy cukrárny odešli

a v roce 1929 si otevřeli svoji vlastní cukrárnu

v domě, který se nachází vedle stávající cukrárny Kolbaba. Jelikož se jim záhy dostalo

velkého úspěchu, museli si pro svoji činnost

pořídit větší prostory. Stylový nájemní dům

na dnešní Kounicově ulici navrhl pro zakladatele cukrárny architekt Jan Víšek v roce

1938. Cukrárna s nádherným funkcionalistickým interiérem byla vyhlášená díky cukrářskému umění svého majitele. Specialitou byl

čokoládový dort Pohádka. Na tradici cukrárny

se po znárodnění v roce 1950 a následné

restituci v roce 1992 podařilo navázat v roce

2011. Na výstavě budou připomenuty i další

cukrárenské podniky, stejně jako výrobny

sladkostí.

Mgr. Petr Lukas

■