Kultura
POZNEJTE BLÍŽE
ADOLFA LOOSE
Na sklonku loňského roku vyšla obsáhlá
publikace věnovaná světově proslulému
architektovi Adolfu Loosovi.
Mezinárodní kolektiv autorů v čele s editory
Jindřichem Chatrným, Dagmar Černouškovou
a Janou Kořínkovou připravil knihu nazvanou
Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy /
Adolf Loos, European. His Legacy in Brno and
Beyond u příležitosti 150. výročí Loosova narození a také výstavy v Muzeu města Brna na Špilberku, která je prodloužena do 18. července.
V odborné literatuře se doposud vazby Adolfa
Loose s rodným Brnem omezovaly pouze na
jeho dětství či školní docházku. Autoři knihy
však rozkryli vztahy, které byly kontinuální: rodina, stavebníci, architekti, přátelé. V Brně často
přednášel a byl zde známou a respektovanou
osobností. K jeho významným klientům patřil
brněnský rodák Viktor Bauer, pro něhož navrhl
vilu v Hrušovanech u Brna a v Brně upravil jeho
sídlo, zámeček na výstavišti.
Loosovy styky a spolupráce se zdejšími
architekty měly vliv na jejich dílo a zanechaly
významnou společenskou stopu v rámci
brněnské architektonické scény. Právě v Brně
se Loos seznámil s literátem Bohumilem Markalousem či s architekty Janem Vaňkem a Karlem Lhotou, s nimiž spolupracoval při stavbě
proslulé pražské Müllerovy vily. Kniha v česko-anglické mutaci představuje nejen Loosovy
práce pro Brno, ale i dílo jeho otce, známého
brněnského sochaře a kameníka, a řadu dalších souvislostí, až po nový Loosův pomník.
Je zásadním příspěvkem k osobnosti a dílu
světoznámého architekta a je vysoce oceňována domácími i zahraničními badateli.
Knihu lze objednat na e-mailu: smerdova@spilberk.cz a po otevření expozic zakoupit v prodejnách Muzea města Brna na Špil(je) ■
berku a ve vile Tugendhat.
CO VÍTE O HISTORII MLSÁNÍ?
Výstava Historie mlsání v letohrádku
Mitrovských připomene nejslavnější brněnské cukrárny a výrobny cukrovinek první
poloviny 20. století.
Hned jak to současná vládní opatření
umožní, otevře se v letohrádku Mitrovských,
návštěvníkům, milovníkům sladkostí a zároveň obdivovatelům první republiky výstava
Historie mlsání, která potrvá téměř do konce
letních prázdnin.
Jaké vyhlášené cukrárny se nacházely
v centru Brna?
Cukrárna a kavárna Aloise Dorotíka na
České ulici 19–21, v paláci Convalaria, založená v roce 1939, si brzy a plným právem získala pověst nejlepšího podniku tohoto druhu
v hlavním městě Moravy, plně odpovídající
všem požadavkům doby, a to v poměrně krátkém období pouhých dvou let. Obojí svědčí
o mimořádných podnikatelských schopnostech výše jmenovaného mladého majitele,
jemuž bylo 22 let, a jeho choti Květoslavy,
která pocházela ze staré cukrářské a kavárenské rodiny. Hlavním mottem všeobecně
vzorné firmy byla jakost a cena i pro méně
zámožnější zákazníky. Podnik se stal „jedním
z pilířů velkoměstského rázu Brna a Mekkou
všech znalců a nejnáročnějších spotřebitelů
sladkostí“, jak uvádí Kronika řemesel, živností,
obchodu a výroby.
Útulná Tomanova cukrárna a kavárna na
hlavním brněnském náměstí byla mezi obyvateli a návštěvníky města velmi populární,
brzy po otevření se stala místem dobré pohody, kam se zákazník s oblibou vracel a které
rád vyhledával. Těšila se vynikající pověsti,
kterou Emanuel Toman postavil na jakosti
svých výrobků a jejich výtvarné kráse téměř
umělecké úrovně. Majitel patrně nejelegantnější brněnské cukrárny získal tovaryšský list
v jednom ze zdejších cukrářských závodů,
praktické zkušenosti sbíral několik let v cukrárnách ve Vídni, Budapešti, Praze a několika prvotřídních lázních. V roce 1924 Toman
koupil řadový dům na dnešním náměstí Svo-
26 | Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2021
body číslo 22, kam přemístil svou stávající
kavárnu na České ulici. Nové sídlo pak představovalo v historii Tomanova podniku éru
největšího rozmachu.
Cukrárna Františka Novotného se původně, od roku 1886, nacházela v domě starého
Národního divadla na Žerotínově náměstí
a jednalo se o vůbec první český cukrářský
podnik v Brně. V roce 1935 začal Novotný
provozovat cukrářskou a kavárenskou živnost na Pekařské ulici 42 naproti Zemské
nemocnici. V předním traktu přízemí a prvního
patra se nacházely místnosti cukrárny a kavárny, v zadním traktu dílny s veškerým příslušenstvím. Prostory podniku s elegantním
a moderním zařízením, jakož i architektonickým řešením a teplovzdušným větráním
působily útulně a intimně, posezení u Novotného bylo „velmi příjemné, obzvlášť při znamenité chuti a kvalitě zdejších cukrářských
výrobků“, jak uvádí již výše zmíněná Kronika
řemesel, živností, obchodu a výroby.
Bohumír Kolbaba nastoupil po vyučení se
v Litomyšli a návratu z Vídně jako mistr
v Tomanově cukrárně, kde se také seznámil
se svojí ženou, která zastávala funkci vedoucí
prodejny. Z Tomanovy cukrárny odešli
a v roce 1929 si otevřeli svoji vlastní cukrárnu
v domě, který se nachází vedle stávající cukrárny Kolbaba. Jelikož se jim záhy dostalo
velkého úspěchu, museli si pro svoji činnost
pořídit větší prostory. Stylový nájemní dům
na dnešní Kounicově ulici navrhl pro zakladatele cukrárny architekt Jan Víšek v roce
1938. Cukrárna s nádherným funkcionalistickým interiérem byla vyhlášená díky cukrářskému umění svého majitele. Specialitou byl
čokoládový dort Pohádka. Na tradici cukrárny
se po znárodnění v roce 1950 a následné
restituci v roce 1992 podařilo navázat v roce
2011. Na výstavě budou připomenuty i další
cukrárenské podniky, stejně jako výrobny
sladkostí.
Mgr. Petr Lukas
■